[ schovat menu ]

« Leden 2019 »
NePoÚtStČtSo
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031 


7. leden 2019, Pondělí
2. týden žaltáře

Doba vánoční, 2. týden
Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. leden 2019
Doba vánoční, 2. týden

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Kdokoli Krista hledáte,
do výšin oči obraťte.
Tam uvidíte jedenkrát
znamení věčné slávy plát.

Ta hvězda, jež se krásou skví
víc nežli slunce planoucí,
roznáší zprávu po zemi,
že přišel k nám Bůh vtělený.

Až z lůna světa, Persie,
z jejíchž bran slunce putuje,
mágové, znalci zkušení,
v tom královské zří znamení.

Praví si: Kdo tak mocný jest,
ten mocný vládce jasných hvězd,
před nímž se musí nebe chvět,
mu slouží světlo, ba i svět?

Zříme tu světlo přejasné,
jehož zář nikdy nehasne,
nesmírné, slavné, vznešené,
před nebem a vším zrozené.

Toť všeho lidstva Vládce sám,
král Izraelův, jeho Pán,
Abrahámovi slíbený
i všemu jeho plemeni.

Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 30 (31), 1-17. 20-25

Důvěrná prosba v utrpení

Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)

I

2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –

4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –

6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.

8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

II

10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.

12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -

15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!

    18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

III

20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –

22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –

24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

V. Nebe hlásá jeho spravedlnost.
O. Jeho slávu vidí národy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

61, 1-11
Hospodinův duch bude nad jeho služebníkem

1Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou,
protože mě Hospodin pomazal,
poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným,
obvázat ty, jimž puká srdce,
oznámit zajatým propuštění,
svobodu uvězněným,
2hlásat Hospodinovo milostivé léto
a den pomsty našeho Boha,
potěšit všechny soužené,
3zarmoucené na Siónu obveselit,
dát jim věnec místo popela,
olej radosti místo smutku,
šat jásotu místo malomyslnosti.
Budou se nazývat „duby spravedlnosti“,
které Hospodin zasadil pro své oslavení.

4Vystavějí odvěké zříceniny,
zbudují sutiny ze starých časů,
obnoví zničená města,
opuštěná od mnoha pokolení.

5Ve vašich službách budou váš brav pást cizinci;
synové cizích národů budou vašimi rolníky a vinaři.
6Vy se však budete nazývat „Hospodinovi kněží“,
bude se vám říkat „Služebníci našeho Boha“.
Budete požívat bohatství národů
a honosit se jejich slávou.

7Místo své dvojnásobné potupy a pohany
budou nad svým údělem jásat;
proto obdrží dvojnásobný podíl ve své zemi,
budou mít věčnou radost.

8Neboť já, Hospodin, miluji právo,
nenávidím loupež a nepravost.
Věrně odměním jejich práci,
uzavřu s nimi věčnou smlouvu.
9Jejich rod bude známý mezi pohany
a jejich potomstvo uprostřed národů.
Kdo je spatří, všichni uznají:
„To je rod, jemuž Hospodin žehná!“

10Radostí budu jásat v Hospodinu,
má duše zaplesá v mém Bohu,
neboť mi oblékl roucho spásy,
oděl mě šatem spravedlnosti
jako ženicha okrášleného věncem,
jako nevěstu ozdobenou šperky.
11Jako země rodí rostlinstvo,
jako zahrada dává vzejít setbě,
tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti
a slávě před všemi národy.

RESPONSORIUM

Iz 61, 1; Jan 8, 42

O. Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou; protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, * obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.
V. Já jsem vyšel od Boha a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal * obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Petra Chryzologa

(Sermo 160: PL 52, 620-622)

Ten, který se chtěl pro nás narodit, nechtěl nám zůstat neznámým

     Ačkoliv samo tajemství vtělení Páně obsahovalo v sobě vždy jasné známky božství, přece to, že Bůh přijal lidské tělo, dnešní slavnost zjevuje a  odhaluje mnoha způsoby, aby smrtelný člověk, zahalený stále temnotami, z neznalosti neztratil to, co mohl přijmout a vlastnit výhradně prostřednictvím milosti.
     Neboť ten, který se chtěl pro nás narodit, nechtěl nám zůstat neznámým. Objasňuje to proto takovým způsobem, aby se veliké tajemství dobroty nestalo příležitostí k velkému omylu. Toho, kterého mudrc hledal zářícího mezi hvězdami, nalézá dnes plačícího v kolébce; toho, nad jehož skrytostí na nebesích se dlouho trápil, obdivuje dnes mudrc objeveného v plénkách.
     Dnes přemýšlí mudrc v hlubokém úžasu o tom, co tu vidí: na zemi nebe a zemi povznesenou k nebi, člověka v Bohu a Boha v člověku. Vidí, že ten, jehož nemůže pojmout celý svět, je tu teď uzavřen v maličkém těle. A když to vidí, tajemnými dary vyznává, že věří a dál už nehloubá. Kadidlem vyznává Boha, zlatem krále a myrhou jeho budoucí smrt.
     Proto se pohan, který byl posledním, stal prvním. Protože vírou mudrců byl tehdy zasvěcen počátek víry pohanů.
     Dnes vstoupil Kristus do řečiště Jordánu, aby smyl hřích světa. Sám Jan dosvědčuje, že kvůli tomu přišel: Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa. Dnes drží otrok Pána, člověk Boha, Jan Krista. Drží ho proto, aby sám přijal odpuštění, ne, aby je udělil.
     Dnes zaznívá, jak říká prorok, Hospodinův hlas nad vodami. A jaký je to hlas? To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení. Dnes se vznáší nad vodami Duch Svatý v podobě holubice. To proto, aby se z tohoto znamení poznávalo – tak jako kdysi Noemova holubice zvěstovala, že ustoupila potopa světa – že nyní skončilo trvající ztroskotání světa. Tato holubice však nenese ratolest staré olivy jako ta Noemova, ale vylévá na hlavu původce naší spásy plnost nového pomazání, aby se tak naplnilo, co prorok předpověděl: Proto tě Pán, tvůj Bůh, pomazal olejem radosti před tvými druhy.
     Dnes činí Kristus začátek nebeských znamení tím, že proměňuje vodu ve víno. Voda však měla být proměněna v tajemství krve, aby mohl Kristus podávat pijícím čistý nápoj z nádoby svého těla. A tak se měla naplnit slova prorokova: Jak je vzácný můj překypující kalich!

RESPONSORIUM

_

O. Tři dary, které mudrci přinesli Pánu, naznačují tajemství jeho života a poslání: * Zlato ukazuje na jeho královskou moc; kadidlo na jeho kněžství a myrha na jeho pohřeb.
V. Mudrci se přišli poklonit původci naší spásy, ležícímu v jeslích, a přinesli mu ze svých pokladů symbolické dary. * Zlato ukazuje na jeho královskou moc; kadidlo na jeho kněžství a myrha na jeho pohřeb.

PSALMODIE

Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Žalm 41 (42)
Touha po Bohu a jeho svatyni

Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22, 17)

2 Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, *
      tak dychtí, Bože, po tobě má duše.
3  Po Bohu žízním v duši, po svém živém Bohu: *
    kdy konečně zas přijdu před tvou tvář? –

4 Ve dne i v noci jenom slzy jsou můj pokrm, *
      když denně slýchám: „Kde máš svého Boha?“
5 Duše mi přetéká, když si to představuji, †
      jak pronikal jsem do svatyně Boží *
      za chvalozpěvů svátečního davu. –

6 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
      Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
      toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj! –

7 Jsem sklíčen, proto na tebe tak vroucně myslím †
      tu od Jordánu, z hermonského kraje, *
      a z této hory, která sluje Misar. –

8 V šumu tvých vodopádů hloubka hloubku volá, *
      tvé vlny, slapy přese mne se valí.
9 Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám, *
      s písní se modlím k Bohu svého žití.
10 Bohu, své skále říkám: „Proč mě zapomínáš? *
       Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?“
11 Až do kostí mě bodá posměch protivníků, *
       když denně slyším: „Kde máš svého Boha?“
12 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
       Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
       toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Kantikum
Modlitba za svaté město Jeruzalém
Sir 36, 1-7. 13-16
To je věčný život, aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a Ježíše Krista, kterého jsi poslal. (Jan 17, 3)

1 Smiluj se nad námi, Bože všehomíra, a shlédni na nás, *
      a ukaž nám světlo svého slitování.
2 Svou bázní pronikni všechny pohany, *
      kteří tě nehledají,
   aby poznali, že není Boha kromě tebe, *
      a aby vyprávěli o tvých mocných činech. –

3 Zdvihni svou ruku na cizí národy, *
      ať vidí tvoji moc!
4 A jako jsi před nimi na nás ukázal svou svatost, *
      tak se na nich proslav před našima očima,
5 aby tě poznali, jako my jsme poznali, *
      že není Boha mimo tebe, Pane!
6 Znovu čiň znamení, opakuj divy, *
7     oslav svou pravici, své mocné rámě. –

13 Shromáždi všechny Jákobovy kmeny, †
       aby poznali, že není Boha mimo tebe, *
       a aby vyprávěli o tvých mocných činech.
    Dej jim znovu dědictví, *
       jako měli od pradávna.
14 Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
       nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
15 Smiluj se nad svým svatým městem, *
       nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
16 Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
       a svůj lid svou slávou.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

Žalm 18 (19), 2-7

Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
3    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 9, 5
Dítě se nám narodilo, Syn je nám dán, vládu má na svém rameni a dostane jméno Podivuhodný rádce, Mocný Bůh, Věčný otec, Kníže pokoje.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Králové všichni * budou se mu klanět.
R. Králové všichni * budou se mu klanět.
V. Národy všechny pokorně mu sloužit.
R. Budou se mu klanět.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Králové všichni * budou se mu klanět.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Od východu slunce přišli do Betléma mudrci, aby se poklonili Pánu; otevřeli své pokladnice a obětovali mu vzácné dary: zlato velikému králi, kadidlo pravému Bohu a myrhu k jeho pohřbu, aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Od východu slunce přišli do Betléma mudrci, aby se poklonili Pánu; otevřeli své pokladnice a obětovali mu vzácné dary: zlato velikému králi, kadidlo pravému Bohu a myrhu k jeho pohřbu, aleluja.

PROSBY
Chvalme Krista, neboť on přinesl spásu celému světu, a radostně volejme:
     SLÁVA TOBĚ, PANE.

Vykupiteli všech, po tvém příchodu už není rozdíl mezi židy a pohany,
učiň, ať ze světa vymizí diskriminace ponižující lidskou důstojnost.
Tvé vtělení a narození je počátkem tvé nové přítomnosti mezi námi,
nauč nás poznávat rozmanité podoby své přítomnosti v Církvi a v lidech.
Tys lidem nejdokonaleji zjevil Boha,
nauč nás přijímat tvé slovo s živou vírou a uskutečňovat ho životem.
Tys Bůh mezi námi a všechno jsi podivuhodně obnovil,
stvoř v nás všechno nové: smýšlení, slova i skutky.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Milosrdný Bože, tvá láska z nás učinila nové stvoření v Kristu: v něm se tvé božství spojilo s naším lidstvím; dej, ať se mu stále více podobáme, aby se upevňovalo naše spojení s tebou. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie