[ schovat menu ]

« Červen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930


29. červen 2018, Pátek
4. týden žaltáře

Sv. Petra a Pavla, apoštolů, slavnost


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

29. červen 2018
Sv. Petra a Pavla, apoštolů, slavnost


Petr pocházel z Betsaidy a jako jeho bratr Ondřej byl rybářem. Jmenoval se Šimon, syn Janův, a jméno Kéfas, to je v překladu Petr (Skála) dostal od Krista. Byl ženatý a bydlel v Kafarnaum. Spolu s Jakubem a Janem byl svědkem vzkříšení dcery Jairovy, Ježíšova proměnění i úzkosti v Getsemanské zahradě. Přes svůj slib věrnosti Krista třikrát zapřel, ale Ježíš i po svém vzkříšení potvrdil, že mu svěřuje vedení své Církve. Po Ježíšově nanebevstoupení převzal vedení jeho učedníků a po seslání Ducha Svatého první veřejně promluvil k celému shromáždění. Navštívil první křesťanské obce a přijal první pohany do Církve. Nějaký čas působil v Antiochii a nakonec v Římě, kde také byl podle starého podání v době císaře Nerona ukřižován hlavou dolů.
Pavel pocházel z židovské rodiny, která se usadila v Tarsu a získala tam římské občanství. Jeho židovské jméno bylo Šavel, druhé jméno, Pavel, se poprvé objevuje až při jeho druhé apoštolské cestě. Byl žákem slavného rabína Gamaliela a sám se projevoval jako horlivý farizeus. U bran Damašku se z  pronásledovatele stal hlasatelem Kristova učení. Na svých apoštolských cestách založil mnoho křesťanských obcí ve východním Středomoří. Byl sťat mečem v Římě (64-67). Dnešní den se slaví jako jejich společný svátek už od poloviny III. století.


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Všech zemí věčně zmocňuje se září svou
den požehnaný, svátek apoštolů dvou,
šťastného Petra i svatého Pavla s ním,
jež zasvětil si Kristus proudem krvavým
a pak jim svěřil moc nad Církví veškerou.

Toť před Pánem jsou olivy dvě kvetoucí
a majáky dva jasným světlem planoucí,
na nebi ze všech nejjasnější souhvězdí;
ti hříchů krutá pouta uvolnit vždy smí
a otevřít pak brány v nebe vedoucí.

Buď Otci sláva po věků věk nesmírný,
buď tobě, Synu, vláda, vždy ať dík ti zní,
Svatému Duchu budiž stejná moc i čest,
Trojici Boží ať vzdávána věčně jest,
nejhlubší úcta veškerého stvoření. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Miluješ-li mě, Šimone Petře, pas moje ovce.

Žalm 18 (19), 2-7

Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
3    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Miluješ-li mě, Šimone Petře, pas moje ovce.

Ant. 2 Pro mě život je Kristus a smrt ziskem. Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným, než křížem našeho Pána Ježíše Krista.

Žalm 63 (64)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům

V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

2 Uslyš, Bože, moje naříkání, *
      před hrůzami nepřátel mě zachraň!
3 Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
      dorážením těch, kdo pášou křivdy! –

4 Jazyky si brousí jako meče, *
      zlými slovy střílejí jak šípy,
5 ze zálohy stihnou nevinného, *
      zasáhnou ho náhle, neviděni.
6 Odhodlaně kují zhoubné plány, †
      kopou jámy, tajně kladou léčky, *
      říkají si: „Kdo nás může vidět,
7 kdo prohlédne utajený záměr?" †
      Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
      do hlubiny člověkova srdce. –

8 Bůh je věru stihne svými šípy, *
      rány zasáhnou je znenadání.
9 Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
       každý nad nimi jen kývne hlavou.
10 Všichni lidé zachvějí se bázní, †
       budou mluvit o zásahu Páně, *
       neboť rozpoznají jeho dílo. –

11 Spravedlivý raduje se z Pána, †
       utíká se k němu, jím se chlubí *
       každý, kdo je upřímného srdce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pro mě život je Kristus a smrt ziskem. Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným, než křížem našeho Pána Ježíše Krista.

Ant. 3 Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.

Žalm 96 (97)
Sláva Božího soudu

Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

1 Pán je král! Ty celá země jásej, *
      radujte se, četné ostrovy!
2 Mrak a temnota jej zahalují, *
      řád a právo drží jeho trůn.
3 Plamen ohně postupuje před ním, *
      nepřátele vůkol spaluje.
4 Jeho blesky ozařují obzor, *
      země při tom pohledu se chví.
5 Hory jako z vosku roztávají *
      před Pánem, jenž vládne nad zemí.
6 Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      jeho slávu vidí národy. –

7 Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
      bůžky marnými se honosí! *
      Všichni bohové se před ním koří.
8 Uslyšel to Sión, raduje se, †
      všechna judská města plesají *
      nad výroky tvého soudu, Pane!
9 Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
       všechna božstva předčíš na výsost. –

10 Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
       životy svých věrných ochrání, *
       vyprostí je z rukou bezbožníků.
11 Světlo svítí lidem spravedlivým, *
       radost lidem srdce čistého.
12 Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
       jeho svaté jméno velebte!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.

V. Slovo Páně trvá navěky.
O. Totiž slovo evangelia, které vám bylo zvěstováno.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům

1,15-2,10

Setkání Petra a Pavla v Jeruzalémě

     1.15Bůh si mě už v lůně mé matky vybral a svou milostí povolal a rozhodl, 16že mi zjeví svého Syna, abych o něm kázal radostnou zvěst pohanům. Neradil jsem se hned s lidmi 17ani jsem nešel nahoru do Jeruzaléma k těm, kteří byli apoštoly přede mnou. Odešel jsem do Arábie a pak jsem se znova vrátil do Damašku. 18Za tři roky potom jsem se odebral do Jeruzaléma, abych z vlastní zkušenosti poznal Petra, a pobyl jsem u něho patnáct dní. 19Z ostatních apoštolů jsem však viděl jen Jakuba, bratra Páně. 20Dovolávám se Boha za svědka, že nelžu, co vám tady píšu.
    
21Pak jsem šel do krajin syrských a kilikijských. 22Křesťanským obcím v Judsku jsem však zůstal osobně neznám. 23Pouze slýchali: "Ten, který nás kdysi pronásledoval, teď sám hlásá tu víru, kterou dříve ničil." 24A chválili kvůli mně Boha.
    
2.1Potom jsem šel znovu po čtrnácti letech do Jeruzaléma s Barnabášem a vzal jsem s sebou také Tita. 2Šel jsem tam, protože se mi o tom dostalo zjevení. Předložil jsem jim tam evangelium, jak ho kážu mezi pohany, a v soukromí jsem to vyložil těm, kteří něco znamenají, zdali snad neběžím nebo jsem neběžel nadarmo. 3Ale ani Titus, který byl se mnou, nebyl přinucen dát se obřezat, ačkoli byl Řek.
    
4Tu otázku rozvířili vetřelí falešní bratři. Vloudili se mezi nás a slídili po naší svobodě, kterou máme v křesťanství, aby nás uvedli do otročení. 5Ale ani na okamžik jsme jim neustoupili a nepoddali se jim, aby vám zůstala pravda evangelia nezkráceně. 6A nebylo překážky ani ze strany těch, kdo něco znamenají. – Čím byli předtím, to se mě netýká; Bůh nedělá rozdíly v lidech. – Ti tedy, kdo něco znamenají, nic dalšího mi neuložili.
    
7Spíše naopak. Viděli, že je mně svěřeno, abych hlásal evangelium mezi pohany, jako zase Petrovi mezi židy. 8Vždyť ten, který pomáhal Petrovi v apoštolátě mezi židy, pomáhal i mně mezi pohany. 9Poněvadž Jakub, Petr a Jan – uznávané sloupy – poznávali, že mám k tomu od Boha milost, podali mně i Barnabášovi pravici na znamení, že patříme k sobě: my že tedy máme být pro pohany, oni pro židy. 10Jenom nám doporučili, abychom pamatovali na chudé. A to mi také vždycky leželo na srdci.

RESPONSORIUM

Mt 16, 18-19

O. Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou Církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. * Tobě dám klíče od nebeského království.
V. Co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi. * Tobě dám klíče od nebeského království.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

(Sermo 295, 1-2.4.7-8: PL 38, 1348-1352)

Tito mučedníci viděli, co hlásali

     Tento den je pro nás posvěcen utrpením svatých apoštolů Petra a Pavla. Nemluvíme o nějakých neznámých mučednících: Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní jejich mluva na sám konec světa. Tito mučedníci viděli, co hlásali, žili podle spravedlnosti, vyznali pravdu a zemřeli za ni.
     Svatý Petr, první mezi apoštoly, vroucně miloval Krista, a proto směl slyšet: A já ti říkám: Ty jsi Petr. Když on sám vyznal: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha, Kristus mu odpověděl: A já ti říkám: Ty jsi Petr – Skála - a na té skále zbuduji svou Církev. Na této skále zbuduji víru, kterou vyznáváš. Na tom, co jsi řekl: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha, zbuduji svou Církev. Neboť ty jsi Petr. Jméno Petr se odvozuje od skály, ne skála od Petra. Jméno Petr se odvozuje od skály, tak jako jméno křesťan od Krista.
     Jak víte, Pán Ježíš si před svým utrpením vyvolil učedníky a nazval je apoštoly. Mezi nimi téměř vždycky jedině Petr zosobňoval celou Církev. Protože jedině on představoval celou Církev, bylo mu dopřáno uslyšet slova: Tobě dám klíče od nebeského království. Neboť tyto klíče nedostal jednotlivý člověk, ale Církev jako jednota. Vynikající postavení Petrovo vyplývá tedy z toho, že představoval všeobecnost a jednotu Církve, když mu bylo řečeno: Tobě dám to, co bylo předáno všem. Abyste věděli, že Církev dostala klíče od nebeského království, slyšte, co na jiném místě říká Pán všem svým apoštolům: Přijměte Ducha Svatého! a hned nato: Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.
     Právem také po svém vzkříšení uložil Pán právě Petrovi, aby pásl jeho ovce. Neměl mezi učedníky pást Pánovy ovce jenom on sám; ale Kristus mluví k jednomu, a tím dává za úkol jednotu; a obrací se s tím především na Petra, protože Petr je první mezi apoštoly.
     Nebuď smutný, apoštole. Odpověz jednou, odpověz znovu, odpověz potřetí. Třikrát ať z lásky zvítězí tvé vyznání, když třikrát ze strachu podlehlo tvé předsevzetí. Třikrát ať se uvolní, co jsi třikrát spoutal. Uvolni láskou, co jsi spoutal strachem. A Pán pak Petrovi jednou, znovu i potřetí svěřil své ovce.
     Jeden památný den utrpení dvou apoštolů. Ale i oni dva byli jedno; ač trpěl každý v jiný den, byli jedno. Napřed šel Petr, potom Pavel. Slavíme svátek posvěcený pro nás krví apoštolů. Milujme jejich víru a život, jejich námahy a utrpení, milujme to, co vyznávali a hlásali.

RESPONSORIUM


O. Svatý apoštole Pavle, hlasateli pravdy a učiteli národů, * právem si zasloužíš, abychom tě oslavovali.
V. Tys všude šířil poznání Boží milosti. * Právem si zasloužíš, abychom tě oslavovali.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty naplňuješ svatou radostí svůj lid, shromážděný v dnešní slavný den tvých svatých apoštolů Petra a Pavla; dej, ať se ve všem držíme jejich nauky, protože s nimi je spjat počátek života tvé Církve. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie