Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. březen 2018
Doba postní, 3. týden
3. týden žaltáře

VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

II

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

III

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

V. Čiňte pokání a věřte evangeliu.
O. Přiblížilo se Boží království.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

     ¹Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vystup k Hospodinu ty a Árón, Nádab a Abiu a sedmdesát izraelských starších. Klaňte se zdálky. ²Mojžíš ať přistoupí k Hospodinu sám; ostatní ať nepřistoupí, ani lid ať s ním nevystoupí!“
     ³Mojžíš tedy přišel a sdělil lidu všechna Hospodinova slova a ustanovení. Lid odpověděl jedním hlasem: „Splníme všechno, co mluvil Hospodin!“ ⁴Mojžíš pak všechna Hospodinova slova napsal; časně zrána pak vstal a postavil pod horou oltář a dvanáct pamětních kamenů podle dvanácti kmenů Izraele.
     ⁵Poslal jinochy ze synů Izraele, aby obětovali celopaly a přinesli býčky jako pokojné oběti Hospodinu. ⁶Mojžíš vzal polovici krve, vlil ji do obětních misek a zbylou polovicí krve postříkal oltář. ⁷Pak vzal knihu smlouvy a četl ji nahlas lidu. A oni řekli: „Poslušně splníme všechno, co mluvil Hospodin.“ ⁸Potom vzal Mojžíš krev, pokropil lid a řekl: „Hle, to je krev smlouvy, kterou s vámi sjednal Hospodin podle všech těchto slov.“
     ⁹Vystoupil Mojžíš a Árón, Nádab a Abiu a sedmdesát z izraelských starších. ¹⁰Spatřili Boha Izraele a pod jeho nohama bylo cosi jako podlaha vytvořená ze safírů, cosi jako čisté nebe. ¹¹Bůh nevztáhl ruku na vybrané muže ze synů Izraele. Mohli Boha vidět. A jedli a pili.
     ¹²Hospodin však řekl Mojžíšovi: „Vystup ke mně na horu a zůstaň tam. Dám ti desky z kamene; zákon a přikázání, které jsem napsal k jejich poučení.“ ¹³Mojžíš a jeho služebník Jozue vstali; když Mojžíš vystupoval na horu, ¹⁴řekl starším: „Zůstaňte tady, dokud se k vám nevrátíme. Máte u sebe Áróna a Chura. Když bude mít někdo něco k projednání, ať se obrátí na ně.“
     ¹⁵Když Mojžíš vystoupil na horu, zahalil horu mrak. ¹⁶Hospodinova velebnost spočívala na hoře Sinaji a mrak ji zahalil na šest dní. Sedmého dne Bůh zavolal Mojžíše zprostřed mraku. ¹⁷Před očima synů Izraele se zjevila Hospodinova velebnost jako sžírající oheň na vrcholu hory. ¹⁸Mojžíš vešel do mraku, vystoupil na horu a byl tam čtyřicet dní a čtyřicet nocí.

RESPONSORIUM

O. Bůh dal Mojžíšovi slyšet svůj hlas a uvedl ho do oblaku. * Tváří v tvář mu dal přikázání, moudrý zákon života, aby naučil Jakuba smlouvě, Izraele svým ustanovením.
<V. To je ten, který ve shromáždění lidu na poušti byl prostředníkem mezi andělem, který k němu mluvil na hoře Sinaji, a mezi našimi otci. * Tváří v tvář mu dal přikázání, moudrý zákon života, aby naučil Jakuba smlouvě, Izraele svým ustanovením.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého biskupa Basila Velikého

     Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se silný nechlubí svou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím.¹ V čem však potom spočívá pravá chlouba a  v čem je velikost člověka? Tím ať se chlubí, kdo se chce chlubit: že má rozum a zná mne, že já jsem Hospodin,² říká Bůh.
     To je tedy vznešenost člověka, jeho sláva a velikost, když pravdivě pozná, co je skutečně velké, přilne k tomu a hledá slávu u Pána slávy. Apoštol totiž říká: Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu³ a předtím: Kristus se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením, jak je psáno: Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.⁴
     Dokonalá a neporušená chlouba v Pánu spočívá v tom, že se člověk nevynáší pro svou spravedlnost, že ví, že jí pozbyl a že je ospravedlněn jen skrze víru v Krista.
     A tak se Pavel přímo chlubí tím, že vlastní spravedlností pohrdá a že hledá spravedlnost, která je skrze Krista, tu, která je z Boha, spravedlnost založenou na víře: aby poznal Krista a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení, aby vzal na sebe podobu jeho smrti, a dosáhl tak zmrtvýchvstání.⁵
     Tady padá veškerá nadutost pýchy. Není ti ponecháno zhola nic, čím by ses mohl vychloubat, člověče. Tvá chlouba a naděje spočívají v tom, že budeš umrtvovat vše, co je tvé, a usilovat o budoucí život v Kristu. Počátek tohoto života již máme, jsme v něm a žijeme jej zcela v Boží milosti a z jeho obdarování.
     Neboť je to Bůh, který v nás působí, že chceme, i to, že pak jednáme, abychom se mu mohli líbit.⁶ Opět tu Bůh zjevuje skrze svého Ducha svou moudrost, kterou od věčnosti určil pro naše oslavení.⁷
     Bůh dává sílu ve všech námahách. Pracoval jsem více než všichni ostatní, říká Pavel; vlastně ne já, nýbrž Boží milost se mnou.⁸ A Bůh vysvobozuje z nebezpečí i tam, kde končí veškerá lidská naděje. Dokonce jsme sami nad sebou už vynesli rozsudek smrti – to proto, abychom nespoléhali sami na sebe, nýbrž na Boha, který křísí mrtvé. On nás už z tolika nebezpečí života zachránil a také zachrání. Ano, v něj skládáme naději, že nás i nadále bude zachraňovat.^{9
     1} Jan 9, 22
     ² Jer 9, 23
     ³ 1 Kor 1, 31
     ⁴ srov. 1 Kor 1, 30-31
     ⁵ srov. Flp 3, 9-11
     ⁶ srov. Flp 2, 13
     ⁷ srov. 1 Kor 2, 7.10
     ⁸ lKor 15, 10
     ⁹ 2Kor 1, 9-10

RESPONSORIUM

O. Z poznání tebe, Bože, plyne svrchovaná spravedlnost. * Poznávat tvou moc je kořen nesmrtelnosti.
V. Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. * Poznávat tvou moc je kořen nesmrtelnosti.

KANTIKA

Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.

První kantikum

Nářek lidu v době hladu a války

Přiblížilo se Boží království: obraťte se a věřte evangeliu. (Mk 1, 15)

Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
    ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
    ranou přebolestnou. –

Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
    vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
    do neznámé země. –

Což jsi nadobro zavrhl Judu *
    a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
    že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
    zhojení ran, a hle, zděšení! –

Pane, poznáváme svoje nepravosti †
    i bezbožnost našich otců, *
    že jsme zhřešili proti tobě.
Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
    nenech zhanobit trůn své slávy, *
    rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Ez 36, 24-28

Bůh obnoví svůj lid

Budou jeho lidem a on - Bůh s námi - bude jejich Bohem. (Zj 21, 3)

Vezmu vás z národů †
    a shromáždím ze všech zemí, *
    a přivedu do vaší země.
Vyleji na vás čistou vodu †
    a očistíte se od všech vašich nečistot, *
    a ode všech vašich model vás očistím. –

Dám vám nové srdce *
    a nového ducha vložím do vašeho nitra,
vezmu z vašeho těla srdce kamenné *
    a dám vám srdce z masa.
Svého ducha vložím do vás †
    a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *
    a dbali na má ustanovení a konali je. –

Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †
    a budete můj lid *
    a já budu váš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Pláč 5, 1-7.15-17.19-21

Modlitba utiskovaného

Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. (2 Kor 4, 10)

Vzpomeň si, Pane, co nás potkalo, *
    podívej se a viz naši potupu! –

Naše dědictví připadlo cizincům, *
    naše domy neznámým lidem. –

Jsme sirotci, bez otce; *
    naše matky jsou jako vdovy. –

Peníze dáváme za to, že pijeme svou vodu, *
    za své dříví musíme platit. –

Na krku máme jařmo, jsme pronásledováni, *
    už nemůžeme dál a oddech pro nás není. –

Podáváme ruku Egyptu, *
    Asýrii, abychom se nasytili chlebem. –

Naši otcové zhřešili: už nejsou; *
    a my neseme jejich provinění. –

Ze srdce nám vymizela radost, *
    náš tanec se změnil v zármutek. –

Věnec nám spadl z hlavy. *
    Běda nám, neboť jsme zhřešili!

A proč naše srdce stůně *
    a proč se nám zatemňují oči? –

Ale ty, Pane, zůstáváš navždy; *
    tvůj trůn přetrvává z věku do věku! –

Proč bys na nás měl na věky zapomenout, *
    opustit nás až do konce života? –

Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. *
    Obnov naše dny, jako kdysi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.

EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Marka  

9, 30-48

Syn člověka bude zabit, ale třetího dne vstane

     Ježíš a jeho učedníci procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl. Poučoval totiž své učedníky a říkal jim: „Syn člověka bude vydán lidem do rukou a zabijí ho, ale za tři dni po své smrti vstane.“ Oni však té řeči nerozuměli, ale báli se ho zeptat.
     Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v domě, zeptal se jich: „O čem jste cestou rozmlouvali?“ Oni mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší.
     Ježíš se posadil, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: „Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.“ Pak vzal dítě, postavil ho před ně, objal ho a řekl jim: „Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“
     Jan mu řekl: „Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu. Bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem.“ Ježíš však řekl: „Nebraňte mu! Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže pak hned o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s námi. Kdokoli vám podá číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.
     Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře.
     Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného ohně.
     Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla.
     Svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, kde jejich červ nehyne a oheň nehasne.“

MODLITBA

Modleme se:
Milosrdný Bože, očišťuj a upevňuj svou Církev, a protože bez tvé pomoci neobstojí, stále ji veď svou milostí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie