Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. červen 2018
Druhé mezidobí, 9. týden
1. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Když zakryla noc pláštěm tmy
barvy všech věcí na zemi,
slyš prosby, naše vyznání,
ty Soudce srdcí nestranný.

Odpusť nám všechny proviny,
smyj z naší duše poskvrny,
dej, Kriste, nám, ať milost tvá
zažene od nás smečky zla.

Hle, duch je hříchem podlomen
a zhoubná vina hlodá v něm.
Však chcem se temných činů vzdát
a tebe, Spáso, vyhledat.

A proto rozptyl mlžný dým
nám z duše světlem blaživým,
ať blahý cit ji naplní,
že smí dlít na tvém výsluní.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Prosíme, Kriste, vlídně hleď
na sluhy tebe prosící,
ať víru naši neničí
zlo, kterým naplněn je svět.

Vypuďme špatnost z duše své,
závistí svést se nedejme,
urážky neoplácejme
a dobrým přemáhejme zlé.

Dej, by nám z nitra zmizela
lest, hněv a pýcha života
a s ní i naše lakota,
odvěký pramen všeho zla.

Ať cesty míru urovná
vždy nelíčená upřímnost,
ať skví se všude počestnost
a naděje vždy nezlomná.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

IV

³¹ Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
³² Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
³³ Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.
³⁴ Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.
³⁵ Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

³⁶ Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.
³⁷ Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.
³⁸ Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.
³⁹ Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.
⁴⁰ Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

⁴¹ zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.
⁴³ Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.
⁴⁴ Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *
⁴⁵     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
⁴⁶ Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

⁴⁷ Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!
⁴⁸ Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!
⁴⁹ Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

⁵⁰ Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
⁵¹ Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V. Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R. Podivuhodné zákony tvoje.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy Job

    
¹Hospodin odpověděl Jobovi z bouře a řekl:
²„Kdo to zatemňuje prozřetelnost
slovy bez rozmyslu?
³Opásej svá bedra jako hrdina,
zeptám se tě, ty mi odpověz!

⁴Kdes byl, když jsem zakládal zemi?
Pověz to, když jsi tak moudrý!
⁵Kdo určil její rozměry, ty přec to musíš vědět!
Kdo na ní roztáhl měřící provaz?
⁶Na čem jsou položeny její základy,
kdo zasadil její základní kámen,
⁷když sborem zajásaly jitřní hvězdy
a zaplesali všichni Boží synové?
⁸Kdo zahradil moře branami,
když vytrysklo, vyšlo z lůna,
⁹když jsem je oblékl mraky jak šatem,
temnotou přikryl jak plénkami,
¹⁰když jsem pro ně vylámal hranice
a položil závoru s branou?
¹¹Řekl jsem: Až sem smíš přijít, ne dál,
zde se má tříštit bujnost tvých vln.

¹²Dával jsi někdy rozkazy jitru,
ukázals zoře místo, na němž má stát,
¹³aby uchopila okraje země
a z ní vytřásla zločince?
¹⁴Ona mění zemi jak hlínu pod pečetí,
jak oděv ji barví.
¹⁵Bere se hříšníkům jejich světlo,
láme se rozpřáhlé rámě.
¹⁶Pronikl jsi až k pramenům moře,
v jeho hlubinách jsi kráčel?
¹⁷Otevřely se ti brány smrti,
uzřel jsi brány temnot?
¹⁸Díval ses na zemské dálavy?
Pověz, znáš to všechno?
¹⁹Kde je cesta k příbytku světla,
kdepak je místo temnot,
²⁰abys je přenesl do jejich území
nebo jim ukázal cestu tam, kde bydlí?
²¹Ty to víš, vždyť tenkrát ses narodil,
tvých dnů je veliký počet!
²²Pronikl jsi k skladištím sněhu
a uzřel jsi zásobárny krupobití,
²³které jsem uchoval pro doby úzkosti,
pro den boje a války?
²⁴Kde je cesta, na které se rozdělují vichry,
odkud se žhavý vítr šíří po zemi?
²⁵Kdo vyrývá řečiště záplavám,
dělá dráhu hřímajícím mrakům,
²⁶že prší na neobývanou zemi,
na step, kde nežije člověk,
²⁷že se napojí bídná pustina,
že vypučí bujná zeleň?
²⁸Má snad déšť otce,
rodí někdo krůpěje rosy?
²⁹Z čího lůna vychází led,
kdo plodí jíní nebes?
³⁰Voda tuhne jako v kámen,
povrch oceánu tvrdne.“

RESPONSORIUM

O. Člověče, kdopak ty vůbec jsi, že si troufáš přít se s Bohem! * Copak může říci výrobek mistrovi: Proč jsi mě udělal zrovna takto?
V. Opásej svá bedra jako hrdina, zeptám se tě, ty mi odpověz! * Copak může říci výrobek mistrovi: Proč jsi mě udělal zrovna takto?

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého papeže Řehoře Velikého ke knize Job

     Svítání nebo jitřenka tvoří přechod od temnot ke světlu. A tak se nikoli neprávem celá Církev vyvolených označuje za úsvit či jitřenku. Vždyť právě ona je vedena od noci nevěry ke světlu víry a jako jitřenka se po temnotách noci otevírá jasem nebeské slávy dennímu světlu. Dobře se proto říká v Písni písní: Kdo je to: vychází jak zora. Právě svatá Církev, která spěchá za vítěznou odměnou nebeského života, byla nazvána jitřenkou, neboť opouští temnoty hříchů září světlem spravedlnosti.
     Při této úvaze o svítání nebo jitřence můžeme myslet ještě na něco hlubšího. Jitřenka a svítání totiž sice oznamují, že noc již minula, ale přece ještě neukazují plný denní jas. Jestliže zahánějí temnotu a vítají světlo, představují vlastně směs světla a tmy. Nuže, co jiného jsme my všichni, kteří jdeme v tomto životě za pravdou, ne-li jitřenka a svítání? Již sice děláme ledacos, co patří ke světlu, ale přece jsme se ještě nezbavili některých zbytků tmy. Ústy proroka se Bohu říká: Nikdo z živých není tobě práv. A jinde je psáno: Každý z nás často chybuje.
     A Pavel, když říká: Noc pokročila, nedodává "den nastal", ale den se přiblížil. Když tedy neříká, že po ústupu noci přišel den, ale pouze že se den přiblížil, nepochybně tím dává najevo, že on sám, byť po temnotách, je dosud přede dnem, čili za svítání.
     Svatá Církev vyvolených bude plně dnem teprve tehdy, až se do ní již nebude mísit stín hříchu. Bude plně dnem tehdy, až zazáří dokonalým jasem vnitřního světla. Proto je právem označována jako jitřenka, to znamená něco na přechodu, neboť se říká: Ukázal jsi zoře místo. Ten, komu se totiž ukazuje jeho místo, je jistě odněkud volán jinam. A jaké místo má jitřenka, ne-li zprostředkovávat dokonalé světlo věčného vidění? A  když bude dovedena až tam, nemá již nic z temnoty přestálé noci. Jitřenka dychtí po tom, aby došla na své místo, jak říká žalmista: Má duše žízní po živém Bohu. Kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář? Jitřenka například spěchala, aby dospěla k tomu místu, které již poznala, když Pavel říká, že je plný touhy zemřít a být s Kristem. A jinde říká: Pro mě život je Kristus a smrt ziskem.

RESPONSORIUM

O. Kdykoli na vás vzpomenu, děkuji svému Bohu, * Jsem totiž přesvědčen, že ten, který ve vás dobré dílo začal, přivede ho ke konci ke dni Krista Ježíše.
V. Za to se modlím: ať stále víc a více roste vaše láska a s ní i poznání a všestranný úsudek. * Jsem totiž přesvědčen, že ten, který ve vás dobré dílo začal, přivede ho ke konci ke dni Krista Ježíše.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, náš nebeský Otče, dovoláváme se tvé prozřetelnosti, jejíž záměry nikdo nemůže zmařit, a prosíme: odvrať od nás všechno, co nám škodí, a všechno, co nám dáváš, ať nám prospívá. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie