[ schovat menu ]

« Červen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930


25. červen 2018, Pondělí
4. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 12. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

25. červen 2018
Druhé mezidobí, 12. týden
4. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Nastala doba posvátná,
kdy podle Písma přijít má
mezi nás Tvůrce nebes sám,
nebeský Ženich Církve k nám.

Rozumné panny jemu jdou
naproti s duší plamennou
a nesou lampy hořící,
radost jim září ze srdcí.

Ty nerozumné zmeškaly,
když do lamp oheň hledaly,
a marně buší v zoufalství
do bran věčného království.

A proto bdělí zůstaňme,
čisté srdce si uchraňme,
ať Pánu, až se navrátí,
můžeme vyjít naproti.

Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.

Během dne:

Živote svatých, cesto, světlo spásy,
základe míru, dárce ctnosti vlídný,
Kriste, my tobě pokornými hlasy
    zpíváme hymny.

Moc tvá se zračí v tom, co zmohou svatí,
co mají, co chtí srdci, slovy, činy,
vždyť jejich láska neustává pláti
    plameny tvými.

Rač naší době dát mír, víru vroucí,
nemocným zdraví, hříšným odpustiti,
a udělit všem dary nehynoucí
    věčného žití.

Stejná buď sláva nejvyššímu Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
a také Ducha, rovného jim mocí,
    ctí vesmír celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.

Žalm 72 (73)
Proč trpí spravedlivý

Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou. (Mt 11, 6)

I

1 Jak je Bůh dobrotivý k poctivým, *
      jak dobrý k těm, kdo čisté srdce mají!

2 Přesto mé nohy málem klopýtly, *
      mé kroky jen tak tak že neuklouzly:

3 neboť jsem vychloubačům záviděl, *
      když jsem tak viděl, jak se hříšným daří. –

4 Vždyť oni žádnou strastí netrpí *
      a jejich tělo zdravé je a tučné.

5 Jsou vzdáleni všem lidským trampotám *
      a nesouží se jako druzí lidé. –

6 Pýchou se skví jak zlatým řetězem, *
      jak rouchem oděni jsou násilnictvím.

7 Z tučnosti prýští jejich nepravost *
      a zlými úmysly jim srdce kypí.

8 Pošklebují se, mluví darebně, *
      z povýšenosti ubližují slovem. –

9 Ústy si troufají až na nebe *
       a jejich jazyk zrejdí celou zemi.

10 A proto se k nim obrací můj lid *
       a loká jejich slova jako vodu.

11 Říkají: „Jak by o tom věděl Bůh? *
       Je Nejvyššímu vůbec něco známo?“

12 Vidíte, tak si vedou hříšníci, *
       jsou stále mocnější a žijí šťastně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.

Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.

II

13 Marně jsem tedy bezúhonně žil *
       a omýval si ruce v nevinnosti?

14 Abych byl jenom týrán den co den *
       a každé ráno dostával jen bití? –

15 Když jsem si pomyslel: „Mluv jako oni,“ *
       byl bych tím jenom zradil rod tvých synů.

16 Hloubal jsem tedy, jak to pochopit, *
       a připadalo mi to velmi těžké,

17 až pronikl jsem v Boží tajemství *
       a prohlédl jsem konce těchto lidí. –

18 Na kluzkou cestu jsi je uvedl *
       a popravdě je vrháš do záhuby.

19 Jak najednou se propadají v nic, *
       jak hroutí se a v náhlé hrůze hynou,

20 jak sen, jenž s procitnutím odplyne, *
       ten obraz člověk zapudí, jen vstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.

Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.

III

21 Když se mé srdce rozhořčovalo *
       a bolest mi až k ledví pronikala,

22 byl jsem to hloupý, nic jsem nechápal, *
       stál před tebou, jak nerozumné zvíře.

23 Já však chci trvale být u tebe, *
       neboť ty sáms mě chopil za pravici.

24 Ty vždycky mě svou radou povedeš *
       a nakonec pak do slávy mě přijmeš. –

25 Koho mám kromě tebe na nebi? *
       A na zemi nic nežádám než tebe.

26 Ať tělo mé i srdce pominou – *
       Pán je má skála a můj úděl navždy!

27 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, *
       zatratíš všechny, kdo tě opouštějí.

28 Mým blahem je být v Boží blízkosti †
       já všechnu důvěru jen v Pána skládám *
       a budu hlásat všechny jeho skutky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.

V. Jak mi tvé příkazy na patře sládnou.
R. Víc nežli med mi chutnají v ústech.

PRVNÍ ČTENÍ

Z první knihy Samuelovy

17, 1-10.32.38-51
David bojuje s Goliášem

     1Filišťané shromáždili své šiky k bitvě. Shromáždili se do Soka, jež patří Judovi, a utábořili se mezi Sokem a Azekou v Efes-dommímu. 2Také Saul a izraelští muži se shromáždili, utábořili se v Terebintové dolině a seřadili se k bitvě proti Filišťanům. 3Na hoře z jedné strany stáli Filišťané, na hoře z druhé strany stál Izrael a mezi nimi bylo údolí.
    
4I vycházíval u filišťanských šiků zápasník jménem Goliáš z Gatu, vysoký šest loket a jednu píď. 5Na hlavě měl bronzovou přílbu a byl oděn do šupinatého pancíře; váha pancíře byla pět tisíc šekelů bronzu. 6Na nohou měl bronzové holenice a na ramenou bronzový oštěp. 7Násada jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo a hrot jeho kopí vážil šest set šekelů železa. Před ním chodíval štítonoš. 8Goliáš stával a volal na izraelské řady. Říkal jim: „Proč vycházíte a řadíte se k bitvě? Což nejsem já Filišťan a vy služebníci Saulovi? Vyberte si někoho, ať ke mně sestoupí. 9Když mě v boji přemůže a zabije mě, budeme vašimi otroky. Avšak jestliže já přemohu jeho a zabiji ho, budete vy našimi otroky a budete nám sloužit.“ 10A Filišťan dodával: „Dneska jsem potupil izraelské řady. Vydejte mi někoho a budeme spolu bojovat.“
    
32Když byl David přiveden k Saulovi, pravil: „Ať neklesá na mysli můj pán kvůli Goliášovi. Tvůj služebník půjde bojovat proti tomu Filišťanu.“
    
38Poté Saul oblékl Davida do svého odění, na hlavu mu dal bronzovou přílbu a oblékl ho do pancíře. 39Na jeho odění si David připásal jeho meč a pokusil se chodit, ale nebyl na to zvyklý. David tedy Saulovi řekl: „Nemohu v tom chodit, nejsem zvyklý.“ A svlékl to ze sebe. 40Vzal si do ruky hůl, z potoka vybral pět těch nejhladších oblázků a vložil je do pastýřské mošny, která mu sloužila za torbu pro válečné potřeby, a potom s prakem v ruce postupoval proti Filišťanovi.
    
41Také Filišťan se hnul kupředu a blížil se k Davidovi se zbrojnošem, který před ním nesl štít. 42Když Filišťan vzhlédl a spatřil Davida, pohrdl jím, že byl chlapec – byl plavovlasý, hezký na pohled. 43Filišťan řekl Davidovi: „Copak jsem pes, že na mě jdeš s holí?“ 44Filišťan pak Davidovi zlořečil při svých bozích a dodal: „Pojď tedy ke mně! Dám tvé tělo nebeským ptákům a polní zvěři!“ 45David Filišťanovi odpověděl: „Ty jdeš proti mně s mečem a s kopím a s oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských šiků, které jsi potupil. 46Dnes tě dal Hospodin do mé moci, zabiji tě, useknu ti hlavu a ještě dnes dám tvou mrtvolu i mrtvoly filišťanského tábora nebeským ptákům a divoké zvěři. A tak se celá země doví, že Bůh je v Izraeli. 47A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nedává zvítězit mečem a kopím, neboť Hospodin je pánem boje; proto vás dal do naší moci.“
    
48Když se Filišťan hnul a blížil k Davidovi, také David si pospíšil a běžel k boji proti Filišťanovi. 49David sáhl rukou do mošny, vyndal z ní jeden oblázek, vymrštil ho a zasáhl Filišťana do čela. Kámen mu uvázl v čele a on padl tváří na zem. 50David tedy zvítězil nad Filišťanem prakem a kamenem: udeřil Filišťana a zabil ho bez meče. 51David přiběhl, postavil se nad Filišťana, chopil se jeho meče, vytáhl ho z pochvy, usekl mu jím hlavu a tak ho dobil.

RESPONSORIUM

Srov. 1 Sam 17, 37; Žl 56 (57), 4.5

O. Hospodin mě vytrhl z drápů lva a medvěda, * on mě vytrhne z rukou mých nepřátel.
V. Bůh sešle svou milost a věrnost, zahanbí ty, kteří se na mě sápou. * On mě vytrhne z rukou mých nepřátel.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O křesťanské dokonalosti“ od svatého biskupa Řehoře z Nyssy

(PG 46, 254-255)

Křesťan je druhý Kristus

     Pavel nejpřesněji ze všech pochopil, kdo je to Kristus, i jaký má být ten, kdo nosí jeho jméno, a vyložil to tím, jak sám jednal. Napodobil ho totiž tak věrně, že se až ukázalo, že v sobě svého Pána přímo ztvárnil. Tímto nejsvědomitějším napodobením proměnil podobu své duše přímo ve svůj vzor, takže se zdálo, že to již není Pavel, kdo žije a mluví, ale že to v něm žije sám Kristus. Tak to také tento skvělý muž sám říká, jsa si dobře vědom svého bohatství: Vždyť si žádáte důkaz toho, že mými ústy mluví Kristus,1 nebo: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.2
     Pavel nám dal jasně najevo, co znamená nosit Kristovo jméno. Vždyť říká, že Kristus je Boží moc a Boží moudrost;3 nazývá ho však také pokojem,4 nepřístupným světlem, v němž přebývá Bůh,5 posvěcením a vykoupením6 i vynikajícím veleknězem7 a velikonočním beránkem,8 smírnou obětí za duše,9 odleskem Boží slávy a výraznou podobou jeho podstaty,10 stvořitelem světa,11 duchovním pokrmem a nápojem, skálou a vodou,12 základem víry,13 nárožním kvádrem,14 obrazem neviditelného Boha,15 velikým Bohem,16 hlavou těla Církve,17 dříve zrozeným než celé tvorstvo,18 prvním z těch, kteří zesnuli,19 prvorozeným mezi vzkříšenými z mrtvých,20 prvním z mnoha bratří,21 prostředníkem mezi Bohem a lidmi,22 jednorozeným Synem, korunovaným slávou a ctí,23 Pánem slávy,24 majícím ve všem prvenství,25 dále králem spravedlnosti, králem pokoje,26 králem veškerenstva, majícím královskou moc neznající žádných hranic.27
     A nazývá ho ještě mnoha jinými takovými jmény, jež snad ani nelze pro množství vypočítat. Když si je všechna složíme jedno k druhému, nad každým z nich se zvlášť zamyslíme a uvědomíme si, co znamenají, pak získáme jakousi představu o vznešenosti Kristova jména a z jeho nevýslovné velikosti se nám přitom ukáže tolik, kolik jen je naše duše schopna pojmout.
     Když tedy z dobroty našeho Pána s ním sdílíme to největší a nejbožštější jméno, první mezi všemi jmény, takže jsme ozdobeni jménem Kristovým a nazýváme se křesťané, je třeba, aby všechna označení, která toto jméno vysvětlují, se promítala také na nás, abychom jméno křesťanů nenosili neprávem, ale prokazovali je svým životem.

     1 2 Kor 13, 3
     2 Gal 2, 20
     3 1 Kor 1, 24
     4 srov. Ef 2, 14
     5 srov. 1 Tim 6, 16
     6 srov. 1 Kor 1, 30
     7 srov. žid 4, 14
     8 srov. 1 Kor 5, 7
     9 srov. 1 Jan 2, 2
     10 srov. Žid 1, 3
     11 srov. Zid 1, 2
     12 srov. 1 Kor 10, 3.4
     13 srov. 1 Kor 3, 11
     14 srov. Sk 4, 11
     15 srov. Kol 1, 15
     16 srov. Tit 2, 13
     17 srov. Kol 1, 18
     18 srov. Kol 1, 15
     19 srov. 1 Kor 15, 20
     20 srov. Kol 1, 18
     21 srov. Řím 8, 29
     22 srov. 1 Tim 2, 5
     23 srov. Žid 2, 7.9
     24 srov. 1 Kor 2, 8
     25 srov. 1 Kor 2, 8
     26 srov. Žid 7, 2
     27 srov 1 Tim 6, 15

RESPONSORIUM

Žl 5, 12; 88 (89), 16-17

O. Pane, ať se veselí všichni tví věrní, v důvěře k tobě ať jásají stále. Ochraňuj je, aby ti vzdávali věčnou chválu * všichni, kdo ctí tvé jméno.
V. Chodí před tebou, Pane, v tvém světle žijí, denně se těší ze slávy tvého jména. * Všichni, kdo ctí tvé jméno.

MODLITBA

Modleme se:
Svatý Bože, dej, ať jsme naplněni úctou a láskou k tobě; vždyť ty nás stále miluješ, staráš se o nás jako Otec a nikdy nás nepřestáváš vést. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie