[ schovat menu ]

« Duben 2018 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930 


16. duben 2018, Pondělí
3. týden žaltáře

Doba velikonoční, 3. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

16. duben 2018
Doba velikonoční, 3. týden
3. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.

2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.

3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

4 Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:

5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“

6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.

II

7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.

9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.

11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.

12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?

14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!

15 Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.

III

16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,

17 když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;

19 ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.

21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!

23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.

V. Srdce mé i tělo, aleluja.
O. Jásá k Bohu živému, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

7, 1-17
Poznamenání Božích vyvolených

     Já, Jan, 1viděl jsem, jak na čtyřech rozích země stojí čtyři andělé a drží čtyři zemské větry, aby nezadul vítr na zem, ani na moře, ani na žádný strom. 2A viděl jsem, jak od východu slunce vystupuje jiný anděl. Držel v ruce pečetidla živého Boha a zvolal silným hlasem na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi i moři: 3„Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům, dokud nepoznamenáme na čele služebníky našeho Boha!“ 4A uslyšel jsem, kolik bylo těch poznamenaných: stočtyřiačtyřicet tisíc ze všech kmenů izraelského lidu. 5Z kmene Judova dvanáct tisíc poznamenaných, z kmene Rubenova dvanáct tisíc, z kmene Gadova dvanáct tisíc, 6z kmene Aserova dvanáct tisíc, z kmene Neftalimova dvanáct tisíc, z kmene Manasova dvanáct tisíc, 7z kmene Simeonova dvanáct tisíc, z kmene Léviova dvanáct tisíc, z kmene Izacharova dvanáct tisíc, 8z kmene Zabulonova dvanáct tisíc, z kmene Josefova dvanáct tisíc, a z kmene Benjamínova dvanáct tisíc poznamenaných.
    
9Potom se podívám, a hle – veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, oděni bílým rouchem, s palmami v rukou 10a volali mocným hlasem: „Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi!“
    
11Všichni andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců a čtyř bytostí, padli na tvář před trůnem, klaněli se Bohu 12a volali: „Amen! Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla přísluší našemu Bohu na věčné věky! Amen.“
    
13Tu na mě promluvil jeden ze starců a zeptal se mě: Kdo jsou tihle zde v bílém rouchu a odkud přišli?“ 14Odpověděl jsem mu: „Můj pane, to víš ty.“ Řekl mi: „To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi. 15Proto jsou před Božím trůnem a ve dne v noci mu slouží v jeho chrámě. A ten, který sedí na trůně, se k nim sníží a bude s nimi bydlet. 16Už nikdy nebudou mít hlad ani žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár, 17protože Beránek, který je uprostřed před trůnem, bude je pást a vodit k pramenům živé vody. Bůh sám jim setře každou slzu z očí.“

RESPONSORIUM

Zj 7, 13.14; 6, 9

O. Kdo jsou tihle zde v bílém rouchu a odkud přišli? Řekl mi: * To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi, aleluja.
V. Uviděl jsem pod oltářem duše těch, kteří byli zabiti pro Boží slovo a pro svědectví, které vydali. * To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého kněze Bedy Ctihodného k prvnímu listu Petrovu

(Cap. 2: PL 93, 50-51)

Rod vyvolený, královské kněžstvo

     Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo. Toto slavné svědectví bylo kdysi dáno Božímu lidu prostřednicím Mojžíšovým. A nyní je apoštol Petr dává po právu všem národům, pokud uvěřily v Krista. Neboť Kristus je kámen nárožní, jenž začlenil pohany do spásy, která dříve byla v Izraeli.
     Rodem vyvoleným je nazývá pro jejich víru, aby je odlišil od těch, kteří zavrhli živý kámen a sami byli zavrženi." A královským kněžstvem je nazývá proto, že jsou pevně spojeni s tělem toho, který je nejvyšším králem a pravým knězem: jako král uděluje království svým věrným a jako velekněz očišťuje jejich hříchy obětí vlastní krve. Nazývá je královským kněžstvem, aby měli na paměti, že mají i doufat ve věčné království, i vždycky přinášet Bohu oběť neposkvrněného života.
     Jsou také nazýváni národem svatým a lidem patřícím Bohu jako vlastnictví, ve shodě s tím, co říká apoštol Pavel, když vykládá myšlenku prorokovu: Můj spravedlivý bude žít z víry; ale kdyby se ze strachu vzdaloval, nebudu v něm mít zalíbení. My však, říká, nepatříme k těm, kteří se ze strachu vzdalují, a tak jdou k záhubě, ale k těm, kdo věří, a tím si zachrání život. A ve Skutcích apoštolů čteme: Vás Duch Svatý ustanovil za představené, abyste spravovali Boží Církev, kterou si získal vlastní krví.
     Lidem, který patří Bohu, jsme se stali díky krvi našeho Vykupitele, tak jako byl kdysi izraelský lid vykoupen z Egypta krví beránkovou. Proto také i v následující části verše skrytě připomíná starozákonní příběh a učí, že jej má duchovně naplnit i nový lid Boží, když říká: Abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal. Jako totiž zazpívali Hospodinu vítěznou píseň ti, kteří byli skrze Mojžíše vysvobozeni z egyptského otroctví, když prošli Rudým mořem a faraónovo vojsko se utopilo, tak se sluší, abychom i my, když jsme ve křtu přijali odpuštění hříchů, vzdali náležité díky za nebeská dobrodiní.
     Neboť Egypťané, kteří sužovali Boží lid a jejichž jméno znamená také temnotu a trápení, vhodně znázorňují hříchy, které nás pronásledují, ale byly při křtu zničeny.
     Osvobození synů Izraele a jejich přivedení do země, která jim byla kdysi zaslíbena, odpovídá také tajemství našeho vykoupení. Skrze ně směřujeme ke světlu nebeského příbytku a na cestu nám svítí a vede nás Kristova milost. A znamením světla Kristovy milosti byl přece oblakový a ohnivý sloup, který chránil Izraelity na celé jejich cestě před nočními temnotami a nepopsatelnou cestou je přivedl do zaslíbených sídel v jejich pravé vlasti.

RESPONSORIUM

1 Petr 2, 9; Dt 7, 7; 13, 5

O. Vy jste rod vyvolený, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, * abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu, aleluja.
V. Hospodin si vás vyvolil a vysvobodil vás z otroctví. * Abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu, aleluja.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty ukazuješ bloudícím světlo pravdy, aby se mohli vrátit na správnou cestu; dej těm, kdo přijali křesťanství, ať se vyhýbají všemu, co odporuje křesťanskému způsobu života, a ať usilují o to, co se s ním shoduje. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie