[ schovat menu ]

« Srpen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 


17. srpen 2018, Pátek
3. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 19. týden
Pro OP: Sv. Hyacinta z Polska, kněze, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. srpen 2018
Druhé mezidobí, 19. týden
3. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Nebeská slávo odvěká,
naděje blahá člověka,
ty, Synu Otcův jediný,
nejčistší pannou zrozený.

Vzbuzeným podej ruku svou,
ať vstanou s myslí střízlivou,
jež chválou tvou ať vždycky zní
a vzdává ti dík povinný.

Hle, vyšlá jitřenka se skví,
o světle nese poselství.
Rozpadají se noční tmy,
nás jasem nebe prožehni.

Ten jas ať tkví nám ve hrudi
a z ní tmy noci vypudí,
by neustále během dne
nám chránil srdce čistotné.

Ať víra předně žádaná
kořeny v hloubi srdce má,
s ní ať se těší naděje,
tím víc se láska zaskvěje.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.

Žalm 68 (69), 2-22. 30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje

Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)

I

2 Pojď mě zachránit, Bože, *
      voda až k hrdlu mi sahá,

3 bořím se v hlubokém bahně, *
      jako by bezedné bylo,
   padl jsem do hlubin vodních, *
      proud mě strhuje s sebou.

4 Jsem už vysílen křikem, *
      hrdlo mám ochraptělé,
   oči mi hleděním slábnou, *
      jak čekám na svého Boha.

5 Víc, než mám na hlavě vlasů, *
      je těch, kdo mají mě v zášti,
   silnější nežli mé kosti
      jsou, kdo mě stíhají křivě. *
   Vrátit mám to, co jsem nevzal! –

6 Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
      prohřešky moje nejsou ti tajny.

7 Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
      kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
   ať kvůli mně se nedočká hanby, *
      kdo hledá Boha Izraele! –

8 Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
     pohana ulpěla na mé tváři.

9 Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
       synům mé matky jsem jako cizí. –

10 Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
       hanoben těmi, kdo hanobí tebe.

11 Sebe jsem týral mnohými posty, *
       ale i to mi jen k potupě bylo. –

12 V pytli jsem chodil za pokání, *
       za to jsem jim byl leda pro smích.

13 Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
       opilci zpívají posměšky o mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.

II

14 Já však se modlím k tobě, Pane! *
       Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
    jak jenom ty se smilovat umíš, *
       jak jenom ty jsi v pomoci věrný!

15 Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
       zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,

16 aby mě proud už nestrhoval, †
       aby mě hloubka nepohltila, *
       ať propast nade mnou nezavře jícen! –

17 Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
       shlédni ke mně v svém milosrdenství!

18 Neukrývej se před služebníkem, *
       vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –

19 Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
       zachraň mě navzdor mým nepřátelům!

20 Ty přece znáš mé ponížení, *
       před tebou stojí mí protivníci. –

21 Zahanbení mi zlomilo srdce, *
       potupa má je nezhojitelná;
    doufal jsem v soucit, ale marně, *
       v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.

22 Žluč mi kapali do mého jídla, *
       v žízni mě octem napájeli.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.

III

30 Já však jsem ubožák v bídě, *
       chraň mě svou pomocí, Bože!

31 Chci jménu Božímu zpívat, *
       vděčně je chválit a slavit.

32 To bude milejší Pánu, *
       nad žertvu rohatých býků. –

33 Těšte se, pokorní, z toho: *
       Kdo hledá Boha, ten sílí!

34 Neboť Pán ubohé slyší, *
       nezhrdne zajatci svými.

35 Chval ho nebe i země, *
       moře a vše, co v něm žije! –

36 Neboť Bůh zachová Sión, †
       zbuduje judská města; *
       budou v nich žít a sídlit

37 potomci těch, kdo mu slouží; †
       kdo jeho jméno ctí s láskou, *
       najdou v nich navždy svůj domov.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.

V. Pán nás naučí svým cestám.
R. A budeme chodit po jeho stezkách.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Micheáše

6,1-15
Hospodin soudí svůj lid


    
1Slyšte, co mluví Hospodin!
"Vstaň, horám předlož svůj spor,
pahorky ať slyší tvůj hlas!"

2Slyšte, hory, Hospodinovu při,
popřejte sluchu, základy země,
soudí se Hospodin se svým národem,
s Izraelem vede svůj spor.

    
3"Lide můj, co jsem ti učinil,
v čem jsem tě unavil,
odpověz mi!

4Vždyť jsem tě vyvedl z egyptské země,
z domu otroctví jsem tě vykoupil,
poslal jsem před tebou Mojžíše,
Aróna a Mirjam.

5Lide můj, vzpomeň, prosím,
co zamýšlel Balak, moabský král,
a co mu odpověděl Bileam, syn Beorův;
vzpomeň na svou cestu od Šittim do Gilgalu,
abys poznal spravedlivé Hospodinovy soudy."

6"Co mám přinést Hospodinu,
s čím se mám sklonit před vznešeným Bohem?
Mám mu přinést zápalné oběti,
jednoroční býčky?

7Má Hospodin zálibu v tisících beranů,
v desetitisících potoků oleje?
Mám mu dát za svůj zločin svého prvorozence,
plod svého života za hřích své duše?"

    
8Člověče, řeklo se ti, co je dobré,
co od tebe Hospodin žádá:
co jiného než jednat spravedlivě, milovat milosrdenství
a pokorně kráčet se svým Bohem.

9Hospodinův hlas volá na město
-a je moudré bát se tvého jména:
"Slyšte, členové kmene i městské shromáždění!

10Mám snášet nespravedlivou měřici,
nenáviděnou hubenou míru?

11Mám prohlásit falešnou váhu za správnou
i váček s podvodným závažím?
Boháči města jsou plní násilí,
lež mluví jeho obyvatelé,
v jejich ústech je lstivý jazyk.

    
13Proto jsem tě začal bít,
chci tě zničit pro tvoje hříchy.

14Budeš jíst, ale nenasytíš se,
špína bude v tvém nitru;
něco si uložíš stranou, ale nezachráníš,
a co zachráníš, vydám meči!

15Budeš rozsévat, ale nebudeš žnout,
budeš lisovat olivy, ale olejem se nebudeš mazat,
necháš kvasit mošt, ale víno nebudeš pít."

RESPONSORIUM

Srov. Mich 6, 8; Žl 36 (37), 3

O. Člověče, řeklo se ti, co je dobré, co Hospodin od tebe žádá, * abys spravedlivě jednal, miloval milosrdenství a pokorně kráčel se svým Bohem.
V. Důvěřuj v Pána a čiň dobro, pokojně, věrně v své zemi žij. * Abys spravedlivě jednal, miloval milosrdenství a pokorně kráčel se svým Bohem.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Paciána, biskupa v Barceloně

(Nn. 5-6: PL 13, 1092-1093)

Žijme novým životem v Kristu skrze Ducha Svatého

     Adamův hřích se přenesl na celý lidský rod, jak praví apoštol: Skrze jednoho člověka přišel hřích a skrze hřích smrt, a tak smrt přešla na všechny lidi.1 A tedy také Kristova spravedlnost musí přejít na celý lidský rod. Tak jako Adam přivedl svým hříchem celé své pokolení do záhuby, tak je musí Kristus svou spravedlností obživit. To zdůrazňuje apoštol, když říká: Jako se celé množství stalo neposlušností jednoho hříšníky, tak zase poslušností jednoho se celé množství stane spravedlivými. A jako hřích projevoval svou vládu tím, že působil smrt, tak zase milost začala uplatňovat svou moc tím, že dávala ospravedlnění, které vede k věčnému životu.2
     A tu mi někdo může říci: "Jenže Adamův hřích přešel na potomky právem, protože se z Adama narodili. Ale cožpak jsme se narodili z Krista, abychom skrze něho mohli být spaseni?" Nemyslete na věci tělesné, hned uvidíte, jak se rodíme z Krista. V posledním čase přijal Kristus z Panny Marie zároveň s tělem i duši. A právě tu přišel spasit, tu nenechal v moci podsvětí,3 tu spojil se svým Duchem a přijal za vlastní. A to je svatba Páně, spojení v jedno tělo, aby se podle onoho velikého tajemství stali dva jedním tělem, Kristus a Církev.4
     Z tohoto sňatku se rodí křesťanský lid, když na něj shůry sestupuje Duch Svatý. K podstatě naší duše od počátku patří nebeská setba, která je do ní zaseta a přimíšena. Tak rosteme v matčiných útrobách, a když vyjdeme z jejího lůna, obživuje nás Kristus. Proto apoštol říká: První Adam se stal živou bytostí, poslední Adam obživujícím duchem.5 Tak nás Kristus v Církvi rodí prostřednictvím svých kněží, jak rovněž říká apoštol: Stal jsem se vaším otcem v Kristu.6 A tak Kristovo semeno, to jest duch Boží, vydává kněžskýma rukama nového člověka, vyšlého z lůna matky a zrozeného v křestním prameni. A víra je přitom jako svědek.
     Musíme tedy Krista přijmout, aby mohl rodit, neboť tak to říká apoštol Jan: Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.7 To se však nemůže stát jinak než ve svátosti křtu skrze koupel, křižmo a biskupa. Křestní koupelí se totiž smývají hříchy, pomazáním se zase vlévá Duch Svatý, a obojího se nám dostává z ruky a úst biskupa. Tak se celý člověk znovu rodí a obnovuje v Kristu: Jako Kristus vstal z mrtvých, tak i my teď musíme žít novým životem;8 to znamená odložit chyby starého člověka a začít žít novým způsobem v Kristu skrze Ducha Svatého.

     1 Řím 5, 12
     2 tamtéž, 19.21
     3 srov. Žl 15 (16), 10
     4 srov. Ef 5, 32; Gn 2, 24
     5 1 Kor 15, 45
     6 tamtéž, 4, 15
     7 Jan 1, 12
     8 Řím 6, 4

RESPONSORIUM

Řím 5, 19.21; 1 Jan 4, 10

O. Jako se celé množství stalo neposlušností jednoho člověka hříšníky, tak zase poslušností jednoho se celé množství stane spravedlivými. * Jako hřích projevoval svou vládu tím, že působil smrt, tak zase milost začala uplatňovat svou moc tím, že dávala ospravedlnění, které vede k věčnému životu skrze Ježíše Krista.
V. Bůh poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. * Jako hřích projevoval svou vládu tím, že působil smrt, tak zase milost začala uplatňovat svou moc tím, že dávala ospravedlnění, které vede k věčnému životu skrze Ježíše Krista.

PSALMODIE

Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.

Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)

3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –

5 Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –

7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –

9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –

11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –

13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –

15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –

17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –

20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.

Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.

Kantikum
Nářek lidu v době hladu a války
Jer 14, 17-21
Přiblížilo se Boží království, obraťte se a věřte evangeliu. (Srov. Mk 1, 15)

17 Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
       ve dne v noci:
    neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
       ranou přebolestnou. –

18 Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
       vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
    Prorok i kněz odcházejí *
       do neznámé země. –

19 Což jsi nadobro zavrhl Judu *
       a Sión se zhnusil tvé duši?
    Proč jen jsi nás tak bil, *
       že už není vyléčení!
    Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
       zhojení ran, a hle, zděšení! –

20 Pane, poznáváme svoje nepravosti †
       i bezbožnost našich otců, *
       že jsme zhřešili proti tobě.
21 Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
       nenech zhanobit trůn své slávy, *
       rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.

Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.

Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).

Žalm 99 (100)
Radost poutníků při vstupu do chrámu

Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)

1 Jásejte Pánu všechny země! †
2     A služte Pánu s radováním, *
      s plesáním pojďte před tvář jeho! –

3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
      Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
      lid jeho, stádo jeho pastvy. –

4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
      do jeho síní s chvalozpěvem! *
      Chvalte a ctěte jeho jméno! –

5 Protože Pán je dobrotivý, †
      po všechny věky milosrdný, *
      věrný je ke všem pokolením.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Kor 12, 9b-10
Velmi rád se budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula Kristova moc. Proto s radostí přijímám slabosti, příkoří, nouzi, pronásledování a úzkosti, a snáším to pro Krista. Neboť když jsem slabý, právě tehdy jsem silný.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
V. Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet.
R. Zakusit tvou milost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.

PROSBY
Pohleďme na Krista: pro svůj lid se narodil, zemřel a vstal z mrtvých. Prosme ho tedy s důvěrou:
     PANE, ZACHRAŇ TY, KTERÉ JSI VYKOUPIL SVOU KRVÍ.

Veleben buď Ježíši, náš Spasiteli, tys neváhal pro nás podstoupit utrpení a smrt na kříži
a vykoupil jsi nás svou drahocennou krví.
Ty jsi slíbil dát vodu tryskající do života věčného,
vylij svého Ducha na všechny lidi.
Své učedníky jsi poslal zvěstovat evangelium všem národům,
pomáhej jim, aby hlásali, že v tvém kříži je naše spása.
Nemocným a ubohým, kteří mají účast na tvém kříži,
uděl sílu a trpělivost.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Všemohoucí Bože, učiň si v nás svůj příbytek a nauč nás žít podle tvé vůle, ať kráčíme ve světle tvých přikázání po cestě, kterou nás vedeš k sobě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie