[ schovat menu ]

« Březen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


19. březen 2018, Pondělí
1. týden žaltáře

Sv. Josefa, Snoubence Panny Marie, slavnost


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


používat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. březen 2018
Doba postní, 5. týden
1. týden žaltáře


VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

I

1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?

2  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.

3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.

4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.

6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.

8 Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.

9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.

10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.

11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

II

12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!

13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.

15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

16 Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.

17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,

18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.

3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,

5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“

7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,

9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V. Hle, teď je ta doba příhodná.
O. Hle, teď je ten den spásy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu Židům

3, 1-19

Mějme společenství s Kristem

     1Svatí bratři, vám se dostalo účasti v nebeském povolání. Pozorujte tedy apoštola a velekněze našeho vyznání Ježíše; 2on je věrný tomu, který ho ustanovil, tak jako i Mojžíš byl věrný v celém Božím domě. 3Ježíšovi však patří větší sláva než Mojžíšovi, jako stavitel domu má větší čest nežli dům sám. 4Každý dům totiž musí být od někoho stavěn, ale ten, kdo postavil všechno, je Bůh. 5Mojžíš byl skutečně věrný v celém jeho domě, ale byl jen služebník: měl vydat svědectví o tom, co Bůh chtěl v budoucnosti vyjevit. 6Kristus však je věrný jako Syn nad jeho domem. A ten jeho dům jsme my, když si ovšem až do konce pevně uchováme radostnou důvěru s hrdostí na to, v co doufáme.
    
7Jak říká Duch Svatý:
Až uslyšíte dnes jeho hlas,
8nezatvrzujte svoje srdce,
jako kdysi na místě vzpoury,
jako v den pokušení na poušti;
9tam mě vaši otcové pokoušeli a chtěli důkazy,
10ačkoli čtyřicet roků viděli, co jsem konal.
Proto jsem se na to pokolení rozhněval
a řekl jsem: Jejich srdce pořád bloudí
a nechtějí rozumět mým záměrům.
11A tak jsem ve svém hněvu přísahal:
Nevejdou na místo, kde by si u mě mohli odpočinout
.“
    
12Dejte pozor, bratři, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící, takže by odpadl od živého Boha. 13Spíše se navzájem povzbuzujte den co den, pokud ještě trvá ono „dnes“, aby se nikdo z vás nezatvrdil sveden hříchem. 14Vždyť máme společenství s Kristem, jen když si uchováme pevně až do konce svou počáteční důvěru.
    
15Když se tam říká:
Až uslyšíte dnes jeho hlas,
nezatvrzujte svoje srdce, jako kdysi na místě vzpoury
“,
16kdo se míní těmi, co se bouřili, ačkoli to slyšeli? Což to nebyli všichni ti, kdo vytáhli z Egypta pod Mojžíšovým vedením? 17A na kohopak se hněval po čtyřicet let? Ne na ty, kdo se dopustili hříchu a jejichž mrtvoly pak padly na poušti? 18A komupak prohlásil s přísahou, že nevejdou na místo, kde by si u něho mohli odpočinout? Nebyli to ti, kdo ho nechtěli poslouchat? 19Tak vidíme, že nemohli vejít, protože jim chyběla víra.

RESPONSORIUM

Žid 3, 6; Ef 2, 21

O. Bůh ustanovil Krista, svého Syna, nad svým domem. * A ten jeho dům jsme my.
V. V Kristu je celá stavba spojena a vyrůstá ve svatý chrám. * A ten jeho dům jsme my.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého papeže Lva Velikého

(Sermo 8, De passione Domini, 6-8: PL 54, 340-342)

Kristův kříž je zdrojem všeho požehnání, příčinou všech milostí

     Duch pravdy osvěcuje náš rozum, a proto bychom se měli s čistým a svobodným srdcem nechat proniknout slávou kříže, která září na nebi i na zemi. Svým vnitřním zrakem bychom měli prohlédnout, co to znamená, když Pán o svém nadcházejícím umučení řekl: Přišla hodina, kdy Syn člověka bude oslaven.1 A dále: Nyní je moje duše rozechvěna. Co mám říci? Otče, vysvoboď mě od té hodiny? Ale právě kvůli té hodině jsem přišel. Otče, oslav svého Syna.2 A když se z nebe ozval Otcův hlas: Oslavil jsem a ještě oslavím,3 řekl Ježíš těm, kteří stáli okolo: Ten hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám. Nyní nastává soud nad světem, nyní bude vládce tohoto světa vypuzen. A já, až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě.4
     Obdivuhodná je moc Kristova kříže, nevýslovná je sláva jeho utrpení! v kříži je místo Kristova soudu, odsouzení světa i moc Ukřižovaného.
     Přitáhl jsi, Pane, všechno k sobě; to, co se v jediném židovském chrámě konalo v nejasných náznacích, měl všude slavit zbožný lid všech národů v nezastřené plnosti svátosti.
     Skvělejší zajisté než stav levitů je stav jáhnů, vznešenější než důstojnost starších je důstojnost kněží a posvátnější než pomazání velekněží je pomazání biskupů. Protože tvůj kříž je zdrojem všeho požehnání, je příčinou všech milostí. Skrze něj se věřícím dostává v slabosti síla, v potupě sláva, ve smrti život. Už přestalo množství krvavých obětí. Všechny rozdílné oběti nahrazuje jediná oběť tvého těla a krve, protože ty jsi pravý Beránek Boží, který snímá hříchy světa5 a naplňuješ v sobě veškerá tajemství: takže jako je jen jedna oběť místo všech, je také ze všech národů jen jedno království.
     Vyznejme tedy, nejmilejší, to, co blažený učitel národů, apoštol Pavel, slavně vyhlásil, když řekl: Na tuto nauku je spolehnutí a zaslouží si, aby se jí naprosto věřilo: Kristus přišel na tento svět, aby zachránil hříšníky.7
     Neboť Boží milosrdenství vůči nám je tím podivuhodnější, že Kristus nezemřel za spravedlivé ani za svaté, ale za nespravedlivé a bezbožné. Ale protože božskou přirozenost nemohl zasáhnout osten smrti, svým lidským zrozením přijal Kristus to, co mohl za nás obětovat.
     Už dávno přece naší smrti hrozila moc Kristovy smrti; když bylo řečeno skrze proroka Ozeáše: Ó smrti, já budu tvou smrtí, já budu tvou zkázou, podsvětí.8 Podřídil se totiž sice svou smrtí zákonům říše mrtvých, ale svým vzkříšením je zrušil. Zničil věčné trvání smrti, z věčné ji proměnil v časnou. Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu.9

     1 Jan 12, 23
     2 Jan 12, 27-28 (srov. 17, 1)
     3 Jan 12, 28
     4 Jan 12, 30-32
     5 Jan 1, 29
     6 1 Tim 1, 15
     7 srov 1 Kor 15, 54-56
     8 Oz 13, 14 (Vulg.)
     9 1 Kor 15, 22

RESPONSORIUM

Kol 2, 14-15; Jan 12, 23

O. Dlužní úpis, který svědčil proti nám, zrušil Kristus tím, že ho přibil na kříž. * Přišla hodina, kdy Syn člověka bude oslaven.
V. Knížata a mocnosti pekla odzbrojil, veřejně je vystavil potupě a křížem nad nimi triumfoval. * Přišla hodina, kdy Syn člověka bude oslaven.

KANTIKA

Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.

První kantikum

Jer 14, 17-21
Nářek lidu v době hladu a války

Přiblížilo se Boží království: obraťte se a věřte evangeliu. (Mk 1, 15)

Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
    ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
    ranou přebolestnou. –

Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
    vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
    do neznámé země. –

Což jsi nadobro zavrhl Judu *
    a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
    že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
    zhojení ran, a hle, zděšení! –

Pane, poznáváme svoje nepravosti †
    i bezbožnost našich otců, *
    že jsme zhřešili proti tobě.
Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
    nenech zhanobit trůn své slávy, *
    rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Ez 36, 24-28
Bůh obnoví svůj lid

Budou jeho lidem a on - Bůh s námi - bude jejich Bohem. (Zj 21, 3)

Vezmu vás z národů †
    a shromáždím ze všech zemí, *
    a přivedu do vaší země.
Vyleji na vás čistou vodu †
    a očistíte se od všech vašich nečistot, *
    a ode všech vašich model vás očistím. –

Dám vám nové srdce *
    a nového ducha vložím do vašeho nitra,
vezmu z vašeho těla srdce kamenné *
    a dám vám srdce z masa.
Svého ducha vložím do vás †
    a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *
    a dbali na má ustanovení a konali je. –

Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †
    a budete můj lid *
    a já budu váš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Pláč 5, 1-7.15-17.19-21
Modlitba utiskovaného

Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. (2 Kor 4, 10)

Vzpomeň si, Pane, co nás potkalo, *
    podívej se a viz naši potupu! –

Naše dědictví připadlo cizincům, *
    naše domy neznámým lidem. –

Jsme sirotci, bez otce; *
    naše matky jsou jako vdovy. –

Peníze dáváme za to, že pijeme svou vodu, *
    za své dříví musíme platit. –

Na krku máme jařmo, jsme pronásledováni, *
    už nemůžeme dál a oddech pro nás není. –

Podáváme ruku Egyptu, *
    Asýrii, abychom se nasytili chlebem. –

Naši otcové zhřešili: už nejsou; *
    a my neseme jejich provinění. –

Ze srdce nám vymizela radost, *
    náš tanec se změnil v zármutek. –

Věnec nám spadl z hlavy. *
    Běda nám, neboť jsme zhřešili!

A proč naše srdce stůně *
    a proč se nám zatemňují oči? –

Ale ty, Pane, zůstáváš navždy; *
    tvůj trůn přetrvává z věku do věku! –

Proč bys na nás měl na věky zapomenout, *
    opustit nás až do konce života? –

Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. *
    Obnov naše dny, jako kdysi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.


EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Matouše  

21, 33-46

Zabijme ho a jeho dědictví bude naše

     Ježíš řekl velekněžím a starším lidu:
     „Poslyšte toto podobenství: Byl jeden hospodář a ten vysázel vinici. Obehnal ji plotem, vykopal v ní jámu pro lis a vystavěl strážní věž, pronajal ji vinařům a vydal se na cesty.
     Když se přiblížilo vinobraní, poslal k vinařům své služebníky vyzvednout z ní výtěžek. Ale vinaři jeho služebníky popadli, jednoho zbili, druhého zabili, třetího ukamenovali. Poslal tedy jiné služebníky, ještě ve větším počtu než poprvé, ale naložili s nimi zrovna tak.
     Naposled k nim poslal svého syna; myslel si: ‚Na mého syna budou mít ohled.‘
     Když však vinaři uviděli syna, řekli si mezi sebou: ‚To je dědic. Pojďte, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše!‘ A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili. Až pak přijde pán té vinice, co asi s těmi vinaři udělá?“ Odpověděli mu: „Krutě ty zlosyny zahubí a svou vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek.“ Ježíš jim řekl:
     „Nečetli jste nikdy v Písmu:
     Kámen, který stavitelé odvrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivuhodné?
     Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce. A kdo na ten kámen padne, ten se potluče, a na koho padne, toho rozdrtí.“
     Když velekněží a farizeové uslyšeli toto jeho podobenství, poznali, že mluví o nich. Hleděli se ho zmocnit, ale měli strach z lidu, protože lidé ho považovali za proroka.

MODLITBA

Modleme se:
Prosíme tě, Bože, dej nám vytrvalost v plnění tvé vůle, abychom svým životem vydávali o tobě svědectví, a tak aby i v naší době stále více lidí nacházelo cestu k tobě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie