[ schovat menu ]

« Listopad 2017 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930 


23. listopad 2017, Čtvrtek
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 33. týden
Sv. Klementa I., papeže a mučedníka, nezávazná památka
Sv. Kolumbána, opata, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. listopad 2017
Druhé mezidobí, 33. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Když zakryla noc pláštěm tmy
barvy všech věcí na zemi,
slyš prosby, naše vyznání,
ty Soudce srdcí nestranný.

Odpusť nám všechny proviny,
smyj z naší duše poskvrny,
dej, Kriste, nám, ať milost tvá
zažene od nás smečky zla.

Hle, duch je hříchem podlomen
a zhoubná vina hlodá v něm.
Však chcem se temných činů vzdát
a tebe, Spáso, vyhledat.

A proto rozptyl mlžný dým
nám z duše světlem blaživým,
ať blahý cit ji naplní,
že smí dlít na tvém výsluní.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Prosíme, Kriste, vlídně hleď
na sluhy tebe prosící,
ať víru naši neničí
zlo, kterým naplněn je svět.

Vypuďme špatnost z duše své,
závistí svést se nedejme,
urážky neoplácejme
a dobrým přemáhejme zlé.

Dej, by nám z nitra zmizela
lest, hněv a pýcha života
a s ní i naše lakota,
odvěký pramen všeho zla.

Ať cesty míru urovná
vždy nelíčená upřímnost,
ať skví se všude počestnost
a naděje vždy nezlomná.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

IV

31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

33 Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.

34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.

35 Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.

37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.

38 Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.

39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.

40 Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.

43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.

44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *

45     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!

48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!

49 Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

50 Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

51 Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V. Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R. Podivuhodné zákony tvoje.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Zachariáše

11, 4 – 12, 8
Podobenství o pastýřích

     11.4Tak praví Hospodin, můj Bůh: „Pas ovce určené na porážku. 5Ti, kdo je kupují, beztrestně je zabíjejí, ti, kdo je prodávají, říkají: ‚Ať je Hospodin požehnán, zbohatl jsem!‘ Jejich pastýři nemají s nimi slitování. 6Už se neslituji nad obyvateli země – praví Hospodin – neboť vydám člověka do moci jeho bližního, do moci jeho krále; zpustoší zemi a já ji nevysvobodím z jejich rukou.“
    
7Pásl jsem tedy ovce určené na porážku pro obchodníky s ovcemi. Vzal jsem si dvě hole: jednu jsem nazval Milost a druhou jsem nazval Spojení a pásl jsem stádo. 8V jednom měsíci jsem odstranil tři pastýře: už jsem s nimi ztratil trpělivost, i já sám jsem se jim znelíbil. 9Řekl jsem: „Nebudu vás pást. Co má zemřít, ať zemře, co má zahynout, ať zahyne, a co zbude, ať navzájem pohltí své maso!“
    
10Pak jsem vzal svou hůl Milost a zlomil ji, abych zrušil smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy. 11V ten den byla zrušena; obchodníci s ovcemi, kteří mě pozorovali, poznali, že je to Hospodinovo slovo. 12Řekl jsem jim: „Jestliže chcete, dejte mi mou mzdu; nechcete-li, nechte být.“ A tak mi odvážili jako mzdu třicet stříbrných.
    
13Hospodin mi řekl: „Hoď to do pokladnice – nádherná to mzda, kterou jsem byl od nich oceněn!“ Vzal jsem tedy třicet stříbrných a hodil je do pokladnice Hospodinova domu. 14Potom jsem zlomil druhou hůl – Spojení, abych zrušil bratrství mezi Judou a Izraelem.
15Hospodin mi řekl: „Vezmi si ještě výstroj pastýře pošetilého.
16Dám totiž povstat na zemi pastýři,
který se nebude starat o hynoucí,
nebude hledat zbloudilé,
nevyléčí zraněné
a nebude živit zdravé.
Bude jíst maso tučných
a jejich kopyta strhne.

17Běda pastýři pošetilému,
který opouští stádo!
Ať přijde meč na jeho rameno
a na jeho pravé oko!
Ať jeho rameno úplně uschne
a jeho pravé oko ať nadobro oslepne!“

     12.1Prorocký výrok. Hospodinovo slovo o Izraelovi a o Judovi. Mluví Hospodin, který roztahuje nebesa, klade základy země, dává ducha života do lidského nitra: 2„Hle, dělám z Jeruzaléma číši opojení pro všechny okolní národy. To bude při obléhání Jeruzaléma.
    
3V ten den udělám z Jeruzaléma balvan na vzpírání pro všechny národy; všichni, kdo ho budou vzpírat, zraní se do krve. Všichni pohané země se shromáždí proti němu. 4V ten den – praví Hospodin – raním všechny válečné koně splašeností, jejich jezdce šílenstvím, na Judův dům však otevřu své oči s  milostí; všechny válečné koně národů raním slepotou. 5Judští vůdcové řeknou v srdci: ‚Obyvatelé Jeruzaléma mají sílu v Hospodinu zástupů, svém Bohu.‘
    
6V ten den udělám z judských vůdců pánev plnou ohně mezi dřívím, hořící pochodeň mezi senem. Pohltí napravo i nalevo všechny okolní národy; Jeruzalém zůstane i napříště na svém místě. 7Nejprve zachrání Hospodin Judovy stany, aby se sláva Davidova domu, sláva jeruzalémských obyvatel nezdvihla proti Judovi.
    
8V ten den bude Hospodin chránit jeruzalémské obyvatele; ten, kdo je mezi nimi nejslabší, bude jako sám David a Davidův dům jako Bůh, jako Hospodinův anděl v jejich čele.“

RESPONSORIUM

Zach 11, 12. 13; Mt 26, 15

O. Odvážili mi jako mzdu třicet stříbrných. * Nádherná to mzda, kterou jsem byl od nich oceněn!
V. Jidáš se jich zeptal: Co mi dáte, když vám ho zradím? Oni s ním smluvili třicet stříbrných. * Nádherná to mzda, kterou jsem byl od nich oceněn!

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého biskupa Řehoře z Nyssy na Píseň písní

(Cap. 2: PG 44, 802)

Modlitba k dobrému pastýři

     Kde paseš, dobrý pastýři, ty, který bereš na ramena celé stádo?1 Jednou ovečkou je přece celá lidská přirozenost, kterou jsi vzal na svá ramena. Ukaž mi místo, které se zelená travou, řekni, kde je voda k občerstvení, doveď mě na bohatou pastvu, zavolej mě jménem, abych slyšel tvůj hlas, vždyť jsem tvá ovečka. A skrze své slovo mi dej věčný život.2 Promluv ke mně, ty, jehož miluje má duše.3
     Ano, nazývám tě tak, protože tvé jméno je nad každé jiné jméno4 a žádná rozumná bytost je nemůže vyslovit ani postihnout. Neboť tvé jméno prozrazuje tvou dobrotu a vyjadřuje, že tobě patří můj život. Jak bych tě tedy nemiloval, když ty sis mne, přestože jsem duše tak černá,5 tolik zamiloval, že jsi za ovečky, které paseš, položil vlastní život?6 Větší lásku než tuto si už vůbec nelze představit, vždyť ty jsi vlastním životem zaplatil mou spásu.7
     Ukaž mi tedy, kde paseš,8 jak se praví v Písmu, abych našel spasitelnou pastvu, abych se nasytil nebeským pokrmem; vždyť kdo jej nejí, nemůže vejít do života.9 Až přiběhnu k tobě, prameni, napiji se božského nápoje, který z tebe prýští pro ty, kdo žízní: vyléváš přece vodu ze svého boku, kopí nám otevřelo tuto žílu a kdo z ní okusí, tomu se stane pramenem vody tryskající do života věčného.10
     A přivedeš-li mne na tuto pastvu, dáš mi také za poledne11 ulehnout. Když totiž pokojně usnu, spočinu ve světle, v němž není stínu. Poledne přece nezná vůbec žádný stín, když slunce svítí z vrcholu své dráhy, a tehdy ty dáváš odpočinout ovcím, kterým jsi dopřál pastvu, neboť své děti bereš s sebou na lože.12 Nikomu se však nebude moci dostat tohoto poledního odpočinutí, nestane-li se synem světla a  synem dne.13 Zato kdo se vyhne temnotám, stejně těm večerním jako ranním, to jest všemu, čím začíná i končí zlo, tomu dá Slunce spravedlnosti u sebe v poledne spočinout.
     Pověz mi tedy, říká ovečka, jak mám ulehnout a která cesta vede k polednímu odpočinutí. Abych se nikdy nevysmekla dobrému vedení tvé ruky a z neznalosti pravdy se nepřipojila k jiným stádům, která ty nepaseš.
     Říká to ze starostlivosti o krásu, které se jí od Boha dostalo, a touží se dovědět, jakým způsobem by jí její půvab mohl zůstat navěky.

     1 srov. Lk 15, 5
     2 srov. Jan 10, 27-28
     3 srov. Pís 1, 7
     4 srov. Flp 2, 9
     5 srov. Pís 1, 6
     6 srov. Jan 10, 11
     7 srov. Jan 15, 13
     8 Pís 1, 7
     9 srov. Jan 6, 53
     10 srov. Jan 4, 14
     11 srov. Pís 1, 7
     12 srov. Lk 11, 7
     13 srov. Sol 5, 5; Jan 12, 36

RESPONSORIUM

Žl 26 (27),13.4; Flp 1, 21

O. Jistotně doufám v dobrotu Páně, spatřím ji v zemi žijících. * Jen jedno jediné na Pánu žádám, po jednom toužím: abych směl v Pánově domě přebývat po celý život.
V. Pro mě život je Kristus a smrt ziskem. * Jen jedno jediné na Pánu žádám, po jednom toužím: abych směl v Pánově domě přebývat po celý život.

MODLITBA

Modleme se:
Věčný Bože, ty jsi původce všeho dobra; vyslyš naše prosby a dej, ať služba tobě je naší stálou radostí, neboť opravdové štěstí člověka je v tom, že ti může celým svým životem sloužit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie