[ schovat menu ]

« Únor 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728 


19. únor 2018, Pondělí
1. týden žaltáře

Doba postní, 1. týden
Pro OP: Bl. Alvara (Alvareze) ze Zamory neboli z Cordoby, kněze, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


používat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. únor 2018
Doba postní, 1. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení

Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)

2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      v rozhorlení svém mě netrestej! –

3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
      uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.

4 Na dno roztřesena je má duše, *
      jak chceš, Pane, dlouho otálet? –

5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
      pro své slitování zachraň mě!

6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
      kdo by v podsvětí tě velebil? –

7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
      každou noc jen pláčem lože skrápím, *
      slzami své lůžko promáčím.

8 Oko mé je hořem zakaleno, *
      stárnu z tolika svých nepřátel. –

9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
       Neboť Pán mé nářky uslyšel.

10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
       vyslyšel Pán moji modlitbu. –

11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
       ať se s hanbou kvapně odklidí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Žalm 9A (9)
Poděkování za vítězství

Znovu přijde soudit živé i mrtvé.

I

2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
      vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.

3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
      hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –

4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
      zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.

5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
      zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –

6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
      navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.

7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
      vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –

8 Pán zato bude trůnit věčně, *
      k soudu si postavil svůj stolec.

9 Svět bude soudit spravedlivě, *
       rozsudek vyřkne nad národy. –

10 Pán bude útočištěm slabých, *
       útulkem jejich v době bídy.

11 A budou v tebe důvěřovat, *
       ti, kdo se znají k tvému jménu,
    neboť kdo tebe hledá, Pane, *
       toho ty v nouzi neopustíš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

II

12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
       mezi národy zvěstujte jeho skutky!

13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
       nikdy nezapomíná jejich nářků. –

14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
       shlédni na moji bídu,
    co snáším od nepřátel, *
       vyveď mě od bran smrti!

15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
       v branách siónské dcery *
       a nad tvou pomocí jásám. –

16 Propadli pohané do jam, *
       které kopali jiným,
    sami se lapili nohou *
       do léčky, kterou kladli.

17 Tak se Pán projevil soudem: †
       neboť se polapil hříšník *
       do díla vlastních rukou. –

18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
       s pohany, kteří na Boha zapomínají,

19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
       naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –

20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
       před tvou tváří ať jdou pohané na soud!

21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
       ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

V. Čiňte pokání a věřte evangeliu.
O. Přiblížilo se Boží království.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

6, 2-13
Bůh neopouští svůj lid

    

     2Bůh promluvil k Mojžíšovi takto: „Já jsem Hospodin. 3Zjevil jsem se Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi jako Bůh všemohoucí. Ale své jméno Jahve jsem jim neoznámil. 4Také jsem s nimi sjednal smlouvu, že jim dám zemi kananejskou, zemi, kde jen přebývali, kde žili jako přistěhovalci. 5Ale slyšel jsem i nářek synů Izraele, které Egypťané zotročili, a vzpomněl jsem si na svou smlouvu.
     6Proto řekni synům Izraele: Já jsem Hospodin a vyvedu vás z roboty Egypťanů, vysvobodím vás z jejich otroctví a vykoupím vás napřaženým ramenem a velikými tresty. 7Vezmu si vás za svůj lid a budu vám Bohem. Tak poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh, který vás vyvede z roboty Egypťanů. 8Potom vás přivedu do země, o které jsem přísahal, že ji dám Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi, a dám ji vám, abyste v ní přebývali jako ve vlastní. Já Hospodin.“
     9Mojžíš to tak řekl synům Izraele, ale pro malomyslnost ducha a těžké otroctví Mojžíše neposlouchali.
     10Tu Hospodin řekl Mojžíšovi: 11„Jdi a mluv k faraónovi, egyptskému králi, aby propustil syny Izraele ze své země.“ 12Mojžíš Hospodinu odpověděl: „Hle – ani synové Izraele mě neposlouchají, jak mě bude poslouchat farao? Vždyť nedovedu obratně mluvit!“
     13Hospodin mluvil k Mojžíšovi a Árónovi a dal jim příkaz pro syny Izraele i pro faraóna, egyptského krále, aby vyvedli syny Izraele z egyptské země.

RESPONSORIUM

Srov. 1 Petr 2, 9.10; srov. Ex 6, 7.6

O. Vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví; kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží. * Vezmu si vás za svůj lid a budu vám Bohem.
V. Já, Pán, vás vyvedu z roboty Egypťanů a vysvobodím vás napřaženým ramenem. * Vezmu si vás za svůj lid a budu vám Bohem.

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluv svatého biskupa Řehoře Naziánského

(Oratio 14, De pauperum amore, 23-25: PG 35, 887-890)

Buďme k sobě navzájem dobří jako Pán k nám

     Uvědom si, odkud máš své bytí, odkud to, že dýcháš, že myslíš a chápeš, a co je nejdůležitější, že poznáváš Boha, že doufáš v nebeské království, v rovné postavení s anděly, v možnost patřit na Boží slávu; zatím sice jakoby v zrcadle a v náznacích, pak ovšem v plnosti a jasu. Věz, že jsi dítětem Božím a spoludědicem Kristovým, a mám-li se to opovážit říci, že jsi dokonce zbožštěl. Odkud máš tohle všechno? A od koho? Nebo – abych mluvil o něčem menším a viditelném – čí je to zásluha a čí je to dar, že můžeš hledět na krásu nebe, na východ i západ slunce, na putující měsíc a množství hvězd a na soulad a řád, který v tom všem vládne jako při hře na lyru?
     Kdo ti dal déšť, úrodnou zemi, pokrm, umění, domov, zákony, stát, život v míru a civilizaci a rodinný život v lásce a přátelství? Odkud se ti dostalo toho, že si můžeš zvířata zkrotit, aby ti sloužila, i že jsou ti dána za pokrm? Kdo tě ustanovil pánem a králem všeho, co je na zemi? Kdo věnoval to všechno – abych nepřipomínal jednotlivosti – čím člověk vyniká nad ostatní živočichy?
     Není to Bůh? a ten nyní za to od tebe žádá především a místo všeho ostatního, abys byl dobrý k lidem. Cožpak bychom se nemuseli stydět, jestliže jsme toho od něho tolik přijali a máme naději, že mnoho dalšího dostaneme, kdybychom mu nenabídli ani to jediné, totiž lásku k lidem? On se nestydí zvát se naším otcem, třebaže je Bůh a Pán, a my bychom se neznali ani k těm, kdo jsou s námi téhož rodu?
     V žádném případě, bratři a přátelé moji, nesmíme špatně hospodařit s tím, co nám Bůh daroval, abychom nikdy nemuseli vyslechnout Petrova slova: Zastyďte se, kdo jste se zmocnili cizího majetku, hleďte následovat spravedlnost Boží, a nikdo nebude chudý.
     Nestravujme se shromažďováním a opatrováním majetku, zatímco jiné stravuje bída, aby nás pak Boží muž Amos nějak nestíhal svými přísnými a výhrůžnými slovy, jako když říkal: Slyšte, vy, kdo říkáte, kdypak už bude po novoluní, abychom mohli prodávat; a po sobotě, abychom mohli otevřít sýpky?
     Napodobujme ten nejvyšší a první Boží zákon, podle něhož Bůh sesílá déšť na spravedlivé i na hříšníky a dává slunci vycházet pro všechny stejně, širou zemi, prameny, řeky a lesy otevřel všem pozemským tvorům, vzduch ptactvu a vodu těm, jejichž život je s ní spjat, a všechny bohatě obdaroval základními prostředky k životu, aniž by byly podřízeny něčí moci, nebo podléhaly nějakému zákonu, nebo byly omezeny nějakými hranicemi; naopak stanovil, aby byly společné, rozsáhlé a hojné, a tudíž po všech stránkách dostačující. To proto, aby rovností obdarování vyzdvihl rovnoprávné postavení všeho stvoření a aby ukázal bohatství své dobroty.

RESPONSORIUM

Lk 6, 35; Mt 5, 45; Lk 6, 36

O. Milujte své nepřátele, prokazujte dobrodiní a půjčujte a nic nečekejte zpět, abyste byli syny svého Otce, * neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým.
V. Buďte tedy milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. * Neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, naše spáso, dej nám milost vnitřního obrácení a nauč nás správně konat tvou vůli, abychom s užitkem prožili tuto postní dobu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie