[ schovat menu ]

« Květen 2019 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 


23. květen 2019, Čtvrtek
1. týden žaltáře

Doba velikonoční, 5. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. květen 2019
Doba velikonoční, 5. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu. Aleluja.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

IV

31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

33 Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.

34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.

35 Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu. Aleluja.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá. Aleluja.

V

36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.

37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.

38 Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.

39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.

40 Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.

43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.

44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *

45     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá. Aleluja.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása. Aleluja.

VI

47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!

48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!

49 Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

50 Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

51 Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása. Aleluja.

V. Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O. Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

21, 9-27
Vidění nebeského Jeruzaléma, Beránkovy nevěsty

     9Přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek plných sedmi posledních ran. Anděl ke mně promluvil: „Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu!“ 10Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha 11a září Boží vznešeností. Jiskřilo jako nejvzácnější kámen, jako křišťálově průhledný jaspis. 12Mělo silné a vysoké hradby s dvanácti branami, na nich dvanáct andělů a jména nadepsaná na nich jsou jména dvanácti izraelských kmenů. 13Tři brány ležely k východu, tři brány k severu, tři brány k jihu a tři brány k západu. 14Městské hradby mají dvanáct základních kamenů a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů.
    
15Ten, který se mnou mluvil, měl zlatý měřicí rákos, aby změřil město, jeho brány a jeho hradby. 16Město je rozloženo do čtverce: je stejně dlouhé i široké. Tím rákosem změřil město a napočítal dvanáct tisíc honů; jeho délka, šířka i výška jsou stejné. 17Změřil také jeho hradby: sto čtyřiačtyřicet loket lidské míry, které užil i  anděl. 18Stavivem jeho hradeb byl jaspis, město samo však bylo z ryzího zlata podobného čirému sklu. 19Základy městských hradeb byly vyzdobeny drahými kameny všeho druhu. První kámen byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, 20pátý sardonyx, šestý sardis, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst. 21A dvanáct bran bylo dvanáct perel: každá brána byla vytvořena z jediné perly. Náměstí ve městě bylo z ryzího zlata, průzračného jako sklo.
    
22Chrám jsem v něm však neviděl, neboť Pán Bůh vševládný a Beránek – to je jeho chrám. 23A toto město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvětlovaly, protože ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek. 24Národy půjdou v jeho světle, pozemští králové přinesou do něho svoji slávu. 25Jeho brány nebudou ve dne zavřeny – noc tam totiž vůbec není. 26Slávu a bohatství národů vnesou do něho. 27Nic poskvrněného však do něho nevejde, žádný, kdo se dopouští ohavnosti a lži, ale jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.

RESPONSORIUM

Srov. Zj 21, 21; Tob 13, 16. 17. 18. 11

O. Tvé ulice, Jeruzaléme, budou z ryzího zlata a budou se ozývat radostnými zpěvy * a všechny domy řeknou: aleluja.
V. Jasné světlo ozáří všechny krajiny země; četné národy se ti budou klanět. * A všechny domy řeknou: aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Gaudencia z Brescie

(Tract. 2: CSEL 68, 26. 29-30)

Eucharistie, Pascha Páně

     Jeden zemřel za všechny.1 A právě ten žije a působí v každém jednotlivém chrámě Církve v tajemství chleba a vína; ten, jenž je obětován, je živitelem obětujících, ten, jenž je předmětem víry, dává věřícím život, a ten, jenž je posvěcován, sám posvěcuje posvěcující.
     Toto je Beránkovo tělo, toto je jeho krev. Chléb, který z nebe sestoupil, říká: Chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.2 A způsoba vína velmi dobře vyjadřuje jeho krev. Neboť když sám v evangeliu říká: Já jsem pravý vinný kmen,3 dostatečně jasně tím prohlašuje za vlastní krev každé víno, které se přináší na znamení jeho umučení. Takže už svatý patriarcha Jakub prorokoval o Kristu, když řekl: Oděv svůj vypere ve víně, v krvi hroznů svůj plášť.4 Měl totiž vyprat ve vlastní krvi oděv našeho těla, které na sebe vzal jako vlastní roucho.
     Nuže, sám Stvořitel a Pán, dávající všemu způsob bytí, tu ze země dává vyrůst chlebu a z chleba zase tvoří vlastní tělo, jak je v jeho moci a jak to slíbil.5 A stejně jako učinil z vody víno, učinil také z vína svou krev.
     Toto je Pascha Páně,6 říká, to jest přechod Páně. To abys nemyslel, že tento chléb a toto víno jsou něčím pozemským. Staly se nebeskými skrze toho, jenž do nich přešel a učinil je vlastním tělem a vlastní krví.
     To, co přijímáš, je tělo onoho nebeského chleba a krev onoho svatého kmene révy. Vždyť když Pán nabízel svým učedníkům posvěcený chléb a posvěcené víno, říkal: To je mé tělo a to je má krev.7 Musíme věřit tomu, v něhož jsme uvěřili.8 Neboť pravda nezná žádnou lež.
     Když Pán mluvil k zástupům, že mají jíst jeho tělo a pít jeho krev, všichni žasli a reptali: To je tvrdá řeč. Kdopak to má poslouchat?9 A tu aby sežehl nebeským ohněm takové úvahy, před jakými jsem už dříve varoval, dodal: Co dává život, je duch, tělo nic neznamená. Slova, která jsem vám mluvil, jsou duch a život.10

     1 srov. 2 Kor 5, 14
     2 51
     3 Jan 15, 1
     4 Gn 49, 11
     5 srov. Jan 6, 51
     6 srov. Mt 26, 2
     7 Ex 12, 11
     8 Mt 26, 26.28
     9 srov. 2 Tim 1, 12
     10 Jan 6, 63

RESPONSORIUM

Jan 6, 57; Lk 22, 19b

O. Mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, * kdo jí mne, bude žít ze mne, aleluja.
V. To je mé tělo, které se za vás vydává. * Kdo jí mne, bude žít ze mne, aleluja.

MODLITBA

Modleme se:
Tvá milost, Bože, činí z hříšníků spravedlivé a z ubožáků lidi šťastné; upevňuj, co jsi v nás vykonal a cos nám daroval, abychom ospravedlněni na základě víry měli sílu vytrvat až do konce. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie