[ schovat menu ]

« Říjen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 


12. říjen 2018, Pátek
3. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 27. týden
Sv. Radima, biskupa, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. říjen 2018
Druhé mezidobí, 27. týden
3. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Nebeská slávo odvěká,
naděje blahá člověka,
ty, Synu Otcův jediný,
nejčistší pannou zrozený.

Vzbuzeným podej ruku svou,
ať vstanou s myslí střízlivou,
jež chválou tvou ať vždycky zní
a vzdává ti dík povinný.

Hle, vyšlá jitřenka se skví,
o světle nese poselství.
Rozpadají se noční tmy,
nás jasem nebe prožehni.

Ten jas ať tkví nám ve hrudi
a z ní tmy noci vypudí,
by neustále během dne
nám chránil srdce čistotné.

Ať víra předně žádaná
kořeny v hloubi srdce má,
s ní ať se těší naděje,
tím víc se láska zaskvěje.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.

Žalm 68 (69), 2-22. 30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje

Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)

I

2 Pojď mě zachránit, Bože, *
      voda až k hrdlu mi sahá,

3 bořím se v hlubokém bahně, *
      jako by bezedné bylo,
   padl jsem do hlubin vodních, *
      proud mě strhuje s sebou.

4 Jsem už vysílen křikem, *
      hrdlo mám ochraptělé,
   oči mi hleděním slábnou, *
      jak čekám na svého Boha.

5 Víc, než mám na hlavě vlasů, *
      je těch, kdo mají mě v zášti,
   silnější nežli mé kosti
      jsou, kdo mě stíhají křivě. *
   Vrátit mám to, co jsem nevzal! –

6 Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
      prohřešky moje nejsou ti tajny.

7 Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
      kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
   ať kvůli mně se nedočká hanby, *
      kdo hledá Boha Izraele! –

8 Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
     pohana ulpěla na mé tváři.

9 Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
       synům mé matky jsem jako cizí. –

10 Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
       hanoben těmi, kdo hanobí tebe.

11 Sebe jsem týral mnohými posty, *
       ale i to mi jen k potupě bylo. –

12 V pytli jsem chodil za pokání, *
       za to jsem jim byl leda pro smích.

13 Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
       opilci zpívají posměšky o mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.

II

14 Já však se modlím k tobě, Pane! *
       Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
    jak jenom ty se smilovat umíš, *
       jak jenom ty jsi v pomoci věrný!

15 Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
       zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,

16 aby mě proud už nestrhoval, †
       aby mě hloubka nepohltila, *
       ať propast nade mnou nezavře jícen! –

17 Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
       shlédni ke mně v svém milosrdenství!

18 Neukrývej se před služebníkem, *
       vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –

19 Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
       zachraň mě navzdor mým nepřátelům!

20 Ty přece znáš mé ponížení, *
       před tebou stojí mí protivníci. –

21 Zahanbení mi zlomilo srdce, *
       potupa má je nezhojitelná;
    doufal jsem v soucit, ale marně, *
       v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.

22 Žluč mi kapali do mého jídla, *
       v žízni mě octem napájeli.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.

III

30 Já však jsem ubožák v bídě, *
       chraň mě svou pomocí, Bože!

31 Chci jménu Božímu zpívat, *
       vděčně je chválit a slavit.

32 To bude milejší Pánu, *
       nad žertvu rohatých býků. –

33 Těšte se, pokorní, z toho: *
       Kdo hledá Boha, ten sílí!

34 Neboť Pán ubohé slyší, *
       nezhrdne zajatci svými.

35 Chval ho nebe i země, *
       moře a vše, co v něm žije! –

36 Neboť Bůh zachová Sión, †
       zbuduje judská města; *
       budou v nich žít a sídlit

37 potomci těch, kdo mu slouží; †
       kdo jeho jméno ctí s láskou, *
       najdou v nich navždy svůj domov.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.

V. Pán nás naučí svým cestám.
R. A budeme chodit po jeho stezkách.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi

6, 1-10
Pokyny o otrocích a o falešných učitelích

     1Všichni, kdo nosí otrocké jařmo, ať se chovají ke svým pánům se vší možnou uctivostí, aby se nemluvilo špatně o Bohu a jeho nauce. 2Ti pak, kdo jsou u pánů věřících, ať je nemají v menší vážnosti jen proto, že to jsou bratři. Naopak: tím ochotněji ať jim slouží, protože jsou to věřící, Boží přátelé, kteří vděčně přijímají jejich služby. Tak vyučuj a povzbuzuj!
    
3Učí-li někdo jinak a nedrží se zdravých slov Pána Ježíše Krista a učení shodného se zbožností, 4je nafoukaný, ničemu nerozumí, je to chorobný šťoural a hádá se o slovíčka. Z toho pak povstává jen nevraživost, sváry, urážky, zlomyslné podezřívání 5a ustavičné třenice mezi lidmi zkaženými, kteří ztratili smysl pro pravdu a domnívají se, že zbožnost je pramenem zisku.
    
6Zbožnost je skutečně pramenem zisku pro toho, kdo je se vším spokojen; 7nic jsme si přece na svět nepřinesli a nic si z něho také nemůžeme odnést. 8Máme-li však co jíst a do čeho se obléci, buďme s tím spokojeni. 9Ti, kdo chtějí hromadit bohatství, upadají do pokušení a zamotávají se do mnohých nesmyslných a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zkázy a záhuby. 10Neboť kořenem všeho zla je láska k penězům; a už mnoho těch, kteří se po nich pachtili, zbloudilo ve víře a připravilo si mnoho bolestí.

RESPONSORIUM

Mt 6, 25; 1 Tim 6, 8

O.Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst, ani o své tělo, do čeho je budete oblékat. * Což není život víc než jídlo a tělo víc než šaty?
V.Máme-li co jíst a do čeho se obléci, buďme s tím spokojeni. * Což není život víc než jídlo a tělo víc než šaty?

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Commonitoria“ od svatého kněze Vincence Lerinského

I (Cap. 23: PL 50, 667-668)

Rozvoj učení křesťanského náboženství

     Lze v Kristově Církvi očekávat náboženský rozvoj? Samozřejmě lze, a to velmi značný.
     Vždyť kdo by byl vůči lidem tak nepřející a natolik se protivil Bohu, aby se tomu snažil zabránit? Je však třeba, aby při tom šlo skutečně o rozvoj víry, nikoli o její záměnu. Rozvoji čehokoli je vlastní to, že to při růstu zůstává samo sebou, zatímco při změně se jedno proměňuje v druhé.
     Je tedy žádoucí, aby rostl a bohatě a mocně se rozvíjel rozum, vědění a moudrost po stupních let a věků jak u jednotlivců, tak u celého společenství, jak u každého člověka, tak u celé Církve, ovšem svým vlastním směrem, to znamená v rámci téhož učení, v témže smyslu a v témže obsahu.
     Náboženský rozvoj duše by se měl podobat rozvoji těla: tělesné údy sice postupem let znásobují své rozměry a rozvíjejí se, přesto však stále zůstávají týmiž údy jako předtím. Je sice velký rozdíl mezi rozpukem mládí a zralostí stáří, ale každý je jako stařec týmž člověkem, kterým byl coby mladík, takže ačkoli se postava a vzhled téhož člověka mění, přece jde o jednu a tutéž bytost, o jednu a tutéž osobu.
     Těla kojenců jsou malá a mládenců velká, a přece jde stále o totéž tělo. A kolik údů mají maličcí, tolik i mužové; a jsou-li nějaké části těla, jež se snad utvářejí až v době zralejšího stáří, vyvíjet se začaly již ve stavu zárodku; takže později u starců se neobjevuje nic nového, co by již dříve nebylo skryto v chlapcích.
     Není proto pochyb, že je to řádné a správné pravidlo rozvoje, že je to právoplatný a nádherný řád růstu, jestliže přibývající věk jen dotváří u dospívajících části a tvary, jaké Stvořitelova moudrost již předtím založila v maličkém.
     Kdyby tedy lidský jedinec přijal postupně nějakou podobu nepříslušející jeho rodu, nebo kdyby se třeba něco přidalo nebo ubralo co do počtu jeho údů, nutně by celé tělo zahynulo nebo se stalo zrůdným, nebo by se jistě alespoň oslabilo. Také pro učení křesťanského náboženství by měly platit tytéž zákony rozvoje: průběhem let se má upevňovat, průběhem času rozšiřovat a průběhem věků vyrůstat k výšinám.
     Naší předkové odedávna zasévali do tohoto pole Církve pšenici setby víry: bylo by tedy velice zlé a nepatřičné, abychom my, jejich potomci, sklízeli místo zrna skutečné pravdy plevel podvrženého bludu.
     Spíše je správné a příhodné, aby bez vzájemných rozporů mezi prvotním a konečným pšeničná setba pěstěním rostla a my také sklízeli úrodu zrna křesťanského učení; když z oněch prvopočátků semene s přibývajícím časem něco klíčí, ať se to i nyní šlechtí a vzdělává.

RESPONSORIUM

Dt 4,1.2; Jan 6,6.3

O.Izraeli, poslouchej nařízení a ustanovení, kterým vás učím. * Nic nepřidáte k tomu, co vám přikazuji, a nic z toho neuberete.
V.Slova, která jsem vám mluvil, jsou duch a jsou život. * Nic nepřidáte k tomu, co vám přikazuji, a nic z toho neuberete.

PSALMODIE

Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.

Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)

3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –

5 Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –

7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –

9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –

11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –

13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –

15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –

17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –

20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.

Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.

Kantikum
Nářek lidu v době hladu a války
Jer 14, 17-21
Přiblížilo se Boží království, obraťte se a věřte evangeliu. (Srov. Mk 1, 15)

17 Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
       ve dne v noci:
    neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
       ranou přebolestnou. –

18 Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
       vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
    Prorok i kněz odcházejí *
       do neznámé země. –

19 Což jsi nadobro zavrhl Judu *
       a Sión se zhnusil tvé duši?
    Proč jen jsi nás tak bil, *
       že už není vyléčení!
    Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
       zhojení ran, a hle, zděšení! –

20 Pane, poznáváme svoje nepravosti †
       i bezbožnost našich otců, *
       že jsme zhřešili proti tobě.
21 Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
       nenech zhanobit trůn své slávy, *
       rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.

Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.

Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).

Žalm 99 (100)
Radost poutníků při vstupu do chrámu

Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)

1 Jásejte Pánu všechny země! †
2     A služte Pánu s radováním, *
      s plesáním pojďte před tvář jeho! –

3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
      Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
      lid jeho, stádo jeho pastvy. –

4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
      do jeho síní s chvalozpěvem! *
      Chvalte a ctěte jeho jméno! –

5 Protože Pán je dobrotivý, †
      po všechny věky milosrdný, *
      věrný je ke všem pokolením.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Kor 12, 9b-10
Velmi rád se budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula Kristova moc. Proto s radostí přijímám slabosti, příkoří, nouzi, pronásledování a úzkosti, a snáším to pro Krista. Neboť když jsem slabý, právě tehdy jsem silný.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
V. Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet.
R. Zakusit tvou milost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.

PROSBY
Pohleďme na Krista: pro svůj lid se narodil, zemřel a vstal z mrtvých. Prosme ho tedy s důvěrou:
     PANE, ZACHRAŇ TY, KTERÉ JSI VYKOUPIL SVOU KRVÍ.

Veleben buď Ježíši, náš Spasiteli, tys neváhal pro nás podstoupit utrpení a smrt na kříži
a vykoupil jsi nás svou drahocennou krví.
Ty jsi slíbil dát vodu tryskající do života věčného,
vylij svého Ducha na všechny lidi.
Své učedníky jsi poslal zvěstovat evangelium všem národům,
pomáhej jim, aby hlásali, že v tvém kříži je naše spása.
Nemocným a ubohým, kteří mají účast na tvém kříži,
uděl sílu a trpělivost.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Všemohoucí Bože, učiň si v nás svůj příbytek a nauč nás žít podle tvé vůle, ať kráčíme ve světle tvých přikázání po cestě, kterou nás vedeš k sobě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie