Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. prosinec 2020
Doba adventní, 4. týden
4. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS
Proroci rozhlašují zvěst,
že Kristův příchod blízký jest,
nadchází spásonosný čas
milosti, jíž vykoupí nás.

Už prosvítá den nový tmou
a nitra se již blahem dmou,
když pravdivými slovy Jan
o příští slávě mluví k nám.

Toť onen první příchod byl,
kdy Pán ne proto sestoupil
svět ztrestat, ale uzdravit
vše choré, padlých spásou být.

Ten druhý příchod zvěstuje,
že přede dveřmi Kristus je,
by věnce slávy svatým dal
a věrné do své říše vzal.

S příslibem světla věčnosti,
hle, hvězda spásy už se skví,
a zve nás svými paprsky
ve věčný pokoj nebeský.

Jen tebe, Kriste, chce náš duch
uzřít tak, jak jsi pravý Bůh.
To nazírání pak se nám
tvou ustavičnou chválou staň. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství

Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)

I

¹ Oslavuj Pána, duše má, *
      mé nitro jeho svaté jméno!
² Oslavuj Pána, duše má, *
      na jeho dobra nezapomeň! –

³ Všechny tvé viny odpouští, *
      ze všech tvých neduhů tě léčí;
⁴ tvůj život chrání záhuby, *
      věnčí tě láskou, slitováním;
⁵ on blahem sytí tvoje dny, *
      jak orlu obnovil tvou mladost. –

⁶ Pán koná skutky milosti: *
      všem utlačeným zjedná právo.
⁷ Ukázal cestu Mojžíši, *
      své skutky dětem Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

II

⁸ Vlídný a laskavý je Pán, *
      shovívavý a milosrdný.
⁹ Nechce se ustavičně přít, *
      navěky v hněvu setrvávat.
¹⁰ Nesplácí hříchy, nejedná, *
      jak pro své viny zasloužíme. –

¹¹ Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
      tak velkou lásku má k svým věrným.
¹² Jak od východu k západu *
      vzdaluje od nás naše viny.
¹³ Jak otec dětem odpouští, *
      Pán je k svým věrným milostivý.

¹⁴ Ví, z čeho jsme stvořeni, *
      má na mysli, že jsme jen hlína.
¹⁵ Jsou jako tráva lidské dny: *
      rozkvetou jako polní kvítek,
¹⁶ zavane vítr, sfoukne jej, *
      a stopy po něm nezůstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

III

¹⁷ Však láska Páně do věků, *
      je dobrotiv až k dětem dětí
¹⁸ u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
      a plní jeho přikázání.
¹⁹ Pán zřídil si trůn v nebesích *
      a jeho vláda řídí vesmír. –

²⁰ Oslavte Pána, chvalte jej, †
      vy jeho poslové, vy silní, *
      kdo konáte, co on vám káže!
²¹ Oslavte Pána, zástupy, *
      vy, kdo jste v službách jeho vůle!
²² Oslavte Pána, díla Páně, †
      všude, kam sahá jeho vláda! *
      Oslavuj Pána, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

V. Kéž se mi dostane, Pane, tvé lásky.
O. Pomoz mi podle svého slibu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

¹Slyšte mě všichni, kdo usilujete o spravedlnost,
kdo hledáte Hospodina!
Pohleďte na skálu, z níž jste vytesáni,
na hlubokou jámu, z níž jste vykopáni!
²Pohleďte na Abraháma, svého otce,
na Sáru, která vás porodila!
Jako jediného jsem ho povolal,
požehnal jsem mu a rozmnožil ho.

³Proto se Hospodin slituje nad Siónem,
slituje se nad všemi jeho sutinami.
Změní jeho poušť v Eden,
jeho pustinu v zahradu Hospodinovu.
Zazní tam radost a veselí,
díkůvzdání a chvalozpěvy.

⁴Věnujte mi pozornost, můj lide,
slyšte mě, národy!
Ode mne vyjde zákon,
své právo ustanovím světlem pro národy.
⁵Blízko je má spravedlnost,
vzešla má spása
a má ramena budou národy soudit;
ostrovy budou ve mě doufat
a čekat na mé rámě.

⁶Zdvihněte k nebi své oči
a pohleďte dolů na zem:
jako dým se nebesa rozplynou,
země se rozpadne jak oděv,
její obyvatelé stejně tak zhynou.
Má spása však potrvá navždy,
neskončí má spravedlnost.

⁷Slyšte mě všichni, kdo znáte spravedlnost,
lide, v jehož srdci je můj zákon!
Nebojte se pohany od lidí,
jejich urážek se nestrachujte!
⁸Jak oděv je budou hlodat červi,
jak vlnu je sežerou moli.
Má spravedlnost však potrvá navždy,
má spása po všechna pokolení.

⁹Povstaň, povstaň, sílu si oblékni,
Hospodinovo rámě,
povstaň jako za dávných dnů,
za odvěkých pokolení!
¹⁰Což ty jsi nerozťalo Rahab,
neprobodlo draka?
Což jsi nevysušilo moře,
vody velkého oceánu?
Z mořské hlubiny jsi učinilo cestu,
aby přešli vykoupení.

¹¹Vrátí se ti, které vykoupil Hospodin,
s jásotem přijdou na Sión,
věčné veselí bude jim věnčit hlavy,
dojdou radosti a veselí,
prchne starost a vzdychání.

RESPONSORIUM

O. Věnujte mi pozornost, můj lide, slyšte mě, národy. * Blízko je má spravedlnost, vzešla má spása.
V. Vrátí se ti, které vykoupil Hospodin, s jásotem přijdou na Sión. * Blízko je má spravedlnost, vzešla má spása.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „Proti bludaři Noetovi“ od svatého kněze Hippolyta

     Je jeden Bůh, bratři, a toho nepoznáme odjinud než ze svatých Písem. Snažme se proto zvědět všechno, co božská Písma oznamují, a poznat všechno, čemu učí. Věřme tak, abychom zrakem své víry viděli Otce takovým způsobem, jakým on chce být viděn; jakým způsobem chce, aby byl Syn oslavován, takovým jej oslavujme; a jakým způsobem chce, aby byl dáván Duch Svatý, takovým jej přijměme. Při poznávání toho, co nám Bůh dává, neprosazujme svou vlastní vůli ani svůj vlastní názor, ani s tím nezacházejme s násilím, ale chápejme to tak, jak nás on sám chtěl poučit skrze svatá Písma.
     Protože byl sám a neměl nic, co by s ním sdílelo věčnost, rozhodl se Bůh stvořit svět. Svět stvořil Bůh myšlenkou, vůlí a slovem, vyvstal mu ihned, vzniklý tak, jak on chtěl. Nám tedy postačí vědět pouze to, že nic není stejně věčného jako on. Kromě něho nebylo nic, jen on sám ve vší své plnosti. Nebyl ovšem ani nerozumný, ani nemoudrý, ani bezmocný, ani bezradný. Bylo v něm všechno, on sám byl vším. Když chtěl a způsobem, jakým chtěl, zjevil v době, kterou sám u sebe určil, své Slovo, skrze něž všechno vytvořil.
     Poněvadž měl toto Slovo v sobě a stvořenému světu bylo neviditelné, učinil je viditelným, když je poprvé vyslovil. Zrodil světlo ze světla, a tak poskytl tvorstvu Pána, svou vlastní myšlenku. Ten byl dříve viditelný pouze jemu, světu však byl neviditelný; on jej učinil viditelným, aby svět mohl být spasen, až jej uzří při jeho zjevení.
     Právě on je Boží myšlenka, jež se poté, co vyšla, ukázala na světě v podobě Božího dítěte. Všechno povstalo jeho mocí, on sám však vychází z Otce.
     Bůh dal Zákon a proroky. A když dal proroky, přiměl je mluvit vlivem Ducha Svatého, aby prodchnuti Otcovou mocí zvěstovali Otcovy záměry a vůli.
     Tak se tedy Boží Slovo stalo zjevným, jak praví svatý Jan. On vlastně stručně shrnuje to, co bylo řečeno proroky, a prokazuje přitom, že to je to Slovo, jehož mocí se vše stalo. Říká přece: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. Všechno povstalo skrze ně, a bez něho nepovstalo nic.¹ A dále říká: Svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali.^{2
     1} Jan 1, 1.3
     ² Jan 1, 10-11

RESPONSORIUM

O. Dítě se nám narodí a bude se nazývat mocný Bůh: * Zasedne na trůn svého otce Davida a bude vládnout.
V. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. * Zasedne na trůn svého otce Davida a bude vládnout.

PSALMODIE

Ant. 1 Ze Siónu přijde všemohoucí Pán, aby zachránil svůj lid.

Žalm 107 (108)
Důvěra v Boha a prosba o pomoc

Protože Syn Boží je vyvýšen nad nebesa, hlásá se jeho sláva po celé zemi. (Arnobius)

² Jsem, Pane, připraven, jsem připraven, *
      zpívat a hrát ti. Procitni má duše!
³ Procitni, moje citero a harfo! *
      S vámi teď půjdu budit červánky. –

⁴ Tebe chci, Pane, chválit před národy, *
      tobě chci před lidmi všech krajů hrát.
⁵ Vždyť tvoje milost dosahá až k nebi, *
      tvá věrnost přesahuje oblaka.
⁸ Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích *
      a nad veškerou zemí slávu svou!
⁷ Aby tví věrní byli zachráněni, *
      pomoz svou pravicí a vyslyš nás! –

⁸ Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †
      „Zvítězím a Sichem přidělím, *
      přeměřím i úval sukotský.
⁹ Galaád i Manasse mi patří, †
      rovněž i Efraim, má přilbice, *
      Juda pak má velitelská hůl.
¹⁰ Moáb je mou umývací mísou; †
      na Edom pak botu postavím, *
      jásat budu nad Filištínskem.“ –

¹¹ Kdo přivede mě k hrazenému městu, *
      kdopak mě do Edomu provodí,
¹² ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *
      a jenž už s naším vojskem netáhneš!
¹³ Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *
      když pomoc od lidí je nicotná.
¹⁴ S Bohem však svedem divy udatenství, *
      on zdeptá naše ujařmitele!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ze Siónu přijde všemohoucí Pán, aby zachránil svůj lid.

Ant. 2 Kvůli Siónu nebudu mlčet, dokud jeho Spravedlivý nevzejde jako světlo.

Kantikum Radost nad novým Jeruzalémem Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém… bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. (Srov. Zj 21, 2)

^61,10 Srdečnou radost mám z Pána, *
          má duše jásá v mém Bohu:
       vždyť mě oblékl rouchem spásy, *
          zahalil mě pláštěm spravedlnosti,
       jako ženicha ozdobeného korunou, *
          jako nevěstu okrášlenou věncem. –

   ¹¹ Jako dává země vyrašit rostlinám *
          a zahrada vzejít setbě,
       tak dá Pán Bůh vyrašit spravedlnosti, *
          radostnému veselí přede všemi národy. –

 ^62,1 Už kvůli Siónu nebudu mlčet, *
          pro Jeruzalém nebudu zticha,
       dokud jeho spravedlivý nevzejde jako světlo, *
          jako planoucí pochodeň jeho spasitel. –

    ² A národy uzří tvého spravedlivého *
          a tvého slavného všichni králové.
       A nazvou tě novým jménem, *
          o kterém rozhodnou ústa Páně.
    ³ A budeš korunou slávy v rukou Páně, *
          královskou čelenkou v ruce svého Boha. –

    ⁴ Už ti nebudou říkat „Opuštěná“, *
          ani tvé zemi „Pustá“.
       A budeš se nazývat „Moje záliba“, *
          a tvá země „Oblíbená“.
       Neboť v tobě našel Pán zalíbení, *
          tvá země bude obydlená. –

    ⁵ V tobě bude bydlet jinoch s pannou, *
          v tobě budou přebývat tvoje děti.
       Jako se ženich raduje ze své nevěsty, *
          tak z tebe bude mít radost tvůj Bůh.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Kvůli Siónu nebudu mlčet, dokud jeho Spravedlivý nevzejde jako světlo.

Ant. 3 Duch Páně je nade mnou, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst.

Žalm 145 (146)
Blaženost těch, kdo doufají v Boha

Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)

¹ Oslavuj, moje duše, Pána! †
²     Slavit chci Pána po celý život, *
      hrát svému Bohu, co budu živ. –

³ V knížata důvěru nevkládejte, *
      v člověka, jenž je bezmocný:
⁴ vydechne duši, v svou zem se vrací, *
      veta je po jeho záměrech. –

   Šťasten, komu pomáhá Bůh Jákobův, *
⁵     kdo jen v Pána, svého Boha, doufá.
⁶ V toho, který stvořil nebesa i zem, *
      moře se vším tvorstvem, co v něm žije,
   který zachovává věrnost na věky, *
⁷     utištěným dopomáhá k právu,
   hladovící nasycuje pokrmem. *
      Pán to je, kdo vězňům vrací volnost. –

⁸ Pán to je, kdo slepým dává prohlédnout, *
      Pán, jenž pozdvihuje ponížené,
⁹ Pán to je, kdo cizím dává ochranu, *
      sirotkům a vdovám svoji pomoc.
   Pán to je, kdo spravedlivé miluje, *
      kdežto bezbožníky nechá zbloudit. –

¹⁰ Pán je král a bude vládnout na věky, *
      Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Duch Páně je nade mnou, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Tak praví Hospodin: vzejde z Jákoba vladař, povstane kníže z jeho středu. Dovolím mu a přistoupí ke mně. Budete mým lidem a já budu vaším Bohem.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
V. A jeho sláva se ukáže v tobě.
R. Zazáří Pán.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Nyní se splnilo všechno, co řekl anděl o Panně Marii.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Nyní se splnilo všechno, co řekl anděl o Panně Marii.

PROSBY

Bůh Otec poslal k naší spáse svého Syna. Pokorně ho prosme:
     PANE, PROKAŽ NÁM SVÉ MILOSRDENSTVÍ.

Nejlaskavější Otče, když se plní víry hlásíme k tvému Kristu svými ústy,
— dej, ať ho nezapřeme svými skutky.
Tys poslal svého Syna jako Spasitele,
— vzdaluj od nás a ze světa veškerou bolest.
Ať celý svět, naplněný radostí z příchodu tvého Syna,
— zakusí tvou radost v plné míře.
Pro své milosrdenství nám dej, ať žijeme na tomto světě rozvážně, spravedlivě a zbožně
— a s radostnou nadějí očekáváme Kristův slavný příchod.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tvůj Syn přijal tělo z Panny Marie a byl nám podobný ve všem kromě hříchu; připravujeme se oslavit jeho narození a prosíme tě: dej, ať nám otevře prameny tvého milosrdenství. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie