[ schovat menu ]

« Květen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031 


24. květen 2018, Čtvrtek
3. týden žaltáře

Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

24. květen 2018
Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze, svátek


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ježíši, ty jsi naším veleknězem,
prostředníkem, též u Otce přímluvcem,
proto tě vzývá a zde oslavuje
dnes lidstvo celé.

Z Ducha jsi počatý byl v lůně Panny
a v dětské své ruce držíš svět celý,
pro nás narozen, jediná důstojná
jsi oběť chvály.

Otec tě pomazal na svého kněze
dary radosti a olejem Ducha,
aby se jeho velebnosti vzdala
nejvyšší pocta.

Smrtelné tělo jsi na sebe přijal,
Bože nejvyšší, a krev svou jsi prolil,
cenu tak největší za nás zaplatil
svou vlastní smrtí.

Kriste, vyzdvižený na dřevo kříže
láskou jsi všechna srdce táhl k sobě,
proto na věky Otci, Duchu, tobě
zpíváme chvály. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Požádal jsem svého Otce, a dal mi v majetek národy.

Žalm 2
Mesiáš — král a vítěz

Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)

1 Proč se bouří kmeny pohanů, *
      národy proč snují marné plány?
2 K boji povstávají králové, †
      smlouvají se vládci proti Pánu, *
      proti jeho pomazanému.

3 „Zpřetrhejme jejich okovy, *
      shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –

4 Směje se jim na nebesích Pán, *
      úsměšek má pro ně na svém trůnu.

5 Potom k nim však s hněvem promluví, *
      vyděsí je ve svém rozhořčení:

6 „Já jsem svého krále dosadil *
      na Siónu, na své svaté hoře!“ –

7 Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
      Takto ke mně promluvil můj Pán: *
      „Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.

8 Požádej, a národy ti dám, *
      zemi budeš vlastnit do všech končin.

9 Povládneš jim prutem železným, *
      jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –

10 Proto, králové, už prohlédněte, *
      poučit se dejte, vládci země!

11 V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
      v rozechvění líbejte mu nohy,

12 ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
      neboť hněvem snadno může vzplanout. *
      Blaze všem, kdo důvěřují v něho!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Požádal jsem svého Otce, a dal mi v majetek národy.

Ant. 2 Přinášejte sami sebe jako oběť živou, svatou a Bohu milou.

Žalm 39 (40), 2-14. 17-18
Poděkování a prosba o pomoc

Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. (Žid 10, 5)

2 Doufal jsem, doufal v Pána, i sklonil se ke mně *
      a vyslyšel moje volání.

3 Z jámy zkázy mě vytáhl, z bahna a kalu, †
      mé nohy na skálu postavil, *
      mým krokům opět jistotu dal.

4 Do úst mi vložil zpěv nový, chvalozpěv Bohu. †
      Spatří to mnozí, pojme je bázeň, *
      v důvěře skloní se před Pánem. –

5 Šťastný člověk, jenž v Pána naději vkládá, †
      jenž nedruží se ke zpupným *
      a k těm, kdo upadli v lež a blud.

6 Mnohé divy jsi učinil, Pane, můj Bože, †
      i záměry, které s námi máš; *
      kdo by se tobě vyrovnal!
   Kdybych měl o nich vyprávět, *
      víc je jich, než se spočítat dá. –

7 V žertvách a krvavých darech zálibu nemáš, †
      smírné a zápalné oběti nechceš, *
      avšak mně jsi otevřel sluch.

8 Řekl jsem tedy: „Hle, zde přicházím nyní! *
      Ve svitku pro mne je příkaz psán.

9 Blaží mě, Bože můj, konat podle tvé vůle, *
      tvůj zákon v hloubi srdce mám.“

10 Tvou spravedlnost jsem zvěstoval před velkou obcí, *
       ústa jsem nezamkl, Pane, ty víš.

11 Tvou spravedlnost nenechám pro sebe v skrytu, *
       tvou věrnost a pomoc rozhlásím.
    Ani tvou čestnost a laskavost *
      před velkou obcí nesmlčím. –

12 Neodpírej mi, Pane, své slitování, *
       tvá milost a věrnost buď se mnou vždy!

13 Neboť mě skličují vůkol nesčetné strasti, †
       mé hříchy na mne dopadly, *
       že ani vzhlédnout si netroufám.
    Mám jich víc, nežli na hlavě vlasů, *
       ztratil jsem veškerou odvahu. –

14 Kéž se ti, Pane, zlíbí mě vysvobodit! *
       Pospěš mi, Pane, na pomoc!

      15 [Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *
          kdo se mě snaží zahubit,
          ať se stydí a zalezou všichni,  *
          kdo se z mých pohrom radují!
      16 Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *
          Kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“]

17 Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
       všichni, kdo tebe hledají!
    Ať mohou říkat: „Velký je Pán“, *
       kdo k tobě volají o pomoc!

18 Já jsem jen ubohý nuzák; přijď ke mně, Pane! †
       Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *
       neotálej už, Bože můj!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Přinášejte sami sebe jako oběť živou, svatou a Bohu milou.

Ant. 3 Kristus miloval Církev a vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil.

Žalm 84 (85)
Naše spása je blízko

Když náš Spasitel přišel na zem, Bůh požehnal své zemi. (Origenes)

2 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, *
      Jákobův osud jsi obrátil v dobré.
3 Svému lidu jsi odpustil vinu, *
      přikryl jsi všechny jeho hříchy.
4 Zadržels všechno své rozhořčení, *
      přemohl vzplanutí svého hněvu. –

5 Obnov nás, Bože záchrany naší, *
      od své nevole proti nám upusť!
6 Míníš se na nás na věky hněvat, *
      zlobu svou přenášet od rodu na rod?
7 To nás už nemíníš oživit znovu, *
      aby tvůj lid se radoval v tobě?
8 Prokaž nám, Pane, své milosrdenství, *
      uděl nám, Bože, svoji spásu! –

9 Naslouchat budu, co Bůh nyní poví! *
       Pán mluví zajisté jen slovy míru
   k národu svému a ke svým věrným. *
       Nemají zůstat bez naděje.
10 Blízká je zbožným pomoc Páně, *
       aby zem naši zas pokryl svou slávou.
11 Milost a svornost se setkají spolu, *
       spravedlnost a pokoj se sejdou,
12 věrnost vyraší z hlubiny země, *
       z nebe nám pokvete spravedlnost. –

13 Ano, Pán sám nás zahrne dobrem *
       a naše země úrodu vydá.
14 Bude ho předcházet spravedlnost *
       a v jeho šlépějích půjde pokoj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Kristus miloval Církev a vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil.

V. Kristus podal za hříchy jednu jedinou oběť.
R. A tak přivedl k dokonalosti navždy ty, které posvětil.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu Židům

4, 14 - 5, 10

Ježíš, vynikající velekněz

     4.14Máme tedy vynikajícího velekněze, který prošel až do nejvyššího nebe: je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme svého vyznání. 15Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, ale nikdy se nedopustil hříchu. 16Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci.
    
5.1Každý velekněz je brán z lidu a bývá ustanoven pro lid v jeho záležitostech u Boha, aby podával dary a oběti za hříchy. 2Protože sám je stejně podroben slabosti, je schopen cítit s chybujícími a bloudícími. 3A proto musí podávat oběti za hřích sám za sebe jako za ostatní lidi.
    
4Nikdo si však nemůže tu důstojnost vzít sám, nýbrž musí být povolán od Boha jako Árón. 5Tak si ani Kristus nepřisvojil slávu velekněžství sám, ale dal mu ji ten, který mu řekl: ‘Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil’, 6jak říká i na jiném místě: ‘Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova’.
    
7V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu. 8Ačkoli to byl Syn Boží, naučil se svým utrpením poslušnosti. 9Když tak dokonal své dílo, stal se příčinou věčné spásy pro všechny, kteří ho poslouchají. 10Byl od Boha prohlášen veleknězem podle řádu Melchizedechova.

RESPONSORIUM

Flp 2, 8; Iz 53, 7(Vg)

O. Kristus se ponížil * a byl poslušný až k smrti
V. Byl obětován, protože sám chtěl. * A byl poslušný až k smrti

DRUHÉ ČTENÍ

Z encykliky papeže Pia XII. o posvátné liturgii

(Mediator Dei, AAS 39 /1947/, 552-553)

Kristus kněz a oběť

     Kristus samozřejmě je kněz, ale kněz pro nás, ne pro sebe, protože jménem celého lidského pokolení přináší věčnému Otci touhy a náboženské city; zároveň je obětním darem, ale pro nás, protože dává sám sebe místo člověka obtíženého vinami.
     Apoštolovo slovo „mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš“ (Flp 2,5) vyžaduje ode všech křesťanů, aby si osvojili, pokud je to v lidské moci, stejný vnitřní postoj, jaký měl božský Vykupitel, když přinášel v oběť sebe sama: totiž aby projevovali pokoru mysli a prokazovali klanění, čest, chválu a díky svrchované Boží velebnosti.
     Vyžaduje kromě toho od nich, aby si jistým způsobem osvojili také charakter obětního daru, aby podle přikázání evangelia zapírali sami sebe, aby dále dobrovolně konali pokání a aby se každý odvracel a očišťoval od toho, čím se provinil.
     Konečně vyžaduje, abychom všichni společně s Kristem tajemně umřeli — tak, abychom mohli jako Pavel říci: „Spolu s Kristem jsem ukřižován“.

RESPONSORIUM

Srov. Gal 2, 20

O. Žiji ve víře v Božího Syna, * protože on mě miloval a za mě se obětoval.
V. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. * protože on mě miloval a za mě se obětoval.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys ustanovil svého jednorozeného Syna nejvyšším a věčným knězem, aby tě oslavil a spasil lidské pokolení; dej, aby ti, které vyvolil za služebníky a správce svých tajemství, v moci a síle Ducha Svatého věrně vykonávali svěřenou službu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie