lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

18. červen 2020
Druhé mezidobí, 11. týden
3. týden žaltáře


RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ohnivé slunce vychází.
Nás jímá lítost, stud a žal:
když Boží světlo na nás zří,
nikdo už nesmí hřešit dál.

Ať zaslepenost konečně
ustoupí, neboť dlouhý čas
k propasti z cesty bezpečné
podvodným klamem vedla nás.

To světlo ať dá jasný den
a od všech vin nás očistí.
Nemluvme nic leč pravdu jen
a neosnujme žádných lstí.

Ať proběhne náš dnešek tak,
že nezhřeší rty prolhané,
ni ruce, ani chtivý zrak,
a tělo čisté zůstane.

Ten, jenž vše vidí, z výše zří
a každého dne přísně nám
srdce i skutky prohlíží,
od úsvitu až k nočním tmám.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těšíš nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Žalm 88 (89), 39-53
Nářek nad zkázou Davidova domu

Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)

IV

39 Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
       znelíbil si svého pomazaného.

40 Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
       jeho korunu jsi svrhl do prachu.

41 Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
       jeho opevnění změnil v sutiny.

42 Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
       on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –

43 Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
       rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.

44 Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
       v boji jsi mu nedal obstát vítězně.

45 Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
       do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.

46 Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
       jeho samého jsi hanbou zahrnul.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

V

47 Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
       Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?

48 Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
       Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?

49 Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
       kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –

50 Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
       jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?

51 Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
       že mám v hrudi nést posměch národů všech,

52 snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
       jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *

53      Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

Žalm 89 (90)
Milost Páně budiž s námi

U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)

1 Pane, tys byl naše útočiště, *
      z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
      ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
      z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
      „Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
      nežli jeden den, co včera minul, *
      nežli jedna hlídka za noci! –

5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
      jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
      a již večer uvadá a schne. –

7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
      rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
      skryté hříchy zjevně před sebou. –

9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
       naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
       osmdesát v dobrém případě,
    vesměs plných těžkostí a trampot, *
       přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
       kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
       ať konečně srdcem zmoudříme! –

13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
       služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
       ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
       za léta, kdy znali jsme jen zlé. –

16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
       jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
       žehnej hojně práci našich rukou, *
       práci našich rukou dopřej zdar!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

V. Pane, u tebe je pramen žití.
R. Jen ve tvém světle můžem světlo vidět.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Soudců

8, 22-23. 30-32; 9, 1-15. 19-20
Lid Boží se pokouší ustanovit krále

     8.22Izraelští muži požádali potom Gedeona: „Buď naším vladařem, ty i tvůj syn i vnuk, protože jsi nás vysvobodil z rukou Midjanitů.“ 23Ale Gedeon je odmítl: „Nebudu vaším vladařem, ani můj syn nebude vaším vladařem. Nad vámi bude vládnout Hospodin!“
    
30Gedeon měl sedmdesát synů, kteří vzešli z jeho beder; měl totiž mnoho žen. 31Také jeho družka mu v Sichemu porodila syna; jemu dal jméno Abimelech. 32I zemřel Gedeon, syn Joašův, v utěšeném stáří a byl pochován v hrobě svého otce Joaše v abiezerské Ofře.
    
9.1Abimelech, syn Jerobaalův, odešel do Sichemu k bratrům své matky a promluvil k nim i k celé čeledi rodu své matky takto: 2„Oznamte všem sichemským občanům: Co je pro vás lepší, aby nad vámi vládlo sedmdesát mužů, samí Jerobaalovci, anebo aby nad vámi vládl jediný muž? Pamatujte, že jsem vaše krev a vaše tělo.“ 3Bratři jeho matky oznámili o něm toto všechno všem sichemským občanům a ti se k Abimelechovi přiklonili, neboť si řekli: „Je to náš bratr.“ 4Potom mu vydali sedmdesát šekelů stříbra z chrámu Balberitova; za ně si Abimelech najal lehkomyslné a bezohledné muže, aby ho provázeli.
    
5Vešel do otcovského domu v Ofře a povraždil na jednom kameni své bratry Jerobaalovce, sedmdesát mužů. Zbyl jen Jotam, nejmladší syn Jerobaalův, protože se ukryl. 6Všichni měšťané ze Sichemu a celý Bet Millo se shromáždili. Šli a u posvátného dubu v Sichemu prohlásili Abimelecha králem.
    
7Když to oznámili Jotamovi, šel a postavil se na vrcholu hory Garizim a nahlas na ně křičel: „Slyšte mě, měštané Sichemu, aby Bůh slyšel i vás! 8Šly stromy pomazat nad sebou krále: Řekly olivě: ‚Kraluj nad námi!‘ 9Oliva jim odpověděla: ‚Mám opustit svůj olej, kterým se uctívají bozi i lidé, a kývat se nad stromy?‘
    
10Stromy řekly fíkovníku: ‚Pojď a kraluj nad námi!‘ 11Fíkovník jim odpověděl: ‚Mám opustit svou sladkost a své výtečné ovoce a kývat se nad stromy?‘
    
12Stromy řekly révě: ‚Pojď a kraluj nad námi.‘ 13Réva jim odpověděla: ‚Mám opustit svůj mošt, který obveseluje bohy i lidi a kývat se nad stromy?‘
    
14Všechny stromy pak řekly bodláku: ‚Pojď a kraluj nad námi.‘ 15Bodlák odpověděl stromům: ‚Jestliže vskutku chcete pomazat mě nad sebou za krále, pojďte a hledejte útočiště v mém stínu; jestliže ne, vyšlehne z bodláku oheň a stráví libanonské cedry.‘
    
19Jestliže jste tohoto dne jednali s Jerobaalem a s jeho domem věrně a bezelstně, radujte se z Abimelecha a také on ať se raduje z vás. 20Jestliže však nikoli, ať vyšlehne z Abimelecha oheň a pozře sichemské občany i Bet Millo, pak ať vyšlehne oheň ze sichemských občanů a z Bet Millo a pozře Abimelecha.“

RESPONSORIUM

Sd 8, 23; Zj 5, 13

O. Nebudu vaším vladařem, ani můj syn nebude vaším vladařem. * Nad vámi bude vládnout Hospodin.
V. Tomu, kdo sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc na věčné věky! * Nad vámi bude vládnout Hospodin.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O modlitbě Páně“ od svatého biskupa a mučedníka Cypriána

(Nn. 18. 22: CSEL 3, 280-281. 283-284)

Po prosbě o chléb žádáme o odpuštění viny

     Dále v modlitbě prosíme: Chléb náš vezdejší dej nám dnes.1 To lze chápat duchovně i doslovně, neboť Božím působením slouží chléb v obojím významu spáse. Vždyť Kristus je chléb života, avšak není to chléb všech, ale náš chléb. Tak jako říkáme: Otče náš, poněvadž Bůh je Otcem těch, kdo ho poznávají a v něho věří, nazýváme Krista naším chlebem, protože je chlebem těch, kteří patří k jeho tělu.
     A o tento chléb prosíme, abychom jej dostávali každý den, abychom my, kteří jsme v Kristu a denně přijímáme jeho eucharistii jako pokrm spásy, nebyli odloučeni od Kristova těla pro nějaké těžší provinění, pro které bychom nesměli přijímat a museli se zdržet nebeského chleba. Vždyť on sám to hlásal, když řekl: Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe: Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.2
     Když tedy říká, že ten, kdo bude jíst z jeho chleba, bude žít navěky, pak stejně jako je zřejmé, že budou žít ti, kdo patří k jeho tělu a právem společenství přijímají eucharistii, je se naopak třeba obávat a modlit, aby nezůstal vzdálen spáse ten, kdo se zdržuje přijímání a odděluje se tím od Kristova těla; vždyť sám Kristus pronáší hrozivá slova: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.3 A proto prosíme, abychom náš chléb, to jest Krista, dostávali denně a abychom se my, kteří v Kristu zůstáváme a žijeme, neoddělovali od jeho posvěcení a jeho těla.
     Potom prosíme i za své hříchy: A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.4 Po prosbě o chléb žádáme o odpuštění viny.
     A je pro nás přímo nezbytné, prozíravé a spasitelné, že se nám připomíná, že jsme hříšníci a že musíme prosit za odpuštění svých hříchů; neboť kdykoli žádáme Boha za odpuštění, jsme nuceni zpytovat svědomí. Aby si nikdo z nás samolibě nezakládal na své nevinnosti a ve své pýše ještě hlouběji nepropadal zkáze, každodenní příkaz modlit se za odpuštění hříchů nás napomíná a poučuje, že denně hřešíme.
     Tak ostatně napomíná i Jan ve svém listě: Řekneme-li, že hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. Když však uznáme, že se dopouštíme hříchů, Pán nám hříchy odpustí, protože věrně plní, co slíbil, a protože je spravedlivý.5 V tomto svém listě shrnul obojí: i to, že máme prosit za své hříchy, i to, že když prosíme, dostane se nám odpuštění. Proto také říká, že Pán je věrný a věrně plní svůj slib, že odpustí hříchy. Vždyť ten, který nás naučil se modlit za odpuštění vin a hříchů, také přislíbil, že po modlitbě přijde Otcovo milosrdenství a odpuštění.

     1 Mt 6, 11
     2 Jan 6, 51
     3 Jan 6, 53
     4 Mt 6, 12
     5 1 Jan 1, 8-9

RESPONSORIUM

Žl 30 (31), 2.4; 24 (25), 18

O. V tobě mám, Pane, své útočiště, nedopusť, abych byl zahanben provždy, neboť ty jsi můj hrad a má skála, * veď mě a provázej pro své jméno.
V. Pohleď na můj žal a plahočení, všechny moje hříchy odpusť mi. * Veď mě a provázej pro své jméno.

PSALMODIE

Ant. 1 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.

Žalm 86 (87)
Boží město, matka všech národů

Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a je to naše matka. (Gal 4, 26)

1 Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
2     siónské brány nad všechna jákobská sídla. –

3 Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
4     „Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
   Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
      ti všichni v něm jsou narozeni.
5 Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
      Protože ten si zbudoval Svrchovaný. –

8 Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
      „Ti všichni jsou v něm narozeni.“
7 Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
      „Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.

Ant. 2 Pán přichází s mocí a jeho odplata je s ním.

Kantikum
Bůh přijde jako dobrý pastýř
Iz 40, 10-17
Hle, přijdu brzy a moje odplata se mnou. (Zj 22, 12)

10 Hle, Pán, Bůh přichází s mocí, *
       jeho rameno se ujalo vlády.
    Hle, jeho odplata je s ním, *
       a jeho dílo před ním.
11 Své stádo pase jak pastýř, *
       svým ramenem ovečky shromažďuje
    a do náručí je bere, *
       sám nosí ty, které sají.

12 Kdo svou rukou změřil vody? *
       Kdo svou dlaní zvážil nebesa?
    Kdo vzal do špetky prstů tíži země? †
       Kdo na váze hory zvážil, *
       nebo na misku vah pahorky položil?
13 Kdo byl Pánu pomocníkem? *
       Kdo mu byl rádcem a znalost mu půjčil? –

14 S kým se radil a kdo ho poučil, *
       kdo mu zjevil cestu spravedlnosti?
    Kdo mu dal poznání *
       a ukázal mu stezku moudrosti? –

15 Hle, národy jsou před ním jako krůpěj na okovu, †
       jako prach na misce vah; *
       a ostrovy váží mu jak zrnečko prachu.
16 Libanon nestačí na zápal ohně, *
       na oběť nestačí všechna jeho zvěř.
17 Před ním jsou všechny národy, jako by nebyly, *
       jako nic jsou před ním, jak nula.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán přichází s mocí a jeho odplata je s ním.

Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.

Žalm 98 (99)
Svatý je Pán, náš Bůh

Ty jsi nad cheruby, tys změnil náš zlý úděl, když ses stal jedním z nás. (Sv. Atanáš)

1 Pán je král: a národy se chvějí. *
      Nad cheruby trůní: zem se třese.
2 Veliký je náš Pán na Siónu, *
      povznesený nad národy všemi. –

3 Ať tvé velké, hrůzyplné jméno *
      všichni slaví, protože je svaté!
4 Mocný je to král a přeje právu. *
      Ty jsi pevně založil řád světa,
   ty jsi právní řád a spravedlnost *
      ustanovil v lidu Jákobově. –

5 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
      Poklekněte před podnoží jeho, *
      pokloňte se, protože je svatý! –

6 Mojžíš s Áronem jsou z jeho kněží, †
      Samuel je z jeho vyznavačů: *
      Pána vzývali a vyslyšel je.
7 Promlouval k nim z oblačného sloupu, †
      naslouchali jeho přikázáním, *
      zákonům, jež on jim ustanovil.
8 Vyslyšels je, Pane, ty náš Bože, †
      byls jim vždycky Bohem milostivým, *
      i když jejich přestupky jsi trestal. –

9 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
      Klaňte se na jeho svaté hoře, *
      protože je svatý Pán, náš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 4, 10-11
Navzájem si pomáhejte podle míry Božích darů jako dobří správcové rozmanité Boží milosti. Kdo má dar řeči, ať si je vědom, že přednáší slovo Boží. Kdo slouží, ať si je vědom, že pověření k tomu přijal od Boha, aby tak byl ve všem oslavován Bůh skrze Ježíše Krista.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.
R. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.
V. Poslušen budu tvých přikázání.
R. Vyslyš mě, Pane.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Zbožně služme Pánu a vysvobodí nás z rukou nepřátel.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Zbožně služme Pánu a vysvobodí nás z rukou nepřátel.

PROSBY

Děkujme Bohu Otci za to, že svou láskou vede a živí svůj lid. Radostně volejme:
     SLÁVA TOBĚ, BOŽE, NAVĚKY.

Nejlaskavější Otče, chválíme tě za tvou lásku,
neboť tys nás podivuhodně stvořil a ještě podivuhodněji obnovil.
Na počátku tohoto dne vlož do našich srdcí snahu ti sloužit,
aby tě naše myšlenky a skutky stále oslavovaly.
Očisti naše srdce od zlých žádostí,
abychom vždy hledali tvou vůli.
Otevři naše srdce potřebám všech lidí,
aby nebyli bez naší bratrské lásky.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA

Všemohoucí věčný Bože, smiluj se nad těmi, kdo žijí ve stínu smrti: ať jim zazáří světlo tvé slávy přicházející z výsosti nebes, náš Pán Ježíš Kristus. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie