[ schovat menu ]

« Září 2017 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930


26. září 2017, Úterý
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 25. týden
Sv. Kosmy a Damiána, mučedníků, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Dominika Ibaněze z Erquicia, Jakuba Kyušei Tomonagy, kněží, Vavřince Ruize, otce rodiny, a druhů, japonských mučedníků, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty



Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. září 2017
Druhé mezidobí, 25. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Ty s Otcem v záři trůnící,
jsi den, jas z jasu proudící.
Klid noci zpěvem rušíme:
buď s námi – tebe prosíme.

Vypuď nám z mysli mračno tmy,
odežeň od nás démony,
probuď nás z těžké dřímoty,
než zlenivělé pohltí.

To uděl, Kriste, věrným svým,
v tebe vždy důvěřujícím,
ať prospěje nám prosícím
zpěv náš, jenž zní ti do výšin.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Přesvatý Bože v Trojici,
jenž řídíš vše, co stvořil jsi,
ty jsi den práci vyhradil,
noc odpočinku zasvětil.

Chválíme tebe během dne,
už z rána, večer, v noční tmě.
S otcovskou péčí chraň ty nás
mocí své slávy v každý čas.

My sluhové tví věrní jsme
a vroucně se ti klaníme:
Prosících prosby, jejich zpěv
spoj s hymny nebešťanů všech.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

I

1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?

2  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.

3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.

4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.

6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.

8 Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.

9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.

10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.

11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

II

12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!

13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.

15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

16 Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.

17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,

18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.

3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,

5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“

7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,

9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V. Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R. Ponížené vodí k cestám svým.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Ezechiela

36, 16-36
Budoucí obnova Božího lidu: nové srdce, nový duch

     16Hospodin mě oslovil: 17„Synu člověka, když bydlel Izraelův dům ve své vlasti, poskvrnil ji svým chováním i svými skutky; jejich chování bylo přede mnou jako nečistota ženy v době její měsíční nevolnosti. 18Proto jsem na ně vylil svůj hněv pro krev, kterou prolili na zemi, znesvěcenou jejich modlami. 19Rozptýlil jsem je mezi národy, do zemí rozehnal, soudil jsem je podle jejich chování a  skutků. 20Kamkoli však přišli mezi národy, znesvěcovali mé svaté jméno, neboť se říkalo: ‚Je to lid Hospodinův, a přece museli vyjít z jeho země!‘ 21Slitoval jsem se tedy nad svým svatým jménem, znesvěceným od Izraelova domu mezi národy, k nimž přišli.
    
22Proto řekni Izraelovu domu: Tak praví Pán, Hospodin: Nedělám to pro vás, Izraelův dome, ale pro své svaté jméno, které jste znesvětili mezi národy, k nimž jste přišli. 23Posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi národy. Vy jste ho mezi nimi znesvětili! Tu poznají národy, že já jsem Hospodin – praví Pán, Hospodin – až na vás před jejich očima dokážu, že jsem svatý! 24Vezmu vás z národů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší vlasti. 25Pokropím vás očistnou vodou a budete čistí ode všech svých nečistot, očistím vás od všech vašich model. 26Dám vám nové srdce, vložím do vás nového ducha, odejmu z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. 27Vložím do vás svého ducha a způsobím, že budete žít podle mých zákonů, zachovávat má přikázání a  plnit je. 28Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, budete mým lidem a já budu vaším Bohem. 29Ze vší vaší nečistoty vás vysvobodím; přivolám obilí a rozmnožím ho, nevydám vás už hladu. 30Rozmnožím ovoce stromů a polní úrodu, abyste už nemuseli kvůli hladu snášet pohanu národů. 31Tu si vzpomenete na své špatné chování, své nedobré skutky, sebe sami si zošklivíte pro své nepravosti a  hanebnosti. 32Nedělám to kvůli vám – praví Pán, Hospodin – ať je vám to známo! Styďte se a propadněte se hanbou za své chování, Izraelův dome!
    
33Tak praví Pán, Hospodin: Až vás očistím ze všech vašich nepravostí, osídlím města; až budou obnoveny trosky, 34bude zpustošená země znovu obdělávána – ta, která byla pouští v očích každého, kdo jí procházel. 35Tehdy se řekne: ‚Tato země, která byla zpustošena, je teď jako zahrada v Edenu; zničená, zpustošená a vyvrácená města jsou znovu opevněna a obývána.‘ 36Tu poznají národy, které kolem vás zbudou, že já, Hospodin, jsem vystavěl, co bylo zříceno, znovu zasadil, co bylo zpustošeno. Já, Hospodin, jsem to řekl a také to vykonám.“

RESPONSORIUM

Ez 11, 19-20.19

O. Odejmu z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa, * aby následovali mé zákony; budou mým lidem a já budu jejich Bohem.
V. Dám jim nové srdce a do jejich nitra vložím nového ducha. * Aby následovali mé zákony; budou mým lidem a já budu jejich Bohem.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina o pastýřích

(Sermo 46, 18-19: CCL 41, 544-546)

Církev je jako vinná réva, která se rozrůstá na všechny strany

     Mé ovce bloudí po všech horách, po všech pahorcích, po celé zemi se rozprchly. Co znamená: Po celé zemi se rozprchly? Jdou za vším pozemským, mají zálibu v tom, co se na zemi blýská. Nechtějí zemřít, aby tak byl jejich život skryt v Kristu. Po celé zemi, protože milují pozemské věci a protože bludné ovce jsou rozptýlené po celé zemi. A ačkoli jsou na různých místech, zrodila je všechny jediná matka – pýcha. Právě tak jako všechny věrné křesťany rozptýlené po celé zemi zrodila naše jediná matka, obecná Církev.
     Není potom divu, že zatímco pýcha plodí roztržky, láska plodí jednotu. Právě matka všech, Církev, a  právě pastýř v ní přece všude hledá ty, kdo bloudí, posiluje ty, kdo jsou slabí, léčí ty, kdo jsou neduživí, obvazuje ty, kdo jsou ranění, jedněm pomáhá z toho, druhým z onoho, aniž by se navzájem znali. Ona je ovšem zná všecky, neboť se prostírá všude.
     Církev je tedy jako vinná réva, která se rozrůstá na všechny strany, zatímco ti rozptýlení jsou jako neužitečné suché klestí, které vinař právem odřezává, neboť nenese žádné plody. Činí to proto, aby révu očistil, ne aby ji zmrzačil. A tak ty suché ratolesti zůstanou tam, kde byly odříznuty, réva však roste do všech stran. A vinař ví jak o větvích, které na révě zůstaly, tak o těch, které leží pod ní, protože byly odříznuty.
     Volá však zbloudilé zpátky. Vždyť i o ulomených větvích apoštol říká: Bůh je dost mocný, aby je znova narouboval. Ať už mluvíme o ovcích, které zabloudily od stáda, nebo o větvích, odříznutých od kmene révy, Bůh má zajisté stejnou moc zavolat ovce zpátky i naroubovat ratolesti znovu na kmen; je přece nejvyšší pastýř a je pravý vinař. Rozprchly se po celé zemi a nikdo je nehledá, nikdo se po nich neptá. Totiž mezi špatnými pastýři není nikdo, kdo by je hledal, a  mezi lidmi není člověka, který by je zavolal zpátky.
     Proto, pastýři, slyšte Hospodinovo slovo: Jakože jsem živ, praví Pán, Hospodin. Hleďte, jak začíná. Jako by se zapřísahal, jako by dosvědčoval, že žije: Jakože jsem živ, praví Hospodin. Pastýři zemřeli, ale ovce jsou v bezpečí; vždyť Hospodin žije. Jakože jsem živ, praví Hospodin. Kteří pastýři že zemřeli? Ti, kteří myslí jen na sebe, ne na to, co patří Ježíši Kristu. Znamená to tedy, že musí existovat také pastýři, kteří nemyslí jen na sebe, ale na to, co patří Ježíši Kristu? Jistěže existují a jistěže se najdou; jsou a budou i takoví.

RESPONSORIUM

2 Kor 3, 4.6.5

O. Máme důvěru k Bohu skrze Krista. * On nám dal schopnost sloužit nové smlouvě, která nespočívá v liteře, ale v duchu.
V. Ne že bychom mohli sami sobě něco přičítat, jako by to pocházelo od nás.Když na něco stačíme, je to od Boha. * On nám dal schopnost sloužit nové smlouvě, která nespočívá v liteře, ale v duchu.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys nám uložil, abychom milovali tebe a bližního, neboť v tom je smysl a naplnění všech ustanovení posvátného zákona; dej nám sílu, abychom zachovávali tvá přikázání, naplnili je láskou, a tak vešli do věčného života. Prosíme o to skrze tvého Syna ...

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie