[ schovat menu ]

« Říjen 2019 »
NePoÚtStČtSo
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031 


31. říjen 2019, Čtvrtek
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 30. týden
Sv. Wolfganga, biskupa, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.

první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

31. říjen 2019
Druhé mezidobí, 30. týden
2. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Už východ skví se hvězdou dne,
vzývejme Boha pokorně,
aby nás všechny v dnešní den
při práci chránil před vším zlem.

Ať krotí jazyk uzdou svou,
ať se dnes hádky neozvou,
ať zacloní nám oči včas,
by nepily jed klamných krás.

Ať čistotou se tělo skví,
pryč s každou domýšlivostí,
ať zpupné tělo odzbrojí
půst v jídle, střídmost v nápoji.

Až pak se s uplynulým dnem
na prahu noci ocitnem,
kéž čisti odříkáním svým
chválíme Boha s nadšením.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

2 Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.

3 Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

4 Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

5 Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.

6 S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

7 Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:

8 tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.

9 Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

II

10 Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.

11 Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.

12 Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

13 Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.

14 Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.

15 Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

16 Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,

17 slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

III

18 A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,

19 naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,

20 a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

21 Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,

22 což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.

23 Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

24 Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!

25 Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?

26 Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.

27 Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

V. Pane, ke komu půjdeme?
R. Ty máš slova věčného života.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Moudrosti

7, 15-30
Moudrost je obraz Boha

15Kéž mi dá Bůh mluvit, jak bych si přál,
myslit podle toho, co mi bylo dáno,
poněvadž on sám je vůdce moudrosti,
ten, kdo řídí moudré.
16Neboť v jeho ruce jsme my i naše slova,
všechna rozvaha a dovednost v díle.

17Bůh sám mi dal pravé poznání o tom, co je,
znát složení světa a sílu živlů,
18počátek, konec i střed časů,
střídání slunovratů a proměnu období,
19roční oběh a seskupení hvězd,
20povahu živočichů a pudy divokých zvířat,
moc duchů a myšlenky lidí,
rozmanitost rostlin a léčivou sílu kořenů.
21Poznal jsem to, co je skryté i zjevné,
neboť mě poučila moudrost, která to stvořila všechno.

22V moudrosti je duch myslící, svatý,
jedinečný, a přece mnohotvárný, jemný,
hbitý, pronikající, neposkvrněný,
jasný, nepodléhající utrpení, milující dobro, bystrý,
23nezkrotitelný, blahodárný, nakloněný lidem,
stálý, neklamný, bezstarostný,
všemohoucí, nade vším bdící,
pronikající všechny duchy
myslící, čisté a nejjemnější.
24Neboť moudrost je pohyblivější než každý pohyb,
svou čistotou všechno proniká a prostupuje.

25Ona je výdech Boží moci,
čirý výron slávy Všemohoucího,
protože nic poskvrněného se do ní nedostane,
26neboť je odlesk věčného světla,
neposkvrněné zrcadlo Boží činnosti
a obraz jeho dobroty.

27Ačkoli je jedna, všechno může,
i když v sobě zůstává, všechno obnovuje,
v průběhu věků vchází do svatých duší
a tvoří z nich Boží přátele a proroky.
28Nic není Bohu tak drahé jako ten,
kdo přebývá s moudrostí.
29Ona je totiž krásnější nad slunce
a nad všechna seskupení hvězd,
srovnána se světlem vítězí nad ním,
30neboť po světle následuje noc,
ale zlo nic nezmůže proti moudrosti.

RESPONSORIUM

Kol 1, 15-16; Mdr 7, 26

O. Ježíš Kristus je věrný obraz neviditelného Boha, dříve zrozený než celé tvorstvo. * V něm bylo stvořeno všechno.
V. Je odlesk věčného světla a obraz Boží dobroty. * V něm bylo stvořeno všechno.

DRUHÉ ČTENÍ

Z pojednání „Proti ariánům“ od svatého biskupa Atanáše

(Oratio 2, 78.79: PG 26, 311.314)

Stvořením je do věcí vložen otisk a obraz Moudrosti

     Stvořením do nás byl vložen otisk Moudrosti a je i ve všem ostatním. Právem proto říká opravdová a  tvůrčí Moudrost: Pán mne vložil do svých děl.1 Uplatňuje tak svůj nárok na všechno, co je jejím otiskem. Takže to, co říká moudrost, která je v nás, si osobuje sám Pán jako své vlastní.
     Přitom on sám není stvořený, je přece Stvořitel, ale právě díky tomu, že stvořením byl do věcí vložen jeho obraz, může takto mluvit jakoby sám o sobě. Díky tomu, že je v nás jeho obraz, mohl Pán také říci: Kdo vás přijímá, mne přijímá.2 A právě tak díky tomu, že byl jeho otisk a obraz stvořením vložen do věcí, říká, jako by se jednalo o něho samotného, ačkoli sám nepatří mezi stvořené věci: Pán mne vložil do svých děl jako počátek svých cest.3
     Otisk Moudrosti je dále ve věcech proto, aby v ní svět poznal Slovo, které jej stvořilo, a skrze Slovo aby poznal Otce. A to je to, o čem mluvil Pavel: Neboť co se může o Bohu poznat, je pro ně jasné, protože jim to Bůh zjevil. Co je totiž u něho neviditelné, to je možné od stvoření světa vidět ve věcech, když o nich přemýšlíme.4 Takže Slovo není svou podstatou ničím stvořeným, a to, o čem je řeč v Příslovích, je moudrost, která je v nás a o které také tak mluvíme.
     Jestliže však tomu ariáni nevěří, nechť nám sami řeknou, zda je nějaká moudrost ve stvořených věcech, anebo není. A jestliže není, jak to, že si apoštol stýská těmito slovy: Protože svět pro samou „moudrost“ nepoznal v projevech Boží moudrosti Boha?5 Neexistuje-li moudrost, jak to, že se v  Písmu setkáváme s takovým množstvím moudrých lidí? Například: Moudrý se obezřele vyhýbá zlému.6 Nebo: Dům je stavěn moudrostí.7
     Také Kazatel praví: Moudrost rozjasňuje člověku tvář.8 A kárá ty, kdo před ní utíkají: Neříkej: Jak to, že dříve bylo lépe než teď – není to moudré, že se takhle ptáš.9
     Jestliže však moudrost ve stvoření existuje, jak to také říká Sirachovec: Vylil ji na všechna svá díla, na vše, co žije, podle své štědrosti; udělil ji těm, kdo ho milují,10 pak takovéto vylití není označením pro bytí Moudrosti, která je sama o sobě, Moudrosti jednorozené, ale té moudrosti, která se obráží ve světě. Co je na tom neuvěřitelného? Vždy sama stvořitelská a pravá Moudrost, jejímž otiskem a obrazem je ona moudrost a rozumnost rozlévající se světem, říká jakoby sama o sobě samé: Pán mne vložil do svých děl. Moudrost, která je ve světě, není přece tvořící, ale stvořená, vložená do stvořených děl. Díky jí o Boží slávě vypravuje nebe, obloha hlásá díla jeho rukou.11

     1 Př 8, 22 (LXX)
     2 Mt 10, 40
     3 srov. Př 8, 22 (LXX)
     4 srov. Řím 1, 19.20
     5 1 Kor 1, 21
     6 Př 14, 16
     7 Př 24, 3
     8 Kaz 8, 1
     9 Kaz 7, 10
     10 Sir 1, 9.10
     11 Žl 18 (19), 2

RESPONSORIUM

Mdr 7, 22.23; 1 Kor 2, 10

O. V moudrosti je duch myslící, svatý, jedinečný, a přece mnohotvárný, pronikající, jasný, milující dobro, bystrý, * všemohoucí, nade vším bdící, pronikající všechny duchy.
V. Duch zkoumá všecko, i hlubiny Boží. * Všemohoucí, nade vším bdící, pronikající všechny duchy.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice

Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)

2 Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
      Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
   ty, který trůníš nad cherubíny, *
3     ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
   Efraim, Benjamin i Manasse! *
      Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –

4 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

5 Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
      míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
6 Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
      slzami napojil jej v plné míře.
7 Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
      až se nám proto nepřátelé smějí. –

8 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

9 Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
       sám vyhnals pohany a révu vsadil.
10 Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
       vkořenila se, zaplnila zemi.
11 Svým stínem celé hory pokryla *
       a svými ratolestmi Boží cedry.
12 Až k moři vyhnala své úponky, *
       až k Eufratu své čilé letorosty. –

13 Proč jen jsi strhl její ohradu? *
       Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
14 teď kanec divočák ji pustoší, *
       kdekterá polní zvěř se na ní pase. –

15 Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
       Popatři z výšin nebeských a pohleď!
    Svou péčí se zas ujmi révy své, †
16      zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
       výhonku, který sám jsi vypěstil. –

17 Ti, kdo ji spálili a zničili, *
       ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
18 Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
       chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
19 Oživ nás, nespustíme se tě již, *
       vzývat a chválit budeme tvé jméno! –

20 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
       rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

Kantikum
Jásot vykoupeného lidu
Iz 12, 1-6
Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije. (Jan 7, 37)

1 Sláva ti, Pane! Hněval ses na mne, *
      ale tvůj hněv se obrátil a potěšil jsi mne.
2 Hleďte, Bůh je můj Spasitel, *
      bez bázně budu doufat,
   neboť Pán je má síla i sláva, *
      a stal se mi spásou. –

3 S radostí budete vážit vody *
      z bohatých pramenů Spasitele.
4 V ten den budete volat: Oslavujte Pána, *
      vzývejte jeho jméno!
   Zvěstujte národům jeho veliké činy, *
      hlásejte vznešenost jeho jména.
5 Zpívejte Pánu pro jeho veliké skutky, *
      ať se to dozví celá země.
6 Kdo bydlíte na Siónu, radujte se a jásejte, *
      protože uprostřed vás je veliký Svatý Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.

Žalm 80 (81)
Slavnostní obnovení smlouvy

Dejte pozor, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící. (Žid 3, 12)

2 Zpívejte Pánu, síle naší, *
      jásejte vstříc Bohu Jákobovu!
3 Dejte se do zpěvu, do bubnů bijte, *
      udeřte na zvučnou harfu a loutnu!
4 Zadujte na rohy o novoluní *
      i při úplňku, v den našeho svátku! –

5 Izrael má tak zákonem dáno, *
      příkazem od Boha Jákobova,
6 zřízením, které obdržel Josef, *
      když táhl Bůh proti Egypťanům. –

    Slyším hlas dosud nepoznaný: *
11    „Otevři ústa a naplním ti je.
7 Já jeho šíji jsem břemene zbavil, *
      košů jsem zprostil jeho ruce.
8 Volals mě v nouzi, zachránil jsem tě, †
      z hromových mračen jsem odpověděl; *
      tys mě však u vody v Meribě zkoušel. –

9 Lide můj, slyš mé napomenutí, *
       kéž mě Izrael vyposlechne:
10 Nebudeš míti jiného boha, *
       cizímu bohu nesmíš se klanět!
11 Já jsem Pán, to já jsem Bůh tvůj, *
       který tě vyvedl z egyptské země! –

12 Avšak můj národ na můj hlas nedbal, *
       Izrael byl mě neposlušen.
13 Ať tedy dál jsou zaryti srdcem, *
       ať jen si dělají podle svého. –

14 Kdyby však byl můj národ mě slyšel, *
       kdyby byl Izrael šel mou cestou,
15 hned bych byl jeho odpůrce srazil, *
       svou rukou pokořil nepřátele. –

16 Kdo jej má v zášti, dnes by se klaněl, *
       v uctivém strachu by setrval navždy.
17 Svůj lid bych živil pšenicí vzácnou, *
       sytil jej sladkostí skalního medu.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 14, 17-19
Boží království nespočívá v jídle a pití, ale ve spravedlnosti, pokoji a radosti, jaké dává Duch Svatý. Kdo s těmito dary Ducha slouží Kristu, líbí se Bohu a váží si ho i lidé. Usilujme tedy o to, co slouží k pokoji a k vzájemnému duchovnímu prospěchu.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.
R. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.
V. Neboť ty stal ses mi pomocníkem.
R. O tobě rozjímám.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Dej, Pane, svému lidu poznat spásu a odpusť nám naše hříchy.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Dej, Pane, svému lidu poznat spásu a odpusť nám naše hříchy.

PROSBY
Veleben buď Bůh, náš Otec, že ochraňuje své syny a nepohrdá jejich prosbami. Prosme ho všichni pokorně:
     BOŽE, OSVĚCUJ NÁŠ DUCHOVNÍ ZRAK.

Děkujeme ti, že jsi nás osvítil skrze svého Syna,
uděl nám, ať jsme po celý den naplněni jeho světlem.
Veď nás dnes svou moudrostí,
abychom žili novým životem.
Uděl nám, ať z lásky k tobě snášíme všechno nepříjemné,
abychom ti stále sloužili s velkodušným srdcem.
Řiď dnes naše myšlenky, slova i skutky,
abychom se ochotně dali vést tvou prozřetelností.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, ty jsi pravé světlo a původce všeho světla; osvěcuj naši mysl, ať přemýšlíme o tobě a rozmlouváme s tebou, abychom stále žili ve světle tvé pravdy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie