lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. březen 2020
Doba postní, 1. týden
1. týden žaltáře


VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Žalm 34 (35), 1-2. 3c. 9-19. 22-23. 27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného

Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)

I

1 Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
      napadni ty, kdo mě napadli!

2 Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
      povstaň a pospěš mi na pomoc, *
      řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –


     3 [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
     4   ať padne hanba a ostuda na ty, *
       kdo se mě snaží zahubit,

       ať musí couvnout se zahanbením, *
       ti, kdo mou zkázu osnují!
     5 Ať je jim jako ve větru plevám, *
       až anděl Páně je požene,
     6 ať jejich cesta je temná a kluzká, *
       až anděl Páně je bude štvát!
     7 Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
       pro nic a za nic mi strojili past.
     8 Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
       ať do svých léček sami se chytí, *
       sami ať padnou do svých jam!]

9 Zato má duše zajásá v Pánu *
      z radosti nad jeho pomocí.

10 Tělem i duší pak budu volat: *
       „Pane, kdo tobě se vyrovná!
    Ty chráníš slabého před silnějším, *
       chudáka před oloupením!“ –

11 Oni však předvedli falešné svědky *
       k výslechu o tom, co nemohu znát.

12 Zlem se mi za dobro odvděčili: *
       usilují mi o život.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

II

13 Když oni stonali, já chodil v žíních, †
      za ně sám sebe mořil jsem posty -*
      kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!

14 Tak jako pro svého přítele, bratra, †
      chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
      shrben a posypán popelem. –

15 Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
      shlukli se proti mně do jednoho,
    tlačí se na mne i ti, které neznám, *
      potupným křikem mě bez dechu štvou,

16 hanebně se mi posmívají, *
      skřípají zuby proti mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

III

17 Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
      Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
      můj život vyrvi ze spárů lvích!

18 Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
      chvály před četným shromážděním. –

19 Aby se nade mnou neradovali *
      všichni ti úskoční nepřátelé,
     aby se pohledem nedomlouvali, *
      kdo na mne bez příčin mají zášť.

      20 [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
         proti tichým jen smýšlejí lest.
      21 Na plná ústa se chechtají, křičí: *
         „Teď to vidíme, dobře ti tak!“]

22 Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
      nevzdal se, Pane, ode mne!

23 Procitni, povstaň mi na ochranu, *
      zastaň se, Pane a Bože můj! –

      24 [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
          Bože, ať ze mne si netropí smích.
      25 Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
          Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“

      26 Ať se naopak propadnou studem *
          ti, které těší mé neštěstí,
          ať mají z hanby a ostudy šaty, *
          kdo se tak pyšní nade mnou!]

27 Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
      ať mohou říkat: „Pán je velký! *
      Je svému věrnému zachráncem!“ –

28 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
      bez konce bude tě velebit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

V. Obraťte se k svému Pánu, Bohu.
O. Je dobrotivý a milosrdný.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

12, 21-36
Pobití prvorozenců

     21Mojžíš svolal všechny přední muže Izraele a řekl jim: „Jděte a obstarejte si ovci pro každou rodinu a obětujte velikonoční oběť. 22Vezmete svazek yzopu, namočíte ho do krve v misce a namažete krví z misky hořejší břevno a oboje veřeje. Nikdo nesmí vyjít z dveří svého domu až do rána. 23Hospodin bude přecházet, aby bil Egypťany, a když uvidí krev na břevnu a obou veřejích, přejde Hospodin vchod a nedovolí Zhoubci, aby vešel do vašich domů a tam pobíjel. 24Zachovávejte toto nařízení, ať platí jeho zákon tobě i tvým synům navěky.
     25Zachovávejte tento zvyk, až přijdete do země, kterou vám Hospodin dá podle svého slibu. 26A když se vás zeptají vaši synové: ‚Co znamená tento zvyk?‘ – 27řeknete: ‚Je to velikonoční oběť pro Hospodina, který přešel domy Izraele v Egyptě, když pobíjel Egypťany, ale našich domů ušetřil.‘“ A lid padl na kolena a klaněl se. 28Synové Izraele odešli a poslechli; jednali podle toho, co Hospodin poručil Mojžíšovi a Árónovi.
     29Uprostřed noci Hospodin pobil všechno prvorozené v egyptské zemi. Od prvorozence faraóna, který měl sedět na jeho trůnu, až po prvorozence vězně, který byl v žaláři; i všechno prvorozené z dobytka. 30Farao vstal v tu noc i všichni jeho dvořané a všichni Egypťané. Velký křik nastal v Egyptě, neboť nebylo domu, kde by se nenašel mrtvý.
     31Farao povolal v noci Mojžíše a Áróna a řekl: „Seberte se a vyjděte ze středu mého lidu: Vy i synové Izraele. Jděte obětovat Hospodinu, jak jste žádali. 32Vezměte si i svůj brav a skot, jak jste žádali; jděte a požehnejte i mně.“ 33Egypťané nutili lid, aby si s odchodem ze země pospíšil, neboť si říkali: „Všichni zemřeme!“
     34Lid tedy vzal své těsto, dříve než vykynulo, a díže zabalené do plášťů vložili na ramena. 35Synové Izraele jednali podle Mojžíšova příkazu a vyžádali si od Egypťanů nádoby ze stříbra a ze zlata i oděvy. 36Hospodin zjednal lidu přízeň v očích Egypťanů, takže jim vyhověli. Tak Egypťany obrali.

RESPONSORIUM

Srov. Ex 12, 7. 13; srov. 1 Petr 1, 18. 19

O. Krví beránka pomažou synové Izraele obě veřeje i příčný trám nad nimi v domech, kde budou beránka jíst. * Pro vás bude krev beránka sloužit jako znamení.
V. Byli jste vykoupeni drahou krví Krista jako neposkvrněného beránka. * Pro vás bude krev beránka sloužit jako znamení.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu „Zrcadlo lásky“ od blahoslaveného Aelreda, opata v Rievaulx

(Lib. 3, 5: PL 195, 582)

Bratrská láska se zná připodobňovat lásce Kristově

     Vrcholem bratrské lásky je láska k nepřátelům. A nic nás k ní nepovzbuzuje tolik, jako když vděčně rozjímáme o podivuhodné trpělivosti Kristově. Vždyť ten, jenž je ze všech lidských synů nejkrásnější,1 trpělivě nastavil svou sličnou tvář slinám bezbožníků; ten, jenž pouhým mrknutím oka všechno řídí, si trpělivě nechal od ničemů zavázat oči a zbičovat boky; ten, před nímž se třesou knížata a mocnosti,2 si trpělivě nechal korunovat hlavu ostrým trním, trpělivě se vystavil nadávkám a urážkám a stejně trpělivě přijal kříž, hřeby, kopí, žluč a ocet. Při tom všem zůstal tichý, mírný a pokojný.
     Nakonec byl veden tak jako ovce na porážku a zmlkl jako beránek před střihačem a neotevřel svá ústa.3
     Když někdo slyší ten podivuhodný hlas plný něhy, lásky a nezměnitelného klidu, jak říká: Otče, odpusť jim,4 jak by hned se vší láskou neobjal své nepřátele? Otče, říká, odpusť jim. Mohlo se snad přidat k této modlitbě víc mírnosti a lásky?
     A Kristus přece přidal. Nestačilo mu prosit, chtěl i omlouvat. Otče, řekl, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.5 Jsou sice velcí hříšníci, ale malí ve své soudnosti. Proto: Otče, odpusť jim. Křižují, ale nevědí, koho křižují. Neboť kdyby to poznali, nikdy by Pána slávy neukřižovali.6 Proto: Otče, odpusť jim. Domnívají se, že je to zločinec, který porušuje zákon, rouhač, který si přisvojuje božství, svůdce lidu. Skryl jsem před nimi svou tvář a oni nepoznali mou velebnost. Proto: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.
     Nuže má-li se mít člověk opravdu rád, ať se neničí žádnou tělesnou zálibou. A aby nepodléhal žádostivosti svého těla, ať celou svou touhu upíná ke kráse těla Páně. Aby pak dokonaleji a příjemněji spočinul v radostech bratrské lásky, ať sevře do náruče pravé lásky i své nepřátele.
     Ale aby tento božský oheň v neustálém bezpráví neochladl, ať má stále před očima své mysli klidnou trpělivost svého milovaného Pána a Spasitele.

     1 Žl 44 (45), 3
     2 srov. Kol 1, 16
     3 srov. Iz 53, 7
     4 Lk 23, 34
     5 Tamtéž
     6 Kor 2, 8

RESPONSORIUM

Iz 53, 12; Lk 23, 34

O. Sám sebe vydal na smrt a dal se přičíst ke zločincům. * Nesl hříchy mnohých a prosil za viníky.
V. Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí. * Nesl hříchy mnohých a prosil za viníky.

KANTIKA

Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.

První kantikum

Jer 14, 17-21
Nářek lidu v době hladu a války

Přiblížilo se Boží království: obraťte se a věřte evangeliu. (Mk 1, 15)

Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
    ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
    ranou přebolestnou. –

Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
    vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
    do neznámé země. –

Což jsi nadobro zavrhl Judu *
    a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
    že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
    zhojení ran, a hle, zděšení! –

Pane, poznáváme svoje nepravosti †
    i bezbožnost našich otců, *
    že jsme zhřešili proti tobě.
Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
    nenech zhanobit trůn své slávy, *
    rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Ez 36, 24-28
Bůh obnoví svůj lid

Budou jeho lidem a on - Bůh s námi - bude jejich Bohem. (Zj 21, 3)

Vezmu vás z národů †
    a shromáždím ze všech zemí, *
    a přivedu do vaší země.
Vyleji na vás čistou vodu †
    a očistíte se od všech vašich nečistot, *
    a ode všech vašich model vás očistím. –

Dám vám nové srdce *
    a nového ducha vložím do vašeho nitra,
vezmu z vašeho těla srdce kamenné *
    a dám vám srdce z masa.
Svého ducha vložím do vás †
    a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *
    a dbali na má ustanovení a konali je. –

Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †
    a budete můj lid *
    a já budu váš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Pláč 5, 1-7.15-17.19-21
Modlitba utiskovaného

Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. (2 Kor 4, 10)

Vzpomeň si, Pane, co nás potkalo, *
    podívej se a viz naši potupu! –

Naše dědictví připadlo cizincům, *
    naše domy neznámým lidem. –

Jsme sirotci, bez otce; *
    naše matky jsou jako vdovy. –

Peníze dáváme za to, že pijeme svou vodu, *
    za své dříví musíme platit. –

Na krku máme jařmo, jsme pronásledováni, *
    už nemůžeme dál a oddech pro nás není. –

Podáváme ruku Egyptu, *
    Asýrii, abychom se nasytili chlebem. –

Naši otcové zhřešili: už nejsou; *
    a my neseme jejich provinění. –

Ze srdce nám vymizela radost, *
    náš tanec se změnil v zármutek. –

Věnec nám spadl z hlavy. *
    Běda nám, neboť jsme zhřešili!

A proč naše srdce stůně *
    a proč se nám zatemňují oči? –

Ale ty, Pane, zůstáváš navždy; *
    tvůj trůn přetrvává z věku do věku! –

Proč bys na nás měl na věky zapomenout, *
    opustit nás až do konce života? –

Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. *
    Obnov naše dny, jako kdysi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.


EVANGELIA

13, 22-33
Slova svatého evangelia podle Lukáše

Není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém

     Ježíš se ubíral od města k městu, od vesnice k vesnici, učil a pokračoval v cestě do Jeruzaléma. Někdo se ho zeptal: „Pane, je málo těch, kdo budou spaseni?“ Řekl jim na to: „Usilujte o to, abyste vešli těsnými dveřmi! Říkám vám: Mnoho se jich bude snažit vejít, ale nebudou moci.
     Jakmile se pán domu zvedne a zavře dveře, a vy zůstanete venku a začnete tlouci na dveře, a volat: ‚Pane, otevři nám!‘ odpoví vám: ‚Neznám vás, odkud jste.‘ Tu začnete říkat: ‚Vždyť jsme s tebou jedli a pili a učil jsi u nás na ulicích!‘ Ale on vám odpoví: ‚Nevím, odkud jste. Pryč ode mě, všichni jste páchali nepravosti!‘
     Tam bude pláč a skřípění zubů, až uvidíte, jak Abrahám, Izák a Jakub a všichni proroci jsou v Božím království, ale vy budete vyhnáni ven. A přijdou od východu a od západu, od severu a od jihu a zaujmou místo v Božím království.
     Ano, jsou poslední, kteří budou prvními, a jsou první, kteří budou posledními.“
     V tu chvíli k němu přišlo několik farizeů a řekli mu: „Odejdi odtud, protože Herodes tě chce zabít!“ Odpověděl jim: „Jděte a řekněte té lišce: ‚Vyháním zlé duchy a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dosáhnu svého cíle. Avšak dnes, zítra a pozítří musím pokračovat v cestě, protože není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém.‘“

MODLITBA

Modleme se:
Prosíme tě, Bože, pomáhej nám prožít dobu přípravy na velikonoce s vnitřní opravdovostí, aby postní kázeň, o kterou Církev v této době usiluje, přinesla všem užitek pro duši. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie