[ schovat menu ]

« Srpen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 


25. srpen 2018, Sobota
4. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 20. týden
Sv. Josefa Kalasanského, kněze, nezávazná památka
Sv. Ludvíka, nezávazná památka
Sv. Benedikta, Jana, Matouše, Izáka a Kristina, mučedníků, nezávazná památka
Sobotní památka Panny Marie


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.

první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

25. srpen 2018
Druhé mezidobí, 20. týden
4. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Když vrátilo se světlo dne,
ať vděčným hlasem, radostně
z nás každý chválu Bohu vzdá,
Kristovu milost vyznává.

Vždyť Tvůrce světa spolu s ním
dal světlo dnům a nocím stín,
a ustanovil pevný řád,
kterého musí vždycky dbát.

Světlo svých věrných, pravý dni,
jenž nepodléháš vládě tmy,
tvůj zrod noc nezadržela,
neboť tvé světlo věčně plá.

Dej, Otče, jenž jsi nezrozen,
ať prožijeme tento den
k radosti Krista našeho
a plni Ducha Svatého. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.

2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.

3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

4 Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:

5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“

6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

II

7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.

9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.

11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.

12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?

14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!

15 Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

III

16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,

17 když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;

19 ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.

21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!

23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

V. Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R. Abyste dobře poznali Boží vůli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

37, 21-35
Proroctví o asyrském králi

21Izaiáš, syn Amosův vzkázal Ezechiášovi: Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Pokud jde o tvou modlitbu ke mně, týkající se asyrského krále Senacheriba, 22toto praví Hospodin proti němu:
     Pohrdá tebou a posmívá se ti panna, dcera Siónu,
za tebou potřásá hlavou dcera Jeruzaléma.
23Koho jsi potupil, komu ses rouhal?
Proti komu jsi povznesl hlas
a pyšně zdvihl své oči?
Proti Svatému Izraele!
24Svými služebníky jsi potupil Pána,
neboť jsi řekl: S množstvím svých vozů
jsem vyjel na horské výšiny, na hřebeny Libanonu.
Skácel jsem jeho vysoké cedry,
jeho nejkrásnější cypřiše.
Pronikl jsem až do jeho nejzazších výšek,
do houštiny jeho lesa.
25Vykopal jsem studny a pil vody v cizích zemích.
Chodidly svých nohou jsem vysušil
všechny egyptské řeky.‘

26Což jsi to neslyšel?
Dávno jsem to učinil. Od prastarých dob
jsem to připravoval, teď jsem to uskutečnil.
Došlo ke zničení:
opevněná města se změnila ve zpustošené trosky.
27Jejich obyvatelé, zbaveni sil,
se zděsili, zahanbili.
Stali se podobnými trávě na poli,
zelenému býlí a pleveli na střeše
spálenému východním větrem.
28Znám, jak sedáš,
jak vycházíš a přicházíš,
i tvoje zuření proti mně.
29Protože proti mně zuříš,
takže se tvá zpupnost dostala do mých uší,
proto vložím do tvého chřípí kroužek,
uzdu do tvých pysků
a odvedu tě zpět cestou,
po níž jsi přišel.

30Tobě, Ezechiáši, bude znamením toto:
Jezte letos, co lze sebrat,
druhý rok to, co samo vzroste,
třetí rok sejte a žněte,
sázejte vinice a jezte jejich plody!
31Zbytek z Judova domu, který zůstal,
zapustí kořen dolů
a plod vydá vzhůru.
32Z Jeruzaléma totiž vyjde zbytek,
to, co se zachránilo ze siónské hory.
Způsobí to horlivost Hospodina zástupů.

33Proto tak praví Hospodin o asyrském králi:
Nevejde do tohoto města,
nevstřelí tam šíp,
nenastaví proti němu štít,
neobklíčí ho náspem.
34Vrátí se cestou, kterou přišel,
a nevejde do tohoto města – praví Hospodin.
35Ochráním toto město a vysvobodím ho
kvůli sobě a kvůli svému služebníku Davidovi.“

RESPONSORIUM

Iz 52, 9-10

O. Hospodin utěšil svůj lid, vykoupil Jeruzalém. * A všechny končiny země uzří spásu našeho Boha.
V. Obnažil Hospodin své svaté rámě před očima všech národů. * A všechny končiny země uzří spásu našeho Boha.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladů žalmů svatého biskupa Ambrože

(Ps 49, 14-15: CSEL 64, 368-370)

Kristus smířil svět s Bohem svou krví

     Když Kristus smiřoval svět s Bohem, sám jistě smíření nepotřeboval. Za jaký hřích by přece měl usmiřovat ten, kdo byl bez hříchu?1 Ostatně, když židé na něm žádali chrámovou daň, která se podle Zákona platila za hřích, řekl Petrovi: Šimone, od koho vybírají pozemští králové poplatky a daně? Od svých synů nebo od cizích? Když odpověděl: Od cizích, Pán mu řekl: Synové tedy k tomu vázáni nejsou. Abychom je však nepohoršili, vhoď udici, a tu rybu, která se první chytí, vezmi, otevři jí ústa a najdeš stříbrný peníz. Ten vezmeš a dáš jej za mě a za sebe.2
     Tím dává najevo, že za sebe nemusí podávat smírnou oběť, poněvadž nebyl otrok hříchu, ale Boží Syn prostý jakékoli chyby. Neboť Syn osvobozuje, kdežto otrok je ve stavu viny. Syn proto není ničím povinen, ani nedává výkupné za svůj život,3 vždyť jeho krev mohla být víc než dostatečnou cenou za vykoupení všech hříchů celého světa.4 A tak ten, který za sebe není nic dlužen, právem osvobozuje jiné.
     Avšak ještě víc. Nejenže Kristus za sebe nedluží žádné výkupné ani smírnou oběť za hřích, ale je to dokonce možno chápat tak, že ani žádný jednotlivý člověk není povinen za sebe usmiřovat, protože Kristus je smírná oběť za všechny a sám je vykoupením všech.
     Vždyť který člověk by se mohl odvážit vykupovat sebe sama vlastní krví, když Kristus prolil svou krev na vykoupení všech? Může se něčí krev srovnávat s krví Kristovou? Nebo který člověk je tak mocný, že by za sebe mohl dát větší smírnou oběť, než když se obětoval Kristus, který sám svou krví smířil svět s Bohem? Může být nějaký větší obětní dar nebo nějaká vznešenější oběť? Kdo může být lepším obhájcem než ten, který se stal přímluvcem za hříchy všech a dal svůj život jako výkupné za nás?5
     Nepožaduje se tedy, aby smírnou oběť či výkupné podávali všichni jednotliví lidé, poněvadž cenou za všechny je Kristova krev, jíž nás vykoupil Pán Ježíš. To on samojediný usmířil Otce; a trpěl až do konce, protože na sebe vzal naše utrpení, jak sám říká: Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte, a já vás občerstvím.6

     1 srov. 2Kor 5, 21
     2 Mt 17, 24-27
     3 srov. Žl 48 (49), 8
     4 srov. 1 Jan 2, 2
     5 srov. 1 Jan 2, 1
     6 Mt 20, 28 Mt 11, 28

RESPONSORIUM

Srov. Kol 1, 21-22; Řím 3, 25

O. Když jste byli odcizeni Bohu a s ním pro svoje smýšlení a špatné skutky znepřáteleni, obnovil s vámi dobrý poměr skrze Kristovo lidské tělo, vydané na smrt. * Abyste byli před ním svatí, neposkvrnění a bezúhonní.
V. Ustanovil ho jako smírnou oběť v jeho krvi. * Abyste byli před ním svatí, neposkvrnění a bezúhonní.

PSALMODIE

Ant. 1 Dobré je opěvovat, Nejvyšší, tvé jméno, zrána tvou milosrdnost hlásat.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele

Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

2 Dobré je oslavovat Pána, *
      opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
3 zrána tvou milosrdnost hlásat, *
      za noci potom tvoji věrnost
4 s desítistrunnou harfou, s lyrou *
      a s chvalozpěvy při citeře. –

5 Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
      já plesám nad dílem tvých rukou. –

6 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
      jak myšlenky tvé přehluboké!
7 Nerozumný to nepochopí, *
      bláhový pro to nemá smysl.
8 Ať jako plevel bují hříšní, *
      ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
   to všechno jim je k věčné zkáze: *
9      ty však jsi navždy svrchovaný! –

10 Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
       tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
       bezbožní budou rozprášeni.
11 Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
       olejem čerstvým pomazals mě.
12 Zvysoka shlížím na odpůrce, *
       naslouchám řečem pomlouvačů. –

13 Jak palma vzkvete spravedlivý, *
       vzroste jak libanonský cedr.
14 Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
       pokvetou na nádvořích Božích.
15 Ponesou ovoce i v stáří, *
       zůstanou šťavnatí a svěží
16 a budou svědčit: Pán je věrný, *
       je skála má, je právo samo.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Dobré je opěvovat, Nejvyšší, tvé jméno, zrána tvou milosrdnost hlásat.

Ant. 2 Dám vám nové srdce a nového ducha do vašeho nitra.

Kantikum
Bůh obnoví svůj lid
Ez 36, 24-28
Budou jeho lidem a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem. (Zj 21, 3)

24 Vezmu vás z národů †
       a shromáždím ze všech zemí, *
       a přivedu do vaší země.
25 Vyleji na vás čistou vodu †
       a očistíte se od všech vašich nečistot, *
       a ode všech vašich model vás očistím. –

26 Dám vám nové srdce *
       a nového ducha vložím do vašeho nitra,
    vezmu z vašeho těla srdce kamenné *
       a dám vám srdce z masa.
27 Svého ducha vložím do vás †
       a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *
       a dbali na má ustanovení a konali je. –

28 Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †
       a budete můj lid *
       a já budu váš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Dám vám nové srdce a nového ducha do vašeho nitra.

Ant. 3 Pane, v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka

Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)

2 Pane, náš vladaři, †
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
      velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –

3 Navzdory odpůrcům †
      už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
      že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –

4 Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
      anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
5 co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
      Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –

6 Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
      ověnčil jsi ho slávou a ctí;
7 jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
      všechno mu k nohám položil:
8 ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
9     na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
      co jen se hemží stezkami vod. –

10 Pane, náš vladaři, *
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Petr 3, 13-15a
Čekáme – jak to Pán slíbil – nová nebesa a novou zemi, kde bude mít svůj domov spravedlnost. Když tedy na to musíte čekat, milovaní, horlivě se snažte, abyste byli před ním bez poskvrny a bez úhony v pokoji.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Ať zajásají moje rty, * až tobě budu hrát a zpívat.
R. Ať zajásají moje rty, * až tobě budu hrát a zpívat.
V. Ať i můj jazyk celý den velebí tvoji spravedlnost.
R. Až tobě budu hrát a zpívat.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ať zajásají moje rty, * až tobě budu hrát a zpívat.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pane, uveď naše kroky na cestu pokoje.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pane, uveď naše kroky na cestu pokoje.

PROSBY
Klaňme se Bohu, neboť on dal skrze svého Syna světu naději a život, a pokorně prosme:
     BOŽE, VYSLYŠ NÁS.

Pane a Otče všech, tys nám dopřál dočkat se začátku tohoto dne,
dej nám i milost žít s Kristem ke tvé chvále.
Zachovej nám víru, naději a lásku,
které jsi vlil do našich srdcí.
Uč nás stále pozvedat naši mysl k tobě,
abychom ochotně odpovídali na tvé volání.
Nedej nám podlehnout zlým úkladům a nástrahám
a odvrať naše kroky od každé špatnosti.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Všemohoucí věčný Bože, ty jsi pravé světlo, které nikdy nehasne; stůj při nás, když skončila noc a nastal nový den, vyveď nás z područí zloby a naplň nás jasem své milosti a pravdy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie