[ schovat menu ]

« Březen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


4. březen 2018, Neděle
3. týden žaltáře

3. NEDĚLE V DOBĚ POSTNÍ


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. březen 2018
3. NEDĚLE V DOBĚ POSTNÍ


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Tajemným zvykem vedeni
svatý půst zachovávejme,
jenž okruh čtyřiceti dní,
všem dobře známý, proběhne.

Už Zákon s proroky jej znal
a všem jej doporučoval,
pak posvětil jej Kristus sám,
všech věků Tvůrce a náš Pán.

Buďme teď ve všem střídmější:
v pokrmech, spánku, při řeči,
i ve svých žertech, v nápoji,
a bděme ostražitěji.

Chraňme se svodů lákavých,
jsou zkázou myslí těkavých,
a nesvolme, by chytrou lstí
nás tyran strhl v otroctví.

To, trojjediný Bože, dej,
a v tom nám nejvíc pomáhej,
ať tato postní doba všem
přináší požehnanou žeň. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane.

Žalm 144 (145)
Chvála Božího majestátu

Spravedlivý jsi, Pane, ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16, 5)

I

1 Velebit tě budu, Bože můj a Králi, *
      tvoje jméno slavit navždy, na věky.
2 Každodenně budu tebe oslavovat, *
      tvoje jméno chválit navždy, na věky. –

3 Pán je veliký a ve všem hodný chval, *
      jeho velikost se nedá vystihnout.
4 Ať rod rodu hlásá chválu skutků tvých, *
      o tvých mocných činech dále vypráví,
5 mluví o tvé slávě, lesku, nádheře! *
      Velké divy tvé ať slaví písněmi,
6 o síle tvých činů s úctou hovoří, *
      nesmírnost tvé moci líčí s úžasem!
7 Chválami ať hýří na tvou dobrotu, *
      nad spravedlností tvou ať jásají!

8 Pán je dobrotivý, on je slitovný, *
      shovívavý, plný milosrdenství.
9 Pán je milostivý vždy a vůči všem, *
      jeho láska platí všemu stvoření. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane.

Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky.

II

10 Ať tě, Pane, chválí všichni tvorové, *
      tobě zasvěcení ať tě velebí!
11 Ať tvou slavnou vládu připomínají *
      a tvou mocnou sílu zjevně hlásají!
12 Ať je lidem známa tvoje velká moc, *
      sláva vznešeného tvého království.
13 Neboť vláda tvá je vládou pro věky, *
      nade všemi rody panování tvé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky.

Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých.

III

13 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, *
      plný milosti je ve všech skutcích svých.
14 Pán podepře všechny, kdo už klesají, *
      všechny ponížené opět pozdvihne.
15 Oči všech jen k tobě hledí s nadějí, *
      ty jim dáváš pokrm v náležitý čas,
16 ty, jenž otevíráš svoji štědrou dlaň, *
      dobrotivě sytíš všechno živoucí. –

17 Pán je spravedlivý na všech cestách svých, *
      plný milosti je ve všech skutcích svých.
18 Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají, *
      všem, kdo vzývají ho s opravdovostí.
19 Plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, *
      slyší jejich prosby, záchranu jim dá.
20 Pán bdí nade všemi, kdo ho milují, *
      všechny bezbožné však stihne záhubou. –

21 Ať v mých ústech stále chvála Páně zní! †
      Ať mu dobrořečí každý živý tvor *
      vždy a do věčnosti, na věky všech věků!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých.

V. Sytil ho chlebem života a poznání.
O. Napájel ho vodou spásné moudrosti.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

22, 20-23, 9

Příkazy Zákona smlouvy

     Toto praví Hospodin: 22.19„Kdo obětuje bohům a ne jedinému Pánu, bude usmrcen.
     20Nesužuj přistěhovalce a neutiskuj ho, neboť sami jste byli přistěhovalci v egyptské zemi. 21Neubližujte vdově a sirotku. 22Kdybys jim ublížil, že by si mně stěžovali, uslyším jejich stížnost, 23můj hněv vzplane, zahubím vás mečem, a vaše ženy budou vdovami a vaši synové sirotky.
     24Půjčíš-li peníze někomu z mého lidu, chudákovi, který bydlí vedle tebe, nechovej se k němu jako lichvář. Nežádej od něho úrok. 25Vezmeš-li si jako zástavu plášť svého bližního, vrať mu ho do západu slunce. 26Je to pro něho jediná pokrývka, plášť pro jeho tělo. V čem by měl spát? Bude-li si mně stěžovat, uslyším ho, neboť jsem soucitný.
     27Bohu nezlořeč a knížete svého lidu neproklínej!
     28Hojnost svého humna a lisu neodkládej odevzdat a prvorozence ze svých synů mi dej! 29Stejně tak uděláš se svým býkem a bravem; sedm dní zůstane u své matky a osmého dne mi ho odevzdáš. 30Buďte mi svatými muži; zvíře roztrhané na poli nesmíte jíst, hodíte ho psům!
     23.1Nepřijímej lživou výpověď, nespojuj svou ruku s bezbožníkem a nevypovídej klamným svědectvím. 2Nenásleduj většinu v páchání zla: nesuď podle výpovědi většiny, abys neporušil právo. 3Nenadržuj ani chudákovi v jeho při.
     4Jestliže potkáš zatoulaného býka nebo osla svého nepřítele, přiveď ho k němu. 5Jestliže vidíš osla svého odpůrce, že leží pod břemenem, neobcházej ho, ale pomoz mu ho zdvihnout.
     6Nepřekrucuj právo svého chudáka v jeho při.
     7Vzdaluj se lži. Nevinného a spravedlivého nezabíjej, neboť od bezbožníka se odvracím. 8Nepřijímej úplatek, neboť zaslepuje i lidi s dobrým zrakem a převrací slova spravedlivých.
     9Neutiskuj přistěhovalce, vždyť znáte, jak jim je v duši, neboť jste sami byli přistěhovalci v egyptské zemi.“

RESPONSORIUM

Žl 81 (82), 3-4; srov. Jak 2, 5

O. Sirotky, utištěné chraňte, slabým a nuzným dejte právo, * svobodu bezmocným a chudým, vytrhněte je z rukou hříšných.
V. Bůh vyvolil chudé v očích světa, aby byli skrze víru bohatí s dědici království. * Svobodu bezmocným a chudým, vytrhněte je z rukou hříšných.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého biskupa Augustina na Janovo evangelium

(Tract. 15, 10-12.16-17: CCL 36, 154-156)

Samařská žena přišla navážit vodu

     Přichází žena. Obraz Církve dosud neospravedlněné, jíž se však spravedlnosti již záhy dostane. O tom se totiž jedná v této řeči. Přichází, setkává se s neznámým a ten s ní začíná rozmlouvat. Oč vlastně jde, podívejme se, proč vůbec přichází samařská žena navážit vodu. Samařani nepatřili k židovskému národu, byli pro Židy cizinci. Je příznačné, že tato žena, která byla obrazem Církve, pocházela z jiného národa. Církev totiž měla vzejít ze všech národů, židovskému národu zůstala cizí.
     Snažme se tedy v té samařské ženě slyšet sami sebe, snažme se v ní sami sebe poznat a v ní za sebe Bohu děkovat. Ona totiž byla jen obrazem, ne skutečností, protože předem naznačovala, co se mělo stát. Uvěřila totiž v toho, který z ní učinil pro nás předobraz. Přichází tedy navážit vodu. Přišla prostě navážit vodu, jak to dělají jiné ženy i muži.
     Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“ – Jeho učedníci totiž odešli do města, aby koupili něco k jídlu. – Samařská žena mu odpověděla: „Jak to? Ty, Žid, žádáš o napití mne, Samaritánku?“ Židé se totiž se Samaritány nestýkají.
     Vidíte, jak si byli cizí: Židé nepoužívali ani jejich nádob. Proto se žena, která měla nádobu na nabírání vody, podivila, že Žid ji požádal, aby mu dala napít. To totiž Židé nedělávali. Ten, jenž ji požádal o vodu, žíznil však po její víře.
     Slyšme nyní, kdo prosí o vodu. Ježíš jí řekl: Kdybys znala Boží dar a věděla, kdo ti říká: „Dej mi napít“, spíše bys ty poprosila jeho, aby ti dal živou vodu.
     Žádá: dej mi napít, a přitom nabízí, že dá napít. Nemá, a potřebuje dostat, a zároveň má nadbytek, že může dávat. Říká: Kdybys znala Boží dar. Tímto Božím darem je Duch Svatý. Ježíš mluví s ženou dosud v náznacích, pozvolna však už vstupuje do jejího srdce. Snad už ji dokonce učí. Může být příjemnější a laskavější pobídka? Kdybys znala Boží dar a věděla, kdo ti říká: „Dej mi napít“, spíše bys poprosila jeho, aby ti dal živou vodu.
     Jakou to nabízí vodu, ne-li tu, o níž se říká u tebe je pramen života? a jak by mohli žíznit, kdo pijí z hojných darů tvého domu?
     Sliboval tedy nějaký nápoj a nasycení Duchem Svatým, ona však ještě nechápala. A co mu ve své nechápavosti odpověděla? Žena mu řekla: Pane, dej mi tu vodu, abych už nikdy neměla žízeň a nemusela sem chodit čerpat. Potřeba nutí se lopotit, ale slabost se tomu vzpírá. Kéž by byla slyšela: Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Ježíš totiž chtěl, aby se už nelopotila, ale ona ještě nechápala.
    

RESPONSORIUM

Jan 8, 38-39; 4,13

O. Ježíš zvolal: Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije, ten, kdo ve mě věří; proudy vod potečou z jeho nitra. * To řekl o Duchu, jehož měli dostat ti, kdo v něho uvěřili.
V. Kdo se napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. * To řekl o Duchu, jehož měli dostat ti, kdo v něho uvěřili.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, studnice milosrdenství a dobroty, ty nám dáváš příležitost, abychom svou hříšnost léčili modlitbou, postem a štědrostí; pohleď, jak ve svědomí cítíme svou vinu a pokorně se z ní vyznáváme, ukaž na nás své veliké slitování, odpusť nám a pozvedni nás k sobě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie