[ schovat menu ]

« Září 2017 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930


1. září 2017, Pátek
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 21. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty



Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

1. září 2017
Druhé mezidobí, 21. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Jediný Bože v Trojici,
jenž řídíš svět a mocný jsi,
naslouchej, když tě písněmi
chválíme v noci při bdění.

Vstali jsme totiž z lůžek svých
do ticha hodin půlnočních
a prosíme tě: Zhoj ty sám
nesčetné množství našich ran.

Čímkoli jsme snad v temnotách
zlým duchům padli do nástrah,
to omyj z nás, ty z výsosti,
jasem své mocné milosti.

Naplň nám, vroucně prosíme,
svým světlem srdce upřímné,
ať neklesneme v běhu dní
do hříchu skutky žádnými.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Během dne:

Zůstaň nám v srdci, Ježíši,
spasených lásko nejčistší,
rozezvuč k prosbě upřímné
teď naše hlasy, prosíme.

Vznášíme k tobě prosby své,
Ježíši dobrý, s důvěrou:
Odpusť nám, Pane, prosíme,
poklesky s vinou veškerou.

Znamením kříže svatého
a nejsvětějším tělem svým
chraň nás, své syny, od zlého,
prosíme s nitrem pokorným.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Žalm 34 (35), 1-2. 3c. 9-19. 22-23. 27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného

Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)

I

1 Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
      napadni ty, kdo mě napadli!

2 Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
      povstaň a pospěš mi na pomoc, *
      řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –


     3 [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
     4   ať padne hanba a ostuda na ty, *
       kdo se mě snaží zahubit,

       ať musí couvnout se zahanbením, *
       ti, kdo mou zkázu osnují!
     5 Ať je jim jako ve větru plevám, *
       až anděl Páně je požene,
     6 ať jejich cesta je temná a kluzká, *
       až anděl Páně je bude štvát!
     7 Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
       pro nic a za nic mi strojili past.
     8 Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
       ať do svých léček sami se chytí, *
       sami ať padnou do svých jam!]

9 Zato má duše zajásá v Pánu *
      z radosti nad jeho pomocí.

10 Tělem i duší pak budu volat: *
       „Pane, kdo tobě se vyrovná!
    Ty chráníš slabého před silnějším, *
       chudáka před oloupením!“ –

11 Oni však předvedli falešné svědky *
       k výslechu o tom, co nemohu znát.

12 Zlem se mi za dobro odvděčili: *
       usilují mi o život.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

II

13 Když oni stonali, já chodil v žíních, †
      za ně sám sebe mořil jsem posty -*
      kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!

14 Tak jako pro svého přítele, bratra, †
      chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
      shrben a posypán popelem. –

15 Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
      shlukli se proti mně do jednoho,
    tlačí se na mne i ti, které neznám, *
      potupným křikem mě bez dechu štvou,

16 hanebně se mi posmívají, *
      skřípají zuby proti mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

III

17 Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
      Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
      můj život vyrvi ze spárů lvích!

18 Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
      chvály před četným shromážděním. –

19 Aby se nade mnou neradovali *
      všichni ti úskoční nepřátelé,
     aby se pohledem nedomlouvali, *
      kdo na mne bez příčin mají zášť.

      20 [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
         proti tichým jen smýšlejí lest.
      21 Na plná ústa se chechtají, křičí: *
         „Teď to vidíme, dobře ti tak!“]

22 Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
      nevzdal se, Pane, ode mne!

23 Procitni, povstaň mi na ochranu, *
      zastaň se, Pane a Bože můj! –

      24 [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
          Bože, ať ze mne si netropí smích.
      25 Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
          Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“

      26 Ať se naopak propadnou studem *
          ti, které těší mé neštěstí,
          ať mají z hanby a ostudy šaty, *
          kdo se tak pyšní nade mnou!]

27 Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
      ať mohou říkat: „Pán je velký! *
      Je svému věrnému zachráncem!“ –

28 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
      bez konce bude tě velebit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

V. Můj synu, zachovej má slova.
R. Dodržuj mé příkazy a budeš žít.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

4, 5-8. 13-28
Nepřítel přijde od severu

Tak praví Hospodin:

5„Hlásejte to v Judsku,
provolávejte v Jeruzalémě,
trubte v zemi na rohy,
křičte silně:
‚Shromážděme se a vejděme do opevněných měst!‘
6Zdvihněte znamení směrem k Siónu,
utíkejte, neotálejte!
Neboť od severu přivedu pohromu,
velikou zkázu.
7Lev vystoupil ze své houštiny,
vyrazil zhoubce národů,
vyšel ze svého místa,
aby změnil tvou zem v pustinu;
tvá města budou pobořena,
zbavena obyvatel.
8Proto se přepásejte žínicemi,
naříkejte a hořekujte,
neboť není od nás odvrácen žár Hospodinova hněvu.

13Hle – vystupuje jako mračno,
jeho vozy se ženou jak smršť,
rychlejší než orli jsou jeho koně.
Běda nám, neboť je po nás veta!
14Umyj své srdce od špatnosti, Jeruzaléme,
abys byl zachráněn!
Jak dlouho budou v tobě zůstávat hříšné myšlenky?
15Hle – od Danu přichází zpráva,
od efraimských hor oznamují zhoubu.

16Sdělte to a zvěstujte po Judsku,
ať to slyší až v Jeruzalémě:
‚Z daleké země přicházejí nepřátelé,
křičí na judská města.
17Obklíčí Jeruzalém jak polní hlídači,
neboť mě popudil k hněvu‘ – praví Hospodin.
18Tvé chování a tvé skutky ti to způsobily;
to je tvé neštěstí,
že je ti hořko, že ti to vniká do srdce!

19Mé nitro, mé nitro! Jak mě to bolí!
Záhyby mého srdce!
Bouří se to ve mně,
nemohu mlčet!
Slyším hlas polnice,
válečný ryk.
20Zkázu za zkázou oznamují,
je zpustošená celá země.
Ve chvilce jsou zničeny mé stany,
v okamžiku jsou stržena má stanová plátna.
21Jak dlouho budu vídat válečné korouhve,
slýchat hlas trouby?
22Ano, můj národ je pošetilý,
nechce mě znát,
jsou to zpozdilí synové, bez rozumu;
jsou moudří, aby činili zlo,
ale neschopní konat dobro.
23Hleděl jsem na zemi, a hle – byla prázdná a pustá;
díval jsem se na nebesa – zmizela jejich světla.
24Hleděl jsem na hory, a hle – chvěly se
a všecky pahorky se třásly.
25Hleděl jsem – nebylo tu člověka;
všecko nebeské ptactvo prchlo.

26Hleděl jsem, a hle – ze zahrad poušť;
všechna města byla spálena
od Hospodina žárem jeho hněvu!
27Tak praví Hospodin:
‚Bude zpustošena celá země,
ano, úplně ji zničím!
28Proto bude naříkat země
a nebesa nahoře ztemní;
řekl jsem to, a nelituji toho,
rozhodl jsem se, a neodvolám to.‘“
 

RESPONSORIUM

Srov. Jer 4, 24.26.27; Žl 84 (85), 5

O. Žárem tvého hněvu, Pane, se třese celá země, ale ty se smiluj * a neznič nás!
V. Obnov nás, Bože záchrany naší, od své nevole proti nám upusť! * A neznič nás!

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého kněze Jeronýma ke knize proroka Joela

(PL 25, 967-968)

Obraťte se ke mně

     Obraťte se ke mně celým svým srdcem a dokažte kajícnost ducha postem, slzami a nářkem. Abyste, když se nyní postíte, byli potom nasyceni, když nyní pláčete, abyste se potom smáli, a když nyní naříkáte, abyste potom byli potěšeni. Je dávným zvykem si ve smutku a neštěstí roztrhnout roucho. Učinil to i velekněz, jak připomíná evangelium, když chtěl zdůraznit provinění Pána a Spasitele. A o Pavlovi a Barnabášovi čteme, že to udělali, když slyšeli rouhání. Proto vám radím: roztrhněte si ne oděv, ale svá srdce. Jsou plná hříchu, a jestliže nebudou roztržena, roztrhnou se sama jako staré měchy. A až to učiníte, vraťte se k svému Pánu Bohu, neboť vaše dřívější hříchy vás od něho odcizily. Neztrácejte pro velikost svých hříchů naději na odpuštění, neboť velká láska zahladí velké hříchy.
     Hospodin je dobrý a milosrdný, nechce smrt hříšníků, ale pokání, je trpělivý a bohatý na slitování. Není netrpělivý jako my lidé, ale dlouho toužebně čeká na naše pokání. Jímá ho lítost nad každým zlem. To znamená, že jestliže se budeme kát ze svých hříchů, i on bude litovat svých hrozeb a nedopustí na nás to zlé, jímž nám hrozil. Jestliže změníme své smýšlení, i on je změní. Tím zlým nesmíme na tomto místě rozumět opak ctnosti. Jde spíše o trápení, jak čteme jinde: Každý den má dost svého trápení nebo: Jestliže se stane ve městě neštěstí, nedopustil to Bůh?
     Joel výše řekl: Hospodin je dobrý a milosrdný, nechce smrt hříšníků, ale pokání, je trpělivý a bohatý na slitování, jímá ho lítost nad každým zlem. Aby nás však tato veliká Boží dobrotivost neučinila lehkomyslnými, připojuje ústy proroka: Kdo ví, zda se neobrátí a neodpustí, nezanechá po sobě požehnání? Jako by říkal: Já, jak mi přísluší, nabádám k pokání, vím však, že Bůh je nevýslovně laskavý, jak ostatně říká David: Smiluj se nade mnou, Bože, jenž jsi tak milosrdný, tak plný slitování, a moji nepravost zahlaď. Ale protože nemůžeme znát hloubku bohatství, moudrostí a vědění Božího, zmírňuji svůj výrok a spíše vyjadřuji touhu než nárok, když říkám: Kdo ví, zda se neobrátí a neodpustí? Ono kdo ví je třeba chápat spíše tak, že to nemůžeme vědět nebo že je to obtížné.
     Kdo ví, zda nezanechá obětní dar a úlitbu pro Hospodina, vašeho Boha. To znamená, že když nám Pán dá požehnání a odpustí nám naše hříchy, budeme s to přinášet Bohu oběti.

RESPONSORIUM

Srov. Jl 2, 12.13; ; 2 Kor 6, 6; Kol 2, 14

O. Obraťte se k Hospodinu celým svým srdcem v upřímné lásce, * aby zničil dlužní úpis, který svědčil proti vám.
V. Roztrhněte svá srdce a ne pouze šaty, a obraťte se k Hospodinu, svému Bohu, * aby zničil dlužní úpis, který svědčil proti vám.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty vedeš úsilí věřících k společnému cíli; uč nás milovat, co přikazuješ, a toužit po tom, co slibuješ, aby uprostřed proměn tohoto světa naše srdce pevně přilnulo k tomu, v čem je pravá radost. Prosíme o to skrze tvého Syna...

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie