lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. prosinec 2017
Sv. Ambrože, biskupa a učitele Církve, památka


Narodil se kolem roku 339 v Trevíru jako syn římského vysokého správního úředníka. Sám také v Římě vystudoval řečnictví a práva. Svou veřejnou činnost začal v Sirmiu (v dnešní Jugoslávii). Když působil v Miláně, byl tam zvolen za biskupa a 7.XII.374 přijal biskupské svěcení. Svědomitě doplňoval své znalosti a brzy se proslavil jako pastýř a učitel svěřeného lidu. Stavěl se proti zneužívání císařské moci a hájil čistotu učení víry proti ariánům. Jeden ze svých dopisů poslal i na naše území markomanské královně Fritigile (PL 14, 36). Podporoval zpěv lidu při slavení liturgie a sám podle východního vzoru skládal hymny. Zemřel na Bílou sobotu 4. IV. 397.

VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Nebeské Slovo, Syn ty jsi
a světlo z Otce prýštící,
jenž zrozen, jdeš zachránit svět,
když naplnil se časů věk.

Už teď nám duši rozjasni
a plamen lásky zapal v ní,
ať zpráva plná radosti
z nás všechno podlé vyhostí.

Až brzy jako Soudce náš
hlubiny srdcí zotvíráš,
za skrytý hřích trest vyměříš,
věrné za dobré odměníš.

Kéž věčný trest nás nestihne
za mnohé skutky zločinné,
kéž se pak navždy staneme
občany vlasti blažené.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i s Duchem, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

IV

31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

33 Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.

34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.

35 Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.

37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.

38 Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.

39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.

40 Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.

43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.

44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *

45     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!

48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!

49 Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

50 Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

51 Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V.  Lidé, slyšte slovo Páně.
O.  A hlásejte je po celé zemi.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

16, 1-5; 17, 4-8
Sión útočištěm Moabitů; obrácení Efraima

     16.1Pošlete beránka vladařovi země,
z Petry na poušti k hoře siónské dcery.
2Jako ptáčata na útěku,
jako mláďata vyplašená z hnízda,
tak budou moabské dcery
u arnonských brodů.
    
3Dej radu, učiň rozhodnutí,
v pravé poledne vrhni svůj stín jako noc!
Skryj rozptýlené, nezrazuj uprchlíky!
4Kéž u tebe smějí přebývat moabští vyhnanci,
buď jim skrýší před zhoubcem!
     Je veta po tyranu,
skončilo zpustošení,
zmizel ze země ten, kdo ji deptal!
5V milosrdenství bude upevněn trůn;
a na něm bude v Davidově stánku
věrně sedět soudce, který hledá právo
a rychle uplatňuje spravedlnost.
    
17.4V ten den vybledne Jakubova sláva
a jeho tučné tělo zhubne.
5Bude to, jako když sekáč shrnuje stébla
a jeho paže utíná klasy,
jako když se sbírají klasy v údolí Refaim.
6Zbudou v něm jen paběrky,
jako když se oklepává oliva:
zůstanou dvě nebo tři olivky na konci větve,
čtyři až pět na vrcholku ovocného stromu
– praví Hospodin, Bůh Izraele.
    
7V ten den vzhlédne člověk ke svému tvůrci
a jeho oči budou hledět na Svatého Izraele.
8Nebude vzhlížet k oltářům,
které zhotovily jeho ruce,
na to, co udělaly jeho prsty,
na posvátné háje a kadidlové oltáře.

RESPONSORIUM

Jer 33, 15.16; Iz 16, 5

O.  Vzbudím Davidovi zákonitý výhonek, který bude uskutečňovat právo a spravedlnost na zemi. * To je jméno, kterým ho budu nazývat: „Hospodin je naše spravedlnost.“
V.  Ve svém milosrdenství zbuduji trůn a na něm bude věrně sedět soudce, který hledá právo a rychle uplatňuje spravedlnost. * To je jméno, kterým ho budu nazývat: „Hospodin je naše spravedlnost.“

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého Ambrože

(Epist. 2,1-2.4-5.7: PL 16 [edit. 1845], 847-881)

Líbeznost tvých slov ať si podmaňuje lid

     Ambrož Konstancovi, svému spolubratru v biskupském úřadě.

     Vzal jsi na sebe kněžský úřad, sedíš u kormidla církve a uprostřed vln řídíš její loď. Třímej kormidlo víry pevně, aby tě prudké bouře pozemského života nevyvedly z míry. I když je moře velké a širé, ty se nestrachuj, vždyť Bůh svou Církev založil nad oceány, upevnil nad tekoucími proudy.1
     Nikoli náhodou tedy zůstává Boží Církev vzdor všemu vlnobití světa stále pevná, jak se sluší na stavbu, která je zbudována na skále apoštolů, a její základy neochvějně odolávají útokům běsnícího moře. Vlny se ji snaží spláchnout, ona se neotřásá; a přestože se na ni často s ohlušujícím burácením obořují všechny živly tohoto světa, má zcela bezpečný přístav, v němž najdou záchranu všichni, kdo se do něho v nebezpečí uchýlí. Církev však není pouze vystavena náporu mořských proudů; také se na vlnách vznáší. A jsou to nejspíš ty vlny, o kterých se praví: Pozvedly všechny řeky své hlasy.2 Existují totiž proudy, tryskající z nitra toho, jenž se napil nápoje Kristova a přijal Božího Ducha.3 A tyto vody pozdvihují svůj hlas, když překypují milostí Ducha.
     A je řeka, která se vlévá do srdcí Božích vyvolených jako bystřina. A také příval vod, přinášející radost duši pokojné a tiché.4 Každý, koho tento mocný proud zaplaví, jako zaplavil evangelistu Jana nebo svaté Petra a Pavla, pozdvihuje svůj hlas; a jako roznesl zvučný hlas apoštolů do všech končin světa slova radostné zvěsti, stejně i tento člověk začne kázat evangelium Pána Ježíše.
     Přijmi tedy i ty, co ti Kristus nabízí, aby se i tvůj hlas rozezněl. Shromáždi Kristovu vodu, tu, která chválí Hospodina,5 shromáždi vodu z mnoha míst, kam vypršela z prorockých mračen.
     Každý, kdo shromažďuje vodu z hor a přivádí ji k sobě nebo kdo pije z pramenů, sám se stane mračnem dávajícím vodu. Naplň tedy hlubiny svého nitra, aby tvá země nasákla vláhou z vlastních studánek.
     Nuže, kdo hojně shromažďuje, hojně čte a snaží se porozumět, ten se naplňuje. A kdo se naplnil, může dávat vláhu jiným. A proto Písmo říká: Jestliže jsou mraky plné, vylévají déšť na zem.6
     Ať jsou tedy tvé promluvy pramenem bohatým, čistým a průzračným: ať jejich mravní naučení naplňuje duši každého posluchače lahodností, líbeznost tvých slov ať si podmaňuje lid, aby s radostí kráčel tam, kam jej vedeš.
     Tvá kázání ať jsou plná moudrosti. Proto i Šalomoun praví: Ústa moudrého jsou nástrojem poznání. A jinde: Tvá slova ať vždycky mají smysl.7 To znamená, aby se tvé promluvy vyznačovaly skvělým projevem a jasnozřivostí a aby tvoje kázání a výklady nepotřebovaly žádného dalšího potvrzení, naopak: tvá řeč má mluvit sama za sebe, ani slovo nemá přijít nazmar nebo se minout smyslem.

     1 srov. Žl 23 (24), 2
     2 Žl 92 (93), 3
     3 srov. Jan 7, 38-39
     4 srov. Žl 45 (46), 5
     5 srov. Dan 3, 60.77-78
     6 Kaz 11, 3
     7 srov. Př 16, 23

RESPONSORIUM

2 Tim 4, 2; Sir 48, 4. 8

O. Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj * s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky.
V. Rty kněze střeží poznání, z jeho úst se požaduje poučení. * S všestrannou trpělivostí a znalostí nauky.

KANTIKA

Ant. Jásej a raduj se, siónská dcero, neboť hle - přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, praví Pán.

První kantikum

Iz 40, 10-17
Bůh přijde jako dobrý pastýř

Hle, přijdu brzy a moje odplata se mnou. (Zj 22, 12)

Hle, Pán, Bůh přichází s mocí, *
    jeho rameno se ujalo vlády.
Hle, jeho odplata je s ním, *
    a jeho dílo před ním.
Své stádo pase jak pastýř, *
    svým ramenem ovečky shromažďuje
a do náručí je bere, *
    sám nosí ty, které sají.

Kdo svou rukou změřil vody? *
    Kdo svou dlaní zvážil nebesa?
Kdo vzal do špetky prstů tíži země? †
    Kdo na váze hory zvážil, *
    nebo na misku vah pahorky položil?
Kdo byl Pánu pomocníkem? *
    Kdo mu byl rádcem a znalost mu půjčil? –

S kým se radil a kdo ho poučil, *
    kdo mu zjevil cestu spravedlnosti?
Kdo mu dal poznání *
    a ukázal mu stezku moudrosti? –

Hle, národy jsou před ním jako krůpěj na okovu, jako prach na misce vah; *
    a ostrovy váží mu jak zrnéčko prachu.
Libanon nestačí na zápal ohně, *
    na oběť nestačí všechna jeho zvěř.
Před ním jsou všechny národy, jako by nebyly, *
    jako nic jsou před ním, jak nula.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Iz 42, 10-16
Chvalozpěv o Bohu, vítězi a spasiteli

Zpívali před trůnem píseň novou. (Zj 14, 3)

Zapějte Pánu novou píseň, *
    chvalte ho všechny končiny země!
Plavci na moři i se vším, čeho je plno, *
    ostrovy i ti, kdo je obývají. –

Ať jásá poušť a osady na ní, *
    stanové tábory, v nichž bydlí Kedar!
Ať se radují všichni, kdo ve skalách bydlí, *
    nechť plesají na vrcholcích hor.
Ať vzdávají chválu Pánu, *
    jeho slávu ať ostrovy zvěstují. –

Pán vychází jako hrdina, *
    jak válečník po boji touží,
začíná bojový pokřik, *
    svým nepřátelům ukáže sílu. –

Dosud jsem mlčel a byl jsem trpělivý, †
    ale teď chci křičet jak žena při porodu, *
    vztekat se a soptit.
V poušť změním hory a kopce, *
    veškeré jejich zeleni dám zvadnout.
Řeky proměním v suchou zemi, *
    a její bažiny vysuším.
Po cestách neznámých povedu slepce, *
    dám jim kráčet po stezkách, kudy nešli;
tmu ve světlo před nimi změním, *
    a co je křivé, srovnám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Iz 49, 7-13
Pán vykoupí svůj lid skrze svého služebníka

Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. (1 Jan, 4, 9)

Takto mluví Pán, vykupitel, Svatý Izraele, †
    k tomu, jehož duší se pohrdá, jehož duši národ tupí, *
    k otroku krutovládců;
králové uvidí a povstanou, *
    knížata uvidí a budou se klanět
kvůli Pánu, jenž je věrný, *
    Svatému Izraele, jenž tě vyvolil. -
Takto mluví Pán: †
    V čase přízně jsem tě vyslyšel, *
    v den spásy jsem tě podpořil.
Utvořil jsem tě a udělal z tebe smlouvu lidu, †
    aby se země opět pozvedla, *
    aby se obnovila zpustošená dědictví,
zajatým se řekne: "Vyjděte", *
    těm, kdo jsou v temnotách: "Ukažte se". –

Budou se pást podél cest, *
    na všech holých horách budou mít pastvinu.
Nebudou už hladovět ani žíznit, *
    nebudou strádat žhavým větrem ani sluncem,
vždyť ten, jenž se nad nimi slitovává, je povede, *
    přivede je k tryskajícím vodám.
Ze všech svých hor udělám cestu *
    a mé cesty budou vyvýšeny. –

Tady jsou, přicházejí zdaleka, †
    jedni od Severu a od Západu, *
    jiní ze země Sinim.
Nebesa, křičte radostí, země jásej, *
    ať hory radostně zakřičí,
vždyť Pán utěšil svůj lid, *
    slitovává se nad těmi, jež zkormoutil. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.


Ant. Jásej a raduj se, siónská dcero, neboť hle - přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, praví Pán.


EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Lukáše

24, 1-12

Proč hledáte živého mezi mrtvými?

     Prvního dne v týdnu časně ráno přišly ženy ke hrobu a nesly vonné oleje, které si připravily. Nalezly kámen od hrobu odvalený, a když vešly, tělo Pána Ježíše nenašly. A jak nad tím byly v rozpacích, najednou u nich stáli dva muži v oslnivě bílém rouchu.
     Zmocnila se jich bázeň a sklopily oči k zemi. Muži jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tady, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji: Syn člověka musí být vydán do rukou hříšným lidem, být ukřižován a třetího dne vstát.“ Vzpomněly si na ta jeho slova.
     Vrátily se od hrobu a oznámily to všechno jedenácti učedníkům a všem ostatním. Byly to Marie Magdalská, Jana a Marie, matka Jakubova; a ještě i některé jiné, které byly s nimi, to všechno pověděly apoštolům. Těm ta slova připadala jako plané řeči a nevěřili jim.
     Petr se však zvedl a běžel k hrobu. Naklonil se dovnitř a viděl jen pruhy plátna. Vrátil se celý udiven nad tím, co se stalo.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys dal své Církvi svatého biskupa Ambrože, učitele pravé víry a příklad apoštolské statečnosti; nepřestávej nám ani dnes dávat představené ochotné plnit tvou vůli a schopné statečně a moudře vést tvůj lid. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie