[ schovat menu ]

« Duben 2018 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930 


3. duben 2018, Úterý
1. týden žaltáře

Úterý v oktávu velikonočním


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. duben 2018
Úterý v oktávu velikonočním


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Toť vskutku pravý Boží den,
zářící světlem blaživým,
Vždyť celý svět byl omyt v něm
přesvatou krví ze svých vin.

On vrátil slepým světla svit
a hříšným naděj znovu vlil,
kdo by se musel strachem chvít,
když Pán i lotru odpustil?

Úžas jal nad tím anděly,
kteří trest těla viděli,
že lotr Krista prosící
směl věčné slávy dosíci.

V tom nesmírné tkví tajemství:
By sňal hřích, který na všech lpí,
a zbavil svět vin veškerých,
vtělený Bůh smyl z těla hřích.

Může být větší vznešenost,
než když hřích milost vyhledá,
žár lásky spálí bázlivost
a když smrt nový život dá?

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčné všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán zástupů věčných, on je král věčné slávy, aleluja.

Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).

Žalm 23 (24)
Pán vstupuje do své svatyně

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.

2 Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?

4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.

5 Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán zástupů věčných, on je král věčné slávy, aleluja.

Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on mé duši daroval život, aleluja.

Žalm 65 (66)
Děkovný chvalozpěv

O vzkříšení Páně a obrácení pohanů. (Hésychios)

I

1 Jásejte Bohu všechny země, *
2     zpívejte k slávě jeho jména!
3 Řekněte Bohu: „Jaký jsi mocný, †
      skutky tvé moci tak podivuhodné, *
      že se i nepřítel poklonit musí!

4 Celý svět ať se ti koří a zpívá, *
      ať zpívá k poctě tvého jména!“ –

5 Pojďte a vizte Boží skutky! *
      Úžasné je, co lidem činí.

6 Proměnil moře v suchou zemi, †
      potom i řeku přešli pěšky. *
      On je nám zdrojem radování!

7 On vládne navěky svou mocí, †
      národy sleduje svým zrakem, *
      zpupní se neodváží vzepřít. –

8 Národy, chvalte našeho Boha *
      a všude šiřte jeho chválu!

9 On naší duši daroval život, *
       našim nohám klopýtnout nedal. –

10 Zajisté jsi nás, Bože, i zkoušel, *
       v plameni tříbil jako stříbro.

11 Dopustils, že jsme v soužení vešli, *
       na bedra vložils nám těžké břímě.

12 Nechals lidi nám přes hlavu cválat, †
       prošli jsme ohněm, prošli vodou: *
       vyvedls nás však do volnosti!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on mé duši daroval život, aleluja.

Ant. 3 Pojďte a poslyšte, co dobrého mi Pán činí, aleluja.

II

13 S obětním darem jdu do tvého domu, *
       abych ti splnil dané sliby,

14 tak jak mi v nouzi vyšly ze rtů, *
       jak ti je přednesla má ústa.

15 Tučnou zvěř nesu ti k zápalné žertvě, †
       z beranů obětní dým ať stoupá, *
       býčky a kozly ti obětuji. –

16 Pojďte a poslyšte, bohabojní, *
       povím, co Bůh mi dobrého činí.

17 Ještě jsem k němu křičel v tísni, *
       a již můj jazyk mu chvalozpěv chystal.

18 Kdybych byl v srdci smýšlel špatně, *
       Bůh by mě jistě nevyslyšel.

19 Avšak Bůh moje modlitby slyšel, *
       mému volání popřál sluchu. –

20 Pánu buď za to dík a chvála, †
       že moji modlitbu neodmítl, *
       a svou lásku mi neodepřel.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pojďte a poslyšte, co dobrého mi Pán činí, aleluja.

V. Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja.
O. Takže když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Petra

1, 22 – 2, 10
Život Božích dětí

     22Očistili jste se poslušností vůči pravdě, abyste byli schopni nestrojené bratrské lásky. Mějte se proto navzájem rádi upřímně a vroucně. 23Vždyť se vám dostalo nového života, a to ne plodivou silou pomíjející, ale nepomíjející: živým a neproměnným Božím slovem. 24Neboť
každý člověk je jako tráva
a všechna jeho nádhera jako květ trávy.
Tráva uschne a květ opadá,
25ale slovo Páně trvá navěky
– totiž slovo evangelia, které vám bylo zvěstováno.
    
2.1Nechte proto všeho, co je špatné, každou neupřímnost, přetvářku, závist a všechno pomlouvání; 2jako novorozené děti žádejte duchovní, nefalšované mléko, abyste jím rostli ke spáse. 3Vždyť jste okusili, jak dobrý je Pán.
    
4K němu přistupujte, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný, 5a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. 6V Písmu o tom stojí:
„Hle, kladu na Sión kámen vyvolený a vzácný, kámen nárožní. Kdo v něj uvěří, jistě nebude zklamán.“
    
7Vám tedy, protože věříte, přináší čest, ale těm, kdo nevěří, je to
„kámen, který lidé při stavbě odhodili,
ale právě on se stal kvádrem nárožním,
8kamenem, na který se naráží,
balvanem, přes který se klopýtá.“

Narážejí na něj, protože odmítli přijmout víru. K tomu také byli určeni.
    
9Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. 10Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží, žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.

RESPONSORIUM

1 Petr 2, 5. 9

O. Staňte se živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, * které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. Aleluja.
V. Vy jste rod vyvolený, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, královské kněžstvo, * které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. Aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluv svatého biskupa Anastázia Antiochijského

(Oratio 4, 1-2: PG 89, 1347-1349)

Kristus musel trpět, a tak vejít do své slávy

     Když Kristus ukázal slovy i skutky, že je pravý Bůh a Pán veškerenstva, řekl svým učedníkům cestou do Jeruzaléma: Teď jdeme do Jeruzaléma a  tam bude Syn člověka vydán pohanům, velekněžím a učitelům Zákona. Ti ho zbičují, budou se mu posmívat a ukřižují ho. Tato slova odpovídala prorockým předpovědím, podle kterých se měl jeho odchod uskutečnit v Jeruzalémě. Od samého počátku tedy svaté Písmo předpovídalo Kristovu smrt a  jeho utrpení před smrtí a také to, co se stalo po jeho smrti s jeho tělem. Přitom ovšem předesílá, že ten, komu se to všechno stane, je Bůh, tedy někdo, kdo nemůže trpět a je nesmrtelný. A tak pouze tehdy, když si uvědomíme, že byl Bůh a zároveň se skutečně stal člověkem, můžeme pravdivě a  náležitě vyznávat oboje, totiž i že trpěl, i že trpět nemohl, a osvětlit si, jak Boží Slovo, které jinak nemohlo trpět, přišlo k utrpení. Neboť jinak nemohl člověk dojít spásy. A toto věděl jen Kristus sám a ti, kterým on to zjevil. On totiž zná všechno, co se týká Otce, vždyť Duch zkoumá hlubiny Boží.
     Kristus přece musel trpět, a jeho utrpení naprosto nemohlo chybět, jak on sám potvrdil, když ty, kteří nevěděli, že Mesiáš musí trpět a tak vejít do své slávy, nazval nechápavými a pošetilými. Vyšel zajisté spasit svůj lid a opustil slávu, kterou měl u Otce dříve, než byl svět. A  spása byla dovršením, které se nutně mělo uskutečnit skrze utrpení a mělo být připsáno původci našeho života, jak učí Pavel, když říká: On je původce života, který skrze utrpení došel dokonalosti. A tak se zdá, že sláva jednorozeného Syna, jíž se jakoby na čas pro nás zřekl, mu byla vrácena skrze kříž, když se stal člověkem. Neboť když svatý Jan vykládá ve svém evangeliu, jaká to byla voda, o níž Spasitel mluvil, když řekl proudy vod potečou z nitra toho, kdo věří, dodává: To řekl o Duchu Svatém, jejž měli přijmout ti, kdo v něho uvěřili. Dosud totiž Duch nebyl dán, protože Ježíš nebyl ještě oslaven. Slávou tu nazývá smrt na kříži. Proto když se Pán předtím, než podstoupil smrt kříže, modlil, prosil Otce, aby ho oslavil slávou, kterou měl u něho dřív, než byl svět.

RESPONSORIUM

Žid 2, 10; Zj 1, 6; Lk 24, 26

O. Bylo jistě vhodné, aby Bůh přivedl do slávy mnoho synů tím, že utrpením zdokonalí původce jejich spásy. * Jemu buď sláva a vláda na věčné věky. Aleluja.
V. Mesiáš musel trpět, a tak vejít do své slávy. * Jemu buď sláva a vláda na věčné věky. Aleluja.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tvůj Syn nás svou smrtí a svým vzkříšením vysvobodil ze hříchu a otevřel nám cestu ke spáse; prosíme tě, provázej nás svou milostí, ať je naše svoboda v Kristu úplná, abychom spolu s ním vešli do věčné radosti. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie