[ schovat menu ]

« Září 2019 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930 


2. září 2019, Pondělí
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 22. týden
Pro OP: Bl. Gualy z Bergama, biskupa, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Ingrid ze Skänninge, vdovy, mnišky, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. září 2019
Druhé mezidobí, 22. týden
2. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ty dárce světla přejasný,
k nám spolu s jasným úsvitem,
když rozpadly se noční tmy,
přivádíš zpátky nový den.

Jitřenka světla třpytivá,
ne ta, jež jako jedna z hvězd
se vzácným svitem zaskvívá,
o příchodu dne nesouc zvěst.

Ty jasnější však nad slunce
jsi samo světlo a den sám,
jenž proniká nám do srdce
až k nejskrytějším hlubinám.

Ať cudná mysl odolá
žádostem těla vzpurného,
ať duch v nevině uchová
svatý chrám těla čistého.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 30 (31), 1-17. 20-25

Důvěrná prosba v utrpení

Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)

I

2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –

4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –

6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.

8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

II

10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.

12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -

15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!

    18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

III

20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –

22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –

24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

V. Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R. Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

19, 1-5. 10 – 20, 6
O rozbitém džbánu

     19.1Tak pravil Hospodin: "Jdi si koupit hliněný džbán od hrnčíře, vezmi s sebou několik předních mužů z lidu a několik předních kněží 2a jdi ven do údolí Ben-Hinnom, které je u vchodu do Hrnčířské brány, a hlásej tam slova, která k tobě promluvím. 3Řekneš: Slyšte Hospodinovo slovo, judští králové i jeruzalémští obyvatelé! Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Přivedu na toto místo neštěstí, takže každému, kdo o něm uslyší, bude znít v uších, 4protože mě opustili, odcizili mi toto místo, obětovali na něm kadidlo cizím bohům, které neznali ani oni ani jejich otcové. Judští králové naplnili toto místo krví nevinných: 5zřídili výšiny Bálům, aby pálili své děti ohněm v zápalnou oběť Bálům, což jsem jim neporučil, nepřikázal, ani mně to nenapadlo.

     10Pak rozbiješ džbán před očima mužů, kteří půjdou s tebou, 11a řekneš jim: Toto praví Hospodin zástupů: Tak rozbiji tento lid a toto město, jako se rozbíjí hrnčířská nádoba, kterou už nelze spravit. V Tofetu budou pochovávat, protože nebude jiné místo k pohřbení. 12Tak naložím s tímto místem – praví Hospodin – a s jeho obyvatelstvem; učiním z tohoto města Tofet. 13Jeruzalémské domy i domy judských králů budou nečisté jako místo Tofet, jako všechny domy, na jejichž střechách obětovali všem nebeským souhvězdím a přinášeli úlitby cizím bohům."

     14Potom přišel Jeremiáš z Tofetu, kam ho poslal Hospodin, aby tam prorokoval, zastavil se v nádvoří Hospodinova domu a  řekl všemu lidu: 15"Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, uvalím na toto město i na všecka města v jeho okolí veškeré neštěstí, kterým jsem mu hrozil, neboť zatvrdili svou šíji, aby neposlouchali moje řeči."

     20.1Kněz Pašchur, syn Immerův, který byl vrchním dozorcem v Hospodinově domě, uslyšel Jeremiáše, jak prorokuje tyto řeči. 2Pašchur dal proroka Jeremiáše zbít a vsadit do klády, která byla v hořejší Benjamínově bráně u Hospodinova domu. 3Nazítří však dal Pašchur Jeremiáše z klády vyvést. Jeremiáš mu řekl: "Hospodin tě nenazývá už Pašchur, ale ‚Hrůza ze všech stran‘, 4neboť tak praví Hospodin: Hle, vydám tě všanc hrůze, tebe i všechny tvé přátele: Padnou mečem svých nepřátel a tvé oči to uvidí. Všechen judský lid vydám do rukou babylónského krále; zavede je do Babylóna a mečem je pobije. 5Dám všechno jmění tohoto města, všechen jeho majetek i všecky skvosty i poklady judských králů do rukou jejich nepřátel a oni je ukořistí, vezmou a odvezou do Babylóna. 6Ty pak, Pašchure, i všichni obyvatelé tvého domu půjdete do zajetí; do Babylóna přijdeš, tam umřeš a tam budeš pochován ty i všichni tvoji přátelé, kterým jsi prorokoval lež!"

RESPONSORIUM

Mt 23, 37; srov. Jer 19, 15

O. Jeruzaléme, Jeruzaléme! Zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo jsou k tobě posláni. * Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla, ale nechtěli jste.
V. Zatvrdil jsi svou šíji, abys neposlouchal moje řeči. * Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla, ale nechtěli jste.

DRUHÉ ČTENÍ

Z knihy "Následování Krista"

(Lib. 3, 3)

Já jsem učil své proroky

     Slyš, synu, má slova, slova nejlíbeznější, která převyšují moudrost všech filozofů a mudrců tohoto světa. Má slova jsou duch a jsou život1 a nelze je vážit lidskými soudy.
     Nelze s nimi zacházet podle povrchního zalíbení, ale je nutné jim mlčky naslouchat a přijímat je s veškerou pokorou a s velikou vroucností.
     I řekl jsem: Šťasten, koho učíš, Pane, vedeš ve svém zákoně! Pokoj za dnů zlých mu přeješ,2 aby nebyl na zemi opuštěn.
     Já, praví Pán, jsem od počátku učil proroky3 a dosud nepřestávám mluvit ke všem. Avšak mnozí jsou k mému hlasu hluší a zatvrzelí.
     Mnozí raději naslouchají světu než Bohu a spíše jdou za tím, po čem touží jejich tělo, než za tím, co se líbí Bohu.
     Svět slibuje věci časné a nicotné, a lidé mu slouží s velkou dychtivostí; já slibuji věci nejvzácnější a věčné, a srdce smrtelníků zůstává netečné.
     Kdo mi vždycky a všude slouží a mě poslouchá tak pečlivě, jako se slouží světu a jeho pánům?
     Nuže styď se, služebníku líný a nespokojený, vždyť jiní jsou ochotnější k záhubě než ty k životu.
     A jiní se více radují z nicotnosti než ty z pravdy.
     Často se ovšem ve své naději zklamou, kdežto mé zaslíbení nezklame nikoho; já nepropustím s prázdnou nikoho, kdo mi důvěřuje.
     Dám, co jsem slíbil; splním, co jsem řekl; jen když věrně setrvá v mé lásce až do konce.
     Já jsem ten, kdo odplatí všem dobrým a přísně zkoumá všechny zbožné.
     Zapiš si má slova do srdce a bedlivě o nich uvažuj; v době pokušení ti budou velmi potřebná.
     Čemu nerozumíš nyní při četbě, to jistě pochopíš v den navštívení.
     Dvojím způsobem navštěvuji své vyvolené: jednak pokušením, jednak útěchou.
     A denně jim dávám dvoje naučení: jedno, když kárám jejich hříchy, druhé, když je povzbuzuji, aby prospívali v ctnostech.
     Kdo zná moje slova a pohrdá jimi, má soudce, který ho bude soudit v den poslední.4

     1 srov. Jan 6, 63
     2 Žl 93 (94), 12-13
     3 srov. Žid 1, 1
     4 srov. Jan 12, 48

RESPONSORIUM

Př 23, 26; 1, 9; 4, 20

O. Dej mi, synu, své srdce, kéž se líbí tvým očím moje cesty! * Neboť jsou půvabnou korunou na tvé hlavě.
V. Můj synu, dbej na má slova, k mým řečem nakloň svůj sluch! * Neboť jsou půvabnou korunou na tvé hlavě.

PSALMODIE

Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Žalm 41 (42)
Touha po Bohu a jeho svatyni

Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22, 17)

2 Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, *
      tak dychtí, Bože, po tobě má duše.
3  Po Bohu žízním v duši, po svém živém Bohu: *
    kdy konečně zas přijdu před tvou tvář? –

4 Ve dne i v noci jenom slzy jsou můj pokrm, *
      když denně slýchám: „Kde máš svého Boha?“
5 Duše mi přetéká, když si to představuji, †
      jak pronikal jsem do svatyně Boží *
      za chvalozpěvů svátečního davu. –

6 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
      Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
      toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj! –

7 Jsem sklíčen, proto na tebe tak vroucně myslím †
      tu od Jordánu, z hermonského kraje, *
      a z této hory, která sluje Misar. –

8 V šumu tvých vodopádů hloubka hloubku volá, *
      tvé vlny, slapy přese mne se valí.
9 Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám, *
      s písní se modlím k Bohu svého žití.
10 Bohu, své skále říkám: „Proč mě zapomínáš? *
       Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?“
11 Až do kostí mě bodá posměch protivníků, *
       když denně slyším: „Kde máš svého Boha?“
12 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
       Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
       toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Kantikum
Modlitba za svaté město Jeruzalém
Sir 36, 1-7. 13-16
To je věčný život, aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a Ježíše Krista, kterého jsi poslal. (Jan 17, 3)

1 Smiluj se nad námi, Bože všehomíra, a shlédni na nás, *
      a ukaž nám světlo svého slitování.
2 Svou bázní pronikni všechny pohany, *
      kteří tě nehledají,
   aby poznali, že není Boha kromě tebe, *
      a aby vyprávěli o tvých mocných činech. –

3 Zdvihni svou ruku na cizí národy, *
      ať vidí tvoji moc!
4 A jako jsi před nimi na nás ukázal svou svatost, *
      tak se na nich proslav před našima očima,
5 aby tě poznali, jako my jsme poznali, *
      že není Boha mimo tebe, Pane!
6 Znovu čiň znamení, opakuj divy, *
7     oslav svou pravici, své mocné rámě. –

13 Shromáždi všechny Jákobovy kmeny, †
       aby poznali, že není Boha mimo tebe, *
       a aby vyprávěli o tvých mocných činech.
    Dej jim znovu dědictví, *
       jako měli od pradávna.
14 Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
       nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
15 Smiluj se nad svým svatým městem, *
       nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
16 Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
       a svůj lid svou slávou.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

Žalm 18 (19), 2-7

Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
3    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jer 15, 16
Když se nalezla tvá slova, byla mi pokrmem; tvé slovo se mi stalo radostí a potěšením srdce, protože mám tvé jméno, Hospodine, Bože zástupů!

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
R. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
V. Zazpívejte mu novou píseň.
R. Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, protože nás navštívil a vysvobodil.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, protože nás navštívil a vysvobodil.

PROSBY
Náš Spasitel nás učinil královským kněžstvem, abychom přinášeli oběti Bohu příjemné. Vděčně ho tedy vzývejme:
     PANE, ZACHOVEJ NÁS VE SVÉ SLUŽBĚ.

Kriste, věčný Veleknězi, tys dal svému lidu podíl na svém kněžství,
uděl nám, abychom stále přinášeli duchovní oběti Bohu příjemné.
Uštědři nám v hojnosti plody svého Ducha,
trpělivost, dobrotu a vlídnost.
Ty, který jsi láska sama, dej, ať jsme s tebou v lásce spojeni,
ať správně jednáme, abychom tě chválili také svým životem.
Pomáhej nám hledat to, co je užitečné pro naše bratry,
aby snáze dosáhli spásy.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Všemohoucí Bože, děkujeme ti za tento nový den a prosíme tě: chraň nás svou milostí, abychom nesešli na cestu hříchu, a veď naše myšlenky, slova i skutky, abychom ti dnes zbožně a spravedlivě sloužili. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie