[ schovat menu ]

« Únor 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728 


3. únor 2018, Sobota
4. týden žaltáře

První mezidobí, 4. týden
Sv. Blažeje, biskupa a mučedníka, nezávazná památka
Sv. Ansgara, biskupa, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Petra Cambianiho neboli z Ruffia, kněze a mučedníka, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Antonína Pavoniho, kněze a mučedníka, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Bartoloměje Cerveriho, kněze a mučedníka, nezávazná památka
Sobotní památka Panny Marie


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.

první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty



Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. únor 2018
První mezidobí, 4. týden
4. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Věčné světlo, mocný jase,
dni, jenž nikdy nehasne,
vítězi nad temnou nocí,
jenž rozžíháš světlo dne,
nepříteli všeho temna,
našich myslí zářný sne!

Tvým zrodem se probouzíme,
vstáváme, jak zavoláš,
jsme-li s tebou, blažení jsme,
bez tebe zlo deptá nás,
ty před věčnou smrtí chráníš
duši, v níž plá tvoje zář.

Skrze tebe přemůžeme
smrt, zlý svět a jeho tmy.
Proto nás, ty Vládce mocný,
tímto světlem zasáhni,
jež moc žádná nezatemní
a které vše rozjasní.

Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.

Během dne:

Nevyšels, Bože, z nikoho,
jen sám ze sebe samého.
Ty chtěl jsi mezi lidi jít:
nám na pomoc, náš Bože, přijď!

Ty naší vroucí touhou jsi:
buď naší láskou, radostí,
ať po tobě vždy prahneme
a tvého blaha dojdeme.

Všech Pane, Otče nejvyšší,
se Synem Panny nejčistší,
i s Duchem svým nás stále veď
jak v nitru, tak i navenek.

Trojice, jen se rozpomeň,
že stvořila jsi z lásky jen
člověka, z něhož Boží hněv
sňala ta nejcennější krev.

Když jeden Bůh náš Tvůrce byl
a z lásky Kristus vykoupil
svým utrpením všechny nás,
jen láskou svou nás, Pane, spas.

Ať Trojice se raduje,
ať v míru nad vším kraluje,
buď všechna moc jí, klanění,
ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.

2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.

3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

4 Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:

5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“

6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

II

7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.

9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.

11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.

12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?

14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!

15 Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

III

16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,

17 když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;

19 ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.

21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!

23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

V. Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R. Abyste dobře poznali Boží vůli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola Pavla Soluňanům

3, 1-18
Povzbuzení a rady

     Bratři, modlete se za nás, aby se slovo Páně dále šířilo a bylo přijímáno s úctou, jak je tomu i u vás, a abychom byli osvobozeni od lidí zvrácených a zlých, neboť věřit není dáno všem. Ale Pán je věrný: on vás bude sílit a chránit od Zlého.
     Spoléháme na vás, že s pomocí Páně děláte a budete dělat, co vám nařizujeme. A Pán ať řídí vaše srdce k Boží lásce a k tomu, abyste byli trpěliví tak, jako byl Kristus.
     Bratři, přikazujeme vám jménem Pána Ježíše Krista: straňte se každého bratra, který žije nespořádaně a ne podle zásad, které jste od nás přijali. Víte sami, jak nás máte napodobovat. Když jsme byli u vás, nezaháleli jsme ani jsme chleba nejedli od nikoho zadarmo. Naopak: ve dne v noci jsme se lopotili, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž. Ne že bychom na to neměli právo, ale dáváme vám sami sebe za vzor, který byste mohli napodobovat. Ano, už tehdy, když jsme byli u vás, přikazovali jsme vám: "Kdo nechce pracovat, ať nejí." A teď slyšíme, že někteří z vás žijí zahálčivě a vůbec nepracují, ale jsou velmi zaměstnáni věcmi, do kterých jim nic není. Takovým lidem důrazně přikazujeme mocí, kterou máme od Pána Ježíše Krista, aby v klidu pracovali a jedli chléb, na který si sami vydělají.
     A vy, bratři, se nenechte od konání dobrých skutků odradit únavou. Kdyby však někdo nechtěl poslechnout našich pokynů obsažených v tomto listě, na toho si dávejte pozor a nestýkejte se s ním, aby se zastyděl. Ale nepovažujte ho za nepřítele, nýbrž napomeňte ho jako bratra.
     Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a každým způsobem. Pán buď s vámi se všemi.
     Já, Pavel, jsem napsal pozdrav vlastní rukou. Tak označuji každý svůj list, tak píšu. Milost našeho Pána Ježíše Krista s vámi se všemi!

RESPONSORIUM

1 Sol 2, 13; Ef 1, 13

O. Když jste uslyšeli Boží slovo, * vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je.
V. Přijali jste slovo pravdy, radostnou zvěst o své spáse. * Vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je.

DRUHÉ ČTENÍ

Z pastorační konstituce II. vatikánského koncilu o Církvi v dnešním světě

(Gaudium et spes, nn. 35-36)

Řád lidské činnosti

     Jak lidská činnost z člověka vychází, tak k němu i směřuje. Neboť když člověk pracuje, nemění jenom věci a společnost, ale zdokonaluje i sám sebe. Mnohému se naučí, rozvíjí své schopnosti, vychází ze sebe a překračuje se. Takový růst je při správném pochopení vzácnější než vnější bohatství, které lze shromáždit. Člověk má větší cenu pro to, co je, než pro to, co má. Podobně také všechno, co lidé dělají pro větší spravedlnost, širší bratrství a lidštější uspořádání společenských vztahů, je cennější než technický pokrok. Tento pokrok sice může poskytnout jakýsi materiální základ povznesení člověka, avšak sám není s to je uskutečnit.
     Takže normou lidské činnosti je, aby byla podle Božího plánu a Boží vůle v souladu s opravdovým dobrem lidstva a přitom ponechala člověku jako jedinci i jako členu společnosti možnost plného rozvoje a naplnění vlastního povolání.
     Mnoho našich současníků, jak se zdá, má obavu, že těsnější spojení lidské činnosti s náboženstvím ohrožuje autonomii lidí, společenských skupin a vědeckých disciplín.
     Rozumíme-li autonomií pozemských skutečností to, že stvořené věci nebo společenské útvary mají své vlastní zákony a hodnoty, a člověk je má postupně rozpoznávat, používat jich a pořádat je, pak je požadavek takové autonomie naprosto oprávněný; není to totiž požadavek jenom dnešních lidí, ale je to i v souladu s vůlí Stvořitelovou. Vyplývá totiž ze samé stvořenosti všech věcí, že mají svou vlastní trvalost, pravdivost a hodnotu, své vlastní zákony a řád; to všechno má člověk respektovat a uznat právo jednotlivých oborů vědy a techniky na vlastní metody.
     Budiž nám proto dovoleno vyslovit politování nad některými postoji, které se někdy z nedostatečného pochopení pro oprávněnou autonomii vědy vyskytly i mezi křesťany. Vyvolaly totiž sváry a spory a dovedly mnoho duchů k názoru, že věda a víra jsou v rozporu.
     Rozumí-li se však slovům o autonomii časných skutečností tak, že stvořené věci nejsou závislé na Bohu a že jich člověk může používat bez vztahu ke Stvořiteli, pak každý, kdo uznává Boha, musí cítit, jak jsou takové názory mylné. Vždyť bez Stvořitele se stvoření ztrácí.

RESPONSORIUM

Srov. Dt 2, 7; 8, 5

O. Tvůj Bůh ti při veškeré práci tvých rukou žehná; * Hospodin, tvůj Bůh, zná tvé putování touto velikou pouští.
V. Vychovává tě, jako člověk vychovává svého syna: * Hospodin, tvůj Bůh, zná tvé putování touto velikou pouští.

MODLITBA

Modleme se:
Prosíme tě, Bože, posilni nás svou milostí, abychom tě milovali celým srdcem a abychom měli opravdovou lásku také ke všem lidem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie