[ schovat menu ]

« Září 2020 »
NePoÚtStČtSo
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930 


16. září 2020, Středa
4. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 24. týden
Sv. Ludmily, mučednice, v Čechách památka, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

16. září 2020
Sv. Ludmily, mučednice, v Čechách památka, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


Narodila se kolem roku 860 a pocházela z knížecího rodu pšovského v severních Čechách. Když její manžel, kníže Bořivoj, krátce po sňatku přijal křest od sv. Metoděje na Velehradě (874), stala se i ona křesťankou a v opravdové víře a v lásce k slovanské bohoslužbě vychovala nejen své syny Spytihněva a Vratislava, ale i vnuka Václava. Staré životopisy vyzdvihují její horlivost v šíření křesťanství a dobročinnost. Nespokojení pohanští velmoži se po smrti Vratislava (921) spojili s jeho manželkou Drahomírou a nechali Ludmilu najatými vrahy usmrtit 15. IX. 921 na jejím vdovském sídle Tetíně u Berouna. Když nastoupil na trůn její vnuk Václav, dal přenést tělo této první české svaté mučednice do baziliky sv. Jiří na Pražském hradě (925).

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ludmilo, révo, v půdu Čech
z nebeských vinic štípená,
prolilas mučednickou krev,
své země matko vznešená.

Jak plodný, ušlechtilý kmen
milostí stále rozkvétáš,
palma tě zdobí s vavřínem
a z rudých růží věnec máš.

Mladého vnuka, anděla,
vedla jsi cestou k nebesům,
chráníc to světlo přeskvělé,
na které čekal český trůn.

Své malé stádo stále chraň,
záštito duší pokorných,
kterás tak milovala chrám
a bylas matkou ubohých.

Ovečko tichá, bělostná,
své tělo kladeš na oltář
a jako oběť očistná
svou smrtí víru podpíráš.

Kvůli tvé slávě zpěvem svým
dnes Boha chvalme s jásotem,
že naší matky vítězstvím
proslavil navždy českou zem. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství

Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)

I

1 Oslavuj Pána, duše má, *
      mé nitro jeho svaté jméno!

2 Oslavuj Pána, duše má, *
      na jeho dobra nezapomeň! –

3 Všechny tvé viny odpouští, *
      ze všech tvých neduhů tě léčí;

4 tvůj život chrání záhuby, *
      věnčí tě láskou, slitováním;

5 on blahem sytí tvoje dny, *
      jak orlu obnovil tvou mladost. –

6 Pán koná skutky milosti: *
      všem utlačeným zjedná právo.

7 Ukázal cestu Mojžíši, *
      své skutky dětem Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

II

8 Vlídný a laskavý je Pán, *
      shovívavý a milosrdný.

9 Nechce se ustavičně přít, *
      navěky v hněvu setrvávat.

10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
      jak pro své viny zasloužíme. –

11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
      tak velkou lásku má k svým věrným.

12 Jak od východu k západu *
      vzdaluje od nás naše viny.

13 Jak otec dětem odpouští, *
      Pán je k svým věrným milostivý.

14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
      má na mysli, že jsme jen hlína.

15 Jsou jako tráva lidské dny: *
      rozkvetou jako polní kvítek,

16 zavane vítr, sfoukne jej, *
      a stopy po něm nezůstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

III

17 Však láska Páně do věků, *
      je dobrotiv až k dětem dětí

18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
      a plní jeho přikázání.

19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
      a jeho vláda řídí vesmír. –

20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
      vy jeho poslové, vy silní, *
      kdo konáte, co on vám káže!

21 Oslavte Pána, zástupy, *
      vy, kdo jste v službách jeho vůle!

22 Oslavte Pána, díla Páně, †
      všude, kam sahá jeho vláda! *
      Oslavuj Pána, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

V. Ukaž mi, Pane, cestu svých přikázání.
R. Rozjímat budu nad tvými divy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy proroka Ezechiela

10, 18-22; 11, 14-25
Hospodinova velebnost opouští potrestané město

    
10.18Hospodinova velebnost odešla od chrámového prahu a usadila se nad cheruby. 19Cherubové pak zdvihli křídla, když vycházeli, a vznesli se od země přede mnou, a s nimi zároveň se zdvihla i kola. Zastavili se u vchodu do východní brány Hospodinova domu; velebnost Izraelova Boha byla nahoře nad nimi.
    
20Byly to stejné bytosti, které jsem viděl pod Izraelovým Bohem u řeky Kebaru a poznal jsem, že to byli cherubové. 21Každý měl čtveré vzezření a čtyři křídla a pod křídly měli jakoby lidské ruce. 22Co se týká jejich podoby: měly stejné vzezření, které jsem viděl u řeky Kebaru, a každý kráčel přímo vpřed.
    
11.14Hospodin mě oslovil: 15„Synu člověka, o tvých bratřích, o bratřích tvých, o lidech, kteří byli s tebou odvlečeni do vyhnanství, i o celém Izraelově domě, o všech říkají jeruzalémští obyvatelé: ‚Daleko jsou od Hospodina, nám je dána země do vlastnictví!‘ 16Proto řekni: Tak praví Pán, Hospodin: Ačkoli jsem je dal daleko odvést mezi národy a rozptýlil jsem je po zemích, budu jim nakrátko svatyní v zemích, do kterých přišli. 17Proto řekni: Tak praví Pán, Hospodin: Shromáždím vás z národů a seberu vás ze zemí, v nichž jste rozptýleni, a dám vám izraelskou zemi. 18Přijdou tam a vyvrhnou z  ní všechny její modly a všechny její ohavnosti. 19Dám jim nové srdce a do jejich nitra vložím nového ducha; odejmu z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa, 20aby následovali mé zákony, zachovávali má přikázání a plnili je; budou mým lidem a já budu jejich Bohem. 21Těm však, jejichž srdce následuje modly a ohavnosti, uvalím na hlavu jejich chování," – praví Pán, Hospodin.
    
22Tu zdvihli cherubové křídla a kola se zdvihla současně s nimi. Velebnost Izraelova Boha byla nahoře nad nimi. 23Tu Hospodinova velebnost vystoupila ze středu města a zastavila se na hoře, která je na východ od města.
    
24Potom mě síla zdvihla a přivedla mě ve vidění, v Božím duchu, do Chaldejska k vyhnancům. A vidění, které jsem měl, vzdálilo se ode mě. 25Vypravoval jsem pak vyhnancům všechno, co mi Hospodin ukázal.

RESPONSORIUM

Ez 10, 4.18; Mt 23, 37.38

O. Hospodinova velebnost se pozdvihla a odebrala se na práh domu, dům se naplnil mrakem a nádvoří bylo plné lesku Hospodinovy velebnosti. * Hospodinova velebnost odešla od chrámového prahu.
V. Jeruzaléme, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, ale nechtěli jste. Proto váš dům zůstane opuštěný. *Hospodinova velebnost odešla od chrámového prahu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z nejstarší homilie o svaté Ludmile

(Factum est, 1.3-9; Vyd. V. Chaloupecký ve Svatováslavském sborníku II., 2, Praha 1939, str. 542.546-549.551)

Mocná ochránkyně nás podporuje svou přímluvou

     Kristova následovnice, blažená Ludmila, setrvávala po smrti svého ctihodného muže až do konce svého života v čistotě, krotila své tělo bděním, posty a rozličným trýzněním a uváděla ho v poddanství ducha; osvědčovala se jako svatá a neposkvrněná, bezúhonná a neochvějně doufající v evangelium.
     Horlivě také konala skutky milosrdenství: pohostinně přijímala znavené pocestné, ujímala se trpících, ochotně udílela almužny, s úctou se starala o kněze a o veškeré duchovenstvo; jako pravá matka věřících se ze všech sil snažila rozmnožovat víru v Krista.
     Vzešla v zemi české jako hvězda jitřní, ohlašující příchod slunce spravedlnosti, jímž je Kristus, a světlem víry zaplašovala temnoty bludu.
     A poněvadž byla blažená Ludmila nejen první matkou věřících v české zemi, ale stala se také jejich první přímluvkyní v nebi, vyžadují její zásluhy, aby jí věřící vzdávali náležitou úctu.
     Když kníže temnot, ďábel pozoroval, že pro světlo služebnice Kristovy ubývá v lidu temnot nevěry, vnukl do srdce její snaše Drahomíře, aby zatoužila po její smrti. Ta tedy k sobě povolala dva nejničemnější členy své družiny, Tunnu a Gomona, a uložila jim, aby náležitě vykonali, co ve svém srdci zosnovala, a zavraždili její tchýni.
     Avšak svatá Ludmila, předvídajíc svou smrt, hledala útočiště na Tetíně. Vyzpovídala se a posilnila se na smrt spasitelným pokrmem těla a krve našeho Pána Ježíše Krista.
     Vykonavatelé nejzločinnějšího rozkazu násilím vyrazili dveře domu a neznajíce žádného slitování stáhli jí hrdlo provazem. Tak provazem z kalu tohoto světa je vytažena, tak provazem získá pro svou šíji zlatý náhrdelník slávy.
     Ó země česká, buď šťastná, že oslavuje štěstí té, která z tvého středu do nebe byla přijata! Slav tento den jako sváteční! Ó šťastná země česká, šťastnou záštitou chráněná!

RESPONSORIUM


O. První ochránkyně křesťanů v naší vlasti, těšitelko ubohých, zrcadlo a příklade svatosti, * přimlouvej se za svůj lid!
V. Zavlažuj rosou svých modliteb českou zem, aby nevěrou nevyprahla! * Přimlouvej se za svůj lid!

PSALMODIE

Ant. 1 Nesypala kadidlo na oltář modlám, ale přinášela oběť chvály Bohu, svému Spasiteli.

Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu

Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
      po tobě žízní celá má duše,

   po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
      tak jako vyprahlá žíznivá země.

3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
      abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!

4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
      proto mé rty ti zpívají chválu. –

5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
      ve jménu tvém jenom ruce spínat.

6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
      jásavě budou tě chválit má ústa.

7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
      rozjímám o tobě za nočních bdění,

8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
      v stínu tvých křídel radostně plesám. –

9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
      ty mě svou pravicí podpíráš mocně.

10      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
         ti se propadnou do hlubin země,
11      ti budou vydáni napospas meči,*
         ti se kořistí šakalů stanou.
12      Král pak se bude radovat v Bohu, +
         oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
         protože lhářům se zacpou ústa.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Nesypala kadidlo na oltář modlám, ale přinášela oběť chvály Bohu, svému Spasiteli.

Ant. 2 V moudrosti otvírala svá ústa, na jazyku měla laskavé poučení.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 57-88. 56
Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)

57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!

58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59      nebesa nebes, velebte Pána! –

60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61      mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65      bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67      mrazy a vedra, velebte Pána! –

68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69      ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71      vy dny a noci, velebte Pána! –

72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73      blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78      moře a řeky, velebte Pána! –

79 Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *

80      nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82      rody všech lidí, velebte Pána! –

83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!

84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85      sluhové Boží, velebte Pána! –

86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.

56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 V moudrosti otvírala svá ústa, na jazyku měla laskavé poučení.

Ant. 3 Byla si vědoma hrozícího nebezpečí, a proto se utíkala k Bohu a vroucně se modlila.

Žalm 149
Jásot svatých

Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)

1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      ať zní jeho chvála v obci zbožných!

2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
      děti Siónu ať Krále chválí!

3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
      na bubny a citery mu hrají!

4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
      vítězstvím on věnčí ponížené.

5 Ať se věrní mocně zaradují, *
      ať i na svých ložích zaplesají! –

6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
      v ruce jílec dvousečného meče,

7 aby mohli pohanům se pomstít, *
      aby vyřkli tresty nad národy,

8 uvázali v pouta jejich krále, *
      do okovů jejich přední muže,

9 naplnili na nich psané právo. *
      To je oslavou všech jeho zbožných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Byla si vědoma hrozícího nebezpečí, a proto se utíkala k Bohu a vroucně se modlila.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Př 14, 31-34
Kdo utlačuje chudáka, křivdí jeho Tvůrci, ctí ho, kdo se nad ubožákem smilovává. Pro vlastní zlobu padá bezbožný, ale spravedlivý má útočiště ve své nevinnosti. Moudrost přebývá v srdci rozumného, v nitru hlupáků však umírá. Spravedlnost povyšuje národ, zato neřest přivádí lidi k úpadku.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní * projevujte navenek milosrdné srdce.
R. Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní * projevujte navenek milosrdné srdce.
V. Šťasten, kdo ujme se slabých a nuzných.
R. Projevujte navenek milosrdné srdce.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní * projevujte navenek milosrdné srdce.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Byla okem slepému a nohou chromému; byla matkou chudých a sirotků; její almužny a modlitby vystoupily před Boha a on si na ně vzpomněl.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Byla okem slepému a nohou chromému; byla matkou chudých a sirotků; její almužny a modlitby vystoupily před Boha a on si na ně vzpomněl.

PROSBY
Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
    PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.

Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
dej nám, Pane, zvítězit nad každým pokušením.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Pro zásluhy a na přímluvu svaté mučednice Ludmily pomáhej nám, Bože, ať jdeme vytrvale v jejích stopách, ať jsme pevní ve víře a bohatí dobrými skutky. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie