[ schovat menu ]

« Srpen 2019 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


29. srpen 2019, Čtvrtek
1. týden žaltáře

Umučení svatého Jana Křtitele, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

29. srpen 2019
Umučení svatého Jana Křtitele, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


O umučení Předchůdce Páně podává zprávu evangelium Matoušovo (14,3-12) a  Markovo (6, 17-29). Josef Flavius píše, že se to stalo v tvrzi Machaerus, kde měl Herodes Antipas královský palác. Podle staré tradice přenesli Janovi učedníci jeho mrtvé tělo do samařského města Sebaste a uložili ho na místě, kde byla v 1. polovině 4. století zbudována bazilika. Zdá se, že památka Předchůdce Páně, slavená v Jeruzalémě už v 5. století kromě slavnosti Narození také dnešního dne, byla výročím posvěcení této baziliky. Během 6. a 7. století se rozšířilo slavení této památky na Východě i na Západě s názvem Umučení nebo Stětí sv. Jana Křtitele.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Nesmírně šťastný, vznešený a ctnostný,
s čistoty květem nad sníh bez poskvrny,
ty poustevníku, mučedníku mocný,
z proroků první.

Mocí svých zásluh pomoz balvan těžký
odvalit z nitra navždy nám, svým bratřím,
drsnost cest zmírni, křivolaké stezky
do nebe napřim.

Ať Tvůrce světa a náš dobrotivý
Spasitel k našim očištěným duším
už neodkládá svůj krok milostivý
obrátit z výšin.

Ať věčně tobě, Bože trojjediný,
nejhlubší úctu vzdává celé nebe.
Nám vykoupeným odpusť všechny viny,
prosíme tebe. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

IV

31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

33 Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.

34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.

35 Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.

37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.

38 Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.

39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.

40 Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.

43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.

44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *

45     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!

48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!

49 Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

50 Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

51 Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V. Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R. Podivuhodné zákony tvoje.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

3, 1-5. 19 – 4, 4
Výzva k obrácení

Hospodin mě oslovil:

3.1„Jestliže muž propustí svou ženu
a ona od něho odejde
a vezme si jiného muže –
vrátí se k ní zase první muž?
Nebude ta žena zneuctěna?
Ty však, která jsi smilnila s mnoha milovníky,
směla by ses ke mně vrátit?
– praví Hospodin.

2Zdvihni oči k výšinám a rozhlédni se,
kde jsi nebyla zneuctěna;
sedávala jsi u cest a čekala na ně
jako Arab na poušti,
poskvrnila jsi zemi
svými smilstvy a zločiny.
3Proto byly zadrženy deště
a nebyla jarní vláha.

Zjednala sis čelo nevěstky,
stydět ses nechtěla.
4Nevoláš snad nyní ke mně: ‚Můj otče!?
Ty jsi přítel mého mládí!
5Což se bude hněvat ustavičně,
setrvá navěky v hněvu?‘
Hle, tak mluvíš, ale jednáš zle, jak jen můžeš!

19Myslil jsem si: Jak bych tě chtěl zařadit mezi syny
a dát ti rozkošnou zemi
jako nejvzácnější dědictví mezi všemi národy!
Myslil jsem si: Budeš mě nazývat otcem
a nepřestaneš za mnou chodit.
20Ale jako bývá žena nevěrná svému manželovi,
tak jste se stali nevěrnými mně, izraelský dome“
– praví Hospodin.

21Je slyšet křik na pahorcích,
pláč a nářek synů Izraele,
že převrátili své chování,
zapomněli na Hospodina, svého Boha.
22„Vraťte se, odpadlí synové,
a zhojím váš odpad.“

„Hle, přicházíme k tobě,
neboť ty jsi Hospodin, náš Bůh.
23Lživé jsou pahorky,
hluk na horách!
Jen v Hospodinu, našem Bohu,
je spása pro Izraele.
24Hanebné modly hltaly
od našeho mládí jmění našich otců,
jejich brav i skot,
jejich syny i dcery.
25Lehněme si do své hanby,
ať nás přikryje naše potupa,
neboť jsme hřešili proti Hospodinu, svému Bohu,
my i naši otcové od svého mládí až dodnes,
nechtěli jsme slyšet hlas Hospodina, svého Boha.“

4.1„Když se obrátíš, Izraeli – praví Hospodin –
smíš se ke mně vrátit.
Když se vzdáš svých ohavností,
nebudeš bloudit daleko ode mě!
2Když budeš přísahat: ‚Živ je Hospodin‘
podle pravdy, práva, spravedlnosti,
v tobě národy dojdou požehnání,
v tobě dojdou slávy.

3Neboť tak praví Hospodin lidu Judska i Jeruzaléma:
Zorejte si úhor
a nerozsévejte do trní!
4Obřežte se pro Hospodina,
odstraňte předkožky svých srdcí,
mužové judští i obyvatelé jeruzalémští,
aby můj hněv nevyšlehl jak oheň
a nevzplál, že by ho nikdo nemohl uhasit
pro špatnost vašich skutků.“

RESPONSORIUM

Jer 14, 7; Žl 129 (130), 3

O. Svědčí-li naše nepravosti proti nám, jednej, Pane, ke cti svého jména! * Našich zpronevěr je mnoho, hřešili jsme proti tobě.
V. Kdybys, Pane, dbal na viny, kdopak, Pane, obstojí? * Našich zpronevěr je mnoho, hřešili jsme proti tobě.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého kněze Bedy Ctihodného

(Hom. 23: CCL 122, 354.356-357)

Předchůdce Kristův narozením i smrtí

     Svatý Předchůdce narození, kázání i smrti Páně ukázal při svém zápase sílu hodnou toho, aby na něj hledělo nebe. Platí o něm, co říká Písmo: I když se lidem zdálo, že je trestán, jeho naděje byla plná nesmrtelnosti.1 Právem slavíme den, který je pro nás posvěcen Janovým utrpením, ozdoben zářícím purpurem jeho krve. Právem uctíváme s duchovní radostí Janovu památku, neboť on své svědectví, které vydal Pánu, zpečetil mučednickou smrtí.
     Nelze pochybovat, že svatý Jan trpěl ve vězení a v okovech pro našeho Vykupitele. Jemu předem vydával svědectví a za něj položil také svůj život. Pronásledovatel sice od něho nežádal zapření Krista, ale zamlčení pravdy; to však znamená, že zemřel kvůli Kristu. Vždyť přece Kristus říká: Já jsem pravda.2 A proto zajisté prolil svou krev kvůli Kristu, když ji prolil kvůli pravdě. A jako svým narozením, kázáním a tím, že křtil, vydával Jan předem svědectví tomu, který se měl narodit, kázat a křtít, tak i svým utrpením Jan o něm předem naznačil, že má také trpět.
     Takový a tak veliký muž uzavřel tedy svůj pozemský život, po dlouhém utrpení v okovech, prolitím krve. Toho, který hlásal svobodu nebeského pokoje, spoutali bezbožníci do okovů. Do temného vězení byl uvržen ten, který přišel, aby vydal svědectví o světle,3 a o němž samo světlo, jímž je Kristus, vydalo svědectví, že byl lampou hořící a zářící.4 A svou vlastní krví byl pokřtěn ten, jemuž bylo dáno pokřtít Vykupitele světa, uslyšet hlas Otcův, který se ozval Kristu z nebe, a uvidět milost Ducha Svatého sestupujícího na něj. Ale takovým lidem, jako byl on, nebylo těžké, naopak, bylo to pro ně lehké a žádoucí trpět časná muka pro pravdu; neboť on věděl, že to bude odměněno věčnými radostmi.
     Mučedníci si přáli přijmout smrt, která tak jako tak nevyhnutelně hrozila, pro vyznání Kristova jména s palmou věčného života. Správně říká apoštol: Vám se přece dostalo té milosti, že smíte v Krista nejen věřit, ale také pro něj trpět.5 Považuje to za Kristův dar, že vyvolení mohou pro něj trpět, a rovněž říká: Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.6

     1 srov. Mdr 3, 4
     2 Jan 14, 6
     3 srov. Jan 1, 8
     4 srov. Jan 5, 35
     5 Flp 1, 29
     6 Řím 8, 18

RESPONSORIUM

Mk 6, 17.27

O. Herodes dal Jana zatknout, spoutat a zavřít do vězení * kvůli Herodiadě, manželce svého bratra, protože si ji vzal za ženu.
V. Král poslal kata a ten ho sťal ve vězení. * Kvůli Herodiadě, manželce svého bratra, protože si ji vzal za ženu.

PSALMODIE

Ant. 1 Hospodin vztáhl svou ruku, dotkl se mých úst a dal mě národům za proroka.

Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu

Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
      po tobě žízní celá má duše,

   po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
      tak jako vyprahlá žíznivá země.

3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
      abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!

4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
      proto mé rty ti zpívají chválu. –

5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
      ve jménu tvém jenom ruce spínat.

6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
      jásavě budou tě chválit má ústa.

7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
      rozjímám o tobě za nočních bdění,

8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
      v stínu tvých křídel radostně plesám. –

9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
      ty mě svou pravicí podpíráš mocně.

10      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
         ti se propadnou do hlubin země,
11      ti budou vydáni napospas meči,*
         ti se kořistí šakalů stanou.
12      Král pak se bude radovat v Bohu, +
         oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
         protože lhářům se zacpou ústa.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Hospodin vztáhl svou ruku, dotkl se mých úst a dal mě národům za proroka.

Ant. 2 Herodes měl před Janem strach, protože ho znal jako spravedlivého a svatého člověka.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 57-88. 56
Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)

57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!

58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59      nebesa nebes, velebte Pána! –

60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61      mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65      bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67      mrazy a vedra, velebte Pána! –

68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69      ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71      vy dny a noci, velebte Pána! –

72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73      blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78      moře a řeky, velebte Pána! –

79 Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *

80      nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82      rody všech lidí, velebte Pána! –

83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!

84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85      sluhové Boží, velebte Pána! –

86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.

56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Herodes měl před Janem strach, protože ho znal jako spravedlivého a svatého člověka.

Ant. 3 Herodes si rád Jana poslechl, a když ho slyšel, byl celý nesvůj.

Žalm 149
Jásot svatých

Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)

1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      ať zní jeho chvála v obci zbožných!

2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
      děti Siónu ať Krále chválí!

3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
      na bubny a citery mu hrají!

4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
      vítězstvím on věnčí ponížené.

5 Ať se věrní mocně zaradují, *
      ať i na svých ložích zaplesají! –

6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
      v ruce jílec dvousečného meče,

7 aby mohli pohanům se pomstít, *
      aby vyřkli tresty nad národy,

8 uvázali v pouta jejich krále, *
      do okovů jejich přední muže,

9 naplnili na nich psané právo. *
      To je oslavou všech jeho zbožných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Herodes si rád Jana poslechl, a když ho slyšel, byl celý nesvůj.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 49, 1b-2
Hospodin mě povolal od matčina lůna, již v mateřském lůně mě nazval jménem. Z mých úst udělal nabroušený meč; ve stínu své ruky mě ukryl. Ukoval mě v zaostřený šíp, ve svém toulci mě schoval.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Poslali jste k Janovi, *a vydal svědectví pravdě.
R. Poslali jste k Janovi, *a vydal svědectví pravdě.
V. On byl lampa hořící a svítící
R. a vydal svědectví pravdě.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Poslali jste k Janovi, *a vydal svědectví pravdě.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Ženichův přítel, který je s ním a naslouchá mu, srdečně se raduje z ženichova hlasu. To je moje radost, a byla dovršena.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Ženichův přítel, který je s ním a naslouchá mu, srdečně se raduje z ženichova hlasu. To je moje radost, a byla dovršena.

PROSBY
Jan byl poslán od Boha, aby ohlašoval Kristův příchod a vydával o něm svědectví. Prosme Krista, aby navštívil i nás, a s důvěrou volejme:
     SPASITELI SVĚTA, VYCHÁZEJÍCÍ Z VÝSOSTI, NAVŠTIV NÁS.

Kriste, tvůj předchůdce Jan se už v lůně své matky zaradoval z tvé blízkosti,
nauč i nás radovat se z tvého příchodu na svět.
Tys vyvolil Jana Křtitele, aby svým kázáním i životem ukazoval cestu k pokání,
obrať naše srdce, ať žijeme podle tvých přikázání.
Stal ses člověkem a ústy člověka jsi ohlásil, že už jsi mezi námi,
posílej stále do celého světa hlasatele svého evangelia.
Tys chtěl být od Jana v Jordáně pokřtěn, aby se naplnily odvěké Boží úradky,
veď nás, abychom poznávali a věrně plnili své poslání, které máme při budování tvého království.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, tys povolal svatého Jana Křtitele, aby se stal předchůdcem tvého Syna i svou mučednickou smrtí, a vydal tak svědectví spravedlnosti a  pravdě; dávej i nám sílu, abychom statečně prosazovali plnění tvých přikázání. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie