[ schovat menu ]

« Květen 2019 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 


9. květen 2019, Čtvrtek
3. týden žaltáře

Doba velikonoční, 3. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

9. květen 2019
Doba velikonoční, 3. týden
3. týden žaltáře


VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.

Žalm 68 (69), 2-22. 30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje

Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)

I

2 Pojď mě zachránit, Bože, *
      voda až k hrdlu mi sahá,

3 bořím se v hlubokém bahně, *
      jako by bezedné bylo,
   padl jsem do hlubin vodních, *
      proud mě strhuje s sebou.

4 Jsem už vysílen křikem, *
      hrdlo mám ochraptělé,
   oči mi hleděním slábnou, *
      jak čekám na svého Boha.

5 Víc, než mám na hlavě vlasů, *
      je těch, kdo mají mě v zášti,
   silnější nežli mé kosti
      jsou, kdo mě stíhají křivě. *
   Vrátit mám to, co jsem nevzal! –

6 Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
      prohřešky moje nejsou ti tajny.

7 Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
      kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
   ať kvůli mně se nedočká hanby, *
      kdo hledá Boha Izraele! –

8 Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
     pohana ulpěla na mé tváři.

9 Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
       synům mé matky jsem jako cizí. –

10 Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
       hanoben těmi, kdo hanobí tebe.

11 Sebe jsem týral mnohými posty, *
       ale i to mi jen k potupě bylo. –

12 V pytli jsem chodil za pokání, *
       za to jsem jim byl leda pro smích.

13 Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
       opilci zpívají posměšky o mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli. Aleluja.

II

14 Já však se modlím k tobě, Pane! *
       Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
    jak jenom ty se smilovat umíš, *
       jak jenom ty jsi v pomoci věrný!

15 Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
       zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,

16 aby mě proud už nestrhoval, †
       aby mě hloubka nepohltila, *
       ať propast nade mnou nezavře jícen! –

17 Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
       shlédni ke mně v svém milosrdenství!

18 Neukrývej se před služebníkem, *
       vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –

19 Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
       zachraň mě navzdor mým nepřátelům!

20 Ty přece znáš mé ponížení, *
       před tebou stojí mí protivníci. –

21 Zahanbení mi zlomilo srdce, *
       potupa má je nezhojitelná;
    doufal jsem v soucit, ale marně, *
       v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.

22 Žluč mi kapali do mého jídla, *
       v žízni mě octem napájeli.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli. Aleluja.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít. Aleluja.

III

30 Já však jsem ubožák v bídě, *
       chraň mě svou pomocí, Bože!

31 Chci jménu Božímu zpívat, *
       vděčně je chválit a slavit.

32 To bude milejší Pánu, *
       nad žertvu rohatých býků. –

33 Těšte se, pokorní, z toho: *
       Kdo hledá Boha, ten sílí!

34 Neboť Pán ubohé slyší, *
       nezhrdne zajatci svými.

35 Chval ho nebe i země, *
       moře a vše, co v něm žije! –

36 Neboť Bůh zachová Sión, †
       zbuduje judská města; *
       budou v nich žít a sídlit

37 potomci těch, kdo mu slouží; †
       kdo jeho jméno ctí s láskou, *
       najdou v nich navždy svůj domov.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít. Aleluja.

V. Z tvého zmrtvýchvstání, Kriste, aleluja.
O. Ať radují se nebe i země, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

10, 1-11
Rozvinutý malý svitek

     Já, Jan; 1viděl jsem jiného mocného anděla, jak sestupuje z nebe, zahalen v oblaku, kolem hlavy duhová zář, s tváří jako slunce a s nohama jako ohnivé sloupy. 2V ruce držel rozvinutý malý svitek. Pravou nohu postavil na moře a levou na zem. 3Pak vzkřikl silným hlasem, jako když řve lev. Na jeho výkřik zaburácelo sedm hromů. 4Když těch sedm hromů promluvilo, chtěl jsem se dát do psaní, ale uslyšel jsem z nebe hlas: „Zachovej slova těch sedmi hromů v tajnosti a nepiš je! “
    
5Potom anděl, kterého jsem viděl stát na moři i na zemi, pozdvihl pravici k nebi 6a přísahal při tom, který žije na věčné věky, který stvořil nebe a všecko, co je v  něm, i zem i všechno, co je na ní, i moře i všechno, co je v něm: „Lhůta je u konce! 7Ale v době, kdy přijde na řadu hlas sedmého anděla, až zatroubí na polnici, dovrší se tajemné Boží rozhodnutí, jak to Bůh oznámil svým služebníkům prorokům.“
    
8Hlas z nebe, který jsem už slyšel, zase na mě promluvil: „Jdi, vezmi ten rozvinutý svitek z ruky anděla stojícího na moři a na zemi!“ 9Odešel jsem tedy k andělovi a požádal ho, aby mi ten malý svitek dal. Odpověděl mi: „Vezmi ho a spolkni! Způsobí ti v břiše hořko, ale v ústech se ti bude sladce rozplývat jako med.“ 10Vzal jsem ten malý svitek z andělovy ruky a spolkl ho. V ústech se mi sladce rozplýval jako med, ale když jsem ho spolkl, zhořklo mi to v břiše. 11Pak mi bylo řečeno: „Znovu musíš prorokovat proti mnoha lidem, národům, jazykům a králům.“

RESPONSORIUM

Zj 10, 7; 24-30

O. Až zatroubí polnice, dovrší se tajemné Boží rozhodnutí, * jak to Bůh oznámil svým služebníkům prorokům, aleluja.
V. Potom se objeví znamení Syna člověka na nebi a lidé uvidí Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s velikou mocí a slávou: * jak to Bůh oznámil svým služebníkům prorokům, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého jáhna Efréma

(Sermo de Domino nostro, 3-4. 9: Opera edit. Lamy, 1, 152-158. 166-168)

Kristův kříž, spása lidstva

     Náš Pán byl rozdrcen smrtí, ale tím prorazil cestu k jejímu zničení. Sám se podrobil smrti a podstoupil ji z vlastní vůle, aby touž smrt proti její vůli potřel. Náš Pán totiž vyšel a nesl si kříž, jak to chtěla smrt. Na kříži však zvolal mocným hlasem1 a vyvedl mrtvé z podsvětí, i když se smrt vzpírala.
     Skrze tělo, které přijal, jej smrt zabila. Ale stejnou zbraní dobyl nad smrtí vítězství. Jeho božství se skrylo v lidství a utkalo se se smrtí. Ta zabila i byla zabita: zabila život přirozený, ji však zabil život nadpřirozený.
     Protože by Pán nemohl bez těla propadnout smrti ani by ho bez těla nemohlo pohltit podsvětí, přišel k Panně, aby si z ní vzal nástroj těla a otevřel jím brány podsvětí. S tělem, které přijal, vstoupil do pekel, uchvátil jejich bohatství a vyplenil jejich poklady.
     Tak přišel k Evě, matce všech živých.2 Ona je vinice, jejíž ohradu otevřela smrt – dokonce vlastníma Evinýma rukama – aby ochutnala její plody. Takže Eva, matka všech živých, se všem živým stala zdrojem smrti. Vykvetla však Maria, nová réva, lepší než byla stará réva Eva; a v ní se usadil nový život, Kristus. A když smrt po svém zvyku přišla s jistotou sklízet, netušila, že ve smrtelném plodu je ukryt život, který ji zničí. Když ho tedy smrt bez bázně pohltila, osvobodila život a s ním všechny lidi.
     Slavný syn tesařův3 vztyčil svůj kříž nad všepohlcující propastí smrti a převedl lidstvo do příbytku života.
     Skrze dřevo rajského stromu padl celý lidský rod do hlubin, po dřevě kříže přechází do příbytku života.
     Na strom byla kdysi naroubována hořkost, nyní byl vštípen roub sladký, v němž poznáváme toho, jemuž neodolá žádné stvoření.
     Sláva tobě, Kriste, neboť tys postavil svůj kříž jako most nad smrtí, aby po něm přecházely duše z krajiny smrti do krajiny života.4
     Sláva tobě; Kriste, neboť tys přijal tělo smrtelného člověka: a učinil z něho pramen života pro všechny smrtelníky.
     Ty přece v pravdě žiješ! Vždyť tvoji vrahové učinili z tvého života setbu; po způsobu rolníků jej zaseli do hluboké země jako pšenici, aby vzešel a zároveň dal život mnohým.
     Nuže, nabídněme Kristu svou lásku jako velkou a všezahrnující oběť. Ať tryská bohatství našich chvalozpěvů a modliteb k tomu, který nabídl Bohu za oběť svůj kříž, abychom skrze něj byli všichni štědře obdarováni.5

     1 srov. Lk 23, 45
     2 srov. Gn 3, 20
     3 srov. Mt 13, 55
     4 srov. Žl 114 (116A), 9
     5 srov. 2 Kor 8, 9

RESPONSORIUM

1 Kor 15, 55-56. 57; 2 Kor 4, 13-14

O. Smrti, kdepak je tvoje vítězství? Smrti, kdepak je tvůj bodec? Ten bodec smrti je hřích. Ale Bohu díky! * On nám popřává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista, aleluja.
V. Věříme; že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, vzkřísí s Ježíšem i nás. * On nám popřává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista, aleluja.

KANTIKA

Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.

První kantikum

Iz 63, 1-5
Pán vítězí nad nepřáteli

Zvítězili Beránkovou krví. (Zj 12, 11)

Kdo tedy přichází z Edomu, *
    z Borsy, v zářivém šatě,
nádherně zahalený ve svém plášti, *
    a jde kupředu v plnosti své síly? -

"Jsem to já, jenž mluvím spravedlivě *
    a mám moc, abych zachraňoval."
Odkud ta červeň na tvém plášti, *
    proč jsi oblečený jako ten, kdo šlape v lisu? -

Sám jsem šlapal v kádi *
    a z mužů mého lidu se mnou nebyl ani jediný.
A tak jsem je pošlapal ve svém hněvu, *
    dupal jsem po nich ve svém rozlícení,
jejich krev stříkala na můj šat *
    a potřísnil jsem si celý oděv. -

Neboť mám v srdci den hněvu, *
    přichází rok mé odplaty.
Dívám se: nikdo, kdo by mi pomohl! *
    Ukazuji svou úzkost: nikdo, kdo by mě podpořil!
Tu mi přišla na pomoc má paže, *
    podpořila mě má rozlícenost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Oz 6, 1-6
Pán je milosrdný a líbí se mu láska, ne oběti

Kristus vstal z mrtvých třetího dne ve shodě s Písmem. (1 Kor 15, 4)

"Pojďte, vraťme se k Pánu. †
    Rozdrásal, uzdraví nás; *
    udeřil, obváže nám rány;
po dvou dnech nám dá nazpět život, †
    třetího dne nás pozdvihne *
    a budeme před ním žít.
Poznejme, snažme se poznat Pána; *
    jeho příchod je jistý jako jitřenka;
přijde k nám jako prudká přeháňka, *
    jako jarní déšť, jenž zavlažuje zemi." –

Co s tebou udělám, Efraime? *
    Co s tebou udělám, Judo?
Vždyť vaše láska je jako ranní oblak, *
    jako rosa, jež se brzy ztrácí.
Proto jsem je prostřednictvím proroků rozsekal na kusy †
    zabil jsem je slovy svých úst *
    a můj soud vyvstane jako světlo.

Neboť láska se mi líbí, a ne oběti, *
    poznání Boha spíš než celopaly.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Sof 3, 8-13
Ti, kdo zbudou z Izraele, budou nakonec spaseni

Izaiáš prohlašuje o Izraeli: I kdyby bylo synů Izraele jako mořského písku, bude zachráněna jen malá část. (Řím 9, 27)

Proto na mne počkejte, je výrok Páně, *
    v den, kdy povstanu jako žalobce;
neboť jsem nařídil, aby se sešly národy, *
    shromáždila se království,
abych na vás vylil svou rozlícenost, *
    veškerý žár svého hněvu.
Vždyť ohněm mé žárlivosti *
    bude pohlcena celá země. -

Ano, tehdy dám národům čisté rty, †
    aby všechny mohly vzývat jméno Páně *
    a sloužit mu pod jediným jhem.
Z druhého břehu etiopských řek mi moji prosebníci *
    přinesou můj obětní dar. –

Toho dne se už nebudeš stydět za všechny zlé skutky, *
   jichž ses proti mně dopustil,
neboť z tvého středu odstraním *
   tvé vítězoslavné povýšence
a přestaneš se naparovat *
    na mé svaté hoře.
Uprostřed tebe ponechám *
    jen pokorný a skromný lid. -

A ve jménu Páně bude hledat útočiště
    zbytek Izraele.
Už se nebudou dopouštět nepravosti,
    už nebudou říkat lež
v jejich ústech se už nenajde *
    klamný jazyk. –
Budou však moc pást a odpočívat si,*
    aniž by je kdo znepokojoval. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.


Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.


EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Lukáše

24, 1-12

Proč hledáte živého mezi mrtvými?

     Prvního dne v týdnu časně ráno přišly ženy ke hrobu a nesly vonné oleje, které si připravily. Nalezly kámen od hrobu odvalený, a když vešly, tělo Pána Ježíše nenašly. A jak nad tím byly v rozpacích, najednou u nich stáli dva muži v oslnivě bílém rouchu.
     Zmocnila se jich bázeň a sklopily oči k zemi. Muži jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tady, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji: Syn člověka musí být vydán do rukou hříšným lidem, být ukřižován a třetího dne vstát.“ Vzpomněly si na ta jeho slova.
     Vrátily se od hrobu a oznámily to všechno jedenácti učedníkům a všem ostatním. Byly to Marie Magdalská, Jana a Marie, matka Jakubova; a ještě i některé jiné, které byly s nimi, to všechno pověděly apoštolům. Těm ta slova připadala jako plané řeči a nevěřili jim.
     Petr se však zvedl a běžel k hrobu. Naklonil se dovnitř a viděl jen pruhy plátna. Vrátil se celý udiven nad tím, co se stalo.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, tys nám dal poznat, co pro nás znamená Kristovo zmrtvýchvstání; posilni nás milostí Ducha Svatého, skrze něhož jsi Ježíše vzkřísil z mrtvých, ať povstaneme k novému životu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie