[ schovat menu ]

« Prosinec 2017 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


18. prosinec 2017, Pondělí
3. týden žaltáře

Doba adventní, 3. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

18. prosinec 2017
Doba adventní, 3. týden
3. týden žaltáře


VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Přijď, Spasiteli plemen všech,
zrozením z Panny nám se zjev,
ať celý svět zří s podivem,
jak zrodit se Bůh může jen.

Bez přičinění mužského,
vdechnutím Ducha Svatého
Boží Slovo se vtělilo,
v plod života se rozvilo.

Pel nevinnosti Panny klín
neztratil obtěžkáním tím,
zástava ctnosti nad ní vlá,
že v chrámě tom Bůh přebývá.

On rytíř dvojí podstaty
už z královské té komnaty
jak ženich pro svou nevěstu,
hle, vydává se na cestu.

Ty, jenž jsi Otci rovný Syn,
přepásán pásem tělesným,
našeho těla slabosti
nepřestaň menšit milostí.

Jesličky tvé jsou před tebou,
prosvítá nový úsvit tmou.
Ať jas ten neustoupí tmě
a ohněm víry stále žhne.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1

Žalm 67 (68)
Bůh přichází jako vítěz

Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)

I

2 Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
      prchají před ním, kdo ho nenávidí.

3 Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
      a jako vosk se taví nad plamenem, *
      tak hynou hříšníci před Boží tváří.

4 A spravedliví před Bohem se těší *
      a jásají a veselí se blahem. –

5 Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
      razte mu dráhu, pouští přichází. *
      Jásejte Pánu, radujte se v něm!

6 Je otcem sirotků a vdovy chrání *
      náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.

7 Bůh, který dává domov opuštěným, †
      zajaté na svobodu vyvádí, *
      vzpurníky nechá však žít v pustině. –

8 Bože, když vyšels v čele svého lidu *
      a když jsi před ním kráčel po poušti,

9 země se třásla, nebe roztékalo *
       před Bohem, jenž je Bohem Izraele.

10 V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
       své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.

11 Tam utábořilo se tvoje plémě, *
       z lásky dals, Pane, domov poníženým.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1

Ant. 2

II

12 Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
       „Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"

13 Králové s vojsky běží, utíkají! *
       Strážkyně domu rozděluje kořist.

14 Zatímco vy si mezi stády spíte, *
       postříbřila se křídla holubice,

15 perutě její zaskvěly se zlatem, *
       klenoty jako sněhem na Salmonu. –

16 Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
       bašanské hory, to jsou hory mračné.

17 Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
       k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
       Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.

18 Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
       Pán ze Sinaje do svatyně vchází.

19 Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
       a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
    Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
       i ty, co brání se dlít v domě Páně. –

20 Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
       on sám nás nese, je nám pomocníkem.

21 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
       Pán, který ze smrti zná východisko.

22 Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
       temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –

23 "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
       "přivedu ti je třeba z hlubin moře,

24 ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
       jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2

Ant. 3

III

25 My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
       můj král a Bůh jak vchází do svatyně.

26 Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
       uprostřed panny do bubínků tlukou.

27 Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
       ve slavném shromáždění Izraele.

28 Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
       pak judská knížata a jejich pokřik, *
       knížata Zabulona, Neftaliho. –

29 Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
       svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás

30 ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
       ať králové ti přinášejí dary!

31 Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
       a všechny, kdo jsou pány nad národy!
    Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
       rozmetej všechny válečnické kmeny!

32 Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
       ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –

33 Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
       jen hrajte na počest a k chvále Pána,

34 jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
       Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –

35 "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
       a jeho velká moc až nad oblaky."

36 Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
       Bůh Izraele dává moc a sílu *
       národu svému. Veleben buď Pán!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3

V. Prokaž nám, Pane, své milosrdenství.
O. Uděl nám, Bože, svoji spásu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

Iz 47, 1. 3b-15
Nářek nad Babylónem

1Sestup, seď v prachu,
panno, babylónská dcero,
seď na zemi, zbavena trůnu,
chaldejská dcero,
neboť už tě nebudou nazývat
změkčilou a rozmařilou.
3b„Pomstím se,
nikoho neušetřím “
4praví náš Vykupitel, jehož jméno je Hospodin zástupů,
Svatý Izraele.

5Seď tiše a vejdi do tmy,
chaldejská dcero,
neboť už tě nebudou nazývat
vládkyní říší.

6Rozhněval jsem se na svůj národ,
znesvětil jsem své dědictví,
vydal jsem ho do tvé moci.
Neměla jsi však s nimi soucit,
své jařmo jsi velmi ztížila starci.
7Řekla jsi: „Navěky budu paní!“
Na to, co přijde, jsi nedbala,
na svůj konec jsi nemyslela.

8Nyní tedy slyš, ty bujná,
která trůníš v bezpečí
a říkáš si v srdci: „Já jsem, a mimo mne nikdo!
Nebudu sedět jako vdova, nepoznám bezdětnost!“
9Obojí na tebe přijde
náhle, jednoho dne:
bezdětnost i vdovství
tě stihnou naráz,
třebas je tvých kouzel mnoho
a velmi hojná tvá proklínání.

10Spoléhalas na svou špatnost
a řekla jsi: „Nikdo mě nevidí!“
Tvá moudrost a tvé vědění,
ty tě svedly;
v srdci sis řekla:
„Já jsem, a mimo mne nikdo!“
11Přijde na tebe neštěstí,
které nedokážeš odvrátit.
Padne na tebe zkáza,
kterou nelze zažehnat.
Přijde na tebe nenadále
nečekaná zhouba.

12Jen se drž svých zaklínání
a spousty svých kouzel,
s kterými ses lopotila od mladosti.
Možná, že to bude na prospěch,
možná, že to bude na postrach.
13Jsi už unavená množstvím svých předpovědí.
Ať tedy vystoupí a vysvobodí tě, kdo měří nebesa,
kdo pozorují hvězdy
a při každém novoluní oznamují,
co se ti stane.

14Hle, jsou jako sláma,
oheň je spálí,
sami se nemohou zachránit
z moci plamene;
není to uhlí, od něhož by se dalo zahřát,
není to ohniště, k němuž by se dalo sednout.
15Tak ti prospějí tvoji kouzelníci,
s kterými ses lopotila
od mladosti.
Každý bloudí na své cestě,
nikdo ti nepomůže.

RESPONSORIUM

Iz 49, 13; 47, 4

O. Jásejte, nebesa, plesej, země, radostně se veselte, hory: * Hospodin se smilovává nad svými ubožáky.
V. Jeho jméno je: náš Vykupitel, Hospodin zástupů, Svatý Izraele. * Hospodin se smilovává nad svými ubožáky.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „Proti bludným naukám“ od svatého biskupa Ireneje

(Lib. 3, 20, 2-3: SCh 34, 342-344)

Vtělení Syna Božího nám přineslo spásu

     Slávou člověka je Bůh; Bůh pak ukazuje svou činnost a veškerou svou moudrost a sílu na člověku. Jako lékař se osvědčuje na nemocných, tak i Bůh se projevuje na lidech. Proto také říká Pavel: Bůh dopustil, že všichni upadli do nevěry, aby všem prokázal milosrdenství. Je to míněno vzhledem k člověku, který se provinil neposlušností vůči Bohu a ztratil nesmrtelnost, potom byl omilostněn a prostřednictvím Božího Syna se mu dostalo adoptivního synovství.

     Tento člověk, bude-li bez nadutosti a vychloubání za pravou slávu považovat to, co bylo stvořeno, i toho, kdo to stvořil, totiž ze všech nejmocnějšího Boha, jenž všem poskytl to, že jsou, a setrvá-li v jeho lásce, poddanosti a ve vzdávání díků, obdrží od Boha ještě větší slávu a jeho sláva stále poroste, až se stane podobným tomu, jenž za něj zemřel.

     Ten vzal na sebe tělo, jako mají hříšní lidé, aby tak zavrhl hřích a jako už zavržený ho odstranil z těla. Pobízel člověka, aby se mu připodobnil, učinil ho napodobitelem Boha, svěřil mu Otcovy zásady vedoucí k patření na Boha a obdařil ho schopností důvěrně poznávat Otce. On, Boží Slovo, přebýval v člověku a stal se Synem člověka, aby podle Otcova přání navykl člověka přijímat Boha a Boha přebývat v člověku.

     Proto jako znamení naší spásy dal sám Pán toho, který je narozený z Panny, Emanuel - to je „Bůh s námi“ Neboť Bůh sám přinesl lidem spásu, poněvadž sami ze sebe možnost spásy neměli. Proto Pavel, když mluví o slabosti člověka, říká: Jsem si vědom, že v mém těle dobro nesídlí. Tím naznačil, že dobrodiní naší spásy nepochází z nás, nýbrž z Boha. A dále říká: Já nešťastný člověk, kdo mě vysvobodí od těla, propadlého této smrti? Nato uvádí vysvoboditele: milost Ježíše Krista, našeho Pána.

     V tom smyslu praví také Izaiáš: Posilněte skleslé ruce, ochablá kolena upevněte! Malomyslným řekněte: Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás. To proto, že nikoli vlastními silami, nýbrž Božím přispěním jsme měli být spaseni.

RESPONSORIUM

Jer 31, 10; 4, 5

O. Slyšte, národové, slovo Páně, a zvěstujte je ve všech končinách země, * i dalekým ostrovům řekněte: Náš Spasitel přijde.
V. Zvěstujte, hlásejte, provolávejte a křičte, * i dalekým ostrovům řekněte: Náš Spasitel přijde.

KANTIKA

Ant. Jásej a raduj se, siónská dcero, neboť hle - přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, praví Pán.

První kantikum

Iz 40, 10-17
Bůh přijde jako dobrý pastýř

Hle, přijdu brzy a moje odplata se mnou. (Zj 22, 12)

Hle, Pán, Bůh přichází s mocí, *
    jeho rameno se ujalo vlády.
Hle, jeho odplata je s ním, *
    a jeho dílo před ním.
Své stádo pase jak pastýř, *
    svým ramenem ovečky shromažďuje
a do náručí je bere, *
    sám nosí ty, které sají.

Kdo svou rukou změřil vody? *
    Kdo svou dlaní zvážil nebesa?
Kdo vzal do špetky prstů tíži země? †
    Kdo na váze hory zvážil, *
    nebo na misku vah pahorky položil?
Kdo byl Pánu pomocníkem? *
    Kdo mu byl rádcem a znalost mu půjčil? –

S kým se radil a kdo ho poučil, *
    kdo mu zjevil cestu spravedlnosti?
Kdo mu dal poznání *
    a ukázal mu stezku moudrosti? –

Hle, národy jsou před ním jako krůpěj na okovu, jako prach na misce vah; *
    a ostrovy váží mu jak zrnéčko prachu.
Libanon nestačí na zápal ohně, *
    na oběť nestačí všechna jeho zvěř.
Před ním jsou všechny národy, jako by nebyly, *
    jako nic jsou před ním, jak nula.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Iz 42, 10-16
Chvalozpěv o Bohu, vítězi a spasiteli

Zpívali před trůnem píseň novou. (Zj 14, 3)

Zapějte Pánu novou píseň, *
    chvalte ho všechny končiny země!
Plavci na moři i se vším, čeho je plno, *
    ostrovy i ti, kdo je obývají. –

Ať jásá poušť a osady na ní, *
    stanové tábory, v nichž bydlí Kedar!
Ať se radují všichni, kdo ve skalách bydlí, *
    nechť plesají na vrcholcích hor.
Ať vzdávají chválu Pánu, *
    jeho slávu ať ostrovy zvěstují. –

Pán vychází jako hrdina, *
    jak válečník po boji touží,
začíná bojový pokřik, *
    svým nepřátelům ukáže sílu. –

Dosud jsem mlčel a byl jsem trpělivý, †
    ale teď chci křičet jak žena při porodu, *
    vztekat se a soptit.
V poušť změním hory a kopce, *
    veškeré jejich zeleni dám zvadnout.
Řeky proměním v suchou zemi, *
    a její bažiny vysuším.
Po cestách neznámých povedu slepce, *
    dám jim kráčet po stezkách, kudy nešli;
tmu ve světlo před nimi změním, *
    a co je křivé, srovnám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Iz 49, 7-13
Pán vykoupí svůj lid skrze svého služebníka

Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. (1 Jan, 4, 9)

Takto mluví Pán, vykupitel, Svatý Izraele, †
    k tomu, jehož duší se pohrdá, jehož duši národ tupí, *
    k otroku krutovládců;
králové uvidí a povstanou, *
    knížata uvidí a budou se klanět
kvůli Pánu, jenž je věrný, *
    Svatému Izraele, jenž tě vyvolil. -
Takto mluví Pán: †
    V čase přízně jsem tě vyslyšel, *
    v den spásy jsem tě podpořil.
Utvořil jsem tě a udělal z tebe smlouvu lidu, †
    aby se země opět pozvedla, *
    aby se obnovila zpustošená dědictví,
zajatým se řekne: "Vyjděte", *
    těm, kdo jsou v temnotách: "Ukažte se". –

Budou se pást podél cest, *
    na všech holých horách budou mít pastvinu.
Nebudou už hladovět ani žíznit, *
    nebudou strádat žhavým větrem ani sluncem,
vždyť ten, jenž se nad nimi slitovává, je povede, *
    přivede je k tryskajícím vodám.
Ze všech svých hor udělám cestu *
    a mé cesty budou vyvýšeny. –

Tady jsou, přicházejí zdaleka, †
    jedni od Severu a od Západu, *
    jiní ze země Sinim.
Nebesa, křičte radostí, země jásej, *
    ať hory radostně zakřičí,
vždyť Pán utěšil svůj lid, *
    slitovává se nad těmi, jež zkormoutil. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.


Ant. Jásej a raduj se, siónská dcero, neboť hle - přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, praví Pán.


EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Lukáše  

24, 35-53

Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých

     Učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše při lámání chleba. Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“
     Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušení a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě němohli věřit a jen se divili. Proto se jich zeptal: „Máte něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl.
     Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky. Hle - já vám pošlu toho, koho slíbil můj Otec. Vy tedy zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“
     Vyvedl je pak směrem k Betánii, zvedl ruce a požehnal jim. A zatímco jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se k nebi.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys nám poslal svého Syna, narozeného z Panny Marie, a jeho příchodem zazářilo světu světlo tvé slávy; pomáhej nám, abychom slavili toto tajemství vedeni světlem víry a s opravdovou zbožností. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie