[ schovat menu ]

« Duben 2018 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930 


30. duben 2018, Pondělí
1. týden žaltáře

Doba velikonoční, 5. týden
Sv. Pia V., papeže, nezávazná památka
Sv. Zikmunda, mučedníka, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Pia V., papeže, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

30. duben 2018
Doba velikonoční, 5. týden
1. týden žaltáře


VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé. Aleluja.

Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

I

1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?

2  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.

3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.

4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.

6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.

8 Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.

9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.

10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.

11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé. Aleluja.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka. Aleluja.

II

12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!

13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.

15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

16 Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.

17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,

18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka. Aleluja.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem. Aleluja.

Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.

3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,

5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“

7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,

9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem. Aleluja.

V. Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, aleluja.
O. Smrt nad ním už nemá vládu, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

20, 1-15
Konečný soud nad drakem

     Já, Jan, 1viděl jsem anděla sestupujícího z nebe: v ruce držel klíč od propasti a velký řetěz. 2Popadl draka, toho starého hada, to je ďábla čili satana, spoutal ho na tisíc let, 3svrhl ho do propasti, zavřel ji a svrchu zapečetil, aby už přestal svádět národy, pokud se nedovrší tisíc let. Potom musí být na krátký čas rozvázán.
    
4A viděl jsem trůny i ty, kteří se na ně posadili a jimž bylo dáno právo vykonat soud, a také duše těch, kteří byli popraveni pro Ježíšovo svědectví a pro Boží slovo, a ty, kteří se neklaněli šelmě a jejímu obrazu a nepřijali její znamení na čelo nebo na ruku: ti ožili a ujali se vlády s Kristem na tisíc let. 5Ostatní mrtví nebudou moci ožít, dokud se nedovrší těch tisíc let. To je první vzkříšení. 6Blažený a svatý je ten, kdo má účast na tomto prvním vzkříšení! Nad takovými druhá smrt nemá moc, ale budou kněžími Boha a Krista a s ním budou kralovat tisíc let.
    
7Až pak těch tisíc let přejde, satan bude puštěn ze svého žaláře, 8půjde svádět národy na čtyřech stranách země, Góga a Magóga, a shromáždí je k válce. Jejich počet je jako mořského písku. 9Vytáhli na širý povrch země a obklíčili tábor svatých a milované město. Ale z nebe spadl oheň a strávil je. 10Ďábel pak, který je sváděl, byl hozen do močálu ohně a síry, kde už je i šelma a lživý prorok, a budou mučeni ve dne v noci na věčné věky.
    
11Pak jsem uviděl velký bělostný trůn a toho, který na něm seděl. Před jeho tváří prchla země i nebesa, a nezůstala po nich stopa. 12A viděl jsem mrtvé, velké i malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Také jiná kniha, kniha života, byla otevřena. A ti mrtví byli souzeni podle toho, co v těch knihách stálo, podle svých skutků.
    
13Moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, i Smrt a Podsvětí vydaly svoje mrtvé a každý byl souzen podle svých skutků. 14Pak byly Smrt a Podsvětí vhozeny do ohnivého močálu. To je druhá smrt: ohnivý močál. 15O kom se zjistilo, že není zapsán v knize života, byl vhozen do ohnivého močálu.

RESPONSORIUM

Srov. 1 Kor 15, 25. 26; Zj 20, 13. 14b

O. Kristus musí kralovat, dokud mu Bůh nepoloží všechny jeho nepřátele k nohám. * Jako poslední nepřítel pak bude zničena smrt, aleluja.
V. Tehdy smrt a podsvětí vydají svoje mrtvé a smrt i podsvětí budou vhozeny do ohnivého močálu. * Jako poslední nepřítel pak bude zničena smrt, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého biskupa Cyrila Alexandrijského k Janovu evangeliu

(Lib. 10, 2: PG 74, 331-334)

Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti

     Když nám Pán chtěl ukázat, že se máme pevně přimknout k jeho lásce a že náš užitek plynoucí ze spojení s ním je veliký, nazývá sebe sama vinným kmenem, a ty, kdo jsou s ním spojeni, kdo jsou do něho jakoby vštípení a vrostlí, přirovnává k ratolestem.2 To jsou ti, kdo už mají podíl na jeho přirozenosti,1 protože mají svatého Ducha; neboť Kristův Svatý Duch je tím, co nás s ním spojuje.
     Když se lidé spojují s Kristem jako ratolesti s vinným kmenem, je jejich spojení dílem svobodného rozhodnutí; z jeho strany je spojení s námi dílem trvalé lásky. Nás vedl dobrý úmysl, abychom se cestou víry přiblížili ke Kristu a on nás poctil tím, že jsme se stali Božími dětmi.3 Vždyť podle svatého Pavla každý, kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch.4
     Na jiném místě je Kristus nazván v prorockém slově základem a základním kamenem.5 Na něm se z nás totiž staví jako z živých a duchovních kamenů ve Svatém Duchu příbytek Boží, abychom byli svatým kněžstvem.6 A dům Boží z nás nemůže být vybudován nijak jinak, než když naším základním kamenem bude Kristus;7 zde se Kristus zase v témže smyslu nazývá vinným kmenem, z něhož se rodí ratolesti a on je živí.
     Z něho a v něm jsme totiž byli znovuzrozeni v Duchu Svatém, abychom přinášeli ovoce života, a to nikoli onoho starého a zvetšelého, nýbrž života, který je nový a  plný lásky k němu. Uchovává nás v bytí, jestliže jsme do něho přímo vštípeni, jestliže se jakoby k němu přirostlí držíme svatého učení, které nám bylo předáno, jestliže se snažíme si zachovat dar vznešeného původu, to znamená jestliže v žádném případě nepřipustíme, abychom sebeméně zarmoutili Ducha, jenž v nás přebývá,8 vždyť přece víme, že skrze něho v nás přebývá Bůh.
     Jakým způsobem jsme my v Kristu a on v nás, to nám ukazuje sám moudrý Jan, když říká: Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha.9
     Jako totiž kmen révy zprostředkovává a rozděluje ratolestem svou vlastní přirozenost, tak dává jednorozené Boží Slovo svatým jistou příbuznost s přirozeností Boha a  Otce i s přirozeností vlastní, když obdarovává Duchem zejména ty, kdo jsou s ním spojeni vírou a dokonalou svatostí. Ty pak živí, aby rostli k zbožnosti, a vždycky jim dává poznat, co je ctnost a dobro.

     1 srov. Jan 15, 5
     2 srov. 2 Petr 1, 4
     3 srov. Sk 17, 28
     4 srov. 1 Kor 6, 17
     5 srov. Iz 28, 16
     6 srov. 1 Petr 2, 5
     7 srov. Ef 2, 20-22
     8 srov. Ef 4, 30
     9 1 Jan 4, 13

RESPONSORIUM

Jan 15, 4. 16b

O. Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás. * Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně, aleluja.
V. Já jsem vás určil k tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. * Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně, aleluja.

KANTIKA

Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.

První kantikum

Iz 63, 1-5
Pán vítězí nad nepřáteli

Zvítězili Beránkovou krví. (Zj 12, 11)

Kdo tedy přichází z Edomu, *
    z Borsy, v zářivém šatě,
nádherně zahalený ve svém plášti, *
    a jde kupředu v plnosti své síly? -

"Jsem to já, jenž mluvím spravedlivě *
    a mám moc, abych zachraňoval."
Odkud ta červeň na tvém plášti, *
    proč jsi oblečený jako ten, kdo šlape v lisu? -

Sám jsem šlapal v kádi *
    a z mužů mého lidu se mnou nebyl ani jediný.
A tak jsem je pošlapal ve svém hněvu, *
    dupal jsem po nich ve svém rozlícení,
jejich krev stříkala na můj šat *
    a potřísnil jsem si celý oděv. -

Neboť mám v srdci den hněvu, *
    přichází rok mé odplaty.
Dívám se: nikdo, kdo by mi pomohl! *
    Ukazuji svou úzkost: nikdo, kdo by mě podpořil!
Tu mi přišla na pomoc má paže, *
    podpořila mě má rozlícenost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Oz 6, 1-6
Pán je milosrdný a líbí se mu láska, ne oběti

Kristus vstal z mrtvých třetího dne ve shodě s Písmem. (1 Kor 15, 4)

"Pojďte, vraťme se k Pánu. †
    Rozdrásal, uzdraví nás; *
    udeřil, obváže nám rány;
po dvou dnech nám dá nazpět život, †
    třetího dne nás pozdvihne *
    a budeme před ním žít.
Poznejme, snažme se poznat Pána; *
    jeho příchod je jistý jako jitřenka;
přijde k nám jako prudká přeháňka, *
    jako jarní déšť, jenž zavlažuje zemi." –

Co s tebou udělám, Efraime? *
    Co s tebou udělám, Judo?
Vždyť vaše láska je jako ranní oblak, *
    jako rosa, jež se brzy ztrácí.
Proto jsem je prostřednictvím proroků rozsekal na kusy †
    zabil jsem je slovy svých úst *
    a můj soud vyvstane jako světlo.

Neboť láska se mi líbí, a ne oběti, *
    poznání Boha spíš než celopaly.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Sof 3, 8-13
Ti, kdo zbudou z Izraele, budou nakonec spaseni

Izaiáš prohlašuje o Izraeli: I kdyby bylo synů Izraele jako mořského písku, bude zachráněna jen malá část. (Řím 9, 27)

Proto na mne počkejte, je výrok Páně, *
    v den, kdy povstanu jako žalobce;
neboť jsem nařídil, aby se sešly národy, *
    shromáždila se království,
abych na vás vylil svou rozlícenost, *
    veškerý žár svého hněvu.
Vždyť ohněm mé žárlivosti *
    bude pohlcena celá země. -

Ano, tehdy dám národům čisté rty, †
    aby všechny mohly vzývat jméno Páně *
    a sloužit mu pod jediným jhem.
Z druhého břehu etiopských řek mi moji prosebníci *
    přinesou můj obětní dar. –

Toho dne se už nebudeš stydět za všechny zlé skutky, *
   jichž ses proti mně dopustil,
neboť z tvého středu odstraním *
   tvé vítězoslavné povýšence
a přestaneš se naparovat *
    na mé svaté hoře.
Uprostřed tebe ponechám *
    jen pokorný a skromný lid. -

A ve jménu Páně bude hledat útočiště
    zbytek Izraele.
Už se nebudou dopouštět nepravosti,
    už nebudou říkat lež
v jejich ústech se už nenajde *
    klamný jazyk. –
Budou však moc pást a odpočívat si,*
    aniž by je kdo znepokojoval. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.


Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.


EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Lukáše  

24, 35-53

Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých

     Učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše při lámání chleba. Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“
     Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušení a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě němohli věřit a jen se divili. Proto se jich zeptal: „Máte něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl.
     Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky. Hle - já vám pošlu toho, koho slíbil můj Otec. Vy tedy zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“
     Vyvedl je pak směrem k Betánii, zvedl ruce a požehnal jim. A zatímco jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se k nebi.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys dovršil Kristovým vzkříšením dílo našeho vykoupení; posiluj naši víru a naději, abychom plni důvěry očekávali splnění tvých zaslíbení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie