lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

14. březen 2018
Doba postní, 4. týden
4. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství

Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)

I

1 Oslavuj Pána, duše má, *
      mé nitro jeho svaté jméno!

2 Oslavuj Pána, duše má, *
      na jeho dobra nezapomeň! –

3 Všechny tvé viny odpouští, *
      ze všech tvých neduhů tě léčí;

4 tvůj život chrání záhuby, *
      věnčí tě láskou, slitováním;

5 on blahem sytí tvoje dny, *
      jak orlu obnovil tvou mladost. –

6 Pán koná skutky milosti: *
      všem utlačeným zjedná právo.

7 Ukázal cestu Mojžíši, *
      své skutky dětem Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

II

8 Vlídný a laskavý je Pán, *
      shovívavý a milosrdný.

9 Nechce se ustavičně přít, *
      navěky v hněvu setrvávat.

10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
      jak pro své viny zasloužíme. –

11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
      tak velkou lásku má k svým věrným.

12 Jak od východu k západu *
      vzdaluje od nás naše viny.

13 Jak otec dětem odpouští, *
      Pán je k svým věrným milostivý.

14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
      má na mysli, že jsme jen hlína.

15 Jsou jako tráva lidské dny: *
      rozkvetou jako polní kvítek,

16 zavane vítr, sfoukne jej, *
      a stopy po něm nezůstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

III

17 Však láska Páně do věků, *
      je dobrotiv až k dětem dětí

18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
      a plní jeho přikázání.

19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
      a jeho vláda řídí vesmír. –

20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
      vy jeho poslové, vy silní, *
      kdo konáte, co on vám káže!

21 Oslavte Pána, zástupy, *
      vy, kdo jste v službách jeho vůle!

22 Oslavte Pána, díla Páně, †
      všude, kam sahá jeho vláda! *
      Oslavuj Pána, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

V. Obraťte se a čiňte pokání.
O. Obnovte své srdce a svého ducha.

PRVNÍ ČTENÍ

Ze čtvrté knihy Mojžíšovy

11, 4-6. 10-30

Duch Hospodinův sestoupil na sedmdesát izraelských starců

     4Davu, který se mezi ně vmísil, se zmocnila žádostivost. Také synové Izraele řekli: „Kdo nám dá maso k jídlu? 5Vzpomínáme si na ryby, které jsme zadarmo jedli v Egyptě, na okurky, melouny, pór, cibuli a česnek. 6Nyní hyneme, nic tady není, jen tu manu máme na očích.“
     10Mojžíš slyšel, jak lidé pláčou, každá rodina u vchodu do svého stanu. Hospodinův hněv se velmi rozpálil, i Mojžíš byl tím velmi dotčen 11a řekl Hospodinu: „Proč jednáš se svým služebníkem tak zle, proč nenacházím milost ve tvých očích, že nakládáš břímě celého tohoto národa na mě? 12Copak já jsem počal všechen tento lid nebo já jsem ho zrodil, že mi říkáš: ‚Nes je ve svém náručí, jako nosí chůva kojence, nes je do země, kterou jsi přísahou zaslíbil jejich otcům?‘ 13Odkud mám vzít maso, abych ho dal všemu tomuto lidu, který přede mnou pláče a říká: ‚Dej nám k jídlu maso!‘ 14Já sám nemohu nést všechen tento lid, neboť je pro mě příliš těžký. 15Jestliže chceš se mnou takto jednat, to mě raději zabij, jestliže jsem nalezl milost v tvých očích, abych už neviděl své neštěstí!“
     16Hospodin řekl Mojžíšovi: „Shromáždi mi z izraelských starců sedmdesát mužů, o kterých víš, že jsou zkušení a vůdci lidu. Vezmi je ke stánku schůzky. Postaví se tam s tebou. 17Já sestoupím a budu tam s tebou mluvit. Vezmu z ducha, který je nad tebou, a vložím ho na ně, aby s tebou nesli břímě lidu, neponeseš je ty sám.
     18A lidu řekneš: Posvěťte se pro zítřek. Budete jíst maso, protože jste s pláčem volali k Hospodinu: ‚Kdo nám dá najíst masa? Jak dobře nám bylo v Egyptě!‘ Hospodin vám dá maso a najíte se. 19Nebudete je jíst jen jeden den ani dva dny, ani pět dní, ani deset dní, ba ani dvacet dní, 20ale po celý měsíc, až vám poleze z chřípí a zhnusí se vám. To proto, že jste zavrhli Hospodina, který je mezi vámi, když jste před ním s pláčem volali: ‚Proč jsme jen odešli z Egypta?‘“
     21Mojžíš namítl: „Šest set tisíc pěších je v lidu, uprostřed něhož jsem, a ty řekneš: Dám jim maso a budou jíst po celý měsíc! 22To se pro ně budou porážet ovce a skot, aby se na všechny dostalo? Nebo se pro ně vychytají všechny ryby v moři, aby se na všechny dostalo?“ 23Hospodin Mojžíšovi odpověděl: „Což ruka Hospodinova je na to krátká? Hned uvidíš, uskuteční-li se mé slovo, nebo ne.“
     24Mojžíš tedy vyšel ven a oznámil Hospodinova slova lidu. Shromáždil sedmdesát mužů z izraelských starců a rozestavil je kolem stánku. 25Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil k Mojžíšovi; vzal z ducha, který spočíval na něm, a dal ho sedmdesáti mužům starcům. Když na nich duch spočinul, dostali se do prorockého vytržení, ale později se to už nestalo.
    
26Dva muži z nich zůstali v táboře, jmenovali se Eldad a Medad. I na nich spočinul duch, neboť byli mezi těmi, kdo byli písemně určeni. Nevyšli však ke stánku úmluvy a dali se do prorokování v táboře. 27Tu přiběhl jeden chlapec a oznámil Mojžíšovi: „Eldad a Medad prorokují v táboře.“ 28Jozue, syn Nunův, Mojžíšův služebník od mládí, řekl: „Pane můj, Mojžíši, zabraň jim v tom!“ 29Mojžíš mu odpověděl: „To tak žárlíš kvůli mně? Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky, kéž by dal Hospodin spočinout svému duchu na nich!“ 30Potom se Mojžíš vrátil s izraelskými starci do tábora.

RESPONSORIUM

Jl 3, 1.2; Sk 1, 8

O. Vyleji svého ducha na všechny lidi, vaši synové i dcery budou prorokovat. * V oněch dnech vyleji svého ducha.
V. Dostanete moc Ducha Svatého a budete mými svědky až na konec země. * V oněch dnech vyleji svého ducha.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listů svatého Maxima Vyznavače, opata

(Epist. 11: PG 91, 454-455)

Milosrdenství Páně vůči kajícím

     Všichni zvěstovatelé pravdy a ti, kdo se stali služebníky Boží milosti, každý ve své době od počátku až po naše časy hlásali k našemu užitku spasitelnou Boží vůli; a ti všichni říkají, že nic není Bohu tak milé a drahé, jako když se k němu lidé obracejí s upřímnou kajícností.
     A že pokání je božštější než cokoli jiného, že je dokonce prvním a jediným znamením nekonečné Boží dobroty, to nám nejvíc chtěl ukázat sám ten, který je mocným Slovem Boha a Otce. Přímo nevýslovným způsobem se k nám snížil a ráčil s námi sdílet náš lidský život, a konal, trpěl a mluvil všechno, čeho bylo třeba, aby nás – nepřátele a odpůrce – smířil s Bohem Otcem a aby nás – vyhnané z blaženého života – opět do něho uvedl.
     Nejenže totiž svými divy léčil naše neduhy a nejenže v utrpení vzal na sebe naše slabosti, a ač sám byl bez viny, jako provinilec smrtí splatil náš dluh a osvobodil nás od mnoha hrozných vin, nýbrž nás také rozličnými způsoby učil, aby vyjádřil svou vůli, že se mu máme stát podobnými v opravdovém lidství a v dokonalé vzájemné lásce.
     A proto zaznělo jeho volání: Nepřišel jsem povolat k obrácení spravedlivé, ale hříšníky.1 Nebo: Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.2 A také že přišel najít a zachránit to, čemu hrozí záhuba, že byl poslán k ovcím, které se ztratily z Izraelova domu.3 A že přišel, aby v nás obnovil Boží obraz, skrytý pod páchnoucím kalem smyslnosti, ukázal v náznaku podobenství o drachmě.4 A pak: Amen, pravím vám, právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí.5
     Proto člověka, který upadl mezi lupiče, a ti ho svlékli donaha a zbili, až zůstal polomrtvý, ošetřil vínem, olejem a obvazy, vysadil na vlastního soumara a zavezl k hostinskému; zaplatil také; co by stačilo na jeho ošetřování, a přislíbil, že při svém návratu zaplatí i další výlohy.6
     Proto vypráví, jak se předobrý otec sklonil k navracejícímu se marnotratnému synu, jak ho objal, protože se k němu vracel s kajícností, jak ho znovu ozdobil nádherou otcovské slávy, aniž mu cokoli vyčítal za to, co bylo.7
     Proto když nalezl ovci, která se zaběhla z Božího stáda a bloudila po horách a kopcích, nepřivedl ji zpátky do ovčince tak, že by ji honil, unavoval a trápil, ale vzal ji na svá vlastní ramena a se soucitem a láskou ji zachránil pro ostatní stádo.8
     Proto řekl: Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi v srdci, a já vás občerstvím.9 A dále: Vezměte na sebe mé jho;10 jhem nazývá přikázání, to znamená život řízený zásadami evangelia, a břemenem to, co se zdá být na kajícnosti obtížné. Praví, vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.11
     A když učí o Boží spravedlnosti a dobrotě, přikazuje: Buďte svatí, buďte dokonalí, buďte milosrdní – jako váš nebeský Otec.12 A také: Odpouštějte, a bude vám odpuštěno.13 A jinde: Co chcete, aby lidé dělali vám, to i vy dělejte jim.14

     1 Lk 5, 32
     2 Mt 9, 12
     3 Mt 10, 6
     4 Lk 15, 8-10
     5 Lk 15, 7
     6 srov. Lk 10, 30.33-35
     7 srov. Lk 15, 11 n
     8 srov. Lk 15, 4 n
     9 Mt 11, 28
     10 Mt 11, 29
     11 Mt 11, 30
     12 lPetr 1, 16; Mt 5, 48; Lk 6, 36
     13 Lk 6, 37
     14 Mt 7, 12

RESPONSORIUM

Srov. Ez 33, 11

O. Trápil bych se, kdybych nevěděl o tvém milosrdenství, Bože. * Tys řekl: Nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby hříšník své chování změnil a byl živ.
V. Ženu kananejskou a celníka jsi vyzval k pokání. * Tys řekl: Nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby hříšník své chování změnil a byl živ.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty odměňuješ spravedlivé za jejich zásluhy a hříšníkům odpouštíš pro jejich pokání; milostivě vyslyš naše prosby a pomoz nám, abychom s pravou kajícností vyznali své viny a dosáhli odpuštění. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie