[ schovat menu ]

« Únor 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728 


20. únor 2018, Úterý
1. týden žaltáře

Doba postní, 1. týden
Pro OP: Bl. Kryštofa z Milána, kněze, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. únor 2018
Pro OP: Bl. Kryštofa z Milána, kněze, nezávazná památka


Narodil se kolem roku 1410 v Miláně. Své jméno, jež znamená „nositel Krista“, si vzal za svůj životní program. Byl členem Lombardské reformní kongregace. Vynikl jako slavný putující kazatel. Vždy usiloval o krásnou liturgii, evangelní chudobu a blíženskou lásku, snažil se následovat příklad svatého Dominika. V roce 1460 založil v Taggii klášter s kostelem Panny Marie Matky Milosrdenství a stal se v něm prvním převorem. Zastával také úřad novicmistra, pro své novice napsal knihu De servitute Dei – O službě Bohu. Zemřel na jedné ze svých kazatelských cest v Pigně v březnu roku 1484. Jeho ostatky byly uloženy v klášterním kostele Panny Marie Matky Milosrdenství v Taggii, který založil. Jeho kult potvrdil 3. dubna 1875 bl. Pius IX.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

I

1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?

2  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.

3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.

4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.

6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.

8 Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.

9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.

10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.

11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

II

12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!

13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.

15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

16 Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.

17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,

18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.

3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,

5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“

7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,

9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V. Hle, teď je ta doba příhodná.
O. Hle, teď je ten den spásy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

6, 29 – 7, 25
První trest na Egypťany

     6.29Hospodin řekl Mojžíšovi: „Já jsem Hospodin! Pověz faraónovi, egyptskému králi, všechno to, co ti řeknu!“ 31Mojžíš ale Hospodinu odpověděl: „Vždyť nedovedu obratně mluvit, jak by mě farao poslouchal?“
     7.1Hospodin řekl Mojžíšovi: „Hle, ustanovil jsem tě jako boha pro faraóna a tvůj bratr Árón bude tvým prorokem. 2Ty budeš mluvit všechno, co ti poručím, a tvůj bratr Árón bude mluvit k faraónovi, aby propustil syny Izraele ze své země. 3Ale já faraónovi zatvrdím srdce a rozmnožím svá znamení a divy v egyptské zemi. 4Farao vás neposlechne. Položím svou ruku na Egypt a vyvedu své zástupy, svůj lid, syny Izraele za velikých trestů z egyptské země. 5Tak Egypťané poznají, že já jsem Hospodin, až vztáhnu svou ruku na Egypt a vyvedu syny Izraele z jejich středu.“
     6Mojžíš a Árón udělali naprosto všechno tak, jak jim Hospodin poručil. 7Mojžíš byl stár osmdesát let a Árón třiaosmdesát let, když jednali s faraónem.
     8Hospodin řekl Mojžíšovi a Árónovi: 9„Když vám farao řekne: ‚Prokažte se znamením‘, řekneš Árónovi: ‚Vezmi svou hůl a hoď ji před faraóna, a stane se hadím netvorem!‘“ 10A tak přišli Mojžíš a Árón k faraónovi a udělali, jak poručil Hospodin: Árón hodil svou hůl před faraóna a jeho služebníky a ta se změnila v hadího netvora.
     11Ale i farao zavolal mudrce a kouzelníky a také tito egyptští čarodějové udělali svými kouzly podobně. 12Každý hodil svou hůl a ta se změnila v hadího netvora. Ale Árónova hůl jejich hole pohltila. 13Faraónovo srdce se však zatvrdilo a neposlechl je, jak Hospodin předpověděl.
     14Hospodin řekl Mojžíšovi: „Faraónovo srdce je zatvrzelé, odmítá lid propustit. 15Jdi k faraónovi ráno; vyjde k vodě. Postav se proti němu na břehu řeky. Hůl, která se proměnila v hada, budeš držet v ruce. 16Řekneš mu: ‚Hospodin, Bůh Hebrejů, poslal mě k tobě se vzkazem: Propusť můj lid, aby mi obětovali na poušti, a hle – až dosud jsi neposlechl. 17Proto tak praví Hospodin: Podle toho poznáš, že já jsem Hospodin: udeřím holí, kterou mám v ruce, do vody v řece a ta se změní v krev. 18Ryby, které jsou v řece, leknou a řeka bude zapáchat, že z ošklivosti nebude Egypťanům možné pít vodu z řeky.‘“
     19Hospodin také poručil Mojžíšovi: „Řekni Árónovi: Vezmi svou hůl a vztáhni ruku nad egyptské vody, nad jejich řeky, průplavy, bažiny a nad každou vodní nádrž: promění se v krev a bude krev po celé egyptské zemi, i v dřevěných a kamenných nádobách.“ 20Mojžíš a Árón udělali tak, jak Hospodin poručil: zdvihl hůl a udeřil do vody v řece před očima faraóna a všech jeho služebníků: všechna voda v řece se změnila v krev. 21Všechny ryby v řece lekly a řeka zapáchala, takže Egypťané nemohli pít vodu z řeky a krev byla po celé egyptské zemi.
     22Ale egyptští kouzelníci udělali svými kouzly podobně; faraónovo srdce se zatvrdilo a neposlechl je, jak Hospodin předpověděl. 23Farao se obrátil, odešel do svého domu a nevzal si to k srdci. 24Všichni Egypťané kopali kolem řeky a hledali vodu k pití, neboť vodu z řeky nemohli pít. 25A tak se naplnilo sedm dní po tom, co udeřil Hospodin řeku.

RESPONSORIUM

Zj 16, 4-5.6.7

O. Anděl vylil svou misku na řeky a na prameny vod: proměnily se v krev. A uslyšel jsem, jak anděl říká: * Spravedlivý jsi, Pane, a Svatý, protože jsi vynesl tento rozsudek.
V. a uslyšel jsem, jak jiný anděl volá od oltáře: Ano, Pane, Bože vševládný, správné a spravedlivé jsou tvé soudy. * Spravedlivý jsi, Pane, a Svatý, protože jsi vynesl tento rozsudek.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dekretu II. vatikánského koncilu o službě a životě kněží

(Presbyterorum ordinis, n. 12)

Povolání kněží k dokonalosti

     Svátostí kněžství se kněží připodobňují Kristu Knězi. Jsouce služebníky Krista – Hlavy, mají jako spolupracovníci biskupského sboru stavět a budovat celé Kristovo tělo, jímž je Církev. Již při křestním zasvěcení dostali jako všichni křesťané dar a znamení takového povolání a milosti, že přes všechnu lidskou slabost mohou a mají usilovat o dokonalost podle slova Páně: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.
     O tuto dokonalost mají ovšem usilovat obzvlášť kněží; ti se totiž přijetím kněžství zasvětili Bohu novým způsobem a stali se živými nástroji Krista, věčného Kněze, takže jsou s to v každém čase pokračovat v jeho podivuhodném díle, které svou nebeskou silou obnovilo celé lidské společenství.
     Každý kněz tedy představuje svým způsobem samého Krista, a proto se mu také dostává zvláštní milosti, aby mohl ve službě těm, kdo jsou mu svěřeni, a celému Božímu lidu lépe následovat toho, jejž zastupuje, a aby slabost jeho lidské přirozenosti nalézala lék ve svatosti toho, který se pro nás stal veleknězem svatým, nevinným, neposkvrněným, odděleným od hříšníků.
     Kristus, kterého Otec posvětil, tj. zasvětil a poslal na svět, vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků; a tak skrze umučení vstoupil do své slávy. Podobně kněží: posvěceni pomazáním Svatého Ducha a posláni Kristem umrtvují v sobě skutky těla a cele se dávají do služby lidem; a tak ve svatosti, jíž je Kristus štědře obdarovává, jsou s to dosáhnout mužné zralosti.
     A jsou-li poslušní ducha Kristova, který je oživuje a vede, konáním služby Ducha a spravedlnosti se pevně zakotvují v duchovním životě. Vždyť samy každodenní posvátné úkony a vůbec celá jejich služba, kterou vykonávají ve společenství s biskupem a ostatními kněžími, je usměrňují k dokonalosti života.
     A vlastní svatost kněží zase značnou měrou přispívá k tomu, aby svou službu konali s užitkem: ačkoli totiž může Boží milost uskutečňovat dílo spásy i prostřednictvím nehodných služebníků, přece dává Bůh zpravidla přednost tomu, že svoje podivuhodné skutky vyjevuje prostřednictvím těch, kteří jsou otevřenější vůči podnětům a vedení Ducha Svatého a v důsledku svého důvěrného spojení s Kristem a pro svatost svého života mohou s apoštolem říkat: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.

RESPONSORIUM

1 Sol 2, 8; Gal 4, 19

O. Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil.
V. Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice jsem si vás oblíbil.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, blahoslaveného Kryštofa jsi učinil věrným hlasatelem tvého Slova mezi lidmi a horlivým služebníkem tvé milosti; na jeho přímluvu dej, ať jako on neustále myslíme na Krista a lásku k němu nosíme ve svém srdci. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie