Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. květen 2020
Pro OP: Panny Marie, ochránkyně Řádu bratří kazatelů, nezávazná památka

„Mariino mateřství v plánu milosti trvá neustále od okamžiku souhlasu, který s vírou vyjádřila při zvěstování a bez váhání zachovala pod křížem, až do věčného dovršení spásy všech vyvolených. Když byla vzata do nebe, neopustila tento spasitelný úkol, ale nadále nám získává dary věčné spásy svými mnohonásobnými přímluvami. […] Proto je blahoslavená Panna vzývána v Církvi jako přímluvkyně, pomocnice, ochránkyně a prostřednice.“ (LG, č. 62). Podle slov blahoslaveného Humberta z Romans byla blahoslavená Panna „velkou pomocnicí řádu v jeho začátcích […] a doufáme, že jej přivede k dobrému konci.“ Proto se náš řád od nejstarších dob obrací k Panně Marii jako k ochránkyni Řádu bratří kazatelů. Podle legendy bývala znázorňována tak, že pod svým ochranným pláštěm ukrývá všechny bratry a sestry Dominikova řádu.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Maria, ty vždy pozorně
vyslýcháš každý lidský hlas.
Prosíme tebe pokorně:
stůj při nás, Matko, v každý čas.

Stůj při nás, kdyby do svých pout
nás těžká vina sevřela,
pomoz nám síť zla roztrhnout,
jež mnohá srdce opředla.

Stůj při nás, když svět před náš zrak
vykouzlí lákavý svůj zjev,
ať náš duch neopustí pak
loď spásy, nebe zapomněv.

Stůj při nás, byť by tělu jen
pohroma těžká hrozila,
dej klidné časy lidem všem,
za nichž by věčnost zářila.

Stůj při svých dětech, až i jim
nadejde zápas smrtelný,
aby s tvým mocným přispěním
dosáhli věčné odměny.

Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc. Aleluja.

Žalm 34 (35), 1-2. 3c. 9-19. 22-23. 27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného

Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)

I

¹ Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
      napadni ty, kdo mě napadli!
² Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
      povstaň a pospěš mi na pomoc, *
      řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –

     ³ [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
     ⁴   ať padne hanba a ostuda na ty, *
       kdo se mě snaží zahubit,

       ať musí couvnout se zahanbením, *
       ti, kdo mou zkázu osnují!
     ⁵ Ať je jim jako ve větru plevám, *
       až anděl Páně je požene,
     ⁶ ať jejich cesta je temná a kluzká, *
       až anděl Páně je bude štvát!
     ⁷ Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
       pro nic a za nic mi strojili past.
     ⁸ Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
       ať do svých léček sami se chytí, *
       sami ať padnou do svých jam!]

⁹ Zato má duše zajásá v Pánu *
      z radosti nad jeho pomocí.
¹⁰ Tělem i duší pak budu volat: *
       „Pane, kdo tobě se vyrovná!
    Ty chráníš slabého před silnějším, *
       chudáka před oloupením!“ –

¹¹ Oni však předvedli falešné svědky *
       k výslechu o tom, co nemohu znát.
¹² Zlem se mi za dobro odvděčili: *
       usilují mi o život.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc. Aleluja.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný. Aleluja.

II

¹³ Když oni stonali, já chodil v žíních, †
      za ně sám sebe mořil jsem posty -*
      kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
¹⁴ Tak jako pro svého přítele, bratra, †
      chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
      shrben a posypán popelem. –

¹⁵ Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
      shlukli se proti mně do jednoho,
    tlačí se na mne i ti, které neznám, *
      potupným křikem mě bez dechu štvou,
¹⁶ hanebně se mi posmívají, *
      skřípají zuby proti mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný. Aleluja.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit. Aleluja.

III

¹⁷ Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
      Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
      můj život vyrvi ze spárů lvích!
¹⁸ Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
      chvály před četným shromážděním. –

¹⁹ Aby se nade mnou neradovali *
      všichni ti úskoční nepřátelé,
     aby se pohledem nedomlouvali, *
      kdo na mne bez příčin mají zášť.

      ²⁰ [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
         proti tichým jen smýšlejí lest.
      ²¹ Na plná ústa se chechtají, křičí: *
         „Teď to vidíme, dobře ti tak!“]

²² Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
      nevzdal se, Pane, ode mne!
²³ Procitni, povstaň mi na ochranu, *
      zastaň se, Pane a Bože můj! –

      ²⁴ [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
          Bože, ať ze mne si netropí smích.
      ²⁵ Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
          Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“

      ²⁶ Ať se naopak propadnou studem *
          ti, které těší mé neštěstí,
          ať mají z hanby a ostudy šaty, *
          kdo se tak pyšní nade mnou!]

²⁷ Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
      ať mohou říkat: „Pán je velký! *
      Je svému věrnému zachráncem!“ –
²⁸ Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
      bez konce bude tě velebit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit. Aleluja.

V. Z tvého zmrtvýchvstání, Kriste, aleluja.
O. Ať radují se nebe i země, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     ¹Anděl mi ukázal řeku živé vody, jasnou jako křišťál, vytékající zpod trůnu Božího a Beránkova. ²Uprostřed náměstí po obou stranách řeky roste strom života a nese plody dvanáctkrát, měsíc co měsíc dává plody a listí z tohoto stromu slouží národům jako lék. ³Prokletí už nebude; bude tam stát trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci se mu budou klanět, ⁴budou hledět na jeho tvář a jeho jméno ponesou na čele. A noc ⁵už vůbec nebude ani nebude třeba světla lampy nebo světla slunce: Pán Bůh je bude ozařovat a budou kralovat na věčné věky.
     ⁶Pak mi pravil: „Tato slova jsou spolehlivá a pravdivá. Pán, Bůh prorockých duchů, poslal svého anděla, aby ukázal svým služebníkům, co se musí brzy stát. ⁷Hle, přijdu brzo! Blaze tomu, kdo bude zachovávat prorocká slova této knihy!“
     ⁸Já, Jan, jsem to všechno slyšel a viděl. A když jsem to uslyšel a uviděl, padl jsem k nohám anděla, který mi to ukázal, abych se mu poklonil. ⁹Ale on mi řekl: „Chraň se to udělat! Já jsem přece služebník jako ty a tvoji bratři proroci a i ti, kdo zachovávají slova této knihy. Bohu se klaněj!“

RESPONSORIUM

O. A noc už vůbec nebude, Pán Bůh je bude ozařovat * a budou kralovat na věčné věky, aleluja.
V. Bude tam stát trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci se mu budou klanět. * A budou kralovat na věčné věky, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto tří:

Z výkladu řádových stanov od blahoslaveného kněze Humberta z Romans

     Z některých událostí, které se staly na počátku našeho řádu, můžeme vyvodit mnoho důvodů, proč sama blahoslavená Panna Maria je jeho zvláštní ochránkyní. Z těch, které jsem slyšel na vlastní uši, a z mnoha jiných, které jsou zapsány v „Životech bratří“, se zdá, že ona je zvláštní matkou řádu, který má chválit, velebit a hlásat jejího Syna; že tento řád zrodila, že ho podporuje a chrání.
     Proto jí svatý Dominik svěřoval řád ve svých modlitbách jako zvláštní patronce, jak čteme v „nové legendě“. A proto se jí jako matce denně odporoučíme procesím – tak jako svatému Dominiku připomínkou.
     Mnoho důvodů současně doporučuje její patronát.
     Patronát těch, kdo mají vliv u dvorů, je lepší. Taková je ona. Nemůže jí chybět příležitost, protože je Královnou nebes. Proto se říká o její osobě: v Jeruzalémě vykonávám svou moc.¹ Také čím důvěrněji je vlivná osoba spojena s Pánem, od kterého si chceme něco vyprosit, tím lepší je její patronát. Ale jaký vztah může být důvěrnější než Matky k Synovi? Je velmi blízký, ano velmi hluboký! Proto je řečeno: Královna stojí po tvé pravici² – je ti totiž u onoho dvora ze všech nejdůvěrnější.
     Dále, čím je kdo obávanější u protivníků, tím lepší je jeho patronát. Ona však je nepřátelům hrozná jak seřazené šiky.³ Můžeme tedy pevně doufat, že se nám snadno dostane její ochrany.
     Není přece necitelná nebo tvrdá k těm, kdo k ní přistupují; naopak je dokonce celá líbezná, plná dobroty a půvabu, plná mírnosti a milosrdenství. Proto se praví: Jsi líbezná.⁴ Dále: víc můžeme očekávat od pomoci toho, kdo je potřebnému více zavázán. Ona je velmi zavázána hříšníkům, protože kvůli nim má všechnu svou znamenitost. Proto je řečeno: prut, vzešlý z pahýlu Jesse,⁵ což se vykládá jako „plamen ohně“, protože Bůh k ní přišel veden plamenem své velké lásky k světu; a tak tedy byl svět příčinou její existence.
     Také byla dána za ochránkyni ubohým jako jejich obhájkyně, jako se stalo Božím řízením, že se Ester, povýšena na královnu, stala obhájkyní židovského národa. Tak máme bezpečně přistupovat k blahoslavené Panně, protože ona má za povinnost starat se o naše záležitosti. Dále větší podporu očekáváme od toho, o jehož podpoře jsme se mnohokrát přesvědčili. A ona je taková, jak dosvědčují nesčetné příklady. Kdo k ní kdy přišel, a ona ho nepodpořila? Ze svého soucitu účinně podpořila všechny. Proto je řečeno: Jako oliva na polích⁶ – ne v zahradách, neboť z jejích plodů mohou obdržet všichni. Také pomáhá ve všem: nad potřebami všech se slitovává s nesmírnou láskou. Pomáhá všude. Pomáhá vždycky. Proto se praví: Až do budoucího věku neustanu,⁷ totiž pomáhat všem.
     Je tedy jasné, jak mnoho můžeme doufat v její podporu, jestliže ji budeme s vírou vzývat, neboť je přívětivá a trpělivá k těm, kdo k ní přistupují. Proto říká Pavel: Přistupujme s důvěrou k trůnu milosti.⁸ Ona je trůn Boží milosti, protože od ní k lidem vycházejí mnohonásobné milosti. Jako se mluví o soudním trůnu, odkud vychází soud, tak se správně mluví o trůnu milosti, odkud vychází milost. A protože její patronát tolik zmůže a můžeme ho mít tak snadno, je třeba mu dávat přednost přede všemi jinými. Proto denně konáme průvod k její poctě, abychom ji stále měli za ochránkyni v nebi.
     ¹ Sir 24, 11
     ² Žl 44 (45), 10
     ³ Pís 6, 4
     ⁴ srov. Pís 6, 4
     ⁵ srov. Iz 11, 1
     ⁶ srov Sir 24, 14
     ⁷ srov. Sir 24, 9
     ⁸ Žid 4, 16

RESPONSORIUM

O. Přistupujme s důvěrou k trůnu milosti, * abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci. Aleluja.
V. K tobě, Panno, vzdycháme, lkajíce a plačíce v tomto slzavém údolí. * Abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci. Aleluja.

Nebo:

Z vyprávění blahoslavené Cecílie o svatém Dominikovi

     Když jednou svatý Dominik bděl na modlitbách v kostele až do půlnoci, vyšel pak z kostela, vstoupil do dormitáře a pohroužil se do modlitby v jeho přední části.
     Když stál v modlitbě, pohlédl na druhou stranu dormitáře a spatřil přicházet tři překrásné paní. Ta, která byla uprostřed, byla úctyhodná a vznešená a zdála se krásnější a důstojnější než ostatní. Jedna z těch dvou nesla jakousi skvostnou a krásnou nádobu, druhá kropáč a podala ho té paní, která byla uprostřed. Ta paní pak pokropila bratry a pokřižovala je. Řekla svatému Dominikovi: „Já jsem ta, kterou každý večer vzýváte. A když řeknete: Eia ergo, advocata nostra“, poklekám před svým Synem a prosím o zachování tohoto řádu.“
     Když pak obešla všechny bratry a pokřižovala je a pokropila, zmizela. Svatý Dominik se vrátil k modlitbě na místo, kde byl prve, a hle, najednou byl v duchu uchvácen před Boha a uviděl Pána a blahoslavenou Pannu, jak seděla po jeho pravici. A svatému Dominikovi se zdálo, že má naše Paní na sobě safírově modrý plášť.
     Když se pak svatý Dominik rozhlédl, viděl před Bohem řeholníky ze všech řádů, ale ze svého neviděl žádného. Hořce se rozplakal, zůstal stát daleko a neodvážil se přiblížit se k Pánu a k jeho Matce. Tu mu naše Paní pokynula rukou, aby k ní přišel. Ale on se neodvážil přistoupit, dokud ho Pán podobně nezavolal.
     Svatý Dominik přistoupil, padl před nimi a velmi hořce plakal. Pán mu řekl, aby vstal. Když vstal, zeptal se ho Pán: „Proč tak hořce pláčeš?“ On pravil: „Pláču, protože tady vidím všechny řády, z mého však nikoho.“ A Pán mu řekl: „Chceš vidět svůj řád?“ On odpověděl s třesením: „Ano, Pane.“ Tu odhrnula blahoslavená Panna plášť, který měla na sobě, a roztáhla ho před svatým Dominikem. Byl tak veliký, že se zdálo, jako by zahrnoval celou nebeskou vlast, a pod ním spatřil velké množství bratří.
     Tehdy svatý Dominik padl na zem, děkoval Bohu a jeho blahoslavené Matce Marii, a vidění zmizelo. Ihned se probral a spěšně zvonil na jitřní. Po ranním oficiu svolal bratry do kapituly, udělal jim velké, překrásné kázání a povzbuzoval je k lásce a úctě k blahoslavené Panně Marii. Mezi jinými jim vyprávěl i o tomto vidění.
     [O tomto vidění vypravoval sám svatý Dominik sestře Cecílii a jiným sestrám od svatého Sixta, jako by šlo o někoho jiného. Ale bratří, kteří byli s ním a slyšeli to od něho, naznačili sestrám, že to byl on sám.
     O tom všem, co je výše napsáno o svatém Dominikovi, podala zprávu sestra Cecílie. Prohlásila, že to všechno je pravda, a kdyby bylo třeba, že je ochotna to odpřisáhnout. Ale protože je tak svatá a tak zbožná a jejím jasným slovům se snadno může věřit, zapsala sestra Angelika z téhož kláštera svaté Anežky ke cti a chvále našeho Pána Ježíše Krista a našeho svatého Otce Dominika a k útěše bratří to, co sestra Cecílie sdělila ústně. Odpusťte pisatelce sloh, protože vůbec nezná mluvnici.]

RESPONSORIUM

O. Jsi šťastná, svatá Panno Maria, a svrchovaně hodná veškeré chvály. * Z tebe nám vzešlo Slunce spravedlnosti, Kristus, náš Bůh. Aleluja.
V. Oroduj za lid, modli se za duchovenstvo, přimlouvej se za zasvěcené ženy. Ať pociťují tvou pomoc všichni, kdo slaví tvou památku. * Z tebe nám vzešlo Slunce spravedlnosti, Kristus, náš Bůh. Aleluja.

Nebo:

Z encykliky papeže Jana Pavla II. „Redemptor hominis“

     Maria je Matkou Církve, poněvadž v důsledku svého nevýslovného vyvolení samým věčným Otcem a díky zvláštnímu působení Ducha lásky, dala lidský život Božímu Synu, pro kterého a skrze kterého je všechno,¹ a od kterého všechen Boží lid dostává milost a důstojnost svého vyvolení. Její vlastní Syn si výslovně přál, aby mateřství jeho Matky bylo rozšířeno – a to způsobem snadno přístupným všem duším a srdcím – tím, že jí, když visel na kříži, dal za syna svého milovaného učedníka.²
     Duch Svatý jí vnukl, aby po nanebevstoupení našeho Pána i ona zůstala ve večeřadle v usebrané modlitbě a očekávání, spolu s apoštoly, až do dne letnic, kdy se měla viditelně zrodit Církev a vyjít z přítmí na světlo.³ V následujících dobách všechna pokolení učedníků a těch, kdo vyznávají a milují Krista, – stejně jako apoštol Jan – přijala duchovně do svých domovů tuto Matku,⁴ která byla takto už od samého počátku, to je od chvíle zvěstování, zapojena do dějin spásy a do poslání Církve.
     Proto my všichni, kdo tvoříme dnešní generaci Kristových učedníků, chceme se s ní obzvláštním způsobem spojit. Vede nás k tomu hluboká nutnost pramenící z víry, naděje a lásky. Vždyť přece, cítíme-li v tomto těžkém a zodpovědném údobí církevních a lidských dějin zvláštní potřebu obracet se ke Kristu, který je Pán jak své Církve, tak i dějin lidstva mocí tajemství svého výkupného díla, pak také věříme, že nikdo jiný, než Maria nás nebude umět lépe uvést do božského a lidského rozměru tohoto tajemství. Nikdo, jako Maria, do něho nebyl uveden samým Bohem. V tom záleží výjimečný rys jejího božského mateřství. Nejen, že jeho důstojnost je jedinečná a neopakovatelná v dějinách lidského pokolení, nýbrž nýbrž jedinečná je pro svou hloubku a rozsah působnosti i účast Panny Marie samé – právě v důsledku tohoto mateřství – na Božím plánu lidské spásy skrze tajemství vykoupení.
     Můžeme říci, že toto tajemství se utvářelo pod srdcem nazaretské Panny, když vyslovila své: Staň se. Od té chvíle její panenské a zároveň i mateřské srdce zvláštním působením Ducha Svatého nepřetržitě sleduje dílo svého Syna a vychází vstříc všem těm, které Kristus objal a stále objímá svou nevyčerpatelnou láskou. Proto také musí být i toto srdce mateřsky nevyčerpatelné.
     Charakteristické rysy této mateřské lásky, kterou Boží Matka vnáší do tajemství vykoupení a do života Církve, jsou vyjádřeny její zvláštní blízkostí člověku a všemu, co prožívá. V tom záleží její tajemství Matky. Věčná láska Boha Otce, jež se projevila v lidských dějinách skrze Syna, kterého dal lidem, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl věčný život,⁵ přichází ke každému z nás prostřednictvím této Matky, a nabývá tak rysů, které jsou každému člověku srozumitelnější a přístupnější.
     V důsledku toho musí být Maria přítomna i na všech cestách každodenního života Církve. Z její mateřské přítomnosti Církev čerpá jistotu, že skutečně žije životem svého Učitele a Pána a že prožívá tajemství vykoupení v celé jeho životodárné hloubce a plnosti.
     Především snažně prosím Marii, nebeskou Matku Církve, aby i ona ráčila s námi vytrvávat v této modlitbě nového adventu lidstva, s námi, kteří tvoříme Církev, to je mystické tělo jejího jednorozeného Syna. Doufám, že díky této modlitbě budeme moci přijmout Ducha Svatého, který na nás sestoupí, a že se tak staneme Kristovými svědky až do končin země,⁶ stejně jako ti, kteří vyšli v den letnic z jeruzalémského večeřadla.
     ¹ srov. Žid 2, 10
     ² srov. Jan 19, 26
     ³ srov. Sk 1, 14
     ⁴ srov. Jan 19, 27
     ⁵ Jan 3, 16
     ⁶ srov. Sk 1, 8

RESPONSORIUM

Srov. Jan 19, 26.27O. Když Ježíš uviděl svou Matku a jak při ní stojí ten učedník, kterého měl rád, řekl Matce: „Ženo, to je tvůj syn.“ Potom řekl učedníkovi: * „To je tvá matka.“ Aleluja.
V. A od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě. * „To je tvá matka.“ Aleluja.

PSALMODIE

Ant. 1 Pamatuj na mě, Pane, až přijdeš do svého království, aleluja.

Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)

³ Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
⁴ Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –

⁵ Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
⁶ To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –

⁷ Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
⁸ Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –

⁹ Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
¹⁰ Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –

¹¹ Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
¹² Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –

¹³ Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
¹⁴ Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –

¹⁵ Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
¹⁶ Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –

¹⁷ Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
¹⁸ V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
¹⁹ Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –

²⁰ Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
²¹ Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pamatuj na mě, Pane, až přijdeš do svého království, aleluja.

Ant. 2 Vpravdě ty jsi Bůh skrytý, Bůh Izraele, Spasitel, aleluja.

Kantikum
Ať se k Pánu obrátí všechny národy Při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno. (Srov. Flp 2, 10)

¹⁵ Vpravdě ty jsi Bůh skrytý, *
      Bůh Izraele, Spasitel. –

¹⁶  Zastydí se a zahanbí, s potupou odejdou všichni, *
       kdo zhotovovali modly.
¹⁷ Svůj lid vede Pán ke spáse, *
       k spáse, která potrvá na věky.
    Nebudete potupeni ani zahanbeni *
       na věčné časy. –

¹⁸ Tak praví Pán, Stvořitel nebes, *
       Bůh, který utvořil a upevnil zemi, její Tvůrce;
    nestvořil ji, aby byla pouští, *
       upravil ji k obývání:
    „Já jsem Pán, jiný není. *
¹⁹      Nemluvil jsem skrytě na tmavém místě,
    neřekl jsem marně dětem Jákoba: Hledejte mě! *
       Já jsem Pán a mluvím pravdu, skutečnost hlásám“. –

²⁰ Shromážděte se, pojďte a přistupte všichni, *
       kdo jste zachráněni z pohanů.
    Ti, kdo pečují o své dřevěné modly, jsou bez rozumu, *
       kdo se doprošují boha, který nemůže pomoci.
²¹ Dohodněte se, přijďte a poraďte se: *
       Kdo to stále říkal, kdo to dávno předpověděl:
    Což já nejsem Pán, †
       což je Bůh mimo mne? *
       Jen já jsem spravedlivý Bůh Zachránce. –

²² Obraťte se a dejte se spasit všechny končiny země, *
       neboť já jsem Bůh a nikdo jiný!

²³ Při sobě přísahám, z mých úst vychází slovo pravdy, *
       slovo, jež nelze odvolat.
    Každé koleno se mně bude klanět, *
       přísahat každý jazyk. –

²⁴ Řekne: Jen v Pánu je vítězství a síla, *
       s hanbou přijdou k němu všichni, kdo se mu vzpírali.
²⁵ Vítězství a slávy dojde v Pánu *
       celý rod Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vpravdě ty jsi Bůh skrytý, Bůh Izraele, Spasitel, aleluja.

Ant. 3 Služte Pánu s radováním, aleluja.

Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).

Žalm 99 (100)
Radost poutníků při vstupu do chrámu

Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)

¹ Jásejte Pánu všechny země! †
²     A služte Pánu s radováním, *
      s plesáním pojďte před tvář jeho! –

³ Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
      Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
      lid jeho, stádo jeho pastvy. –

⁴ Vcházejte v jeho brány s díkem, †
      do jeho síní s chvalozpěvem! *
      Chvalte a ctěte jeho jméno! –

⁵ Protože Pán je dobrotivý, †
      po všechny věky milosrdný, *
      věrný je ke všem pokolením.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Služte Pánu s radováním, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Když byl Ježíš vzat do nebe, apoštolové se vrátili do Jeruzaléma z hory, která se nazývá Olivová. Je blízko Jeruzaléma, vzdálená jenom délku sobotní cesty. A když přišli zase do města, vystoupili do hořejší místnosti, kde bydleli. Všichni jednomyslně setrvávali v modlitbách spolu se ženami, s Ježíšovou matkou Marií a s jeho příbuznými.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Svatá Maria, Matko Kristova, slyš služebníky, kteří tebe prosí.* Aleluja, aleluja.
R. Svatá Maria, Matko Kristova, slyš služebníky, kteří tebe prosí.* Aleluja, aleluja.
V. A vypros nám z nebe odpuštění.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Svatá Maria, Matko Kristova, slyš služebníky, kteří tebe prosí.* Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaná a úctyhodná je svatá Maria, panenská Boží Rodička. Oslavujeme ji jako svou ochránkyni, aby se za nás přimlouvala u Pána. Aleluja.
Nebo:
Buď zdráva, hvězdo jitřní, tys lék na naše hříchy, tys Paní a Královna světa, ty jediná zasloužíš název panna. Proti střelám nepřítele postav jako štít spásy svou ctnost. Vyvolená Snoubenko Boha, buď nám přímou cestou k věčným radostem. Aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaná a úctyhodná je svatá Maria, panenská Boží Rodička. Oslavujeme ji jako svou ochránkyni, aby se za nás přimlouvala u Pána. Aleluja.
Nebo:
Buď zdráva, hvězdo jitřní, tys lék na naše hříchy, tys Paní a Královna světa, ty jediná zasloužíš název panna. Proti střelám nepřítele postav jako štít spásy svou ctnost. Vyvolená Snoubenko Boha, buď nám přímou cestou k věčným radostem. Aleluja.

PROSBY

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:
     JEŽÍŠI, SYNU PANNY MARIE, VYSLYŠ NÁS.

Ježíši, Slunce spravedlnosti, tvá Matka přišla na svět jako zářící jitřenka ohlašující den spásy,
— veď nás svou milostí, ať stále chodíme ve tvém světle.
Ježíši, věčné Slovo Otcovo, ty sis vyvolil za Matku neporušenou pannu,
— vysvoboď nás z porušení hříchu.
Ježíši, Spasiteli světa, pod tvým křížem stála a s tebou trpěla tvá Matka,
— na její přímluvu dej i nám statečnost a vytrvalost, abychom obstáli ve všech zkouškách s vědomím, že tím máme účast na tvém utrpení.
Nejdobrotivější Ježíši, když jsi umíral na kříži, svěřil jsi lidstvo do ochrany své Matky,
— dej, ať chráněni její mocnou záštitou zůstáváme stále spojeni s tebou.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Věrný a milosrdný Bože, ty jsi svěřil Kazatelský řád zvláštní ochraně blahoslavené Panny Marie. Prosíme, jako je v tomto životě naší sladkostí a naší nadějí, tak dej, ať nám při odchodu ze života milosrdně ukáže tvého Syna Ježíše. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, z tvé vůle byl pro spásu duší založen řád Kazatelů pod zvláštní ochranou nejblahoslavenější Panny Marie, aby jej ustavičně zahrnovala svými dobrodiními. Na naše prosby nám dej, když si ji dnes připomínáme, ať nám pomáhá a chrání nás, a tak ať jsme přivedeni do nebeské slávy, ať dojdeme do společenství tvých vyvolených v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie