[ schovat menu ]

« Srpen 2017 »
NePoÚtStČtSo
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031 


2. srpen 2017, Středa
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 17. týden
Sv. Eusebia z Vercelli, biskupa, nezávazná památka
Sv. Petra Juliána Eymarda, kněze, nezávazná památka
Bl. Jany, matky sv. Otce Dominika, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. srpen 2017
Druhé mezidobí, 17. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Nejlepší Tvůrce stvoření,
náš Vládce, na nás pohlédni:
Nás, ponořené v těžké sny
z nezdravých dřímot vytrhni.

Ty, svatý Kriste, prosícím
shoď z beder těžké břímě vin.
Vždyť vstáváme s tvým vyznáním,
tmu rozrážíme zpěvem svým.

Zvedáme ruce se srdci
k tobě, jak konat za noci
nám už tvůj prorok přikázal
a Pavlův příklad ukázal.

Ty znáš zlé, jež jsme činili,
své nitro jsme ti odkryli,
své prosby v slzách vylili:
odpusť nám, čím jsme zhřešili.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Ať Pane všeho vědění
ti patří naše nadšení.
Ty znáš všech srdcí tajemství
a sílíš nás svou milostí.

Pastýři ovce chránící,
ztracené nalézající,
na pastviny své svěží vždy
nás k dobrým ovcím shromáždi.

Kéž soudcův hněv nás nesvrhne
v ponuré stádo pekelné,
kéž jsme tvým soudem určeni
tvých pastvin stát se ovcemi.

Buď tobě, Spasiteli náš,
čest, vítězství, moc, slávy jas,
nad celým světem vládu máš
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

I

2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!

4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

5 Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.

6 Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.

7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

II

8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.

9 Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.

10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

11 Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.

12 Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.

13 Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.

15 Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.

16 I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,

18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.

19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.

20 Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

III

21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;

22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.

23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.

24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.

25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.

27 Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.

28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.

29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.

30 S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V. Všichni se divili milým slovům.
R. Která vycházela z jeho úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům

10, 1 – 11, 6
Apoštolova obhajoba

     Bratři! 10.1Já sám, Pavel, vás napomínám při Kristově tichosti a mírnosti! Když jsem u vás, jsem prý chudák, ale zdálky mám proti vám plno odvahy. 2Dejte si však, prosím, pozor, abych pak u vás nemusel ukázat tu odvahu, s jakou se myslím mohu postavit proti jistým lidem, kteří se o nás domnívají, že se dáváme vést lidskými zájmy. 3Žijeme ovšem v lidském těle, ale boj vedeme ne pro zájmy lidské. 4Naše zbraně, kterými bojujeme, nejsou přece jen lidské, ale podivuhodně mocné na zbourání bašt: boříme rozumování 5a každou domýšlivost, která se zdvihá proti nauce od Boha zjevené, přivádíme každého člověka správně uvažujícího k tomu, aby poslouchal Krista, 6a jsme připraveni potrestat každou neposlušnost, dokud vaše poslušnost nebude dokonalá.
    
7Dívejte se na věci, jak skutečně jsou. Jestliže je někdo o sobě přesvědčen, že je Kristův, ať si jen zase uvědomí, že my nejsme o nic méně Kristovi, než je on! 8I kdybych trochu více mluvil o své plné moci, kterou Pán dal k vašemu duchovnímu prospěchu, ne k vaší zkáze, nebude mi to k hanbě. 9Neříkám to proto, aby se zdálo, jako bych vám naháněl strach jenom listy. 10Prohlašují totiž: „Listy jsou důrazné a silné, ale když je tady, je to ubožák a jeho řeč nestojí za nic.“ 11Kdo tohle říká, ať si pamatuje: Jak mluvíme v listech, když jsme od vás daleko, tak budeme i jednat, až k vám přijdeme!
    
12My se přece ani neodvažujeme, abychom se postavili k jistým lidem, kteří sami sebe doporučují, nebo abychom se s nimi srovnávali! Jsou tak bláhoví, že se sami hodnotí podle sebe a srovnávají se sami se sebou. 13My se však nechlubíme bez míry, ale podle míry působení, které nám Bůh jako míru ustanovil: dojít až k vám. 14Nenatahujeme se příliš daleko. Tak by tomu bylo, kdybychom až k vám nedošli, ale my jsme dospěli s Kristovým evangeliem až k vám. 15Nechlubíme se neoprávněně plody cizích námah! A máme naději, že když vaše víra vzroste, ještě víc se u vás rozšíří v mezích nám stanovených. 16Tak budeme moci kázat radostnou zvěst i v krajinách ležících za vámi a nebudeme se muset vychloubat tím, co je už hotovo v cizím působišti.
    
17Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. 18Vždyť osvědčený muž není ten, kdo sám sebe doporučuje, ale ten, koho doporučuje Pán.
    
11.1Kéž byste ode mě snesli trochu nerozumu! Ano, sneste to ode mě! 2Mám vás totiž tak žárlivě rád jako Bůh. Já jsem přece připravil vaše zasnoubení jedinému muži a musím vás představit Kristu jako čistou pannu. 3Bojím se však, aby se vaše smýšlení nepokazilo, takže byste se uchýlili od upřímné a svaté oddanosti vůči Kristu. Vždyť tak i had svedl Evu svou lstivostí. 4Přijde k vám někdo a hlásá jiného Ježíše, než jsme hlásali my, přijímáte jiného Ducha, než jste přijali od nás, jiné evangelium, než jste kdysi od nás dostali – a vy to pěkně snesete! 5Já myslím, že nejsem v ničem pozadu za těmi nadapoštoly! 6I když v řečnění zběhlý nejsem, o poznání to neplatí. To jsme u vás jasně ukázali při každé příležitosti.

RESPONSORIUM

2 Kor 10, 3-4; Ef 6, 16.17

O. Žijeme ovšem v lidském těle, ale boj vedeme ne pro zájmy lidské. * Naše zbraně, kterými bojujeme, nejsou přece jen lidské.
V. Vždy se chraňte vírou jako štítem, vezměte přilbu spásy a meč Ducha, to je slovo Boží. * Naše zbraně, kterými bojujeme, nejsou přece jen lidské.

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Katechezí“
svatého biskupa Cyrila Jeruzalémského

(Cat. 18, 23-25: PG 33, 1043-1047)

Církev – shromáždění Božího lidu

     Církev se nazývá katolickou, to jest obecnou, protože existuje v celém světě, od jednoho konce země až ke druhému, a protože učí katolicky, to znamená v plnosti a bez nedostatků všemu učení víry, jež mají lidé znát, ať jde o skutečnosti viditelné nebo neviditelné, nebeské nebo pozemské. Nazývá se katolickou i proto, že vede k pravé bohopoctě celý lidský rod, vladaře i poddané, učené i neučené. A konečně proto, že vskutku obecně léčí a uzdravuje každý druh hříchů, jakých se dopouští duše i tělo. Je v ní totiž každý druh schopnosti a ctnosti, bez ohledu na jejich název, ať se projevují v činech nebo slovech nebo v různých duchovních darech.
     Řecký a latinský výraz pro církev, ekklésia, znamená shromáždění a je to to nejvhodnější pojmenování, protože Církev shromažďuje a sjednocuje všechny lidi, jak říká Pán v Levitiku: Shromáždi celé společenství ke vchodu do stánku schůzky.1 Je třeba poznamenat, že slovo „shromáždi“ je v Písmu užito poprvé právě zde, když Hospodin ustanovuje Áróna do velekněžského úřadu. A v Deuteronomiu říká Bůh Mojžíšovi: Shromáždi mi lid a dám jim slyšet svá slova, aby se mě naučili bát.2 Téhož slova ještě používá, když se mluví o deskách Zákona: Na nich byla všechna slova, která s vámi Hospodin mluvil na hoře zprostředku ohně v den shromáždění.3 Jako by přímo řekl: „V den, kdy vás Bůh povolal, jste byli shromážděni.“ Také žalmista říká: Vzdám ti díky před velkou obcí, chvály před četným shromážděním.4
     Žalmista už ostatně kdysi zpíval: Ve shromážděních velebte Pána, vy, kteří pocházíte z Izraele!5 Když se však Židé spikli proti Spasiteli a přišli o milost, vybudoval Spasitel z pohanských národů druhé shromáždění, naši svatou křesťanskou Církev, tu, o níž prohlásil Petrovi: A na té skále zbuduji svou Církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou.6
     Takže když bylo odvrženo ono jediné židovské shromáždění Božího lidu, rozmnožila se po celé zemi shromáždění Církve Kristovy, o nichž se v žalmech říká: Zazpívejte Pánu novou píseň, ať zní jeho chvála v obci zbožných.7 V souladu s tím také říká prorok Židům: Nemám ve vás zalíbení, praví Hospodin zástupů.8 A hned dodává: Od východu slunce až na západ je veliké moje jméno mezi pohany.9 O takové svaté a katolické Církvi píše Pavel Timotejovi: Musíš vědět, jak je třeba si počínat v Božím domě, jímž je Církev živého Boha, sloup a opora pravdy.10

     1 Lv 8, 3
     2 Dt 4, 10
     3 Dt 9, 10
     4 Žl 34 (35), 18
     5 srov. Žl 67 (68), 27
     6 Mt 16, 18
     7 Žl 149, 1
     8 Mal 1, 10
     9 Mal 1, 11
     10 srov. 1 Tim 3, 15

RESPONSORIUM

1 Petr 2, 9-10

O. Vy jste rod vyvolený, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, * abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu.
V. Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží. * Abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, od tebe je všechna síla a svatost, ty jsi ochránce všech, kdo v tebe doufají; skloň se k nám, dej nám správné poznání a veď nás, ať věcí stvořených užíváme tak, aby nás už nyní přiváděly k tomu, co je věčné. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie