[ schovat menu ]

« Únor 2019 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
2425262728 


23. únor 2019, Sobota
2. týden žaltáře

Sv. Polykarpa, biskupa a mučedníka, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.

první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. únor 2019
Sv. Polykarpa, biskupa a mučedníka, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


Byl posledním z apoštolských žáků. Snad sám svatý apoštol Jan ho ustanovil biskupem ve Smyrně. Jako mluvčí maloasijských církevních obcí jednal v Římě s papežem Anicetem o době slavení velikonoc. Zemřel ve Smyrně 23. II. po roce 155, bylo mu 86 let. Byl zaživa upálen na hranici.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Za Synem Božím jediným
šels, mučedníku, chtěje s ním
nad nepřáteli zvítězit,
vítězstvím nebe vydobýt.

Přimluv se za nás, ubohé,
omyj nás z viny přemnohé,
moru zla přítrž učiň včas,
před nudou žití ochraň nás.

Když bylo sňato z tebe jho
to těla tvého svatého,
nás láskou k Synu Otcovu
zbav těžkých světa okovů.

Čest Otci spolu se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivou slávy korunou. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

I

1 Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
2 Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
3 Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

4 On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
5 On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
6 On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
7 On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
8 To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
9 Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

II

10 V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
11 Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
12 Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
13 On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
14 Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
15 Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

III

16 Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
17 On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
18 on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
19 Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
20 Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
21 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
22 Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

23 On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
24 Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
25 On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

26 Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R. Uč mě kráčet tvými stezkami.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Přísloví

31,10-31
Chvála vzorné ženy

10Řádnou ženu, kdo ji najde?
Větší cenu má než perly.

11Srdce jejího manžela na ni spoléhá,
o zisk nemá nouzi.

12Přináší mu jen prospěch, nikdy škodu
po všechny dny svého života.

13Shání vlnu a len,
pracuje radostnou rukou.

14Je jako obchodní koráb,
zdaleka přiváží pokrm.

15Ještě za noci vstává,
připravuje jídlo své rodině,
stravu svým služkám.

16Obhlíží pole a získá ho,
z výtěžku svých rukou sází vinici.

17Statečností si opásává boky
a svoje ramena tuží.

18Pociťuje, že její snaha je výnosná,
v noci jí nehasne lampa.

19Svýma rukama sahá po kuželi,
její prsty se chápou vřetena.

20Svou dlaň otvírá ubožákovi,
své rámě nabízí chudákovi.

21Nebojí se o svůj dům, když sněží,
vždyť dvojmo jsou oblečeni všichni z jejího domu.

22Zhotovuje si přikrývky,
oděna je v kment a purpur.

23Její manžel je u brány ve vážnosti,
když zasedá s předními muži města.

24Tká a prodává jemná roucha,
opasky dodává kupci.

25Zdobí se silou a vážností,
s úsměvem hledí vstříc budoucnosti.

26V moudrosti otvírá svoje ústa,
na jazyku má laskavé poučení.

27Bdí nad chováním své rodiny,
v zahálce nejí svůj pokrm.

28Její synové se dostávají na přední místa, a proto ji chválí,
též její muž, a proto jí žehná:

29„Zdatně si vede mnoho žen,
ty však je předčíš všechny!“

30Půvab zklame, krása prchne,
zato žena, která ctí Hospodina, zaslouží si chválu.

31Dejte jí z výtěžku jejích rukou,
neboť u bran ji chválí její díla.

RESPONSORIUM

Srov. Př 31,17.18; srov. Žl 45 (46), 6

O. Statečností si opásává boky a svoje ramena tuží, * její lampa nikdy nezhasne.
V. Bůh je s ní, proto se nezhroutí nikdy, s časným úsvitem Bůh jí na pomoc chvátá. * Její lampa nikdy nezhasne.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu církevní obce ve Smyrně o mučednické smrti svatého Polykarpa

(Cap. 13, 2 – 15, 3; Funk 1, 297-299)

Jako oběť znamenitá, hodná Božího zalíbení

     Když byla hranice připravena, odložil si Polykarp všechny šaty, rozvázal si pás a začal si také zouvat boty; dřív to nedělával, protože se ho vždycky všichni věřící snažili okamžitě dotýkat. Už před mučednickou smrtí byl totiž pro svůj svatý život ozdoben všemi možnými dary.
     Okamžitě pak kolem něho začali klást všechno, co bylo přichystáno na hranici. Když ho však chtěli ještě přibít hřeby, řekl: „Nechte mě takto. Ten, jenž mi dopřál vytrpět smrt ohněm, mi dá také sílu, abych i bez vašeho zajištění hřeby zůstal v plameni klidně stát.“ Nepřibili ho tedy, jen ho přivázali.
     Když tedy složil ruce za záda a byl spoután jako nejlepší beránek, vybraný k oběti z velkého stáda, byl připraven jako celopal, v němž Bůh nalezl zalíbení, a s očima upřenýma k nebi řekl:
     „Pane Bože všemohoucí, Otče milovaného a požehnaného Syna tvého Ježíše Krista, který nám o tobě zvěstoval, Bože všech andělů a mocností a všeho stvoření, Bože všech pokolení spravedlivých, kteří žili před tvou tváří! Velebím tě, neboť tohoto dne a v této hodině jsi mi dopřál, abych směl ve sboru mučedníků pít z kalicha tvého Krista, na vzkříšení k věčnému životu1 duše i  těla, v neporušenosti skrze Ducha Svatého. Kéž jsem mezi ně dnes před tvou tváří přijat jako oběť znamenitá, hodná tvého zalíbení,2 tak jaks mi to určil a oznámil a jak to nyní naplňuješ, neboť tys Bůh pravdy, který nezná lži.
     A proto tě za všechno chválím a velebím, za všechno tě oslavuji skrze věčného a nebeského velekněze Ježíše Krista, tvého milovaného Syna, neboť skrze něho je tvoje všechna sláva, s ním a se Svatým Duchem, nyní i po všechny budoucí věky. Amen.“
     Když vyslovil „Amen“ a dokončil svou modlitbu, zapálili pochopové hranici.
     A když plameny vysoko vyšlehly, spatřili jsme my, kterým bylo dovoleno přihlížet, veliký div. I proto jsme byli zachováni, abychom mohli i jiným zvěstovat, co se přihodilo. Oheň se totiž vyklenul jako když vítr napne lodní plachtu a obloukem obklopil mučedníkovo tělo. To neskýtalo uprostřed ohně pohled, jako by se pálilo maso, ale jako když se peče chléb anebo jako když září v peci tříbené zlato a stříbro. A také jsme ucítili takovou vůni, jako když zavoní kadidlo nebo nějaká jiná vzácná vůně.
     1 srov. Jan 5, 29.
     2 srov. Žl 19 (20), 4.

RESPONSORIUM

Zj 2, 8-9a. 10a

O. Andělovi církevní obce ve Smyrně napiš: Toto praví První i Poslední, který byl mrtev a ožil: Znám tvé soužení a tvou chudobu – ale vždyť jsi bohatý. * Buď věrný až do smrti, a dám ti za odměnu život.
V. Nic se neboj utrpení, které na tebe čeká: ďábel se chystá k tomu, že některé z vás uvrhne do žaláře, abyste byli vyzkoušeni. * Buď věrný až do smrti, a dám ti za odměnu život.

PSALMODIE

Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele

Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

2 Dobré je oslavovat Pána, *
      opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
3 zrána tvou milosrdnost hlásat, *
      za noci potom tvoji věrnost
4 s desítistrunnou harfou, s lyrou *
      a s chvalozpěvy při citeře. –

5 Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
      já plesám nad dílem tvých rukou. –

6 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
      jak myšlenky tvé přehluboké!
7 Nerozumný to nepochopí, *
      bláhový pro to nemá smysl.
8 Ať jako plevel bují hříšní, *
      ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
   to všechno jim je k věčné zkáze: *
9      ty však jsi navždy svrchovaný! –

10 Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
       tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
       bezbožní budou rozprášeni.
11 Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
       olejem čerstvým pomazals mě.
12 Zvysoka shlížím na odpůrce, *
       naslouchám řečem pomlouvačů. –

13 Jak palma vzkvete spravedlivý, *
       vzroste jak libanonský cedr.
14 Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
       pokvetou na nádvořích Božích.
15 Ponesou ovoce i v stáří, *
       zůstanou šťavnatí a svěží
16 a budou svědčit: Pán je věrný, *
       je skála má, je právo samo.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.

Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.

Kantikum
Boží dobrodiní
Dt 32, 1-12
Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla. (Mt 23, 37)

1 Poslyšte nebesa, co chci říci, *
       země, naslouchej slovům mých úst.
2 Ať má nauka padá jak déšť, *
      má slova ať kanou jak rosa,
   jak lijavec na zeleň, *
      jak vláha na trávu; –

3 jméno Páně chci vzývat, *
      vzdejte čest našemu Bohu!
4 Boží díla jsou dokonalá, *
      a všechny jeho cesty spravedlivé.
   Bůh je věrný, není v něm klamu, *
      je spravedlivý a přímý. –

5 Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny, *
      je to pokolení zlé a zvrácené.
6 Takhle se Pánu odvděčuješ, *
      lide pošetilý a nerozumný?
   Což on není tvůj Otec, *
      který tě učinil, stvořil a vyvolil? –

7 Jen vzpomeň na dávné dny, *
      jen pomysli na jednotlivá pokolení!
   Ptej se svého otce a on ti poví, *
      ptej se svých starců a oni ti řeknou: –

8 Když Nejvyšší rozděloval národy, *
      když odděloval syny Adamovy,
   stanovil hranice národů *
      podle počtu synů praotce Izraele;
9 údělem Páně je jeho lid, *
       Jákob je jeho dědičným podílem. –

10 Nalezl ho na poušti, *
       na místě hrůzy a v stepní pustině,
    zahrnul ho přízní a odchoval, *
       opatroval jak zřítelnici svého oka.
11 Jak orel volá k letu svá mláďata *
       a nad nimi poletuje,
    tak nad ním široce rozepjal křídla *
       a nosil ho na svých perutích.
12 Pán sám ho vedl *
       a nebyl s ním žádný cizí bůh.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.

Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka

Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)

2 Pane, náš vladaři, †
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
      velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –

3 Navzdory odpůrcům †
      už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
      že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –

4 Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
      anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
5 co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
      Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –

6 Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
      ověnčil jsi ho slávou a ctí;
7 jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
      všechno mu k nohám položil:
8 ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
9     na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
      co jen se hemží stezkami vod. –

10 Pane, náš vladaři, *
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Kor 1, 3-5
Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli těšit druhé v jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán je má síla, * on je má statečnost.
O. Pán je má síla, * on je má statečnost.
V. On se také stal mou záchranou.
O. On je má statečnost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Pán je má síla, * on je má statečnost.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Osmdesát šest let sloužím Kristu a nikdy mi neublížil. Jak bych mohl zradit svého krále, který mě vykoupil?

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Osmdesát šest let sloužím Kristu a nikdy mi neublížil. Jak bych mohl zradit svého krále, který mě vykoupil?

PROSBY
Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
    PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.

Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
dej nám, Pane, zvítězit nad každým pokušením.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, Otče všeho tvorstva, tys přijal svatého biskupa Polykarpa mezi mučedníky; na jeho přímluvu dej, ať i my, když máme podíl na kalichu utrpení tvého Syna, dosáhneme vzkříšení k věčnému životu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie