lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

10. listopad 2017
Sv. Martina, biskupa, památka


Narodil se kolem roku 316 v panonské Sabarii (v dnešním Szombathely v Maďarsku). Jeho rodiče byli pohané, v patnácti letech byl přijat mezi čekatele křtu (katechumeny) a po nějakém čase se dal pokřtít. Mezitím se dostal jako voják do Galie, opustil vojenskou službu a rozhodl se žít v ústraní po vzoru egyptských poustevníků. S pomocí biskupa Hilaria založil v Ligugé (blízko Poitiers) klášter (kolem roku 361), stal se knězem, shromáždil kolem sebe své žáky a spolu s nimi slovem i příkladem hlásal křesťanství okolním vesničanům. Když se kolem roku 371 stal biskupem, věnoval se dále této činnosti a  bydlel převážně mezi svými žáky v novém klášteře, který založil v Marmoutieru, poblíž svého biskupského města Toursu. Zakládal na venkově malé kláštery, které se staly ohnisky křesťanského života mezi vesničany. Začal zřizovat venkovské farnosti a konat pastorační vizitace; zemřel při jedné z nich 8. XI. 397 v Candes a 11. XI. pak byl pohřben v Toursu.

VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Žalm 106 (107)
Poděkování za vysvobození

Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)

I

1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
      jak až na věky je milosrdný!

2 Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
      vykoupení z nepřátelské moci!

3 Shromáždil je ze všech končin země, *
      kde je východ, západ, jih či sever. –

4 Bloudili nehostinnou pustinou, *
      nenacházeli místo k usídlení.

5 Hladem a žízní přitom strádali, *
      život v nich ponenáhlu vyhasínal.

6 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

7 Na správnou cestu on je uvedl, *
      aby tak došli místa k osídlení.

8 Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!

9 Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
      lačnící hrdlo plnil dobrotami. –

10 Vězeli ve smrtelných temnotách, *
      vrženi do bídy a do okovů,

11 že Božím příkazům se vzpírali *
      a opovrhli radou Nejvyššího.

12 I bylo jejich srdce zkrušeno, *
      že padali a nikdo nepomohl.

13 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

14 Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
      přelomil jejich okovy a strhl.

15 Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal;

16 za to, že brány z bronzu rozrazil, *
      závory železné že zlomil vedví.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

II

17 Ochuravěli pro svou nepravost, *
      zkrušeni byli za své těžké viny.

18 Už se jim každý pokrm ošklivil, *
      takže už měli blízko k branám smrti.

19 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

20 Seslal své slovo, jím je uzdravil *
      a zachránil je opět před záhubou.

21 Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!

22 Ať přinášejí oběť děkovnou, *
      s jásotem rozhlašují jeho skutky! –

23 V lodích se vydávali na moře, *
      po mnoha vodách pluli za obchodem;

24 přitom pak díla Páně vídali, *
      žasli nad jeho divy v mořské hloubi.

25 Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
      ten mořské vlny do vysoka vzdouval.

26 Vzlétali k nebi, do vln padali, *
      že hrůzou v nich až duše zkomírala.

27 Zmítali, káceli se opile, *
      se vší svou dovedností byli v koncích.

28 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

29 Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
      a zklidnilo se mořské vlnobití.

30 Radovali se z toho ztišení; *
      a přivedl je k touženému místu.

31 Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!

32 Ať ve shromáždění ho velebí, *
      ve sboru starších ať jej oslavují!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

III

33 On proměňoval řeky v pouště, *
      prameny ve vyprahlou zem,

34 úrodné kraje v solné pláně *
      za to, že zlý byl tamní lid.

35 Poušť zase změnil na jezero, *
      vyprahlou hlínu na pramen: –

36 tam usídlil pak hladovící, *
      města si mohli zbudovat.

37 Zřídili pole, vinohrady *
      a měli hojnou úrodu.

38 Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
      i chovných zvířat měli dost. –

39 Ten však, jenž ponižuje mocné *
      a dá jim bloudit na poušti,

40 že zas jich ubylo a chřadli *
      pod tíhou strádání a ran,

41 chudáka ale zvedl z bídy, *
      jak stádo zmnožil jeho rod.

42 S radostí to vidí bohabojní, *
      všechna zloba musí sklapnout ústa.

43 Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
      V srdci chovej skutky lásky Páně!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.


V. Uslyšíš slovo z mých úst.
O. A budeš mluvit mým jménem.

PRVNÍ ČTENÍ

Z první knihy Makabejské

9, 1-22
Judova smrt v boji

     1Když se Demetrios dozvěděl, že Nikanor padl se svým vojskem v boji, poslal znovu do Judska Bakchida a Aíkima a s nimi pravé křídlo vojska. 2Táhli směrem do Galgaly a utábořili se u Mesalotu v Arbelsku. Města se zmocnili a pobili tam mnoho lidí.
    
3Prvního měsíce roku stého padesátého druhého se přesunuli k Jeruzalému. 4Brzy se však zvedli a odtáhli k Beretu s dvaceti tisíci mužů a dvěma tisíci jezdců. 5Juda tehdy tábořil v Elase s třemi tisíci vybraných mužů. 6Když viděli tak početné vojsko, dostali velký strach a mnozí utekli z  tábora, takže z nich zůstalo jen osm set mužů. 7Juda viděl, že se jeho vojsko rozuteklo právě před hrozící bitvou. Srdce se mu sevřelo, protože už neměl možnost svolat šiky.
    
8V této tísni vyzval zbylé vojáky: „Vzhůru do boje proti našim nepřátelům, snad se nám přece povede je porazit!“ 9Zrazovali ho od toho a namítali mu: „V žádném případě je nepřemůžeme; ale jestliže se teď zachráníme, vrátíme se později se svými bratry a budeme bojovat. Nyní je nás málo!“ 10Juda však prohlásil: "To nikdy neuděláme, abychom před nimi utíkali, a jestliže nadešla naše hodina, pak zemřeme statečně za své bratry! Nezůstaňme nic dlužni své slávě!“
    
11Nepřátelské vojsko vytáhlo z tábora a sešikovalo se k boji. Jízda se rozdělila na dvě části; v čele vojska šli prakovníci a lučištníci, v prvních řadách ti nejstatečnější. 12Bakchides byl na pravém křídle. Z obou stran se blížil šik za zvuku polnic; i z vojska Judova zaznívaly polnice 13a země duněla pochodem vojsk. Strhla se bitva, která trvala od rána až do večera.
    
14Juda viděl, že Bakchides a jádro jeho vojska jsou na pravém křídle. Shromáždil kolem sebe ty nejodvážnější, 15rozdrtil pravé křídlo nepřátel a pronásledoval je až k azotské hoře. 16Když na levém křídle uviděli, že jejich pravé křídlo je rozdrceno, hnali se na Judu a jeho vojsko zezadu. 17Rozpoutal se zuřivý boj, na obou stranách mnoho raněných padlo. 18Padl i Juda a ostatní se rozutekli.
    
19Jonatan a Šimon vzali svého bratra a pohřbili ho v hrobě jeho otců v Modinu. 20Oplakávali ho a celý Izrael naříkal s velikým kvílením. Mnoho dní pro něho truchlili 21a říkali: „Jak padl hrdina, vysvoboditel Izraele!“
    
22Ostatní Judovy činy, jeho bitvy, důkazy statečnosti a jeho velikostí nejsou zaznamenány, bylo jich totiž příliš mnoho.

RESPONSORIUM

Srov. 1 Mak 4, 8.9.10.9

O. Nebojte se útoku nepřátel, vzpomeňte, jak byli zachráněni naši otcové. * I nyní volejme k nebi a náš Bůh se nad námi smiluje.
V. Pamatujte na jeho podivuhodné činy, které ukázal na faraónovi a jeho vojsku v Rudém moři. * I nyní volejme k nebi a náš Bůh se nad námi smiluje.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu Sulpicia Severa

(Epist. 3, 6. 9-10. 11. 14-17. 21: SCh 133, 336-340)

Martin, chudý a skromný, vstupuje do nebe s velikým bohatstvím

     Martin věděl o svém skonu dlouho předem a řekl bratřím, že jeho tělesná schránka už brzy doslouží. A pak došlo k tomu, že bylo třeba, aby navštívil kandskou církevní obec. Neboť klerici té církevní obce se mezi sebou přeli a on si přál obnovit tam pokoj. A tak, ačkoli věděl, že je konec jeho života už blízko, pro tak důležitou věc se nezdráhal vydat na cestu. Domníval se, že by tím dobře dovršil své životní úsilí, kdyby po sobě zanechal to, že v té církevní obci opět nastal pokoj.
     Zdržel se tedy nějakou dobu v tom místě či v církevní obci, kam se odebral, a znovu nastolil pokoj mezi kleriky. Ale když pomýšlel na návrat do kláštera, začaly ho náhle opouštět tělesné síly. Svolal bratry a oznámil jim, že už odchází ze světa. A všichni měli veliký smutek a žal a svorně naříkali: "Proč nás opouštíš, otče? Komu nás opuštěné zanecháš? Na tvé stádo se vrhnou draví vlci; když pastýř padne, kdo nás uchrání před jejich tesáky? Víme, že toužíš po Kristu, ale tvá odměna je jistá a nezmenší se, dosáhneš-li jí později; smiluj se však nad námi a neopouštěj nás."
     Jejich nářek ho dojal – neboť byl vždycky ve spojení s Pánem plný soucitu – a říká se, že se dal do pláče; obrátil se na Pána a řekl na jejich nářek jen toto: "Pane, jestliže mě tvůj lid ještě potřebuje, neodmítám dále pracovat; ať se stane tvá vůle."
     Jaký to byl člověk! Nelze to vypovědět. Práce a námaha ho nezdolaly a neměla ho zdolat ani smrt; nevybral si jedno ani druhé: nebál se umřít ani neodmítal žít. Oči i ruce měl stále pozdvižené k nebi a jeho nepřemožený duch v modlitbě neumdléval. A když ho kněží, kteří se tehdy k němu sešli, prosili, aby dopřál úlevu svému ubohému tělu a obrátil se na bok, řekl: "Nechte mě, bratři, nechte mě hledět raději k nebi než k zemi, aby byl můj duch obrácen směrem k Pánu, neboť se už vydá na cestu."
     Když to řekl, uviděl nablízku ďábla. A řekl: "Co tu chceš, krvavá bestie? Ze mě, ty bídáku, nic nebudeš mít. Mě přijme náručí Abrahámovo." S těmito slovy odevzdal svého ducha nebi. Martin plný radosti je přijat do náručí Abrahámova. Martin, chudý a skromný, vstupuje do nebe s velikým bohatstvím.

RESPONSORIUM

_

O. Byl vpravdě svatý. V jeho ústech nebylo lsti, nikoho nesoudil, nikoho neodsoudil. * Mluvil o Kristu, o pokoji a milosrdenství.
V. Jaký to byl člověk! Nelze to vypovědět. Práce a námaha ho nezdolaly a neměla ho zdolat ani smrt, nebál se umřít ani neodmítal žít. * Mluvil o Kristu, o pokoji a milosrdenství.

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum

Iz 33, 2-3.5-6.7b-8.10
Modlitba v nouzi

V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)

Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
    Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
    když povstáváš, prchají pohané
    na všechny strany. -

Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
    zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
    moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
    bázeň Páně, to je jeho poklad. -

Poslové pokoje hořce pláčí. *
    Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
    na nikoho se nedbalo.

Nyní povstávám, říká Pán, *
    nyní se vzpínám, nyní se zvedám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Iz 33, 13-16
Bůh bude soudit spravedlivé

To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)

Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
    a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
    a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
    Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –

Kdo jedná správně *
    a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
    a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
    kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –

Takový bude přebývat na výsostech, *
    jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
    voda mu nevyschne nikdy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Sir 36, 11-17
Modlitba za Boží lid

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)

Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
    nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
    nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
    a svůj lid svou slávou. -

Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
    splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
    ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
    podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
    že ty jsi Pán, věčný Bůh. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.


Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.


EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Jana  

20, 19-31

Po osmi dnech přišel Ježíš

     Navečer toho prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“
     Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a dokud nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím!“
     Za týden byli učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a  Bůh můj!“ Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a uvěřili!“
     Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, s tvou pomocí byl svatý Martin stále připraven nést břemeno své biskupské služby i přijmout smrt a oslavil tě ochotným konáním tvé vůle; pomáhej i nám svou milostí, ať nás ani život ani smrt neodloučí od tvé lásky. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie