lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

11. prosinec 2019
Doba adventní, 2. týden
2. týden žaltáře


RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hle, z pouště zní hlas jasný dost,
jenž deptá každou nepravost,
vyhosťme z nitra plané sny,
už svítá Ježíš z výšiny.

Prober se duše z mrákoty,
než tě kal hříchů zatopí.
Už nová hvězda vysvitla,
jež vyvede svět z moci zla.

Beránek je k nám posílán
za naše hříchy splatit daň.
Úpěnlivými prosbami
jej prosme o slitování.

Až jako blesk se vrátí zpět
a v pouta hrůzy sevře svět,
ať netrestá nás podle vin,
je však nám Otcem laskavým.

Ať slávou se Bůh Otec skví,
buď jeho Synu vítězství.
Nechť chvála Duchu, Plameni,
po všechny věky všude zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

I

2 Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

3 Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,

4 srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:

5 „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

6 Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,

7 jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

II

8 Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.

9 Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!

10 A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

11 Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!

12 Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

13 Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.

14 Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

3 Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?

4 Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.

5 Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.

6 Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

7 Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.

8 Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:

9 „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

10 Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.

11 Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

V.  Pane, náš Bože, obrať nás.
O.  Ukaž nám svou tvář a budeme spaseni.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

25, 6 – 26, 6
Boží hostina; píseň vykoupených

     25.6Hospodin zástupů vystrojí
všem národům na této hoře
tučné hody,
hody s výborným vínem;
budou to šťavnatá jídla
a vybraná vína.
7Na této hoře sejme
závoj, který halil všechny lidi,
přikrývku, která kryla všechny národy.
8Zničí smrt navždy,
Pán, Hospodin, setře slzy z každé tváře.
Odejme hanbu svého lidu na celé zemi,
neboť Hospodin to pravil.
    
9V ten den se řekne: „Hle, náš Bůh,
doufali jsme v něho, že nás vysvobodí;
on je Hospodin, v něho jsme doufali,
jásejme a radujme se z jeho spásy,
10neboť Hospodinova ruka spočine na této hoře.“
Moab bude rozdupán na svém místě,
jako se do hnojiště zadupává sláma.
11I když v něm roztáhne své ruce,
jako je roztahuje plavec, aby plaval,
Bůh jeho pýchu poníží
i přes nápor jeho rukou.
12Ochranné opevnění jeho hradeb strhne,
srazí a povalí do prachu na zem.
26.1V ten den se bude zpívat tato píseň v judské zemi:
     „Pevné město máme k spáse,
Pán je opatřil hradbami a valem.
2Otevřte brány, ať vejde spravedlivý národ,
který střeží věrnost.
3Jeho zásady jsou pevné,
zachováš mu pokoj,
neboť doufal v tebe.
    
4Doufejte v Hospodina navždy,
neboť Hospodin je skála navěky.
5Svrhl ty, kdo sídlí na výšinách,
pokoří nepřístupné město;
poníží ho až k zemi, do prachu ho srazí.
6Budou po něm šlapat nohy chudých, kroky ubohých.“

RESPONSORIUM

Zj 21, 3; Iz 25, 8

O. Slyšel jsem od trůnu mohutný hlas: Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat. * Oni budou jeho lidem, a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem.
V. Pán, Hospodin, zničí smrt navždy, setře slzy z každé tváře. * Oni budou jeho lidem, a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladů svatého biskupa Augustina na žalmy

(In ps. 109, 1-3: CCL 40, 1601-1603)

Bůh splnil svá zaslíbení skrze svého Syna

     Bůh určil čas pro svá zaslíbení a čas pro jejich splnění. Časem zaslíbení byla doba proroků až po Jana Křtitele. Od něho potom až do konce světa je čas, v němž bude splněno, co bylo přislíbeno.
     Bůh je věrný, sebe učinil naším dlužníkem ne tím, že by od nás něco přijal, nýbrž tím, že nám tolik přislíbil. Příslib mu byl málo, on si dokonce přál být vázán písemným záznamem; vystavil nám jakoby dlužní úpis na své přísliby. Až tedy začne své přísliby plnit, budeme moci podle toho, co bylo zapsáno, sledovat postup jejich naplňování.
     Jak jsme již často řekli, čas proroctví spadá v jedno s vyhlašováním zaslíbení. Bůh přislíbil věčnou spásu, nekončící blažený život s anděly a neporušitelná dědictví: trvalou slávu, blažený pohled do své tváře, posvěcení v nebeském příbytku a na základě vzkříšení z mrtvých konec strachu ze smrti. To je jeho jakoby poslední příslib, k němuž se sbíhají veškeré naše snahy, a až k tomu dospějeme, nebudeme už nic více hledat, nic více vyžadovat. Avšak on ve svých příslibech a předpovědích nezamlčel ani to, jak má dojít postupně k naplnění toho, co bude na konci.
     Přislíbil lidem božství, smrtelníkům nesmrtelnost, hříšníkům ospravedlnění, opovrženým oslavení. Bratři, poněvadž se ovšem lidem zdálo neuvěřitelným, co Bůh sliboval, že se totiž lidé, kteří jsou zde na zemi smrtelní, porušení, opovržení, slabí, prach a popel, stanou rovnými Božím andělům, nejen že s nimi uzavřel psanou smlouvu, aby uvěřili, ale ustanovil jim i prostředníka své věrnosti: a to ne nějakého velmože, nebo anděla či archanděla, nýbrž jediného Syna. Takže prostřednictvím tohoto svého Syna nám ukazuje a osvědčuje, jakou cestou nás chce přivést k cíli, který nám přislíbil.
     Bohu však nestačilo učinit svého Syna ukazatelem cesty: jej samotného učinil cestou, abys po ní kráčel, zatímco on tě povede, až touto cestou půjdeš. A tak jediný Boží Syn měl přijít k lidem, vzít na sebe lidskou přirozenost, a tím, co na sebe vzal, se stát člověkem, zemřít, vstát z mrtvých, vstoupit do nebe, zasednout po pravici Otce a splnit mezi národy, co přislíbil. Po naplnění svých příslibů mezi národy má pak splnit i to, že přijde vyžadovat, co svěřil: rozliší nádoby hněvu od nádob milosrdenství a splatí bezbožným, čím jim hrozil, a spravedlivým, co jim sliboval. To všechno tedy bylo nutno prorokovat, předem zvěstovat a sdělit, že se tak má stát, aby pak náhlé splnění těch věcí nevyvolávalo hrůzu, nýbrž aby bylo s vírou očekáváno.

RESPONSORIUM

Mich 7, 19; Sk 10, 43

O. Náš Bůh se znovu smiluje, * nebude dbát na naše viny, všechny naše hříchy svrhne do mořských propastí.
V. O něm vydávají svědectví všichni proroci, že skrze něho dostane odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří. * Nebude dbát na naše viny, všechny naše hříchy svrhne do mořských propastí.

PSALMODIE

Ant. 1 Bože, vše, co konáš, je svaté, kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?

Žalm 76 (77)
Vzpomínka na skutky Boží

Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se. (2 Kor 4, 8)

2 K Bohu volám, hlasitě křičím, *
      k Bohu volám, aby mě slyšel.
3 V den své tísně za Pánem hledím, †
      bez oddechu vztahuji ruce, *
      duše má se utěšit nedá.
4 Vzdychám, jak jen vzpomenu Boha, *
      duch můj zemdlí, začnu-li hloubat. –

5 Víčka oční nemohu zavřít, *
      neklidný jsem, neschopen slova.
6 Rozvažuji o starých dobách, *
      o těch dávno minulých létech.
7 Za noci tak přemítám v srdci, *
     rozjímám a srovnávám v duchu: –

8 „Což Pán může zavrhnout navždy? *
     Nikdy už se slitovat nemá?
9 Navždy se svou milostí skončil, *
      slovo jeho na věky zmlklo?
10 Zapomněl Bůh na slitování, *
      či svůj soucit odpírá z hněvu?“ –

11 Tak si říkám: „V tom je má bolest, *
       změnila se pravice Páně!“
12 Stále myslím na Boží skutky, *
       myslím na tvé někdejší divy!
13 Uvažuji o všech tvých dílech, *
       probírám tvé veliké činy. –

14 Bože, vše, co konáš, je svaté! *
       Kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?
15 Ty jsi Bůh, jenž zázraky dělá, *
       svou moc dal jsi národům poznat
16 a svou paží spasil svůj národ, *
       Jákoba a Josefa syny. –

17 Uzřely tě vody, můj Bože, †
       uzřely tě, chvěly se hrůzou, *
       zabouřily hlubiny mořské.
18 Mraky proudem chrlily vodu, †
       mračna zněla dunivým hlasem, *
       šípy tvé se míhaly jimi.
19 Ryk tvých hromů pod koly duněl, †
       blesky plály přes celý obzor, *
       všechna zem se chvěla a třásla. –

20 Tvoje cesta vedla nás mořem, †
       tvoje stezka spoustami vodstev, *
       aniž nechals za sebou stopy.
21 Svůj lid jak stádo vedl jsi rukou *
       Mojžíšovou a Áronovou.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Bože, vše, co konáš, je svaté, kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?

Ant. 2 Mé srdce jásá v Pánu: on ponižuje i povyšuje.

Kantikum
Ponížení jásají v Bohu
1 Sam 2, 1-10
Mocné svrhl z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi. (Lk 1, 52-53)

1 Mé srdce jásá v Pánu, *
      můj Bůh mě vysoko povýšil.
   Směle otvírám ústa na své nepřátele, *
      neboť se smím radovat z jeho pomoci. –

2 Nikdo není tak svatý jako Pán, †
      a mimo něj není jiný, *
      a není mocný, jako je náš Bůh.
3 Jen pořád pyšně nehovořte, *
      nemluvte opovážlivě!
   Bůh je Pán hlubokého poznání, *
      on váží lidské skutky. –

4 Luky silákům se lámou, *
      ale slabí se opásají silou.
5 Kdo byl dřív sytý, hledá teď práci jen za chléb, *
      kdo hladověl, ten má teď hojnost.
   Neplodná porodí mnoho synů, *
      matka četných dětí vadne. –

6 Pán posílá smrt i život dává, *
      přivádí do říše mrtvých a opět vrací.
7 Pán dává bohatství i chudobu, *
       on ponižuje i povyšuje.
8 Chudáka pozvedá z prachu, *
       z bláta povyšuje nuzného,
   aby ho posadil mezi knížata *
       a vykázal mu čestné místo.
   Vždyť od Pána jsou základy země, *
       její okrsek postavil na nich. –

9 Chrání kroky svých zbožných, †
        bezbožní v temnotách hynou, *
        člověk jen svojí silou nezmůže nic.
10 Pána se děsí jeho protivníci, *
        z nebe na ně burácí hromem.
    Pán bude soudit končiny země †
        a svému králi udělí vládu, *
        vysoko pozvedne svého Pomazaného.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Mé srdce jásá v Pánu: on ponižuje i povyšuje.

Ant. 3 Pán je král! Ty, celá země, jásej!

Žalm 96 (97)
Sláva Božího soudu

Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

1 Pán je král! Ty celá země jásej, *
      radujte se, četné ostrovy!
2 Mrak a temnota jej zahalují, *
      řád a právo drží jeho trůn.
3 Plamen ohně postupuje před ním, *
      nepřátele vůkol spaluje.
4 Jeho blesky ozařují obzor, *
      země při tom pohledu se chví.
5 Hory jako z vosku roztávají *
      před Pánem, jenž vládne nad zemí.
6 Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      jeho slávu vidí národy. –

7 Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
      bůžky marnými se honosí! *
      Všichni bohové se před ním koří.
8 Uslyšel to Sión, raduje se, †
      všechna judská města plesají *
      nad výroky tvého soudu, Pane!
9 Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
       všechna božstva předčíš na výsost. –

10 Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
       životy svých věrných ochrání, *
       vyprostí je z rukou bezbožníků.
11 Světlo svítí lidem spravedlivým, *
       radost lidem srdce čistého.
12 Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
       jeho svaté jméno velebte!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán je král! Ty, celá země, jásej!

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 7, 14b-15
Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emanuel – to je „Bůh s námi“. Bude jíst smetanu a med, aby uměl zavrhovat zlo a volit dobro.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
V. A jeho sláva se ukáže v tobě.
R. Zazáří Pán.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Bude sedět na Davidově trůnu a bude vládnout po všechny věky, aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Bude sedět na Davidově trůnu a bude vládnout po všechny věky, aleluja.

PROSBY

Náš Pán Ježíš Kristus nás navštěvuje ve svém milosrdenství. Vzývejme ho a radostně volejme:
     PŘIJĎ, PANE JEŽÍŠI.

Tys vyšel od Otce a přioděl ses šatem našeho lidství,
osvoboď člověka zachváceného nákazou hříchu.
Až přijdeš, zjeví se na tvých vyvolených tvá sláva,
kéž při tvém nynějším příchodu hříšníci poznávají, že tvé milosrdenství nikdy nepřestává.
Pane Ježíši Kriste, zakládáme si na tom, že tě smíme chválit,
navštiv nás a uděl nám svoji spásu.
Skrze víru už jsi nás přivedl k světlu,
ať nás tvá spravedlnost vede k dobrému životu, abychom se ti líbili.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA

Všemohoucí Bože, ty nám přikazuješ, abychom připravili cestu našemu Spasiteli; posiluj všechny, kdo toužebně očekávají jeho příchod, aby je nepřemohla únava a duchovní malátnost. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie