[ schovat menu ]

« Prosinec 2017 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


4. prosinec 2017, Pondělí
1. týden žaltáře

Doba adventní, 1. týden
Sv. Jana Damašského, kněze a učitele Církve, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. prosinec 2017
Doba adventní, 1. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Nebeské Slovo, Syn ty jsi
a světlo z Otce prýštící,
jenž zrozen, jdeš zachránit svět,
když naplnil se časů věk.

Už teď nám duši rozjasni
a plamen lásky zapal v ní,
ať zpráva plná radosti
z nás všechno podlé vyhostí.

Až brzy jako Soudce náš
hlubiny srdcí zotvíráš,
za skrytý hřích trest vyměříš,
věrné za dobré odměníš.

Kéž věčný trest nás nestihne
za mnohé skutky zločinné,
kéž se pak navždy staneme
občany vlasti blažené.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i s Duchem, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení

Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)

2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      v rozhorlení svém mě netrestej! –

3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
      uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.

4 Na dno roztřesena je má duše, *
      jak chceš, Pane, dlouho otálet? –

5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
      pro své slitování zachraň mě!

6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
      kdo by v podsvětí tě velebil? –

7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
      každou noc jen pláčem lože skrápím, *
      slzami své lůžko promáčím.

8 Oko mé je hořem zakaleno, *
      stárnu z tolika svých nepřátel. –

9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
       Neboť Pán mé nářky uslyšel.

10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
       vyslyšel Pán moji modlitbu. –

11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
       ať se s hanbou kvapně odklidí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Žalm 9A (9)
Poděkování za vítězství

Znovu přijde soudit živé i mrtvé.

I

2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
      vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.

3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
      hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –

4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
      zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.

5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
      zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –

6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
      navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.

7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
      vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –

8 Pán zato bude trůnit věčně, *
      k soudu si postavil svůj stolec.

9 Svět bude soudit spravedlivě, *
       rozsudek vyřkne nad národy. –

10 Pán bude útočištěm slabých, *
       útulkem jejich v době bídy.

11 A budou v tebe důvěřovat, *
       ti, kdo se znají k tvému jménu,
    neboť kdo tebe hledá, Pane, *
       toho ty v nouzi neopustíš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

II

12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
       mezi národy zvěstujte jeho skutky!

13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
       nikdy nezapomíná jejich nářků. –

14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
       shlédni na moji bídu,
    co snáším od nepřátel, *
       vyveď mě od bran smrti!

15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
       v branách siónské dcery *
       a nad tvou pomocí jásám. –

16 Propadli pohané do jam, *
       které kopali jiným,
    sami se lapili nohou *
       do léčky, kterou kladli.

17 Tak se Pán projevil soudem: †
       neboť se polapil hříšník *
       do díla vlastních rukou. –

18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
       s pohany, kteří na Boha zapomínají,

19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
       naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –

20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
       před tvou tváří ať jdou pohané na soud!

21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
       ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

V.  Prokaž nám, Pane, své milosrdenství.
O.  Uděl nám, Bože, svoji spásu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

1, 21-27; 2, 1-5
Odsouzení a záchrana Siónu; příchod národů

     1.21Jak se mohlo stát nevěstkou
město věrné, plné práva?
Spravedlnost v něm přebývala,
nyní však vrahové.
22Tvé stříbro se stalo struskou,
tvé víno je zředěné vodou;
23tvoji vládcové jsou buřiči, společníci zlodějů:
všichni milují dary, honí se za úplatky,
nepomáhají sirotkovi k právu, pře vdovy se jich netkne.

     24Proto praví Pán, Hospodin zástupů,
mocný ochránce Izraele:
„Ach, zhojím se na svých odpůrcích,
pomstím se na svých nepřátelích!
25Vztáhnu na tebe svou ruku,
vypálím jak pec tvou strusku,
vyloučím z tebe všechno nečisté.
26Vrátím ti soudce, jak bývali dříve,
a rádce jak za dávných časů.
Budou tě nazývat Spravedlivým městem,
Věrným sídlem.“
27Sión bude vykoupen právem,
ti, kdo se do něho vrátí, spravedlností.

     2.1Obsah vidění Izaiáše, syna Amosova,
o Judovi a Jeruzalému.

     2Stane se v posledních dnech:
Pevně bude stát hora s Hospodinovým domem
na vrcholu hor,
vyvýšena nad pahorky,
budou k ní proudit všechny národy.
3Budou k ní putovat četné kmeny a řeknou:

     „Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu,
do domu Jakubova Boha!
Ať nás naučí svým cestám,
choďme po jeho stezkách!“
Ze Siónu vyjde nauka,
z Jeruzaléma Hospodinovo slovo.

     4Soudit bude národy,
rozsuzovat četné kmeny,
že zkují své meče v radlice
a svá kopí ve vinařské nože.
Nezdvihne již meč národ proti národu,
válce se již nebudou učit.
5Jakubův dome, vzhůru,
choďme v Hospodinově světle!

RESPONSORIUM

Mich 4, 2; Jan 4, 25

O.  Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Jakubova Boha! * On nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!
V.  Přijde Mesiáš, nazvaný Kristus. Až přijde, oznámí nám všechno. * On nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!

DRUHÉ ČTENÍ

Z pastýřského listu svatého biskupa Karla Boromejského

(Acta Ecclesiae Mediolanensis, t. 2, Lugduni, 1683, 916-917)

O adventní době

     Hleďte, nejmilejší, nastává doba slavná, slavnostní, a jak praví Duch Svatý, doba příhodná: den spásy, pokoje a smíření. Doba, po níž horoucně toužili s tolika prosbami a úpěnlivými vzdechy dávní patriarchové a proroci, až ji konečně uzřel s překypující láskou spravedlivý Simeon. Doba, kterou vždy slavnostně slavila Církev. A tak ji máme i my prožít se zbožnou myslí, navěky nepřestávajíce chválit věčného Otce a děkovat mu za jeho milosrdenství, které nám prokázal skrze toto tajemství příchodu svého jednorozeného Syna; poslal totiž z nesmírné lásky k nám hříšným toho, který nás měl vysvobodit z tyranství a nadvlády satana, pozvat nás do nebe, uvést nás do nebeských příbytků, ukázat nám samu pravdu, naučit nás pravému mravnímu řádu, sdělit nám základy ctností, obohatit nás poklady své milosti a přijmout nás posléze za své syny a dědice věčného života.

     Tím tedy, že Církev každoročně slaví toto tajemství, nabádá nás, abychom neustále obnovovali památku na tak velikou lásku milosrdného Boha vůči nám. Přitom nás Církev učí, že Kristův příchod nebyl ku prospěchu jen těm, kdo právě byli na světě, když přišel, ale jeho působení že stále ještě trvá i pro nás všechny, budeme-li chtít za přispění svaté víry a svátostí přijmout milost, kterou nám on zasloužil, a usměrnit podle ní svůj život v poslušnosti vůči němu.

     Kromě toho nás Církev žádá, abychom pochopili, že jako přišel jednou na svět v tělesné podobě, tak – odstraníme-li překážky ze své strany – je ochoten k  nám přijít znovu v kterémkoli okamžiku, aby v našich duších duchovně přebýval s hojnými milostmi.

     Proto nás Církev v této posvátné době, jako dobrá matka pečující o naši spásu, učí hymny, chvalozpěvy i jinými slovy pocházejícími od Ducha Svatého a  posvátnými obřady, jakým způsobem máme s vděčnou myslí přijímat tak veliké dobrodiní a obohacovat se jeho plody. Tak tedy nebude naše srdce připraveno na příchod Krista Pána hůře, než kdyby měl přijít na svět; ne méně než se připravili starozákonní svatí otcové a než jak nás svými slovy i příklady učili, že to máme dělat i my.

RESPONSORIUM

Srov. Jl 2, 15; Iz 62, 11; Jer 4, 5

O.  Zatrubte na Siónu, svolejte národy, oznamte lidu: * Hle, přichází Bůh, náš Spasitel.
V.  Hlásejte a provolávejte, křičte a říkejte: * Hle, přichází Bůh, náš Spasitel.

MODLITBA

Modleme se:
Prosíme tě, Bože, pomáhej nám připravit se na příchod tvého Syna, aby nás, až přijde, našel, jak bdíme na modlitbách a s radostí na něho čekáme. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie