[ schovat menu ]

« Březen 2019 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


11. březen 2019, Pondělí
1. týden žaltáře

Doba postní, 1. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

11. březen 2019
Doba postní, 1. týden
1. týden žaltáře


VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

I

1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?

2  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.

3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.

4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.

6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.

8 Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.

9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.

10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.

11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

II

12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!

13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.

15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

16 Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.

17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,

18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.

3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,

5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“

7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,

9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V. Hle, teď je ta doba příhodná.
O. Hle, teď je ten den spásy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

6, 29 – 7, 25
První trest na Egypťany

     6.29Hospodin řekl Mojžíšovi: „Já jsem Hospodin! Pověz faraónovi, egyptskému králi, všechno to, co ti řeknu!“ 31Mojžíš ale Hospodinu odpověděl: „Vždyť nedovedu obratně mluvit, jak by mě farao poslouchal?“
     7.1Hospodin řekl Mojžíšovi: „Hle, ustanovil jsem tě jako boha pro faraóna a tvůj bratr Árón bude tvým prorokem. 2Ty budeš mluvit všechno, co ti poručím, a tvůj bratr Árón bude mluvit k faraónovi, aby propustil syny Izraele ze své země. 3Ale já faraónovi zatvrdím srdce a rozmnožím svá znamení a divy v egyptské zemi. 4Farao vás neposlechne. Položím svou ruku na Egypt a vyvedu své zástupy, svůj lid, syny Izraele za velikých trestů z egyptské země. 5Tak Egypťané poznají, že já jsem Hospodin, až vztáhnu svou ruku na Egypt a vyvedu syny Izraele z jejich středu.“
     6Mojžíš a Árón udělali naprosto všechno tak, jak jim Hospodin poručil. 7Mojžíš byl stár osmdesát let a Árón třiaosmdesát let, když jednali s faraónem.
     8Hospodin řekl Mojžíšovi a Árónovi: 9„Když vám farao řekne: ‚Prokažte se znamením‘, řekneš Árónovi: ‚Vezmi svou hůl a hoď ji před faraóna, a stane se hadím netvorem!‘“ 10A tak přišli Mojžíš a Árón k faraónovi a udělali, jak poručil Hospodin: Árón hodil svou hůl před faraóna a jeho služebníky a ta se změnila v hadího netvora.
     11Ale i farao zavolal mudrce a kouzelníky a také tito egyptští čarodějové udělali svými kouzly podobně. 12Každý hodil svou hůl a ta se změnila v hadího netvora. Ale Árónova hůl jejich hole pohltila. 13Faraónovo srdce se však zatvrdilo a neposlechl je, jak Hospodin předpověděl.
     14Hospodin řekl Mojžíšovi: „Faraónovo srdce je zatvrzelé, odmítá lid propustit. 15Jdi k faraónovi ráno; vyjde k vodě. Postav se proti němu na břehu řeky. Hůl, která se proměnila v hada, budeš držet v ruce. 16Řekneš mu: ‚Hospodin, Bůh Hebrejů, poslal mě k tobě se vzkazem: Propusť můj lid, aby mi obětovali na poušti, a hle – až dosud jsi neposlechl. 17Proto tak praví Hospodin: Podle toho poznáš, že já jsem Hospodin: udeřím holí, kterou mám v ruce, do vody v řece a ta se změní v krev. 18Ryby, které jsou v řece, leknou a řeka bude zapáchat, že z ošklivosti nebude Egypťanům možné pít vodu z řeky.‘“
     19Hospodin také poručil Mojžíšovi: „Řekni Árónovi: Vezmi svou hůl a vztáhni ruku nad egyptské vody, nad jejich řeky, průplavy, bažiny a nad každou vodní nádrž: promění se v krev a bude krev po celé egyptské zemi, i v dřevěných a kamenných nádobách.“ 20Mojžíš a Árón udělali tak, jak Hospodin poručil: zdvihl hůl a udeřil do vody v řece před očima faraóna a všech jeho služebníků: všechna voda v řece se změnila v krev. 21Všechny ryby v řece lekly a řeka zapáchala, takže Egypťané nemohli pít vodu z řeky a krev byla po celé egyptské zemi.
     22Ale egyptští kouzelníci udělali svými kouzly podobně; faraónovo srdce se zatvrdilo a neposlechl je, jak Hospodin předpověděl. 23Farao se obrátil, odešel do svého domu a nevzal si to k srdci. 24Všichni Egypťané kopali kolem řeky a hledali vodu k pití, neboť vodu z řeky nemohli pít. 25A tak se naplnilo sedm dní po tom, co udeřil Hospodin řeku.

RESPONSORIUM

Zj 16, 4-5.6.7

O. Anděl vylil svou misku na řeky a na prameny vod: proměnily se v krev. A uslyšel jsem, jak anděl říká: * Spravedlivý jsi, Pane, a Svatý, protože jsi vynesl tento rozsudek.
V. A uslyšel jsem, jak jiný anděl volá od oltáře: Ano, Pane, Bože vševládný, správné a spravedlivé jsou tvé soudy. * Spravedlivý jsi, Pane, a Svatý, protože jsi vynesl tento rozsudek.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O modlitbě Páně“ od svatého biskupa a mučedníka Cypriána

(Cap. 1-3: CSEL 3, 267-268)

Ten, který nám daroval život, nás také naučil modlitbě

     Přikázání evangelia nejsou nic jiného, bratři nejmilejší, než božské učení, základy budování naděje, opěry zpevňující víru, pokrmy posilující srdce, kormidla udržující směr, prostředky k získání spásy. Tím, že na zemi poučují učenlivou mysl věřících, přivádějí je do nebeského království.
     Z Boží vůle bylo již ústy Božích služebníků proroků řečeno mnoho věcí, které by měly dojít sluchu. Ale oč důležitější je to, co říká sám Boží Syn, co Boží Slovo, které dávalo promlouvat prorokům, prohlašuje vlastními ústy! Nepřikazuje již, aby připravili cestu tomu, který přichází, ale sám přichází a otvírá a ukazuje nám cestu. A tak my, kteří jsme dříve bezradně a slepě bloudili v temnotách smrti, máme nyní ve světle paprsku milosti kráčet cestou života, vedeni a řízeni samým Pánem.
     On nám kromě jiných spasitelných napomenutí a Božích přikázání, jimiž se staral o spásu svého lidu, dal také vlastní návod, jak se modlit, sám nás upozornil a poučil, oč máme prosit. Ten, který nám daroval život, naučil nás také modlitbě, a to se stejnou laskavostí, s níž nás zahrnul i vším ostatním. Chtěl totiž, abychom byli snáze vyslyšeni, když se k Otci obracíme s prosbou a modlitbou, které nás naučil Syn.
     Předpověděl také, že přichází hodina, kdy skuteční ctitelé budou uctívat Otce v duchu a v pravdě.1 A splnil, co slíbil. Neboť jestliže jsme na základě jeho posvěcení přijali ducha a pravdu, můžeme také na základě toho, co nám zanechal, Boha pravdivě a duchovně uctívat.
     Vždyť ve které modlitbě může být více ducha než v té, kterou nám dal Kristus, ten, který nám poslal i samého Ducha Svatého? A v které prosbě je pro Otce více pravdy než v té, kterou pronesl vlastními ústy Syn, jenž sám je pravda?2 Takže modlit se jinak, než jak nás on naučil, je nejen hloupost, ale i provinění; však také on sám důrazně prohlásil: Odvrhujete Boží přikázání, abyste se drželi svého podání.3
     Proto se, bratři nejmilejší, modleme tak, jak nás tomu naučil božský Učitel. Modlitba je Bohu milá a blízká, když se modlíme slovy, která pocházejí od něho, když k jeho sluchu stoupá modlitba Kristova.
     Ať Otec pozná v naší prosbě slova svého Syna: ten, který sídlí hluboko v srdci, ať je i v hlase. A protože ho máme u Otce jako přímluvce za naše hříchy,4 když jako hříšníci žádáme odpuštění svých provinění, užívejme slov svého přímluvce. Říká přece, že o cokoli požádáme Otce v jeho jménu, dá nám to.5 Oč snadněji tedy dosáhneme toho, zač v Kristově jménu prosíme, jestliže budeme prosit jeho vlastní modlitbou?

     1 srov. Jan 4, 23
     2 srov. Jan 14, 6
     3 srov. Mk 7, 9
     4 srov. 1 Jan 2,01-2
     5 srov. Jan 16, 23

RESPONSORIUM

Jan 16, 24; 14, 13

O. Dosud jste o nic neprosili ve jménu mém. * Proste, a dostanete, aby se vaše radost naplnila.
V. Za cokoli budete prosit ve jménu mém, to všechno udělám, aby Otec byl oslaven v Synovi. * Proste, a dostanete, aby se vaše radost naplnila.

KANTIKA

Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.

První kantikum

Jer 14, 17-21
Nářek lidu v době hladu a války

Přiblížilo se Boží království: obraťte se a věřte evangeliu. (Mk 1, 15)

Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
    ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
    ranou přebolestnou. –

Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
    vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
    do neznámé země. –

Což jsi nadobro zavrhl Judu *
    a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
    že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
    zhojení ran, a hle, zděšení! –

Pane, poznáváme svoje nepravosti †
    i bezbožnost našich otců, *
    že jsme zhřešili proti tobě.
Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
    nenech zhanobit trůn své slávy, *
    rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Ez 36, 24-28
Bůh obnoví svůj lid

Budou jeho lidem a on - Bůh s námi - bude jejich Bohem. (Zj 21, 3)

Vezmu vás z národů †
    a shromáždím ze všech zemí, *
    a přivedu do vaší země.
Vyleji na vás čistou vodu †
    a očistíte se od všech vašich nečistot, *
    a ode všech vašich model vás očistím. –

Dám vám nové srdce *
    a nového ducha vložím do vašeho nitra,
vezmu z vašeho těla srdce kamenné *
    a dám vám srdce z masa.
Svého ducha vložím do vás †
    a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *
    a dbali na má ustanovení a konali je. –

Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †
    a budete můj lid *
    a já budu váš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Pláč 5, 1-7.15-17.19-21
Modlitba utiskovaného

Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. (2 Kor 4, 10)

Vzpomeň si, Pane, co nás potkalo, *
    podívej se a viz naši potupu! –

Naše dědictví připadlo cizincům, *
    naše domy neznámým lidem. –

Jsme sirotci, bez otce; *
    naše matky jsou jako vdovy. –

Peníze dáváme za to, že pijeme svou vodu, *
    za své dříví musíme platit. –

Na krku máme jařmo, jsme pronásledováni, *
    už nemůžeme dál a oddech pro nás není. –

Podáváme ruku Egyptu, *
    Asýrii, abychom se nasytili chlebem. –

Naši otcové zhřešili: už nejsou; *
    a my neseme jejich provinění. –

Ze srdce nám vymizela radost, *
    náš tanec se změnil v zármutek. –

Věnec nám spadl z hlavy. *
    Běda nám, neboť jsme zhřešili!

A proč naše srdce stůně *
    a proč se nám zatemňují oči? –

Ale ty, Pane, zůstáváš navždy; *
    tvůj trůn přetrvává z věku do věku! –

Proč bys na nás měl na věky zapomenout, *
    opustit nás až do konce života? –

Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. *
    Obnov naše dny, jako kdysi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.


EVANGELIA

13, 22-33
Slova svatého evangelia podle Lukáše

Není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém

     Ježíš se ubíral od města k městu, od vesnice k vesnici, učil a pokračoval v cestě do Jeruzaléma. Někdo se ho zeptal: „Pane, je málo těch, kdo budou spaseni?“ Řekl jim na to: „Usilujte o to, abyste vešli těsnými dveřmi! Říkám vám: Mnoho se jich bude snažit vejít, ale nebudou moci.
     Jakmile se pán domu zvedne a zavře dveře, a vy zůstanete venku a začnete tlouci na dveře, a volat: ‚Pane, otevři nám!‘ odpoví vám: ‚Neznám vás, odkud jste.‘ Tu začnete říkat: ‚Vždyť jsme s tebou jedli a pili a učil jsi u nás na ulicích!‘ Ale on vám odpoví: ‚Nevím, odkud jste. Pryč ode mě, všichni jste páchali nepravosti!‘
     Tam bude pláč a skřípění zubů, až uvidíte, jak Abrahám, Izák a Jakub a všichni proroci jsou v Božím království, ale vy budete vyhnáni ven. A přijdou od východu a od západu, od severu a od jihu a zaujmou místo v Božím království.
     Ano, jsou poslední, kteří budou prvními, a jsou první, kteří budou posledními.“
     V tu chvíli k němu přišlo několik farizeů a řekli mu: „Odejdi odtud, protože Herodes tě chce zabít!“ Odpověděl jim: „Jděte a řekněte té lišce: ‚Vyháním zlé duchy a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dosáhnu svého cíle. Avšak dnes, zítra a pozítří musím pokračovat v cestě, protože není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém.‘“

MODLITBA

Modleme se:
Bože, shlédni na nás a pomoz nám, ať sebeovládáním překonáváme, co nás spoutává, a všechny naše tužby ať směřují k tobě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie