lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. květen 2018
Doba velikonoční, 5. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal. Aleluja.

Žalm 104 (105)
Bůh je ve svých slibech věrný

Apoštolové národům zvěstují podivuhodné skutky, jež vykonal Bůh. (Sv. Atanáš)

I

1 Slavte Pána, ctěte jeho jméno, *
      zjevte jeho díla národům.

2 Zpívejte mu, na strunách mu hrejte, *
      všechny jeho divy hlásejte!

3 Honoste se jeho svatým jménem! *
      Ať se radují, kdo Pána ctí! –

4 Dbejte o Pána a jeho sílu, *
      stále hledejte jen jeho tvář!

5 Vzpomeňte si na divy, jež konal, *
      znamení a soudy z jeho úst,

6 rode jeho sluhy Abraháma, *
      děti vyvolence Jákoba! –

7 Jenom on, jen Pán je naším Bohem, *
      jeho soudy přes veškerou zem.

8 On je provždy pamětliv své smlouvy, *
      pro sta pokolení dal svůj slib,

9 smlouvy uzavřené s Abrahámem, *
      přísahy, co Izákovi dal. –

10 Zákonem ji určil pro Jákoba, *
      věčnou smlouvou pro Izraele.

11 Řekl: "Dám ti kananejskou zemi *
      za určený úděl dědičný.“

12 Že jich počtem bylo dosud málo, *
      maloučko a hosty byli tam,

13 od národa k národu se táhli, *
      z jedné říše mezi jiný lid,

14 nedovolil nikomu je tisknout, *
      mnohé krále ztrestal kvůli nim:

15 „Nedotknete se mých pomazaných, *
      neublížíte mým prorokům!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal. Aleluja.

Ant. 2 Pán neopustil spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků. Aleluja.

II

16 Když na zem svolal hladomor, *
      odňal jí všechen živný chléb,

17 jednoho poslal před nimi: *
      Josef byl prodán v otroctví.

18 Nohy mu pouty svázali, *
      sevřeli hrdlo do želez,

19 až jeho slovo splněno *
      a výrok Páně potvrzen. –

20 Tu králi vnukl pustit jej: *
      pán národů mu volnost dal.

21 K řízení svěřil mu svůj dům *
      a do správy svůj majetek.

22 Dle svého měl vést knížata *
      a rádce učit moudrosti.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán neopustil spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků. Aleluja.

Ant. 3 Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti. Aleluja.

III

23 I přišel do Egypta Izrael, *
      byl Jákob hostem v zemi Chámově.

24 A v ní Pán mocně rozmnožil svůj lid, *
      až ten byl silnější než domácí.

25 V těch vzbudil proti svému lidu zášť, *
      zákeřnost proti služebníkům svým.

26 Pak poslal svého sluhu Mojžíše *
      a Árona, jejž sám si vyvolil.

27 Činili jeho divy v Egyptě, *
      znamení mocná v zemi Chámově! –

28 Sám seslal temnoty a byla tma, *
      oni však jeho slov dbát nechtěli.

29 Proměnil tedy jejich vody v krev *
      a ryby v nich jim nechal pohynout.

30 Celá zem hemžila se žábami, *
      až do královských komnat nalezly.

31 Přikázal – přiletěly roje much, *
      přeplněn komáry byl každý kout.

32 Namísto deště seslal příval krup, *
      po celé zemi blesky planuly.

33 Vinice, fíkovníky potloukl, *
      zporážel stromy v jejich krajinách. –

34 Přikázal – vpadly mraky kobylek *
      a nespočetné spousty sarančí.

35 Zničily v zemi všechno zelené, *
      zničily vše, co pole zrodila.

36 Zahubil jim vše prvorozené, *
      prvotiny všech jejich plodných sil. –

37 Se zlatem, stříbrem lid svůj vyvedl, *
      a v jejich kmenech nikdo nestonal.

38 Egypt byl jejich odchodu jen rád, *
      neboť mu byli leda pro postrach.

39 I zaclonil je hustým oblakem *
      a plamenem jim svítil za noci. –

40 Žebrali na něm – dal jim křepelky, *
      nebeským chlebem sytil lačnící.

41 Rozrazil skálu – voda vytryskla *
      a proudem rozlila se do pouště.

42 Neboť měl v paměti svůj svatý slib, *
      jak ho dal kdysi Abrahámovi. –

43 Vyvedl národ, jenž se radoval, *
      své vyvolené, kteří jásali.

44 A daroval jim kraje pohanů, *
      majetku národů se zmocnili,

45 aby pak žili v jeho zákoně, *
      zachovávali jeho příkazy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti. Aleluja.

V. Bůh nás znovu zrodil, takže máme živou naději, aleluja.
O. Zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

22, 10-21
Veliká naděje

     10Anděl mi řekl: „Nezapečeťuj prorocká slova této knihy, protože čas je blízko, kdy se splní. 11Kdo křivdí, ať křivdí dál, kdo je poskvrněný, ať se poskvrňuje dál, kdo je spravedlivý, ať žije spravedlivě dál a svatý ať se posvěcuje dál!
    
12Hle, přijdu brzy a moje odplata se mnou, abych odměnil každého podle jeho činů. 13Já jsem alfa i omega, první i poslední, začátek i konec. 14Blaze těm, kdo si vypírají šaty; budou mít právo na strom života a branami vstoupí do města. 15Venku zůstanou psi, čarodějníci, smilníci, vrazi, modláři a každý, kdo má zálibu v páchání lži.
    
16Já, Ježíš, poslal jsem svého anděla, aby vám svědčil o tom, co se týká církevních obcí. Já jsem výhonek z Davidova kořene a Davidův potomek, zářivá jitřní hvězda.“
    
17Duch i nevěsta volají: „Přijď!“ Kdo to slyší, ať také zvolá: „Přijď!“ A kdo žízní, ať přijde: kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo.
    
18Já dosvědčuji každému, kdo slyší prorocká slova této knihy: Kdo by k nim něco přidal, tomu přidá Bůh těch ran, o kterých se píše v této knize. 19A kdo by ze slov této prorocké knihy něco ubral, tomu ubere Bůh podíl na stromě života a na svatém městě, o kterých se píše v této knize.
    
20Ten, kdo to dosvědčuje, říká: „Ano, přijdu brzy!“ Amen, přijď, Pane Ježíši!
    
21Milost Pána Ježíše buď se všemi!

RESPONSORIUM

Zj 22, 16b. 17ab. 20; Iz 55, 1a. 3a

O. Já jsem výhonek z Davidova kořene a Davidův potomek, zářivá jitřní hvězda. Duch i nevěsta volají: Přijď! * A kdo to slyší, ať řekne: Přijď! Amen. Pane Ježíši, přijď, aleluja.
V. Vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; nakloňte ucho své a pojďte ke mně! * A kdo to slyší, ať řekne: Přijď! Amen. Pane Ježíši, přijď, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladů žalmů svatého biskupa Augustina

(Ps. 148, 1-2: CCL 40, 2165-2166)

Velikonoční aleluja

     Svůj pozemský život máme žít k chvále Boží, neboť v ní bude spočívat věčná radost našeho života budoucího. A ten, kdo se v tom již nyní necvičí, nemůže být na budoucí život připraven. Již nyní proto Boha chválíme; ale také ho prosíme. V té chvále je naše radost, v modlitbě úpěnlivost.
     Bylo nám totiž slíbeno něco, co dosud nemáme, a protože ten, jenž nám to přislíbil, je pravdomluvný,1 radujeme se v naději.2 Jelikož však to, co nám přislíbil, dosud nemáme, úpíme v touze.3 Prospěje nám v této touze vytrvat, dokud se nenaplní, co bylo slíbeno, neboť nářek jednou pomine a zbude samá chvála.
     A právě pro tyto dvě doby, jednu přítomnou, plnou pokušení a strázní tohoto života, a druhou budoucí, plnou bezpečí a věčné radosti, nám bylo dáno slavit také dvojí čas, předvelikonoční a povelikonoční. Předvelikonoční doba je znamením soužení, v němž žijeme. Kdežto to, co prožíváme nyní po velikonocích, je znamením blaženosti, která teprve přijde. Před velikonocemi tedy slavíme totéž, čím právě žijeme, zatímco po velikonocích je naše slavnost předznamenáním toho, co zatím nemáme. Proto také předvelikonoční dobu trávíme v postech a na modlitbách, ale po velikonocích si v postech dopřáváme úlevu a oddáváme se chválám. V tom spočívá ono aleluja, které zpíváme.
     V Ježíši Kristu, naší hlavě, máme také obraz obojího, oboje se nám ukazuje: neboť utrpení Páně předznamenává náš nynější strastiplný život, v němž musíme pracovat, trpět a posléze zemřít, a zmrtvýchvstání a oslavení Páně poukazuje naopak na život, jehož se nám má dostat v budoucnu.
     Teď vás tudíž, bratři, vybízím k chvále Boží; to vlastně děláme všichni, když si navzájem říkáme aleluja. Chvalte Pána, říkáš druhému a on tobě. A když se tak všichni navzájem povzbuzují, už vlastně dělají to, k čemu se povzbuzují. Chvalte však Pána tělem duší, to znamená ať nechválí Boha jen vaše ústa a váš hlas, nýbrž i  vaše svědomí, váš život a vaše skutky.
     Jistěže chválíme Boha v kostele, když se zde shromáždíme. Ale když se vrátíme domů, jako bychom Boha chválit přestali. Nepřestaneme-li však správně žít, budeme Boha chválit neustále. Jen tehdy přestaneš chválit Boha, odchýlíš-li se od toho, co je spravedlivé a co se mu líbí. Jestliže se však neodchýlíš od dobrého života, tvá ústa sice mlčí, ale život volá a Boží ucho se sklání k tvému srdci. Neboť jestliže my slyšíme lidský hlas, Bůh naslouchá přímo našim myšlenkám.

     1 srov. Jan 3, 33
     1 srov. Řím 12, 12
     1 srov. Řím 8, 23

RESPONSORIUM

Jan 16, 20

O. Váš zármutek * se obrátí v radost, aleluja.
V. Svět se bude radovat. Vy budete sice zarmouceni, ale váš zármutek * se obrátí v radost, aleluja.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, původce naší spásy, tys nás křtem očistil a obnovil a otevřels nám cestu k věčnému životu; prosíme tě, veď nás, abychom s tvou pomocí dospěli k plnosti slávy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie