[ schovat menu ]

« Březen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


18. březen 2018, Neděle
1. týden žaltáře

5. NEDĚLE V DOBĚ POSTNÍ


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
vigilie


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

18. březen 2018
Sv. Josefa, Snoubence Panny Marie, slavnost


VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Josef, jejž šťastni my, věřící, ctíme
a jehož skvělý triumf velebíme,
směl si dnes právem mzdu věčného žití
od Pána vzíti.

Nesmírně šťasten byl a blažen celý,
že do poslední chvíle u něj bděli
s jasem ve tváři Kristus, Láska sama,
a svatá Panna.

Muž spravedlivý, zbavený pout těla,
sladkým snem vešel v síně věčné slávy,
tam s věnci zásluh mu čelenka skvělá
skví se kol hlavy.

Jej trůnícího prosme my, mu věrní,
ať při nás stojí, všem vyprosí víru,
vin odpuštění spolu s dary všemi
věčného míru.

Ty trojjediný Bože, vševládnoucí,
jenž dáváš z lásky věnce věčné krásy
svým věrným sluhům, zvuč ti chvála vroucí
po všechny časy. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Anděl Páně se zjevil Josefovi a řekl: Josefe, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii; porodí syna a dáš mu jméno Ježíš.

Žalm 20 (21), 2-8. 14
Poděkování za vítězství krále

Byl vzkříšen a přijal život na věčné časy. (Sv. Irenej)

2 Pane, z tvé síly se raduje král, *
      nad tvou pomocí hlasitě jásá.
3 Vyplnils toužení jeho srdce, *
      z jeho úst prosby jsi neoslyšel.
4 Ba, tys ho předešel milostí zdaru, *
      korunu zlatou mu na hlavu vsadil.
5 Prosil tě o život: dal jsi mu darem *
      délku dní života na všechny věky. –

6 Veliká jest jeho sláva dík tobě, *
      tys jej vznešenou nádherou oděl.
7 Činíš ho věčným požehnáním, *
      z pohledu svého jej radostí plníš.
8 Neboť král v Pána důvěru skládá, *
      Nejvyšší nedá mu zakolísat. –

     9   [Všechny tvé odpůrce najde tvá ruka, *
         pravice tvoje tvé nenávistníky.
     10  Strávit je necháš jak v plamenné peci, *
         až jim dáš pohlédnout do své tváře.
         Pán ať je zahubí ve svém hněvu, *
         ať je všechny pohltí oheň!
     11  Ze země vyhladíš potomstvo jejich, *
         rod jejich z lidského společenství!
     12  I kdyby kuli úkladné plány, *
         nic proti tobě nepořídí;
     13  neboť je obrátíš na útěk všechny, *
         jenom co na ně zamíříš lukem.]

14 Povstaň, Pane, v celé své moci! *
      Zapějem chvalozpěv na tvoji sílu!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Anděl Páně se zjevil Josefovi a řekl: Josefe, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii; porodí syna a dáš mu jméno Ježíš.

Ant. 2 Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: Vzal svou ženu Marii k sobě.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele

Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

I

2 Dobré je oslavovat Pána, *
      opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
3 zrána tvou milosrdnost hlásat, *
      za noci potom tvoji věrnost
4 s desítistrunnou harfou, s lyrou *
      a s chvalozpěvy při citeře. –

5 Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
      já plesám nad dílem tvých rukou. –

6 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
      jak myšlenky tvé přehluboké!
7 Nerozumný to nepochopí, *
      bláhový pro to nemá smysl.
8 Ať jako plevel bují hříšní, *
      ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
   to všechno jim je k věčné zkáze: *
9      ty však jsi navždy svrchovaný! –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: Vzal svou ženu Marii k sobě.

Ant. 3 Josef se odebral z Nazareta vzhůru do města Davidova, které se jmenuje Betlém, aby se dal zapsat spolu s Marií.

II

10 Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
       tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
       bezbožní budou rozprášeni.
11 Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
       olejem čerstvým pomazals mě.
12 Zvysoka shlížím na odpůrce, *
       naslouchám řečem pomlouvačů. –

13 Jak palma vzkvete spravedlivý, *
       vzroste jak libanonský cedr.
14 Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
       pokvetou na nádvořích Božích.
15 Ponesou ovoce i v stáří, *
       zůstanou šťavnatí a svěží
16 a budou svědčit: Pán je věrný, *
       je skála má, je právo samo.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Josef se odebral z Nazareta vzhůru do města Davidova, které se jmenuje Betlém, aby se dal zapsat spolu s Marií.

V. Spravedlivý poroste jako lilie.
O. Navěky vydá květ před Pánem.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu židům

11, 1-16

Víra svatých předků

     1Víra je podstata toho, v co doufáme, je přesvědčení o věcech, které nevidíme. 2Pro ni se našim předkům dostalo pochvaly. 3Vírou poznáváme, že svět byl stvořen Božím slovem, takže to, co vidíme, nepovstalo z něčeho, co zde už bylo.
     4Vírou obětoval Ábel Bohu lepší oběť než Kain a pro ni se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý, sám Bůh to potvrdil při jeho obětních darech. I když pro ni umřel, stále ještě mluví.
     5Pro svou víru Henoch neumřel, ale byl přenesen; zmizel, protože ho Bůh přenesl. Ještě předtím totiž, než byl přenesen, dostalo se mu osvědčení, že se zalíbil Bohu. 6Bez víry se však Bohu nelze líbit; kdo chce přijít k němu, musí uvěřit, že Bůh je a odměňuje ty, kdo ho hledají.
     7Protože Noe věřil, když mu byly shůry oznámeny věci, které se měly stát teprve v budoucnosti, v Boží bázni připravil koráb na záchranu své rodiny. Tím pronesl nad světem rozsudek a stal se dědicem spravedlnosti, která pramení z víry.
     8Protože Abraham věřil, uposlechl Boží výzvy, aby se vystěhoval do země, kterou měl dostat v dědičné držení; vystěhoval se, ačkoli nevěděl, kam jde. 9Víra ho vedla k tomu, aby se usadil v zaslíbené zemi jako cizinec, bydlel ve stanu, podobně jako Izák a Jakub, kterým se dostalo dědictvím stejného příslibu. 10Čekal totiž na město s pevnými základy, které sám Bůh vystaví a založí.
     11I neplodná Sára uvěřila a proto dostala sílu stát se matkou a to přes svůj pokročilý věk, protože se spolehla na toho, který ten slib dal. 12A tak z jednoho muže, a to už vetchého, vzešlo tolik potomků jako hvězd na nebi a jako písku na mořském břehu, který nikdo nespočítá.
     13Tito všichni umírali s vírou, i když se nedočkali toho, co bylo slíbeno; jen zdáli to viděli a radostně vítali a prohlašovali, že jsou na zemi jenom cizinci a přistěhovalci. 14Když tak mluvili, dávali tím najevo, že pravou vlast teprve hledají. 15Kdyby měli na mysli tu, z které se odstěhovali, měli by přece dost času se tam vrátit. 16Ale oni toužili po lepší vlasti, totiž nebeské. Proto se ani Bůh za ně nestydí a nazývá se jejich Bohem a připravil jim město.

RESPONSORIUM


O. Neprovinil se nedůvěrou vůči Božímu zaslíbení, ale čerpal sílu z víry a tím vzdal Bohu čest. * A bylo mu to uznáno za spravedlnost.
V. Jeho víra působila spolu se skutky a teprve pro skutky se jeho víra stala dokonalou. * A bylo mu to uznáno za spravedlnost.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého kněze Bernardina Sienského

(Sermo 2, de S. Joseph: Opera 7, 16. 27-30)

Věrný pěstoun a strážce

     U všech mimořádných milostí, které se dostanou kterékoli rozumné bytosti, platí obecně pravidlo: Kdykoli si Bůh ve své dobrotě vyvolí někoho k nějaké zvláštní milosti nebo k nějakému vznešenému stavu, daruje tomu člověku, jehož si vyvolil, všechna charismata, která potřebuje pro svůj úkol, a bohatě ho jimi ozdobí.
     To se plně projevilo také na svatém Josefu, považovaném za otce našeho Pána Ježíše Krista, pravém snoubenci královny světa a vládkyně andělů. Toho si věčný Otec vybral za věrného pěstouna a strážce svých největších pokladů, svého Syna a své Snoubenky. Tento úkol vykonával Josef s velkou svědomitostí. A proto mu patří slovo Páně: Služebníku dobrý a věrný, vejdi do radosti svého Pána.1
     A když uvážíme, jaký má Josef vztah k celé Kristově Církvi, což není člověkem vyvoleným a mimořádným? Vždyť skrze něho a pod jeho ochranou byl Kristus řádně a počestně uveden do světa. Jestliže je tedy celá Církev zavázaná Panně Marii, že skrze ni mohla přijmout Krista, pak hned po ní je zavázána obzvláštní vděčností a úctou také svatému Josefovi.
     On zajisté uzavírá Starý zákon, důstojnost patriarchů a proroků v něm došla zaslíbeného ovoce. Právě on jediný osobně dosáhl toho, co jim Boží dobrota zaslíbila.
     Jistěže není pochyb, že když mu Kristus na světě prokazoval přátelskou náklonnost, úctu a nejvyšší vážnost jako syn vlastnímu otci, ani v nebi mu ji určitě neodepřel, naopak spíš naplnil a dovršil.
     Právem proto Pán dodává: Vejdi do radosti svého Pána. Takže ačkoli radost věčné blaženosti vstupuje do lidského srdce,2 přesto mu Pán raději říká: Vejdi do radosti, aby tím tajemně naznačil, že ta radost není jen uvnitř v jeho srdci, ale že ho ze všech stran obklopuje a pohlcuje, takže se do ní noří jako do bezedné propasti.
     Nuže pamatuj na nás, svatý Josefe, a zastaň se nás svou přímluvou u Pána, který byl pokládán za tvého syna. A nakloň nám milostivě také nejsvětější Pannu, svou snoubenku a matku toho, který s Otcem a Svatým Duchem žije a kraluje po věčné věky. Amen.

     1 Mt 25, 21
     2 srov. Kor 2, 9

RESPONSORIUM

Srov. Gn 45, 8.7; Žl 117 (118), 14

O . Bůh ze mne udělal takřka králova otce a ustanovil mě pánem celého jeho domu. * Povýšil mě, abych zachránil mnoho lidí.
V. Pán je má síla, je má statečnost a on se také stal mou záchranou. * Povýšil mě, abych zachránil mnoho lidí.

KANTIKA

Ant.Věrný muž je zahrnut chválou. Pěstoun svého Pána je oslavován. Věrný muž je zahrnut chválou. Pěstoun svého Pána je oslavován.

První kantikum

Jer 17, 7-8
Šťastný člověk, jenž spoléhá na Pána

Blahoslavení, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho. (Lk 11, 28)

Požehnaný je člověk, jenž spoléhá na Pána *
    a jehož vírou je Pán.
Podobá se stromu zasazenému na břehu vod, †
    jenž své kořeny rozestírá k potoku: *
    nebojí se ničeho, když přichází horko. –

Jeho listoví zůstává zelené; †
    za suchého roku se nezneklidňuje *
    a neustále nese ovoce.

Druhé kantikum

Sir 14, 20-21; 15, 3-5a.6b
Šťastný člověk, jenž přemítá o moudrosti

Moudrost bude uznána za správnou ode všech rozumných lidí. (Lk 7, 35)

Šťastný člověk, jenž přemítá o moudrosti *
    a jenž uvažuje rozumně,
jenž ve svém srdci přemýšlí o cestách moudrosti *
    a jenž k jejím tajemstvím lne. –

Živí ho chlebem rozvahy, *
    napájí ho vodou moudrosti;
on se o ni opírá a nekolísá, *
    lne k ní a nebývá zahanben.
Ona ho pozvedá nad jeho druhy, *
    dostává v úděl věčnou proslulost.

Třetí kantikum

Sir 31, 8-11
Šťastný člověk, jenž se nehoní za zlatem

Opatřte si poklad v nebi, kterého neubývá. (Lk 12, 33)

Blahoslavený boháč, jenž se uchrání poskvrny *
    a nehoní se za zlatem.
Kdo je to? Budeme mu blahopřát, *
    vždyť ve svém lidu koná zázraky. –

Kdo tuto zkoušku podstoupil a ukázal se jako dokonalý? *
    Bude z toho mít slávu.
Kdo mohl zhřešit a nezhřešil, *
    konat zlo a nekonal je?
Jeho majetek bude upevněn *
    a shromáždění vyhlásí jeho dobré skutky.

Ant.Věrný muž je zahrnut chválou. Pěstoun svého Pána je oslavován. Věrný muž je zahrnut chválou. Pěstoun svého Pána je oslavován.


EVANGELIA


Evangelium ze mše této slavnosti, které se toho roku nečte: Mt 1, 16.18 - 21.24a nebo Lk 2, 41 - 51a.

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, svatý, svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, tys povolal svatého Josefa, aby už od počátku chránil dílo našeho vykoupení; dej, ať tvá Církev s jeho pomocí věrně plní svůj úkol při uskutečňování díla spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie