[ schovat menu ]

« Listopad 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 


29. listopad 2018, Čtvrtek
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 34. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


používat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

29. listopad 2018
Druhé mezidobí, 34. týden
2. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Už východ skví se hvězdou dne,
vzývejme Boha pokorně,
aby nás všechny v dnešní den
při práci chránil před vším zlem.

Ať krotí jazyk uzdou svou,
ať se dnes hádky neozvou,
ať zacloní nám oči včas,
by nepily jed klamných krás.

Ať čistotou se tělo skví,
pryč s každou domýšlivostí,
ať zpupné tělo odzbrojí
půst v jídle, střídmost v nápoji.

Až pak se s uplynulým dnem
na prahu noci ocitnem,
kéž čisti odříkáním svým
chválíme Boha s nadšením.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

2 Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.

3 Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

4 Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

5 Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.

6 S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

7 Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:

8 tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.

9 Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

II

10 Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.

11 Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.

12 Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

13 Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.

14 Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.

15 Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

16 Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,

17 slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

III

18 A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,

19 naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,

20 a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

21 Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,

22 což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.

23 Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

24 Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!

25 Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?

26 Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.

27 Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

V. Pane, ke komu půjdeme?
R. Ty máš slova věčného života.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola Petra

2,9-22
Hrozící potrestání hříšníků

     9Pán dovede zbožné lidi ze zkoušky vysvobozovat, ale špatné nechává, aby byli potrestáni v den soudu 10a zvláště ty, kdo se oddají nečistým tělesným žádostem a nechtějí nad sebou uznávat Pána.
     Opovážliví a domýšliví lidé se nebojí mluvit s pohrdáním o oslavených;
11a přece ani sami andělé, ačkoli jsou silou a mocí větší, nepronášejí o nich před Pánem urážlivý odsudek. 12Tihle lidé však jako nerozumná zvířata – určená svou přirozeností k tomu, aby byla chytána a zabíjena – mluví s pohrdáním o tom, co neznají, a jejich zkaženost je přivede do záhuby 13a budou za svou špatnost pykat. Hledají požitek v denním hýření; jsou skvrnou a hanbou, jak se honí za rozkošnickým hýřením při hostinách s vámi; 14oči mají pořád jen pro některou cizoložnici a nenasytné v hříchu; lákají k sobě nepevné duše; jsou hrabiví a dobře se v tom vyznají. Propadli kletbě! 15Zanechali správné cesty a zbloudili, dali se na cestu Baláma, syna Bosorova, který rád přijal odměnu za své nesprávné chování, ale byl usvědčen z vlastní špatnosti: 16němá oslice promluvila lidským hlasem a zabránila tak prorokovi ve zvráceném počínání. 17Takoví jsou jako studně bez vody, mraky hnané vichřicí; pro takové je připravena nejhlubší tma. 18Vedou naduté, ale jalové řeči, lákají svými tělesnými žádostmi a výstřednostmi ty, kdo sotva teprve unikli lidem žijícím v bludu. 19Slibují jim svobodu, a sami jsou otroky zkázy; vždyť když člověk něčemu podlehne, je toho otrokem.
    
20Jestliže se totiž lidé, kteří unikli z hniloby světa poznáním Pána a Spasitele Ježíše Krista, zase do toho zaplétají a nechávají se tím přemoci, jsou na tom hůř na konci, než byli na začátku. 21Bylo by pro ně lépe, kdyby vůbec nepoznali cestu spravedlnosti, než aby ji poznali a pak se obrátili zády k svatému příkazu, v němž byli vyučeni. 22Na ně se hodí toto pravdivé přísloví:
„Pes se vrací k tomu, co zvrátil“
a „Prase sotva umyté se znovu válí v blátě“.

RESPONSORIUM

Flp 4,8.9; 1 Kor 16,13

O. Mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé a co je nevinné. * To dělejte, a Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.
V. Buďte bdělí, stůjte pevně ve víře, buďte silní! * To dělejte, a Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého biskupa Jana Zlatoústého na Matoušovo evangelium

(Hom. 33,1.2: PG 57,389-390)

Jsme-li ovce, vítězíme, jsme-li vlci, podléháme.

     Dokud budeme ovcemi, budeme vítězit; i kdyby nás obklopovaly tisíce vlků, přetrváme a budeme mít převahu. Staneme-li se však vlky, budeme přemoženi, neboť přijdeme o pomoc pastýře. Ten přece nevodí na pastvu vlky, nýbrž ovce; takže tě opustí a vzdálí se, protože mu nedáš možnost ukázat jeho moc.
     Smysl jeho řeči je takový: Neznepokojujte se, říká, když vás posílám mezi vlky a přikazuji vám, abyste byli jako ovce a jako holubice. Jistě jsem mohl učinit opak a neposílat vás snášet jakákoli protivenství ani vás vydávat jako ovce vlkům, nýbrž udělat vás hrozivější než lvy; avšak je prospěšné, aby to bylo takto: vám to dodá lesku a zároveň to ukáže moji moc. Tak to Pán říkal i Pavlovi: Stačí ti moje milost, protože síla se tím zřejměji projeví v slabosti. Já jsem vás tedy učinil právě takovými. Takže říká-li Pán: Já vás posílám jako ovce, naznačuje tím toto: Neklesejte přece, já totiž vím, a dobře vím, že právě takto vás nikdo nebude schopen přemoci.
     Abychom však i my sami mohli přispět něčím ze své strany, aby se nezdálo, že všechno je dílem milosti, a abychom se nedomnívali, že získáme věnec bez příčiny a zadarmo, říká Pán hned nato: Buďte tedy opatrní jako hadi a bezelstní jako holubice. Mohlo by se namítnout: Ale co zmůže naše obezřetnost v tak četných nebezpečenstvích? Jakpak si máme tu obezřetnost udržet, když námi zmítá tak velké vlnobití? I kdyby byla ovce sebeobezřetnější, upadne-li mezi vlky, a hned mezi tolik vlků, co vůbec může dělat? A i kdyby byla holubice sebebezelstnější, co jí to pomůže, když ji ohrožuje tolik jestřábů? Těmto tvorům bez rozumu to jistě nijak nepomůže, nám však významně.
     Podívejme se však, jakou obezřetnost tu Kristus vyžaduje. Obezřetnost hada, praví. Jako had obětuje všechno a dokonce tělo si dá useknout a nestaví se příliš na odpor, jen když si zachová hlavu, tak i ty uměj obětovat všechno kromě víry; i majetek, tělo, dokonce i život. Neboť víra je hlava a kořen: když tu si zachováš, i kdybys všechno ztratil, všechno zase získáš znovu a v hojnější míře. Proto Kristus nepřikázal jenom bezelstnost nebo jenom obezřetnost, nýbrž obě smísil, takže z toho vzniká ctnost. Obezřetnost hada vybral proto, aby tě chránila před smrtelnými ranami, a bezelstnost holubice, abys neodplácel ani původcům křivd a nemstil se na strůjcích úkladů. Proto opakuji, nic není platná obezřetnost, není-li spojena s touto vlastností.
     Nikdo by si neměl myslet, že tato přikázání nelze plnit. On zná lépe než kdokoli jiný přirozenost věcí a ví, že divokost se překonává nikoli divokostí, nýbrž mírností.

RESPONSORIUM

Mt 10,16; Jan 12,36

O. Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky, praví Pán. * Buďte opatrní jako hadi a bezelstní jako holubice.
V. Dokud máte světlo, věřte v to světlo, abyste byli syny světla. * Buďte opatrní jako hadi a bezelstní jako holubice.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice

Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)

2 Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
      Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
   ty, který trůníš nad cherubíny, *
3     ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
   Efraim, Benjamin i Manasse! *
      Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –

4 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

5 Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
      míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
6 Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
      slzami napojil jej v plné míře.
7 Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
      až se nám proto nepřátelé smějí. –

8 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

9 Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
       sám vyhnals pohany a révu vsadil.
10 Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
       vkořenila se, zaplnila zemi.
11 Svým stínem celé hory pokryla *
       a svými ratolestmi Boží cedry.
12 Až k moři vyhnala své úponky, *
       až k Eufratu své čilé letorosty. –

13 Proč jen jsi strhl její ohradu? *
       Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
14 teď kanec divočák ji pustoší, *
       kdekterá polní zvěř se na ní pase. –

15 Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
       Popatři z výšin nebeských a pohleď!
    Svou péčí se zas ujmi révy své, †
16      zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
       výhonku, který sám jsi vypěstil. –

17 Ti, kdo ji spálili a zničili, *
       ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
18 Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
       chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
19 Oživ nás, nespustíme se tě již, *
       vzývat a chválit budeme tvé jméno! –

20 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
       rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

Kantikum
Jásot vykoupeného lidu
Iz 12, 1-6
Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije. (Jan 7, 37)

1 Sláva ti, Pane! Hněval ses na mne, *
      ale tvůj hněv se obrátil a potěšil jsi mne.
2 Hleďte, Bůh je můj Spasitel, *
      bez bázně budu doufat,
   neboť Pán je má síla i sláva, *
      a stal se mi spásou. –

3 S radostí budete vážit vody *
      z bohatých pramenů Spasitele.
4 V ten den budete volat: Oslavujte Pána, *
      vzývejte jeho jméno!
   Zvěstujte národům jeho veliké činy, *
      hlásejte vznešenost jeho jména.
5 Zpívejte Pánu pro jeho veliké skutky, *
      ať se to dozví celá země.
6 Kdo bydlíte na Siónu, radujte se a jásejte, *
      protože uprostřed vás je veliký Svatý Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.

Žalm 80 (81)
Slavnostní obnovení smlouvy

Dejte pozor, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící. (Žid 3, 12)

2 Zpívejte Pánu, síle naší, *
      jásejte vstříc Bohu Jákobovu!
3 Dejte se do zpěvu, do bubnů bijte, *
      udeřte na zvučnou harfu a loutnu!
4 Zadujte na rohy o novoluní *
      i při úplňku, v den našeho svátku! –

5 Izrael má tak zákonem dáno, *
      příkazem od Boha Jákobova,
6 zřízením, které obdržel Josef, *
      když táhl Bůh proti Egypťanům. –

    Slyším hlas dosud nepoznaný: *
11    „Otevři ústa a naplním ti je.
7 Já jeho šíji jsem břemene zbavil, *
      košů jsem zprostil jeho ruce.
8 Volals mě v nouzi, zachránil jsem tě, †
      z hromových mračen jsem odpověděl; *
      tys mě však u vody v Meribě zkoušel. –

9 Lide můj, slyš mé napomenutí, *
       kéž mě Izrael vyposlechne:
10 Nebudeš míti jiného boha, *
       cizímu bohu nesmíš se klanět!
11 Já jsem Pán, to já jsem Bůh tvůj, *
       který tě vyvedl z egyptské země! –

12 Avšak můj národ na můj hlas nedbal, *
       Izrael byl mě neposlušen.
13 Ať tedy dál jsou zaryti srdcem, *
       ať jen si dělají podle svého. –

14 Kdyby však byl můj národ mě slyšel, *
       kdyby byl Izrael šel mou cestou,
15 hned bych byl jeho odpůrce srazil, *
       svou rukou pokořil nepřátele. –

16 Kdo jej má v zášti, dnes by se klaněl, *
       v uctivém strachu by setrval navždy.
17 Svůj lid bych živil pšenicí vzácnou, *
       sytil jej sladkostí skalního medu.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 14, 17-19
Boží království nespočívá v jídle a pití, ale ve spravedlnosti, pokoji a radosti, jaké dává Duch Svatý. Kdo s těmito dary Ducha slouží Kristu, líbí se Bohu a váží si ho i lidé. Usilujme tedy o to, co slouží k pokoji a k vzájemnému duchovnímu prospěchu.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.
R. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.
V. Neboť ty stal ses mi pomocníkem.
R. O tobě rozjímám.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Dej, Pane, svému lidu poznat spásu a odpusť nám naše hříchy.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Dej, Pane, svému lidu poznat spásu a odpusť nám naše hříchy.

PROSBY
Veleben buď Bůh, náš Otec, že ochraňuje své syny a nepohrdá jejich prosbami. Prosme ho všichni pokorně:
     BOŽE, OSVĚCUJ NÁŠ DUCHOVNÍ ZRAK.

Děkujeme ti, že jsi nás osvítil skrze svého Syna,
uděl nám, ať jsme po celý den naplněni jeho světlem.
Veď nás dnes svou moudrostí,
abychom žili novým životem.
Uděl nám, ať z lásky k tobě snášíme všechno nepříjemné,
abychom ti stále sloužili s velkodušným srdcem.
Řiď dnes naše myšlenky, slova i skutky,
abychom se ochotně dali vést tvou prozřetelností.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, ty jsi pravé světlo a původce všeho světla; osvěcuj naši mysl, ať přemýšlíme o tobě a rozmlouváme s tebou, abychom stále žili ve světle tvé pravdy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie