[ schovat menu ]

« Prosinec 2017 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


12. prosinec 2017, Úterý
2. týden žaltáře

Doba adventní, 2. týden
Panny Marie Guadalupské, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. prosinec 2017
Doba adventní, 2. týden
2. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Nebeské Slovo, Syn ty jsi
a světlo z Otce prýštící,
jenž zrozen, jdeš zachránit svět,
když naplnil se časů věk.

Už teď nám duši rozjasni
a plamen lásky zapal v ní,
ať zpráva plná radosti
z nás všechno podlé vyhostí.

Až brzy jako Soudce náš
hlubiny srdcí zotvíráš,
za skrytý hřích trest vyměříš,
věrné za dobré odměníš.

Kéž věčný trest nás nestihne
za mnohé skutky zločinné,
kéž se pak navždy staneme
občany vlasti blažené.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i s Duchem, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)

I

1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
      neřevni na ty, kdo pášou zlo!

2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
      uschnou jak bujná bylina. –

3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
      pokojně, věrně v své zemi žij.

4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
      po čem tvé srdce touží, on dá. –

5 Svou cestu života svěř Pánu, *
      důvěřuj, on už učiní své.

6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
      a tvému právu jak bílému dni. –

7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
      nežárli na toho, komu se daří, *
      i když je přitom samá lest.

8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
      nezlob se, z toho roste jen zlo.

9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
      kdo v Pána doufá, podrží zem. –

10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
       pohleď, tu stál – a není ho již!

11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
       a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

II

12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
       a zuby skřípe na něho.

13 Pán však se jeho úkladům směje, *
       vidí už nadcházet jeho den. –

14 Hříšníci tasí svoje meče, *
       k výstřelu napínají luk,
    jen aby skláli ubožáka, *
       pobili všechny pokojné.

15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
       a jejich luky se přelomí. –

16 Lepší je trocha poctivcova *
       než velké jmění bezbožných;

17 protože hříšným se přerazí paže, *
       kdežto poctivé podepře Pán. –

18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
       dědictví jejich je na věky.

19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
       i za dnů hladu se nasytí. –

20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
       vždyť všichni nepřátelé Páně
    jsou jen jako to luční kvítí: *
       zaniknou, odvanou jako dým. –

21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
       dobrý však z lásky rozdává.

22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
       ti, které proklel, vyhynou. –

23 Pán posiluje kroky toho, *
       čí život se mu zalíbil.

24 Padne-li, ležet nezůstane, *
       vždyť Pán ho drží za ruku. –

25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
       aby byl dobrý ponechán v bídě *
       a jeho děti šly žebrotou.

26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
       v dětech svých bude požehnán. –

27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
       zůstaneš takto na věky živ.

28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
       a neopouští svoje věrné;
    zatímco nepoctiví zajdou, *
       rod hříšných bude vyhlazen.

29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
       na věky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

III

30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
       a jeho jazyk pravdivě.

31 V srdci si nese Boží zákon, *
       krok jeho nezakolísá.

32 Za spravedlivým slídí hříšník *
       a snaží se ho usmrtit.

33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
       na soudu nedá ho odsoudit. –

34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
       a povýší tě k držení země, *
       záhubu hříšných uvidíš.

35 Znával jsem hříšného násilníka, *
       jak pyšný cedr se vypínal:

36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
       hledal jsem jej a nenašel! –

37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
       takovým patří budoucnost.

38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
       potomstvo hříšných vyhyne.

39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
       v čas nouze jim je ochranou.

40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
       za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

V.  Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu.
O.  Vyrovnejte stezky našemu Bohu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

24, 19 – 25, 5
Boží království; poděkování

24.19Mocným praskotem praská země,
do šířky země puká,
země se otřásá z hlubin.
20Země vrávorá jak opilec,
viklá se jak hlídačova bouda.
Její nepravost ji zatíží,
padne a už nepovstane.

21V ten den potrestá Hospodin
nebeský zástup na výsosti
a na zemi pozemské krále.
22Budou shromážděni a spoutáni v jámě,
zavřeni v žaláři
a po mnoha dnech budou potrestáni.
23Zastydí se měsíc a zahanbí se slunce,
protože Hospodin zástupů kraluje
na hoře Siónu a v Jeruzalémě
a před svými vyvolenými zazáří v slávě.

25.1Hospodine, ty jsi můj Bůh,
budu tě oslavovat a chválit tvé jméno,
neboť jsi vykonal podivuhodné věci,
záměry odvěké, spolehlivé a pravdivé.
2Vždyť jsi změnil město v hromadu trosek,
opevněné město ve zříceninu:
tvrz zpupných přestala být městem,
navěky nebude vystavěna.

3Proto tě bude velebit statečný lid,
bude se tě bát město bezohledných národů,
4neboť jsi byl ochranou chudému,
ochranou ubožáku v jeho tísni,
útočištěm před bouří,
stínem před vedrem:
Zvůle násilníků
je jako zimní liják.
5Jako tlumíš vedro na vyprahlé půdě,
tak pokoříš hluk zpupných,
jako dusíš horko stínem mraku,
tak zdusíš vítěznou píseň násilníků.

RESPONSORIUM

Iz 25, 1. 4

O. Hospodine, ty jsi můj Bůh, budu tě oslavovat a chválit tvé jméno. * Tys vykonal podivuhodné věci.
V. Tys byl ochranou chudému, ochranou ubožáku v jeho tísni. * Tys vykonal podivuhodné věci.

DRUHÉ ČTENÍ

Z věroučné konstituce II. vatikánského koncilu o Církvi

(Lumen gentium, n. 48)

Eschatologický ráz putující Církve

     Církev, do níž jsme v Kristu Ježíši všichni voláni a v níž Boží milostí získáváme svatost, dosáhne dokonalosti teprve v nebeské slávě, až přijde čas, kdy bude všechno obnoveno. Pak bude s lidským pokolením dokonale v Kristu obnoven i celý svět, který je těsně spojen s člověkem a jeho prostřednictvím dosahuje svého cíle.

     Kristus, vyzdvižen od země, přitáhl všechny k sobě; když vstal z mrtvých, seslal svého oživujícího Ducha na učedníky a jeho prostřednictvím ustanovil své tělo, Církev, jako všeobecnou svátost spásy. Nyní sedí po pravici Otce, ale stále působí ve světě: přivádí lidi do Církve, jejím prostřednictvím je těsněji k sobě připoutává, živí je vlastním tělem a krví, a tak jim dává účast na svém oslaveném životě.

     Slíbená obnova, kterou očekáváme, už tedy začala v Kristu, pokračuje v seslání Ducha Svatého a skrze něho dále postupuje v Církvi. V ní nás víra poučuje také o smyslu našeho pozemského života, zatímco s nadějí na budoucí dobra dokonáváme dílo, které nám Otec ve světě svěřil, a pracujeme na své spáse. Žijeme tedy už v poslední době, obnova světa je už neodvolatelně stanovena a jakýmsi reálným způsobem se v tomto věku předjímá: vždyť Církev se už na zemi vyznačuje opravdovou svatostí, třebaže nedokonalou.

     Dokud však nenastane nové nebe a nová země, v nichž bude sídlit spravedlnost, putující Církev ve svých svátostech a institucích, jež patří k tomuto věku, má pomíjející podobu tohoto světa. Žije mezi tvorstvem, které dosud sténá, trpí v bolestech a očekává zjevení Božích synů.

RESPONSORIUM

Flp 3, 20b-21; Srov. Tit 2, 12-13

O. Očekáváme Spasitele, Pána Ježíše Krista: * On přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené.
V. Žijme rozvážně, spravedlivě a zbožně na tomto světě a v blažené naději očekávejme příchod slávy velikého Boha. * On přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys poslal svého Syna, aby přinesl spásu všem končinám země; očisti naše srdce, abychom s radostí očekávali a znovu prožívali slavný den narození našeho Spasitele. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie