lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

8. listopad 2017
Posvěcení lateránské baziliky, svátek


VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Kriste, ty Vládce nad veškerou zemí,
tvůj lid ti zpívá chvály v tomto chrámě,
po roce opět jeho posvěcení
slavit dnes máme.

To místo zde se zve královskou síní,
v zářivé nebe branou otevřenou.
Ta vítá ty, co míří kroky svými
v otčinu věčnou.

Tento dům svatý tvůj lid shromažďuje,
na cestu světlem svátostí mu svítí,
pokrmem z nebe pak jej posiluje
pro věčné žití.

Shlédni k nám vlídně, Bože přelaskavý,
prosíme, veď vždy nás, tvé služebníky,
kteří tu svátek tvého chrámu slaví
s vroucími díky.

Buď věčná sláva nejvyšímu Otci,
stejná buď tobě, Spasiteli, Králi,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
celý svět chválí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).

Žalm 23 (24)
Pán vstupuje do své svatyně

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.

2 Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?

4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.

5 Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

Žalm 83 (84)
Touha po Boží svatyni

Tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme. (Žid 13, 14)

2 Jak tvé příbytky jsou milé, *
      Pane zástupů!
3 Po nádvořích Páně touží, *
      prahne duše má,
   srdce mé i tělo jásá *
      k Bohu živému.
4 I pták nachází svůj domov, *
      hnízdo vlaštovka,
   kam si ukládá své mladé, †
      u tvých oltářů – *
      Pane zástupů, Králi, Bože můj!
5 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, *
      kdo tě velebí! –

6 Šťasten, kdo tě vyhledává, *
      plný důvěry!
7 Z vyschlé rokle, kterou půjdou, *
      pramen učiní,
   brzký déšť ji požehnáním *
      vláhy zahalí.
8 Kráčejí vždy s větší silou, *
      hledí k Bohu na Sióně. –

9 Vyslyš moje zbožné prosby, *
      Pane zástupů!
   Modlitbě mé popřej sluchu, *
       Bože Jákobův.
10 Shlédni na náš štít, ó Bože, †
       pohleď jasně v tvář *
       Pomazanému! –

11 Lepší jeden den v tvém domě, *
       nežli doma sta!
    Lepší před svatyní Boží †
       ležet na prahu, *
       nežli meškat v stanech hříšných. –

12 Neboť Pán je štít i slunce, *
       milost je a čest.
    Neváhá a dobro dává *
       lidem bez úhon.
13 Šťasten je, kdo v tebe doufá, *
       Pane zástupů!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

Žalm 86 (87)
Boží město, matka všech národů

Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a je to naše matka. (Gal 4, 26)

1 Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
2     siónské brány nad všechna jákobská sídla. –

3 Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
4     „Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
   Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
      ti všichni v něm jsou narozeni.
5 Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
      Protože ten si zbudoval Svrchovaný. –

8 Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
      „Ti všichni jsou v něm narozeni.“
7 Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
      „Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

V. Pane, u tebe je pramen žití.
R. Jen ve tvém světle můžem světlo vidět.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Petra

2, 1-17
Staňte se živými kameny pro duchovní chrám

     1Nechte všeho, co je špatné, každou neupřímnost, přetvářku, závist a všechno pomlouvání; 2jako novorozené děti žádejte duchovní, nefalšované mléko, abyste jím rostli ke spáse. 3Vždyť jste okusili, jak dobrý je Pán.
    
4K němu přistupujte, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný, 5a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. 6V Písmu o tom stojí: Hle, kladu na Sión kámen vyvolený a vzácný, kámen nárožní. Kdo v něj uvěří, jistě nebude zklamán.
    
7Vám tedy, protože věříte, přináší čest, ale těm, kdo nevěří, je to kámen, který lidé při stavbě odhodili, ale právě on se stal kvádrem nárožním, 8kamenem, na který se naráží, balvanem, přes který se klopýtá. Narážejí na něj, protože odmítli přijmout víru. K tomu také byli určeni. 9Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. 10Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží, žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.
    
11Milovaní, jako cizince a přistěhovalce vás napomínám: zdržujte se tělesných žádostí, protože ony bojují proti duši. 12Veďte mezi pohany vzorný život. Oni sice o vás mluví jako o špatných lidech, ale když budou pozorovat, že konáte dobro, budou velebit Boha v den navštívení.
    
13Kvůli Pánu se podřizujte každému lidskému zřízení: ať už je to král jako svrchovaný vládce, 14nebo místodržitelé, kteří jsou od něho posíláni trestat zločince a vyznamenávat ty, kdo jednají správně. 15Vždyť tak to chce Bůh, abyste svým dobrým chováním umlčovali nevědomost nerozumných lidí. 16Jednejte jako lidé svobodní, a ne jako lidé, kteří svobodou zakrývají svou špatnost, ale chovejte se jako Boží služebníci. 17Všechny ctěte, bratry milujte, Boha se bojte, krále mějte v úctě.

RESPONSORIUM

Srov. Tob 13, 16; Zj 21, 19-21

O. Městské hradby budou vyzdobeny drahokamy * a všechny brány Jeruzaléma budou vytvořeny z perel.
V. Brány Jeruzaléma budou postaveny ze safírů a smaragdů a všechny tvé zdi z drahokamů. * A všechny brány Jeruzaléma budou vytvořeny z perel.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Césaria z Arles

(Sermo 229, 1-3: CCL 104, 905-908)

Křtem jsme se všichni stali Božím chrámem

     Z milosti Kristovy slavíme dnes, nejmilejší bratři, s velikou radostí výročí posvěcení tohoto kostela. Pravým a živým chrámem Božím máme být my sami. Ale přesto právem všichni křesťané vděčně slaví výročí mateřského kostela církve, neboť vědí, že se v ní duchovně znovu narodili. Vždyť když jsme se poprvé narodili, byli jsme hodni Božího hněvu; ale druhé narození z nás učinilo nádoby milosrdenství.1 Poprvé jsme se narodili k smrti, druhé narození nás znovu povolalo k životu.
     Neboť my všichni, moji drazí, jsme byli před křtem chrámem ďáblovým, ale křtem jsme se stali chrámem Kristovým; a zamyslíme-li se pozorně nad spásou své duše, shledáváme, že jsme pravý a živý chrám Boží. Bůh nepřebývá jen v chrámech, vystavěných lidskýma rukama,2 ani v domě ze dřeva a kamene, ale především v duši, stvořené jako obraz Boží rukama Stvořitele, jak říká svatý apoštol Pavel: Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy.3
     A protože Kristus při svém příchodu vyhnal ďábla z našich srdcí, aby si v nás připravil svůj chrám, snažme se s jeho pomocí ze všech sil o to, aby v nás on sám nebyl potupen našimi zlými skutky. Neboť každý, kdo koná, co je zlé, tupí Krista. Předtím než nás Kristus vykoupil, byli jsme příbytkem ďáblovým, jak jsem už řekl; potom jsme se stali příbytkem Božím, neboť Bůh si z nás učinil svůj příbytek.
     A proto, moji drazí, chceme-li s radostí slavit výročí posvěcení kostela, nesmíme v sobě ničit zlými skutky živé chrámy Boží. Řeknu, co mohou všichni pochopit: Kdykoli přicházíme do kostela, připravme svou duši, aby byla taková, jaký chceme mít kostel.
     Chceš, aby bazilika čistotou jen zářila? Neposkvrňuj svou duši špínou hříchů. Chceš-li, aby byla bazilika plná světla, Bůh také chce, aby tvá duše nebyla temná, ale aby se stalo, co říká Pán: aby v nás svítilo světlo dobrých skutků, a tím aby byl oslavován ten, který je v nebi. Tak jako ty vstupuješ do tohoto kostela, tak chce Bůh vstoupit do tvé duše. Vždyť on to sám slíbil: Budu přebývat a chodit mezi nimi.4

     1 srov. Řím 9, 22.23
     2 srov. Sk 7, 48
     3 1 Kor 3, 17
     4 2 Kor 6, 16

RESPONSORIUM

Ez 47, 1. 9

O. Viděl jsem pramen vody, který vyvěral z chrámu, na pravé straně, aleluja. A všichni, k nimž voda dosáhla, * byli uzdraveni a volají: Aleluja, aleluja.
V. Při posvěcení chrámu zpíval lid chvalozpěvy a z jeho úst zaznívaly líbezné písně. * Byli uzdraveni a volají: Aleluja, aleluja.

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum

Iz 33, 2-3.5-6.7b-8.10
Modlitba v nouzi

V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)

Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
    Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
    když povstáváš, prchají pohané
    na všechny strany. -

Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
    zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
    moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
    bázeň Páně, to je jeho poklad. -

Poslové pokoje hořce pláčí. *
    Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
    na nikoho se nedbalo.

Nyní povstávám, říká Pán, *
    nyní se vzpínám, nyní se zvedám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Iz 33, 13-16
Bůh bude soudit spravedlivé

To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)

Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
    a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
    a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
    Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –

Kdo jedná správně *
    a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
    a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
    kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –

Takový bude přebývat na výsostech, *
    jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
    voda mu nevyschne nikdy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Sir 36, 11-17
Modlitba za Boží lid

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)

Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
    nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
    nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
    a svůj lid svou slávou. -

Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
    splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
    ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
    podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
    že ty jsi Pán, věčný Bůh. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.


Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.


EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Jana  

20, 19-31

Po osmi dnech přišel Ježíš

     Navečer toho prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“
     Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a dokud nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím!“
     Za týden byli učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a  Bůh můj!“ Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a uvěřili!“
     Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu.


Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, svatý, svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:

Všemohoucí a milosrdný Bože, ty nám dáváš všechnu potřebnou milost, abychom ti mohli správně a věrně sloužit; zbav nás všeho, co nám brání v plnění tohoto našeho poslání, ať bezpečně směřujeme k svému cíli a splní se na nás tvá zaslíbení. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie