[ schovat menu ]

« Srpen 2019 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


6. srpen 2019, Úterý
2. týden žaltáře

Proměnění Páně, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. srpen 2019
Druhé mezidobí, 18. týden
2. týden žaltáře


VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Zachránce světa, Kriste, světa Tvůrce,
Vládce nad vládci, obávaný Soudce,
slyš naše prosby, jež s chválami tvými
    laskavě přijmi.

Pějem ti chvály ještě v noční době,
dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,
nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní
    nebeskou písní.

K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,
dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,
by každý náš čin sloužil neustále
    k věčné tvé chvále.

Zapal nám s ledvím naše nitro celé,
svým božským ohněm uchovej nás bdělé,
ať všichni lampy ve svých rukou máme,
    v nichž světlo plane.

Stejná buď sláva nebeskému Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
    ctí vesmír celý. Amen.

Během dne:

Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,
radosti světa, dobro nekonečné,
přišel jsi krví svou nás vykoupiti
    z pout smrti věčné.

Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,
dej naší víře stále jasně hořet,
nauč nás přinést z čisté lásky k bližním
    vždy každou oběť.

Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,
přemožen silou, která proudí z tebe,
ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,
    seslaný z nebe.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

I

2 Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

3 Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,

4 srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:

5 „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

6 Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,

7 jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

II

8 Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.

9 Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!

10 A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

11 Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!

12 Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

13 Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.

14 Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

3 Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?

4 Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.

5 Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.

6 Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

7 Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.

8 Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:

9 „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

10 Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.

11 Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

V. Doufám, Pane, z duše doufám.
R. Na tvé slovo vyčkávám.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Amosa

9,1-15
Záchrana spravedlivých

1Viděl jsem Pána
stát nad oltářem.
Řekl: „Udeř do hlavice sloupu,
až se zachvějí prahy chrámu;
všem jim rozbij hlavu,
i posledního z nich zabiji mečem;
kdo by z nich chtěl utéci, neuteče,
a kdo by se chtěl zachránit, nezachrání se.

2Kdyby sestoupili do podsvětí,
i odtamtud je má ruka vyvede;
i kdyby vstoupili na nebe,
i odtamtud je svrhnu.

3I kdyby se skryli na vrcholu Karmelu,
i tam je vyhledám a vezmu;
i kdyby se skryli před mýma očima
v hlubinách moře,
poručím tam hadu, a ten je uštkne;

4i kdyby odešli do vyhnanství,
hnáni svými nepřáteli,
poručím tam meči, a ten je pobije;
upřu na ně svůj zrak
k neštěstí, a ne ke štěstí.“

5Pán, Hospodin zástupů,
se dotýká země, a ta se třese;
budou na ní naříkat všichni obyvatelé.
Celá jako Nil vystupuje z břehů
a opadává jak egyptská Řeka.

6Hospodin staví na nebi stupně svého trůnu,
na zemi zakládá svou klenbu;
volá mořské vody
a vylévá je na zemský povrch
– jeho jméno je Hospodin.

7„Synové Izraele,
copak nejste pro mě jako synové Kuše?
– praví Hospodin.
Nevyvedl jsem Izraele
z egyptské země,
Filišťany z Kaftoru
a Aramejce z Kiru?

8Hle, oči Pána, Hospodina, se upírají
na hříšné království;
zničím ho
z povrchu země;
ale přece Jakubův dům
nevyhladím docela
– praví Hospodin.

9Neboť hle, já poručím
a zatřesu mezi všemi národy Izraelovým domem,
jako se pšenice vytřásá v řešetu,
že ani zrníčko nepadne na zem.

10Mečem zahynou všichni hříšníci mého národa,
kteří říkají: 'Nás zhouba nestihne, nepotká!'

11V ten den zbuduji
rozpadlou Davidovu chýši,
její trhliny zazdím,
zbořeniny obnovím,
jak za dávných dnů ji vystavím,

12aby ovládli to,
co zbylo z Edomu,
a všechny národy,
které jsou nazvány podle mě
– tak praví Hospodin, který to způsobí.

13Hle, přicházejí dny
– praví Hospodin –
kdy oráč zastihne žence,
kdo šlape hrozny, zastihne rozsévače,
hory budou oplývat mladým vínem
a všechny pahorky se rozvlní obilím.

14Změním osud svého izraelského lidu,
zpustošená města si vystaví a osídlí je,
vysadí vinice a z nich budou pít víno,
založí si zahrady a z nich budou jíst plody.

15Zasadím je do jejich země,
nikdo už je nevyrve
z půdy, kterou jsem jim dal!“
– praví Hospodin, tvůj Bůh.

RESPONSORIUM

Srov. Sk 15, 17.16.14.15

O. Budou mě hledat všechny národy, které znají mé jméno. * Vrátím se a znovu postavím Davidovu chýši, praví Pán.
V. Bůh udělal první krok, když si chtěl z pohanů získat lid pro sebe, jak je psáno: * Vrátím se a znovu postavím Davidovu chýši, praví Pán.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu Barnabášova

(Cap. 19,1-3.5-7.8-12: Funk 1,53-57)

Cesta světla

     Cesta světla je tedy taková: Chce-li se někdo tou cestou ubírat k vytčenému cíli, ať si hledí svých skutků. Poznání, jak po ní jít, které nám bylo dáno, je takové:
     Budeš milovat svého Stvořitele, ctít budeš svého Tvůrce, oslavovat toho, jenž tě vykoupil ze smrti. Budeš prostého srdce a duchem bohatý. Nepřipojíš se k lidem, kteří chodí po cestě smrti, budeš nenávidět vše, co se nelíbí Bohu, nenávidět všechno pokrytectví a neopustíš přikázání Páně.1 Nebudeš se vyvyšovat, ale ve všem budeš pokorný. Nebudeš sám sebe oslavovat. Neměj špatný úmysl proti svému bližnímu, nedovol své duši pýchu.
     Budeš milovat svého bližního víc než svůj život. Nezabiješ dítě v matčině lůně, ani po narození je neusmrtíš. Nezřekneš se svého syna ani své dcery, ale od mládí je budeš učit bázni Boží. Nedychti po tom, co patří tvému bližnímu, a nebuď lakomý. Nebudeš srdcem tíhnout k pyšným, ale rád se budeš stýkat s pokornými2 a spravedlivými.
     Co se ti přihodí, přijímej jako dobré, protože – jak víš – nic se neděje bez Boha. Nebudeš nestálý ani obojetný.
     O všechno se rozděl se svým bližním a nedělej si nároky na žádný majetek: vždyť máte-li společenství ve věcech neporušitelných, tím spíše v porušitelných. Nebudeš ukvapený v řeči. Vždyť ústa jsou léčkou smrti.3 Nakolik můžeš, žij bezúhonně s ohledem na svou duši. Nenastavuj své ruce k braní a nezavírej je, když máš něco dát. Jako zřítelnici svého oka miluj každého, kdo ti zvěstuje slovo Boží.
     Ve dne v noci mysli na den soudu a každodenně usiluj o společenství svatých. Jednak usilovně hlásej slovo, neváhej povzbuzovat a přemýšlej, jak slovem zachránit duše, jednak přilož k dílu i svou ruku, aby ti mohly být odpuštěny tvé hříchy.
     Neváhej dávat a nereptej, když dáváš. Věz přitom, kdo je dobrým dárcem odměny. Budeš chránit, cos přijal, nic nepřidáš ani neubereš.4 Navždy budeš nenávidět Zlého. Budeš soudit spravedlivě.5 Nebudeš vyvolávat roztržky, ale svářící se sblížíš a usmíříš je. Budeš vyznávat své hříchy. Nepůjdeš se modlit se špatným svědomím. Taková je cesta světla.

     1 srov. Mt 23, 12
     2 srov. Řím 12, 16
     3 srov. Př 18, 21; Jak 3 8
     4 srov. Dt 12, 32; 13, 1
     5 srov. Dt 1, 16; Př 31, 9

RESPONSORIUM

Žl 118 (119), 101-102

O. Od špatných cest já zdržuji nohy, * abych tvé slovo vždy zachovával.
V. Neuhýbám před tvými soudy, protože tys mi dal poučení. * Abych tvé slovo vždy zachovával.

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum

Iz 33, 2-3.5-6.7b-8.10
Modlitba v nouzi

V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)

Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
    Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
    když povstáváš, prchají pohané
    na všechny strany. -

Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
    zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
    moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
    bázeň Páně, to je jeho poklad. -

Poslové pokoje hořce pláčí. *
    Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
    na nikoho se nedbalo.

Nyní povstávám, říká Pán, *
    nyní se vzpínám, nyní se zvedám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Iz 33, 13-16
Bůh bude soudit spravedlivé

To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)

Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
    a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
    a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
    Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –

Kdo jedná správně *
    a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
    a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
    kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –

Takový bude přebývat na výsostech, *
    jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
    voda mu nevyschne nikdy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Sir 36, 11-17
Modlitba za Boží lid

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)

Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
    nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
    nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
    a svůj lid svou slávou. -

Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
    splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
    ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
    podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
    že ty jsi Pán, věčný Bůh. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.


Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.


EVANGELIA

16, 1-20
Slova svatého evangelia podle Marka

Ježíš Nazaretský, ukřižovaný, byl vzkříšen

     Když bylo po sobotě, Marie Magdalská, Jakubova matka Marie a Salome nakoupily vonné oleje, aby šly Ježíše pomazat. Záhy zrána první den v týdnu přišly k hrobu, když právě vycházelo slunce. Říkaly si mezi sebou: "Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?" Když se podívaly, spatřily, že je kámen od hrobu odvalen. Byl totiž velmi veliký.
     Vešly do hrobky a uviděly tam na pravé straně sedět mladého muže oděného bílým rouchem - a polekaly se. On však jim řekl: „Nelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného. Byl vzkříšen, není tady. Zde je to místo, kam ho položili. Ale jděte a povězte jeho učedníkům, i Petrovi: Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte, jak vám řekl.“ Ženy vyšly z hrobky a daly se na útěk, protože na ně padl strach a úžas. A nikomu nic neřekly, protože se bály.
     Ježíš po svém zmrtvýchvstání ráno první den v týdnu se zjevil nejdříve Marii Magdalské, z které kdysi vyhnal sedm zlých duchů. Ona šla a oznámila to těm, kdo bývali s ním, ale teď truchlili a plakali. Ti, když slyšeli, že on žije a že ho viděla, tomu nevěřili.
     Potom se v jiné podobě zjevil dvěma z nich na cestě, když šli na venkov. Ti se vrátili a oznámili to ostatním, ale oni jim nevěřili.
     Konečně se zjevil i jedenácti apoštolům, když byli právě u stolu, a káral je pro jejich nevěru a tvrdost srdce, že nevěřili těm, kteří ho spatřili vzkříšeného. A řekl jim: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu! Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří bude zavržen. Ty, kdo uvěří, budou doprovázet tato znamení: ve jménu mém budou vyhánět zlé duchy, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady do ruky, a když vypijí něco smrtelně jedovatého, neuškodí jim to; na nemocné budou vkládat ruce, a uzdraví se.“
     Tak k nim Pán Ježíš mluvil. Potom byl vzat do nebe a zasedl po Boží pravici. Učedníci pak vyšli a všude kázali. Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, štědrý dárce milosti, ty jsi nás stvořil, ty udržuješ náš život a vedeš nás; buď stále s námi a slyš naše prosby: obnovuj v nás a udržuj svou milost, kterou jsme od tebe přijali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie