lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. duben 2019
Doba postní, 4. týden
4. týden žaltáře


RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. 

HYMNUS

Už, Kriste, Slunce svatosti,
temnoty z nitra vyhosti,
ať naplní nás ctností zář,
když brány dne zas otvíráš.

Všem skýtáš milostivý čas:
kající srdce probuď v nás,
ať láskou svou nás napravíš,
když snášels nás tak dlouho již.

Nám uděl tolik lítosti,
ať můžeš proudem milostí
smýt z nás i skvrny těžších vin
tím větším smilováním svým.

Už nastává den, tvůj to den,
zas všechno skvít se bude v něm.
Nuž, radujme se, že i nás
tvá milost vede v jeho jas.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán je zachránil před nepřítelem.

Žalm 78, 40-72
Dobrota Boží a nevěrnost národa v dějinách spásy

Tyto věci se staly nám pro výstrahu. (1 Kor 10, 6)

IV

40 Kolikrát v poušti dráždili jej, *
       kolikrát ve stepi uráželi!

41 Zkoušeli Boha zas a zas, *
       rmoutili Svatého Izraele.

42 Neměli v paměti jeho moc, *
       den, kdy je zachránil před nepřítelem, –

43 když činil znamení v Egyptě, *
       svoje divy v tanejských pláních.

44 Vodu v řekách tam proměnil v krev, *
       z potoků ani se nedalo napít.

45 Hmyz poslal na Egypt, aby je žral, *
       spousty žab, aby je sužovaly. –

46 Úrodu jejich dal sarančím, *
       kobylkám to, čeho dobyli prací.

47 Vinice potloukl krupobitím, *
       morušovníky sežehl jíním.

48 Na jejich dobytek dopustil mor, *
       nákazou porážel jejich stáda. –

49 Seslal na ně svůj plamenný hněv, †
       rozhorlení, hrozby a rány, *
       celé zástupy neblahých poslů.

50 Naplno hněvu průchod dal, †
       ani smrti je neuchránil, *
       životy jejich dal na pospas moru.

51 Prvorozence pobil jim, *
       vše prvně zplozené v Chámových stanech.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán je zachránil před nepřítelem.

Ant. 2 Pán je přivedl ke své svaté hoře.

V

52 Svůj lid jak ovce vyvedl pak, *
       jako své stádo je provázel pouští.

53 Vodil je bezpečně, neměli strach, *
       nepřátele však zhltilo moře.

54 Do svaté země své přivedl je, *
       k horám, jež pro ně svou pravicí dobyl.

55 Před jejich tváří pohany hnal, †
       dědictví jejich jim rozdělil losem, *
       v jejich stanech pak lid jeho bydlil. –

56 Oni však pokoušeli ho dál, †
       dráždili Pána, Nejvyššího, *
       nedbali na jeho přikázání.

57 Odpadli, byli mu nevěrní †
       tak jako jejich otcové kdysi, *
       selhali, podobni zrádnému luku.

58 Pohoršovali jej na výšinách, *
       rozhořčovali ctěním svých model. –

59 Slyšel je Pán a pojal ho hněv, *
       tvrdě se odřekl Izraele.

60 Opustil v Silo svatyni svou, *
       stánek, v němž přebýval mezi lidmi.

61 Síle své padnout dal v zajetí, *
       slávě své do rukou nepřítele.

62 Cizímu meči vydal svůj lid, *
       na své dědictví zanevřel zcela.

63 Jinochy jejich pohltil žár, *
       pannám nezněly svatební písně.

64 Jejich kněze povraždil meč, *
       nebylo při pohřbech vdovského nářku.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán je přivedl ke své svaté hoře.

Ant. 3 Vyvolil si Judův kmen, Davida zvolil svým služebníkem, ať pase Izraele, dědictví svoje.

VI

65 Až jako ze spánku vzbudil se Pán, *
       jak silák procitlý z opojení.

66 Nepřátele pak po zádech bil, *
       zahrnul je navěky hanbou.

67 Povrhl stanem Josefovým, *
       nevyvolil si Efraimovce,

68 nýbrž si vyvolil Judův kmen, *
       zamiloval si horu Sión.

69 Stánek jak nebe si zbudoval, *
       pevný jak zem, co pro věky stvořil. –

70 Davida zvolil svým služebníkem, *
       z ovčí ohrady přivedl si jej,

71 od ovčích matek jej povolal, †
       ať pase Jákobův lid, svůj národ, *
       Izraele, dědictví svoje.

72 Ten s čistým srdcem pásl je rád, *
       pevnýma rukama moudře je vodil.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vyvolil si Judův kmen, Davida zvolil svým služebníkem, ať pase Izraele, dědictví svoje.

V. Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu.
O. Aby se ukázaly jeho skutky.

PRVNÍ ČTENÍ

Ze čtvrté knihy Mojžíšovy

20,1-13;21,4-9

Voda ze skály a měděný had

     20.1V prvním měsíci přišlo celé společenství izraelských synů na poušť Sin. Lid se usadil v Kadeši. Maria tam zemřela a byla tam pochována.
    
2Nebylo vody pro takové množství, srotili se tedy proti Mojžíšovi a Árónovi. 3Lidé se s Mojžíšem hádali a říkali: „Kéž bychom zemřeli, jako zahynuli naši bratři před Hospodinem! 4Proč jste přivedli Boží obec na tuto poušť, abychom zde zemřeli my i náš dobytek? 5Proč jste nás vyvedli z Egypta, abyste nás přivedli na toto ošklivé místo? Není to místo k setí, je bez fíkovníků, vinic, granátovníků, a ani vodu nemáme k pití!“
    
6Mojžíš a Árón přišli ze shromáždění ke vchodu do stánku schůzky a padli na svou tvář. 7Ukázala se jim Hospodinova sláva a Hospodin řekl Mojžíšovi: 8„Vezmi si hůl a shromáždi všechny, ty a tvůj bratr Árón. Před nimi poručte skále, aby vydala svou vodu. Vyvedeš jim vodu ze skály a napojíš všechny i jejich dobytek.“
    
9Podle rozkazu Mojžíš vzal hůl, která byla před Hospodinem, s Árónem 10shromáždil všechny před skálu a řekl jim: „Slyšte, buřiči! Vyvedeme vám z této skály vodu?“ 11Mojžíš zvedl svou ruku, udeřil dvakrát holí do skály, a vytryskla hojná voda. Pili všichni lidé i jejich dobytek.
    
12Hospodin však řekl Mojžíšovi a Árónovi: „Protože jste mi nevěřili, že bych se mohl osvědčit před očima izraelských synů jako svatý, neuvedete toto množství do země, kterou jim chci dát.“ 13To jsou vody Meriby, to je Hádky, kde se izraelští synové hádali s Hospodinem a kde jim dal důkaz své svatosti.
    
21.4Od hory Hor táhli směrem k Rákosovému moři, aby obešli zemi Edomitů, a lid už omrzelo být stále na cestě. 5Lidé mluvili proti Bohu i Mojžíšovi: „Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abychom umřeli tady na poušti? Není chléb ani voda. Už máme dost té hladové stravy.“ 6Hospodin poslal proto na lid jedovaté hady, jejichž uštknutí způsobilo smrt mnoha lidí z Izraele. 7Lidé přišli k Mojžíšovi a řekli: „Hřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modli se k Hospodinu, aby od nás odstranil hady.“ a Mojžíš se modlil za lid. 8Hospodin řekl Mojžíšovi: „Udělej si hada a vztyč ho na kůl; každý uštknutý, když se na něj podívá, zůstane na živu.“ 9Mojžíš zhotovil měděného hada, vztyčil ho na kůl, a když had někoho uštkl a ten pohlédl na měděného hada, zůstal na živu.

RESPONSORIUM

Jan 3, 14.15.17

O. Jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, * aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný.
V. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. * Aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný.

DRUHÉ ČTENÍ

Z pastorační konstituce II. vatikánského koncilu o Církvi v dnešním světě

(Gaudium et spes, n. 37-38)

Veškerá lidská činnost se musí očistit a zdokonalit velikonočním tajemstvím

     Souhlasně se zkušeností všech dob přináší Písmo svaté lidstvu důkladné poučení, že lidský pokrok, který je velikým dobrem člověka, s sebou nese i velké pokušení: kde totiž došlo k porušení řádu hodnot a dobré se smísilo se zlým, dbají jednotlivci i skupiny jen o vlastní zájmy a ne o zájmy ostatních.
     Tak dochází k tomu, že svět už není místem opravdového bratrství a člověkova vzrůstající moc hrozí zničit samo lidstvo.
     Jak se dá tento neutěšený stav překonat? Křesťané prohlašují, že se musí veškerá lidská činnost, která je vlivem pýchy a nezřízené sebelásky dennodenně ohrožena, očistit a zdokonalit Kristovým křížem a zmrtvýchvstáním.
     Člověk, který byl Kristem vykoupen a v Duchu Svatém se stal novým stvořením, může a má milovat i věci, které Bůh stvořil. Přijímá je od Boha a hledí na ně s takovou úctou, jako by právě vycházely z Boží ruky.
     Je za ně svému Dobrodinci vděčný a užívá stvořených věcí a těší se z nich v duchu chudoby a vnitřní svobody. To ho uvádí do pravého vlastnění světa: jako by neměl nic, a zatím má všecko.1 Všecko je vaše. Vy však patříte Kristu a Kristus Bohu.2
     Boží Slovo, kterým bylo všecko stvořeno, se stalo tělem a přebývalo v lidském světě;3 jako dokonalý člověk vstoupilo do světových dějin, pojalo je v sebe a v sobě je soustředilo jako pod jednou hlavou.4 To on nám zjevuje, že Bůh je láska,5 a zároveň nás učí, že základním zákonem lidské dokonalosti, a tedy také přetvořením světa, je nové přikázání lásky.
     Ty, kdo věří Boží lásce, ujišťuje, že se cesta lásky otevírá všem lidem a že snaha o uskutečnění všelidského bratrství není marná. Zároveň nás vybízí, abychom tuto lásku neuplatňovali jen ve velkých věcech, ale především v každodenním běžném životě.
     Pro všechny nás hříšníky podstoupil smrt6 a svým příkladem učí, že je také třeba nést kříž, který tělo a svět kladou na ramena těm, kdo hledají mír a spravedlnost.
     Zmrtvýchvstáním se Kristus stal Pánem, jemuž byla dána všecka moc na nebi i na zemi,7 a mocí svého Ducha nyní dále působí v srdcích lidí; nejenže v nich vyvolává touhu po budoucím věku, ale zároveň také oživuje, očišťuje a posiluje ušlechtilé úmysly, jimiž se lidské společenství snaží učinit svůj život lidštějším a tomuto cíli podřídit celou zemi.
     Dary Ducha jsou však různé: jedny volá k tomu, aby vydali viditelné svědectví touhy po nebeském domově a uchovávali ji, aby byla v lidském společenství živá, jiné vyzývá, aby se věnovali pozemské službě člověku a touto službou vytvářeli předpoklady pro nebeské království.
     Všechny ovšem osvobozuje, aby nedbali na sebe a využívali všech sil země pro život člověka, a tak směřovali do budoucna, kdy se lidstvo samo stane Bohu příjemnou obětí.8

     1 srov. 2 Kor 6, 10
     2 1 Kor 3, 22-23
     3 srov. Jan 1, 3.14
     4 srov. Ef 1, 10
     5 1 Jan 4, 8
     6 srov. Jan 3, 14-18; Řím 5, 8-10
     7 srov. Sk 2, 36; Mt 28, 18
     8 srov. Řím 15, 16

RESPONSORIUM

2 Kor 5, 15; Řím 4, 25

O. Kristus zemřel za všechny, * aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých.
V. Byl vydán na smrt pro naše hříchy a vstal z mrtvých pro naše ospravedlnění. * Aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých.

PSALMODIE

Ant. 1 Dobré je opěvovat, Nejvyšší, tvé jméno, zrána tvou milosrdnost hlásat.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele

Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

2 Dobré je oslavovat Pána, *
      opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
3 zrána tvou milosrdnost hlásat, *
      za noci potom tvoji věrnost
4 s desítistrunnou harfou, s lyrou *
      a s chvalozpěvy při citeře. –

5 Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
      já plesám nad dílem tvých rukou. –

6 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
      jak myšlenky tvé přehluboké!
7 Nerozumný to nepochopí, *
      bláhový pro to nemá smysl.
8 Ať jako plevel bují hříšní, *
      ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
   to všechno jim je k věčné zkáze: *
9      ty však jsi navždy svrchovaný! –

10 Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
       tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
       bezbožní budou rozprášeni.
11 Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
       olejem čerstvým pomazals mě.
12 Zvysoka shlížím na odpůrce, *
       naslouchám řečem pomlouvačů. –

13 Jak palma vzkvete spravedlivý, *
       vzroste jak libanonský cedr.
14 Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
       pokvetou na nádvořích Božích.
15 Ponesou ovoce i v stáří, *
       zůstanou šťavnatí a svěží
16 a budou svědčit: Pán je věrný, *
       je skála má, je právo samo.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Dobré je opěvovat, Nejvyšší, tvé jméno, zrána tvou milosrdnost hlásat.

Ant. 2 Dám vám nové srdce a nového ducha do vašeho nitra.

Kantikum
Bůh obnoví svůj lid
Ez 36, 24-28
Budou jeho lidem a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem. (Zj 21, 3)

24 Vezmu vás z národů †
       a shromáždím ze všech zemí, *
       a přivedu do vaší země.
25 Vyleji na vás čistou vodu †
       a očistíte se od všech vašich nečistot, *
       a ode všech vašich model vás očistím. –

26 Dám vám nové srdce *
       a nového ducha vložím do vašeho nitra,
    vezmu z vašeho těla srdce kamenné *
       a dám vám srdce z masa.
27 Svého ducha vložím do vás †
       a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *
       a dbali na má ustanovení a konali je. –

28 Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †
       a budete můj lid *
       a já budu váš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Dám vám nové srdce a nového ducha do vašeho nitra.

Ant. 3 Pane, v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka

Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)

2 Pane, náš vladaři, †
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
      velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –

3 Navzdory odpůrcům †
      už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
      že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –

4 Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
      anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
5 co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
      Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –

6 Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
      ověnčil jsi ho slávou a ctí;
7 jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
      všechno mu k nohám položil:
8 ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
9     na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
      co jen se hemží stezkami vod. –

10 Pane, náš vladaři, *
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 1, 16-18
Umyjte se čistě! Odstraňte své špatné skutky pryč z mých očí; přestaňte jednat zle, učte se jednat dobře: hledejte spravedlnost, přispějte utlačenému, sirotku pomozte k právu, zastaňte se vdovy. Nuže suďme se – praví Hospodin. I kdyby jak šarlat byly vaše hříchy, vybílí se jako sníh. I kdyby se červenaly jako purpur, budou jako bílá vlna.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
V. Před slovem, které zkázu přináší.
R. Z tenat lovců.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Nikdo nikdy tak nemluvil, jako mluví tento člověk.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Nikdo nikdy tak nemluvil, jako mluví tento člověk.

PROSBY

Celým svým životem děkujme Kristu, našemu Spasiteli, a s důvěrou ho prosme:
     PANE, PŘISPĚJ NÁM NA POMOC SVOU MILOSTÍ.

Dej nám, ať si zachováme tělo neposkvrněné,
aby v nás mohl přebývat Duch Svatý.
Nauč nás neúnavně sloužit našim bratřím
a celý den ve všem plnit tvou vůli.
Dej nám touhu po chlebě věčného života,
který nám dáváš ty sám.
Kéž se za nás přimlouvá tvá Matka, útočiště hříšníků,
abys nám odpustil naše hříchy.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA

Milosrdný Bože, ty dobře víš, že to, co konáme bez tebe, se ti nemůže líbit, veď proto všechno naše myšlení i jednání. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie