[ schovat menu ]

« Září 2018 »
NePoÚtStČtSo
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30 


20. září 2018, Čtvrtek
4. týden žaltáře

Sv. Ondřeje Kim Taegona, kněze, Pavla Chong Hasanga a druhů, mučedníků, památka
Výročí posvěcení katedrály sv. Štěpána (v Litoměřické diecézi), svátek
Pro OP: Bl. Františka de Posadas, kněze, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Marka z Modeny, kněze, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. září 2018
Sv. Ondřeje Kim Taegona, kněze, Pavla Chong Hasanga a druhů, mučedníků, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


Křesťanství se dostalo do Koreje v 18. století prostřednictvím několika laiků, kteří přinesli z Číny několik katolických knih. Toto prvokřesťanské společenství bylo vedeno a udržováno téměř výhradně laiky. První kněží z Francie tajně vstoupili do země teprve v roce 1836. V té době už tam žilo několik tisíc křesťanů. Svou věrnost Kristu dosvědčovali i v dobách častých pronásledování. První biskup francouzského původu, Vavřinec Imbert, zemřel mučednickou smrtí 21. IX. 1839. Nejvíce křesťanů bylo umučeno při pronásledování v letech 1839, 1846 a 1866. 103 z nich prohlásil za svaté papež Jan Pavel II. při své pastorační návštěvě v Koreji 6. V. 1984. Mezi nimi zaujímají přední místo první korejský kněz Ondřej Kim Taegón (+ 16. IX. 1846) a horlivý laický apoštol Pavel Chóng Hasang; ostatní jsou převážně laici: muži i ženy, ženatí i svobodní, starci, mládež i děti.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Odměnám věčným Kristovým
i mučedníkům vítězným
zpívejme chvály v písních svých
z radostných niter vytrysklých.

Jsou velmoži to církevní,
vůdcové v bojích vítězní
a bojovníci nebes bran,
v temnotách světla vzešlá nám.

Vyhrůžek světa nedbali,
tělesných muk se nebáli,
za svatou svou smrt v odměnu
došli až k světlu věčnému.

Zběsilý biřic rukou svou
prolil krev jejich posvátnou,
oni však z Boží milosti
snášeli všechno v tichosti.

Hle, víra svatých nezdolná,
věřících naděj nezlomná,
ke Kristu láska bez mezí
nad vládcem světa vítězí.

Otcova sláva se v nich skví,
v nich dobývá Syn vítězství.
Duch svoji vůli vnuká jim
a nebe zvučí plesáním.

Teď, Spasiteli, nás tu slyš,
k tvým mučedníkům přiveď blíž
prosící služebníky své
na věky nepomíjivé. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

2 Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.

3 Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

4 Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

5 Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.

6 S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

7 Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:

8 tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.

9 Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

II

10 Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.

11 Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.

12 Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

13 Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.

14 Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.

15 Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

16 Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,

17 slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

III

18 A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,

19 naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,

20 a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

21 Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,

22 což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.

23 Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

24 Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!

25 Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?

26 Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.

27 Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

V. Zjev jasnou tvář svému služebníku.
R. Nauč mě, Pane, svým přikázáním.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Ezechiela

12, 1-16
Symbolický úkon naznačuje odchod lidu do vyhnanství

    
1Hospodin mě oslovil: 2„Synu člověka, bydlíš mezi vzpurným plemenem, které má oči k vidění a nevidí, uši k slyšení a neslyší, protože je to vzpurné plemeno. 3Ty tedy, synu člověka, připrav si před nimi za bílého dne zavazadla vyhnance a přestěhuj se před jejich očima ze svého místa na místo jiné; snad uznají, že jsou vzpurné plemeno. 4Vynes za bílého dne před jejich očima svá zavazadla ven, zavazadla vyhnance; sám však vyjdeš před nimi večer, jako odcházejí vyhnanci. 5Před jejich očima si prokopej zeď a vyjdi skrze ni. 6Před jejich očima nes na ramenou svá zavazadla, vyjdeš za tmy, přikryješ svou tvář, takže neuvidíš zemi; činím totiž z tebe znamení pro dům Izraele."
    
7I udělal jsem, jak mi bylo poručeno: za bílého dne jsem vynesl svá zavazadla jako vyhnanec, večer pak jsem si prokopal zeď, za tmy jsem vyšel a před jejich očima jsem na ramenou nesl zavazadla.
    
8Ráno mě Hospodin oslovil: 9„Synu člověka, jistě ti řekl dům Izraele, dům vzpurný: ‚Co děláš?‘ 10Řekni jim: Tak praví Pán, Hospodin: Toto hrozebné proroctví patří vládci, který je v Jeruzalémě, a všemu Izraelovu domu, který v něm sídlí. 11Řekni: Já jsem vám znamením: Jak jsem učinil, tak se jim stane: do vyhnanství, do zajetí půjdou! 12A  vládce, který je mezi nimi, ponese na ramenou svá zavazadla – a vyjde za tmy. Prokopají zeď, aby ho vyvedli, přikryje svou tvář, aby neuviděl očima zemi. 13Roztáhnu proti němu svou síť, bude polapen do mých tenat, přivedu ho do Babylóna, do chaldejské země – tu však neuvidí – a zemře tam. 14Do všech větrů rozptýlím všechny, kteří jsou kolem něho, jeho reky i válečné sbory a za nimi vytasím meč.
    
15Tu poznají, že já jsem Hospodin, až je rozptýlím mezi národy a rozpráším po zemích. 16Zanechám však z nich několik lidí, zachráněných od meče, hladu a moru, aby vypravovali všechny jejich ohavnosti mezi národy, k nimž přijdou. Poznají, že já jsem Hospodin."

RESPONSORIUM

Ez 12, 15; Ž 88 (89), 31.33

O. Rozptýlím je mezi národy a rozpráším po zemích. * Poznají, že já jsem Pán.
V. Jestli opustí můj zákon a nebudou jednat podle mých příkazů, potrestám je metlou za to provinění. *Poznají, že já jsem Pán.

DRUHÉ ČTENÍ

Z posledního dopisu svatého Ondřeje Kim Taegona

(Pro Corea Documenta, ed. Mission Catholique Séoul, Séoul Paris 1938, Vol. I, 74-75)

Víra se dovršuje láskou a vytrvalostí

     Milovaní bratři a přátelé, znovu a znovu uvažujte o tom, že Bůh na počátku stvořil nebe i zemi a všemu dal moudře správný řád; a také přemýšlejte o tom, proč a s jakým úmyslem stvořil právě člověka jako svůj obraz, podle své podoby.
     Kdybychom tedy v tomto světě plném nebezpečí a utrpení neuznávali Boha Stvořitele, nic by nám neprospělo, že jsme se narodili, ani že žijeme. Ačkoliv jsme přišli na svět z milosti Boží a právě tak z milosti Boží jsme byli pokřtěni a přijati do Církve, stali jsme se učedníky Páně a neseme jeho slavné jméno, k čemu by nám prospělo tak veliké jméno bez naší opravdovosti? Ano, bylo by marné, že jsme přišli na svět a že jsme vstoupili do Církve, ba dokonce znamenalo by to zradit Pána a jeho milost. bylo by lépe se nenarodit, než přijmout Kristovu milost a provinit se proti němu.
     Pohleďte na rolníka, jak na poli zasévá: v příhodné době rozorá půdu, pak ji pohnojí, a nemyslí vůbec na únavnou práci a horko, ale hledí si vzácného semene. A když nastane čas žní a zdvihají se do výše plné klasy, jeho srdce zapomene na námahu a pot, jásá radostí a je plné štěstí. Vyrostou-li však klasy prázdné a není na nich nic než sláma a slupky, tu si rolník vzpomene na tvrdou práci a námahu a odejde z pole; tím víc na pole zanevře, čím víc se o ně staral.
     Podobně to dělá Kristus: země je jeho pole, my lidé jsme rýže, milost je životodárné bahno. A on nás skrze své vtělení a vykoupení zavlažuje svou krví, abychom mohli růst a dozrát. A v den soudu nastane čas žní: kdo milostí Boží dozrál k plnosti Božího synovství, bude se radovat v nebeském království; kdo však nedozraje, i když ho Bůh předtím přijal za vlastního, stane se nepřítelem Božím, a podle zásluhy ho stihne věčný trest.
     Milovaní bratři, buďte si vědomi toho, že náš Pán Ježíš sestoupil na svět a vytrpěl nesčetné bolesti, že svým vlastním utrpením založil Církev a utrpením věřících ji šíří. A ať ji světská moc jakkoli utlačuje a proti ní brojí, přece ji nikdy nepřemůže. Po Ježíšově nanebevstoupení od dob apoštolských až dodnes Církev svatá všude uprostřed pronásledování vzrostla.
     A nyní už padesát nebo šedesát let, od doby, kdy Církev vstoupila do naší Koreje, věřící tu stále znovu snášeli pronásledování, a pronásledování zuří i dnes. Mnoho přátel vyznávajících víru, mezi nimi i já, je uvězněno, a podobně i vy žijete v stálém soužení. Jak bychom tedy neměli mít v hloubi srdce zármutek, když tvoříme jedno tělo? Jak bychom podle lidského cítění neměli prožívat bolest z odloučení?
     Ale Bůh ví o každém nepatrném vlasu na hlavě, jak praví Písmo, a ve své vševědoucnosti se o vás stará; jak jinak tedy chápat celé pronásledování než jako Boží příkaz nebo vyznamenání od Boha nebo třeba i trest?
     Konejte tedy vůli Boží a celým srdcem bojujte pro nebeského vůdce Ježíše, a přemáhejte zlého ducha tohoto světa, vždyť Kristus už ho přemohl.
     Žádám vás, neopomíjejte bratrskou lásku, ale navzájem si pomáhejte a vytrvejte až do doby, kdy se Pán nad námi smiluje a zbaví nás soužení.
     Je nás tu dvacet a s pomocí Boží se dosud všichni dobře drží. Bude-li někdo zabit, žádám vás, abyste se starali o jeho rodinu. Je toho ještě mnoho, co bych vám měl říci, ale jak to mohu vyjádřit písemně? Končím dopis. Protože už máme velmi blízko k rozhodujícímu zápasu, snažně vás prosím, žijte věrně z víry, abyste jednou vešli tam, kde se budeme radovat jedni z druhých v nebeské blaženosti. Zdravím vás políbením lásky a pokoje.

RESPONSORIUM

Srov. 2 Kor 6, 9-10

O. Mučedníci chválili Pána, vydávali mu svědectví křesťanským životem, nebáli se hrozeb a prolili pro něj svou krev. * Krev mučedníků se stává semenem křesťanů.
V. Byli jako neznámí, a zatím dobře známí; jako zmírající, a hle, žijí; jako by nic neměli, a zatím mají všechno. * Krev mučedníků se stává semenem křesťanů.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, dej mi hned zrána zakusit tvou milost.

Žalm 142 (143), 1-11
Modlitba v nesnázích

Člověk je uznán za spravedlivého, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon. (Gal 2, 16)

1 Pane, slyš mou snažnou modlitbu, †
      ve své věrnosti mou prosbu přijmi, *
      ve své spravedlnosti mě vyslyš!
2 Nechtěj soudit svého služebníka, *
      nikdo z živých není tobě práv. –

3 Nepřítel mě stíhá, život deptá, *
      v tmách mě nechává jak dávno mrtvé.
4 A můj duch už ve mně ochabuje, *
      srdce trne, sevřeno v mém nitru.
5 Vzpomínám si na dny dávno zašlé, †
      stále myslím na všechny tvé činy, *
      uvažuji o díle tvých rukou.
6 K tobě rozpřahuji obě paže, *
      žízním po tobě jak zprahlá země. –

7 Pane, vyslyš mě a neotálej, *
      jsem už duchem vysílen a chřadnu!
   Neskrývej mi tvář, ať nejsem roven *
      těm, kdo sestoupili do tmy hrobu!
8 Dej mi zrána zakusit tvou milost, *
      protože já důvěřuji v tebe.
   Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet, *
      neboť k tobě pozdvihuji duši.
9 Vysvoboď mě od nepřátel, Pane, *
      protože má záchrana je v tobě!
10 Uč mě jednat podle vůle tvé, *
      protože jsi jenom ty můj Bůh. –

   Dobrotivým duchem svým mě veď,*
      abych kráčel rovnou krajinou.
11 Pro své jméno, Pane, oživ mě, *
      pro svou spravedlnost osvoboď.

     12  [Pro svou milost nepřátele znič, †
          zahub všechny, kdo mě sužují! *
          Protože jsem já tvůj služebník.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, dej mi hned zrána zakusit tvou milost.

Ant. 2 Pán přivede na Jeruzalém pokoj jako řeku.

Kantikum
Útěcha a radost ve svatém městě
Iz 66, 10-14a
Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a to je vaše matka. (Gal 4, 26)

10 Radujte se s Jeruzalémem, *
       všichni, kdo ho máte rádi, slavte jej!
    Jásejte a radujte se s ním všichni, *
       kdo jste se nad ním rmoutili,
11 abyste se do sytosti nasáli *
       na jeho prsou, která potěšují,
    abyste se s rozkoší napili *
       ze zdroje jeho slávy. –

12 Neboť toto praví Pán: *
       Hle, jako řeku k němu přivedu pokoj,
    jak rozvodněný potok *
       slávu národů, kterou budete sát.
    K prsům vás budou pozvedat, *
       na klíně laskat. –

13 Jako když někoho utěšuje matka, †
       tak já potěším vás, *
       v Jeruzalémě vám poskytnu útěchu.
14 Ano, uvidíte to, a vaše srdce se bude radovat, *
       a vaše kosti se napřímí jako tráva.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán přivede na Jeruzalém pokoj jako řeku.

Ant. 3 Milé je rozeznít chvalozpěvy našemu Bohu.

Žalm 146 (147A), 1-11
Boží moc a dobrota

Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme.

1 Velebte Pána! Dobré je zpívat našemu Bohu, *
      milé je rozeznít chvalozpěvy. –

2 Pán je, kdo buduje Jeruzalém, *
      shromáždil hloučky Izraele.
3 Uzdraví ty, kdo jsou zlomeni srdcem, *
      obváže jejich bolavé rány.
4 Počet hvězd on stanovil pevně, *
      každou z nich umí nazvat jménem.
5 Náš Pán je velký a přemocný silou, *
      jeho moudrost je nezměřitelná. –
6 Pán je oporou ponížených, *
      bezbožné zato až k zemi sráží. –

7 Zapějte Pánu děkovnou píseň, *
      na harfu hrejte našemu Bohu!
8 On je, kdo nebe pokrývá mraky, *
      on je, kdo deště pro zemi chystá,
   travinám na horách dává vzcházet, *
      osivu na polích obdělaných.
9 On je, kdo zvířatům potravu dává, *
      mláďatům havraním to, po čem křičí.
10 Nehledá radost v síle koní, *
      nelibuje si ve svalech mužů.
11 Pánu se líbí bohabojní, *
      ti, kdo se svěřují do jeho lásky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milé je rozeznít chvalozpěvy našemu Bohu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Kor 1, 3-5
Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli těšit druhé v jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Spravedliví * budou žít navěky.

R. Spravedliví * budou žít navěky.

V. U Pána je jejich odměna.

R. Budou žít navěky.

V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.

R. Spravedliví * budou žít navěky.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království.

PROSBY
Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
     PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.

Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
dej nám, Pane, ať zvítězíme nad každým pokušením.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, stvořiteli a spáso všech národů, tys přivedl korejský lid neobvyklým způsobem k poznání katolické víry a posilnils ho slavným svědectvím svatého Ondřeje, Pavla a ostatních mučedníků; na jejich přímluvu dej i nám, ať podle jejich příkladu po celý život vytrvale plníme tvou vůli. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie