[ schovat menu ]

« Srpen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 


2. srpen 2018, Čtvrtek
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 17. týden
Sv. Eusebia z Vercelli, biskupa, nezávazná památka
Sv. Petra Juliána Eymarda, kněze, nezávazná památka
Bl. Jany, matky sv. Otce Dominika, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. srpen 2018
Druhé mezidobí, 17. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Když zakryla noc pláštěm tmy
barvy všech věcí na zemi,
slyš prosby, naše vyznání,
ty Soudce srdcí nestranný.

Odpusť nám všechny proviny,
smyj z naší duše poskvrny,
dej, Kriste, nám, ať milost tvá
zažene od nás smečky zla.

Hle, duch je hříchem podlomen
a zhoubná vina hlodá v něm.
Však chcem se temných činů vzdát
a tebe, Spáso, vyhledat.

A proto rozptyl mlžný dým
nám z duše světlem blaživým,
ať blahý cit ji naplní,
že smí dlít na tvém výsluní.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Prosíme, Kriste, vlídně hleď
na sluhy tebe prosící,
ať víru naši neničí
zlo, kterým naplněn je svět.

Vypuďme špatnost z duše své,
závistí svést se nedejme,
urážky neoplácejme
a dobrým přemáhejme zlé.

Dej, by nám z nitra zmizela
lest, hněv a pýcha života
a s ní i naše lakota,
odvěký pramen všeho zla.

Ať cesty míru urovná
vždy nelíčená upřímnost,
ať skví se všude počestnost
a naděje vždy nezlomná.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

IV

31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

33 Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.

34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.

35 Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.

37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.

38 Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.

39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.

40 Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.

43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.

44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *

45     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!

48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!

49 Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

50 Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

51 Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V. Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R. Podivuhodné zákony tvoje.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům

11, 7-29
Proti nepravým apoštolům

     Bratři! 7Udělal jsem chybu, když jsem se ponižoval, abyste vy byli povýšeni, že jsem vám hlásal Boží radostnou zvěst zadarmo? 8Jiné církevní obce jsem obíral a vzal jsem od nich na živobytí, abych mohl sloužit vám. 9A když jsem byl u vás a měl nedostatek, nikomu jsem nebyl na obtíž. Neboť to, čeho se mi nedostávalo, doplnili bratři, kteří přišli z Makedonie. A vůbec jsem se chránil a budu chránit, abych vám nebyl na obtíž. 10Dovolávám se Kristovy pravdy, která je ve mně: Nikdo mi v achajských krajích nezabrání, abych se tím chlubil!

     11Proč? Že vás nemám rád? Bůh to ví! 12Avšak dělám to a budu to tak dělat dál, abych odňal záminku těm, kdo záminku hledají, aby se mohli chlubit stejně jako my. 13Ale jsou to lžiapoštolové, pracovníci podvodní, kteří se za Kristovy apoštoly jen vydávají. 14A není divu: vždyť i satan na sebe brává podobu anděla světla. 15Není proto nic zvláštního, jestliže i jeho pomocníci se vydávají za služebníky spravedlnosti. Avšak jejich konec bude hoden jejich skutků.

     16Opakuji: ať mě nikdo nepokládá za člověka bez rozumu. A i kdyby, vezměte mě už jako člověka nerozumného, abych se i já mohl trochu pochlubit. 17Co říkám, není podle Pánova vzoru, ale říkám to jako nerozumný, když se takovými věcmi chlubím. 18Když se mnozí chlubí věcmi jen lidskými, pochlubím se také. 19Vy přece ve své rozumnosti ochotně snášíte nerozumné. 20Necháváte si líbit, když vás někdo zotročuje, když vás vysává, když vás obírá, když se k vám chová povýšeně, když vás bitím umlčuje. 21S hanbou musím říci, že v tomhle jsme opravdu byli slabí.

     Ať už si kdo zakládá na čemkoli – to mluvím jako nerozumný – na tom si mohu zakládat i já. 22Jsou Hebreové? Já také! Jsou Izraelité? Já také! Jsou Abrahámovi potomci? Já také! 23Jsou Kristovi služebníci? To mluvím už úplně bez rozumu: Já více než oni! Lopotil jsem se mnohem více, do žaláře jsem se dostal častěji, týrání jsem zakusil nad veškerou míru, v nebezpečí smrti jsem se octl častokrát. 24Pětkrát jsem od židů dostal čtyřicet ran bez jedné, 25třikrát jsem byl bit pruty, jednou kamenován, třikrát jsem ztroskotal na lodi, den a noc jsem se zmítal na širém moři. 26Často na cestách, v nebezpečích na řekách, v nebezpečích od lupičů, v nebezpečích od vlastního národa, v nebezpečích od pohanů, v nebezpečích ve městě, v nebezpečích v neobydlených krajích, v nebezpečích na moři, v nebezpečích mezi falešnými bratry. 27K tomu vyčerpávající práce, mnohé bezesné noci, hlad a žízeň, časté posty, zima a chatrné oblečení. 28Kromě toho každodenní nával ke mně a starost o všechny církevní obce. 29Kdo cítí slabost, abych ji necítil i já? Kdo je sváděn ke hříchu, aby to nepálilo i mne?

RESPONSORIUM

Gal 1, 11.12; 2 Kor 11, 10.7

O. Evangelium, které jsem vám hlásal, není dílo lidské. * Já jsem ho nepřijal od nějakého člověka, ale ze zjevení Ježíše Krista.
V. Dovolávám se Kristovy pravdy, která je ve mně, hlásal jsem vám Boží evangelium zadarmo. * Já jsem ho nepřijal od nějakého člověka, ale ze zjevení Ježíše Krista.

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Katechezí“
svatého biskupa Cyrila Jeruzalémského

(Cat. 18, 26-29: PG 33, 1047-1050)

Církev - nevěsta Kristova

     Obecná, katolická, to je vlastní jméno této svaté Církve a matky nás všech. Ona je zajisté nevěstou Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího. Je totiž psáno: Kristus miloval Církev a vydal sám sebe za ni a všechno, co dále následuje. Ona je obrazem a napodobením hořejšího Jeruzaléma, který je svobodný a je matkou nás všech. Ta, která byla neplodná, má nyní mnoho dětí.

     Když ta první byla zapuzena, ustanovil Bůh ve druhé, totiž obecné, katolické Církvi, aby jedni byli misionáři, druzí proroky, třetí učiteli. Někteří dále mají moc dělat zázraky, jiní dar uzdravovat, pomáhat, řídit, mluvit rozličnými jazyky a vůbec všechny druhy schopností a ctností – mám-li jmenovat, tedy: moudrost, poznání, zdrženlivost a spravedlnost, milosrdenství a lásku k lidem i nepřemožitelnou trpělivost v pronásledování.

     Církev vyzbrojená spravedlností k útoku i obraně prochází slávou i potupou. Zpočátku procházela pronásledováním a soužením, v nichž ozdobila svaté mučedníky věnci uvitými z nesčetných a rozmanitých květů trpělivosti. A nyní, když díky Bohu nastal čas míru, příjímá náležitý hold od králů, od mužů vysoce postavených a vůbec od všech lidí, ať jsou jakékoli rasy či postavení. Moc králů je ovšem omezena na lid určitých národů na různých místech. Jedině svatá obecná Církev má na celém světě moc, která nemá hranic. A jak je psáno, Bůh své území v pokoji chrání.

     Tato svatá obecná Církev nás vychovává a vede jak učením, tak příkladem vynikajících mravů, abychom dosáhli Božího království a dostali dědictvím věčný život. Proto zajisté všechno snášíme, abychom jej od Pána skutečně obdrželi. Vždyť cíl, který je před námi, nespočívá v nějakých malých věcech, to, oč usilujeme, je přece život věčný. Proto se nám ve vyznání víry dostává naučení, abychom po onom věřím v těla vzkříšení, to znamená ve vzkříšení z mrtvých, o kterém jsme už hovořili, věřili také v život věčný. A právě o ten vedeme my křesťané svůj životní boj.

     Skutečný a pravý život je zajisté Otec. Ten skrze Syna dává v Duchu Svatém vytrysknout jako z pramene nebeským darům pro celé stvoření. A z jeho dobroty se i nám lidem dostalo skutečného zaslíbení daru věčného života.

RESPONSORIUM

Srov. Žl 32 (33), 12

O. Chválu zaslouží národ, jemuž požehnal Pán zástupů: * Jsi dílem mých rukou, mé dědictví, Izraeli.
V. Šťastný národ, jemuž Pán je Bohem, lid, jejž on si za svůj vyvolil. * Jsi dílem mých rukou, mé dědictví, Izraeli.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, od tebe je všechna síla a svatost, ty jsi ochránce všech, kdo v tebe doufají; skloň se k nám, dej nám správné poznání a veď nás, ať věcí stvořených užíváme tak, aby nás už nyní přiváděly k tomu, co je věčné. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie