[ schovat menu ]

« Červenec 2018 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031 


30. červenec 2018, Pondělí
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 17. týden
Sv. Petra Chryzologa, biskupa a učitele církve, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

30. červenec 2018
Druhé mezidobí, 17. týden
1. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Otcovy slávy výblesku,
ze světla světlo proudící,
zář světla jsi, zdroj paprsků
a den dny osvěcující.

Ty slunce světla pravého,
přijď s tváří jasem planoucí
a oheň Ducha Svatého
nám zvlažnělým vlej do srdcí.

Teď prosme Otce v písních svých,
Otce přemocné milosti,
jej, Otce slávy v nebesích:
Zbav nás vší nepočestnosti.

Jen k pracím pořádným nás měj,
ztup zuby závistivému,
všem správným činům požehnej,
neštěstí obrať k dobrému.

Ovládej mysl a veď ji,
ať čistotou se tělo skví,
ať víra plane mocněji
netknuta jedem bludařství.

Náš pokrm ať je Boží Syn
a víra buď nám nápojem,
vínem Ducha vždy střízlivým
se občerstvujme v srdci svém.

Kéž dnešek šťastně proběhne:
Ať stud se jitrem zardívá,
ať víra žhne jak poledne
a soumrak v mysl nesplývá.

Jitřenka k nám jde s úsvitem:
S ní přijdi v jasu záplavě
k nám, Synu, celý v Otci svém,
a Otče, celý ve Slově. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení

Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)

2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      v rozhorlení svém mě netrestej! –

3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
      uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.

4 Na dno roztřesena je má duše, *
      jak chceš, Pane, dlouho otálet? –

5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
      pro své slitování zachraň mě!

6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
      kdo by v podsvětí tě velebil? –

7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
      každou noc jen pláčem lože skrápím, *
      slzami své lůžko promáčím.

8 Oko mé je hořem zakaleno, *
      stárnu z tolika svých nepřátel. –

9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
       Neboť Pán mé nářky uslyšel.

10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
       vyslyšel Pán moji modlitbu. –

11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
       ať se s hanbou kvapně odklidí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Žalm 9A (9)
Poděkování za vítězství

Znovu přijde soudit živé i mrtvé.

I

2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
      vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.

3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
      hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –

4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
      zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.

5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
      zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –

6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
      navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.

7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
      vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –

8 Pán zato bude trůnit věčně, *
      k soudu si postavil svůj stolec.

9 Svět bude soudit spravedlivě, *
       rozsudek vyřkne nad národy. –

10 Pán bude útočištěm slabých, *
       útulkem jejich v době bídy.

11 A budou v tebe důvěřovat, *
       ti, kdo se znají k tvému jménu,
    neboť kdo tebe hledá, Pane, *
       toho ty v nouzi neopustíš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

II

12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
       mezi národy zvěstujte jeho skutky!

13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
       nikdy nezapomíná jejich nářků. –

14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
       shlédni na moji bídu,
    co snáším od nepřátel, *
       vyveď mě od bran smrti!

15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
       v branách siónské dcery *
       a nad tvou pomocí jásám. –

16 Propadli pohané do jam, *
       které kopali jiným,
    sami se lapili nohou *
       do léčky, kterou kladli.

17 Tak se Pán projevil soudem: †
       neboť se polapil hříšník *
       do díla vlastních rukou. –

18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
       s pohany, kteří na Boha zapomínají,

19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
       naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –

20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
       před tvou tváří ať jdou pohané na soud!

21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
       ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

V. Osvěť mě, abych si vštípil tvůj zákon.
R. A byl ho poslušen z celého srdce.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům

8, 1-24
Pavel žádá sbírku pro Jeruzalém

     1Bratři, podáváme vám zprávu, jakého projevu Boží přízně se dostalo církevním obcím v Makedonii: 2navštívilo je sice těžké soužení, ale byli přitom plní radosti, a přesto, že jsou tak velice chudí, velkodušně se projevilo jejich dobré srdce. 3Mohu to dosvědčit, že udělali všechno, co mohli, ano ještě více, než mohli, 4a sami od sebe a velmi naléhavě prosili o milost, aby se směli zúčastnit na dobročinném díle k podpoře křesťanů. 5Udělali více, než jsme čekali: už napřed sami sebe odevzdali Pánu a nám, protože Bůh to chtěl. 6A proto jsme vybídli Tita, aby i toto dílo lásky u vás dokončil, jak s tím už dříve začal.

     7Nuže, jako vynikáte po každé stránce: ve víře i ve slově, v poznání, ve vší horlivosti a lásce, kterou jste od nás přijali, tak se vyznamenejte i v tomto díle lásky. 8Neříkám to jako rozkaz, ale chtěl bych na horlivosti druhých vyzkoušet, že také vaše láska je pravá. 9Znáte přece milost našeho Pána Ježíše Krista: on, ačkoli bohatý, stal se pro vás chudým, abyste vy zbohatli z jeho chudoby. 10Přitom vám dávám radu, neboť vám to bude k užitku. Začali jste to už dříve, minulý rok, nejen dělat, ale i dělat ochotně. 11Teď tedy doveďte to dílo ke konci, aby té ochotné vůli také odpovídal vykonaný skutek – ovšem podle vašich možností. 12Neboť je-li tu ochota, je milá podle toho, co kdo má, ne, co kdo nemá. 13Nebylo by totiž dobré, že byste jiným v tísni ulehčili, a sami do ní upadli. Spíše má nastat jakési vyrovnání: 14za nynějších okolností to, co vám přebývá, jim prospěje v nedostatku, aby zase jejich přebytek doplnil to, co potřebujete vy. Tak se to vyrovná, 15jak stojí v Písmu: ‚Kdo nasbíral mnoho, tomu nepřebývalo, a kdo málo, neměl nedostatek.‘

     16Díky Bohu, že dal Titovi do srdce stejný zájem o vás. 17Neboť přijal toto naše vybídnutí, ba ukázal ještě větší horlivost a z vlastního popudu se k vám odebral. 18Posíláme s ním i bratra, o kterém jde chvála po všech církevních obcích pro hlásání evangelia. 19Mimo to nám ho církevní obce také vybraly, aby nás doprovázel na cestě za tím dílem lásky, které konáme k slávě samého Boha a jako projev naší ochoty. 20Chceme se tak vyhnout tomu, aby nás nikdo nemohl podezírat při obstarávání tohoto bohatého daru. 21Hledíme totiž, aby všecko bylo dobré nejen před Pánem, ale i před lidmi. 22Zároveň však ještě posíláme s nimi našeho bratra, o kterém jsme se často při mnoha příležitostech přesvědčili, že je horlivý, a teď ještě horlivější, protože k vám má plnou důvěru.

     23Co se týče Tita: je to můj společník a spolupracovník u vás; co se pak týká těch našich bratří: jsou to poslové církevních obcí a dělají Kristu čest. 24Podejte jim proto důkaz, že je máte rádi a že to bylo oprávněné, když jsme se vámi před církevními obcemi chlubili.

RESPONSORIUM

2 Kor 8, 9; Flp 2, 7

O. Znáte přece milost našeho Pána Ježíše Krista: On, ačkoli bohatý, stal se pro vás chudým, * abyste vy zbohatli z jeho chudoby.
V. Sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka. * Abyste vy zbohatli z jeho chudoby.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Césaria z Arles

(Sermo 25, 1: CCL 103, 111-112)

O milosrdenství Božím a lidském

     Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Sladké je už slovo milosrdenství, milovaní bratři, a je-li takové už pojmenování, oč skvělejší je samo milosrdenství? Ale ačkoli by ho všichni lidé rádi dosáhli, je smutné, že ne všichni jednají tak, aby si ho zasloužili. Ačkoli by všichni chtěli milosrdenství přijímat, je jen málo těch, kdo by chtěli milosrdenství také dávat.

     Člověče, jak můžeš být tak drzý a chtít to, co sám dát nechceš? Už zde na zemi musí tedy oplývat milosrdenstvím, kdo si ho přeje dosáhnout v nebi. A protože chceme, milovaní bratři, všichni dosáhnout milosrdenství, dělejme si z něho ochránce už na tomto světě, aby nás to zachránilo i ve světě budoucím. V nebi je totiž takové milosrdenství, k němuž lze dojít skrze různá milosrdenství pozemská. O tom přece říká Písmo: Pane, tvé milosrdenství je v nebi.

     Je tedy milosrdenství pozemské a nebeské, totiž lidské a božské. Jaké je milosrdenství lidské? Jistě takové, že máš ohled na nouzi chudých. A jaké je milosrdenství božské? Nepochybně takové, že dává odpuštění hříchů. Cokoliv poskytne lidské milosrdenství na pozemské pouti, to milosrdenství Boží vrátí v nebeské vlasti. Sám Bůh totiž trpí a hladoví ve všech chudých na tomto světě, jak sám řekl: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, pro mne jste udělali. Takže Bůh, který milostivě dává z nebe, chce přijímat na zemi.

     A jací jsme my? Když Bůh dává, chceme přijímat, ale když žádá, nechceme dávat. Vždyť když chudák má hlad, strádá Kristus: sám přece prohlásil: Měl jsem hlad, a nedali jste mi najíst. Nepřehlížej tedy nouzi chudých, chceš-li bezpečně doufat v odpuštění hříchů. Ve všech chudých, bratři, hladoví přece Kristus, to on sám má hlad a žízeň. A co dostane na zemi, to vrátí v nebi.

     Co, prosím vás, bratři, chcete anebo co hledáte, když přicházíte do kostela? Co jiného než milosrdenství? Dávejte tedy to pozemské a dostanete to nebeské. Od tebe žádá chudý, a ty žádáš od Boha. Chudý chce kus chleba, ty věčný život. Dej žebrákovi, abys zasluhoval dostat od Krista. Slyš, jak on sám říká: Dávejte, a dostanete. Nevím, jak můžeš drze chtít dostat to, co sám nechceš dávat. Proto když přicházíte do kostela, podle svých možností dávejte chudým nějaké almužny.

RESPONSORIUM

Lk 6, 36.37; Mt 5, 7

O. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. * Odpouštějte, a bude vám odpuštěno, dávejte, a dostanete.
V. Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. * Odpouštějte, a bude vám odpuštěno, dávejte, a dostanete.

PSALMODIE

Ant. 1 K tobě se modlím, Pane, zrána už hlas můj slyšíš.

Žalm 5, 2-10. 12-13
Ranní prosba o pomoc

Kdo přijali Slovo, a stali se jeho příbytkem, budou se z něho věčně radovat.

2 Slyš moje slova, Pane, *
      a přihlédni k mým vzdechům,
3 dbej hlasité mé prosby, *
      můj králi a můj Bože! –

4 K tobě se modlím, Pane, †
      zrána už hlas můj slyšíš, *
      zrána tě vzývám a čekám.
5 Ty nejsi Bůh, jenž má nepravost v lásce, *
      pro zlého u tebe místa není,
6 zpupný před tebou neobstojí, *
     původce zla ty nenávidíš, –

7 přivádíš do zkázy všechny lháře, †
      od falešníka a člověka lstného *
      Pán se odvrací s ošklivostí.
8 Já však pro tvou nesmírnou milost *
      mohu vstoupit do tvého domu,
   před tvou svatyní na tvář padnu *
      v bázni a úctě k tobě, můj Pane! –

9 Veď mě, Pane, svou spravedlivostí †
       navzdory všem mým nepřátelům, *
       urovnej přede mnou cestu k tobě!
10 Vždyť v jejich ústech pravdy není, *
       jejich srdce jen úklady strojí,
    hrdla jejich jsou zející hroby, *
       jazyky lstiví pochlebníci. –

     11  [Ať za to dojdou odplaty, Bože, *
          ať padnou sami do vlastních tenat!
          Vyžeň je pro jejich zločiny mnohé, *
          neboť se vzpouzejí proti tobě.]

12 Ať se však veselí všichni tví věrní, *
       v důvěře k tobě ať jásají stále!
    Ochraňuj všechny, kdo ctí tvé jméno, *
       aby ti vzdávali věčnou chválu!
13 Ty, Pane, žehnáš spravedlivému, *
       milostí svou jak štítem ho kryješ.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 K tobě se modlím, Pane, zrána už hlas můj slyšíš.

Ant. 2 Pějeme chválu tvému vznešenému jménu, Bože náš.

Kantikum
Jedinému Bohu čest a sláva
1 Kron 29, 10b-13
Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista. (Ef 1, 3)

10 Buď veleben, Pane, Bože našeho otce Izraele, *
       od věčnosti do věčnosti!
11 Tvá je, Pane, velikost a moc, *
       sláva i vítězství.
    Tvá je chvála,*
       neboť vše na nebi i na zemi je tvé.
    Tvé, Pane, je království, *
       ty jsi nade všechny vládce.
12 Tvé je bohatství i sláva, *
       ty vládneš nade vším. –

    V tvé ruce je síla i moc, *
       ty můžeš všecko učinit velikým a silným.
13 Nyní tě tedy velebíme, Bože náš, *
       a pějeme chválu tvému vznešenému jménu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pějeme chválu tvému vznešenému jménu, Bože náš.

Ant. 3 Klaňte se Pánu ve svatyni!

Žalm 28 (29)
Boží moc v bouři

Z nebe se ozval hlas: Toto je můj milovaný Syn. (Mt 3, 17)

1 Vzdávejte Pánu, Boží děti, *
      vzdávejte Pánu čest a slávu!
2 Vzdávejte poctu jménu Páně, *
      klaňte se Pánu ve svatyni! –

3 Hlas Páně nad vodami, *
      Pán nad veškerým vodstvem.
4 Hlas Páně s velkou mocí, *
      hlas Páně majestátný. –

5 Hlas Páně tříští cedry, *
      libánské cedry tříští.
6 Liban jak býček hopsá, *
      Sirjon jak mladý buvol. –

7 Bůh přemocný to hřímá, *
      hlas Páně srší ohněm.
8 Hlas Páně třese pouští, *
      Pán třese pouští Kadeš.
9 Hlas Páně duby shýbá, †
      Pán proklesťuje lesy *
      a v jeho chrámu všichni volají Sláva! –

10 Pán trůnil dávno nad potopou, *
       Pán trůní jako král všech věků.
11 Pán ať dá svému lidu sílu, *
       Pán ať svůj národ žehná mírem!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Klaňte se Pánu ve svatyni!

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Sol 3, 10b-13
Kdo nechce pracovat, ať nejí. Slyšíme, že někteří z vás žijí zahálčivě a vůbec nepracují, ale jsou velmi zaměstnáni věcmi, do kterých jim nic není. Takovým lidem důrazně přikazujeme mocí, kterou máme od Pána Ježíše Krista, aby v klidu pracovali a jedli chléb, na který si sami vydělají. A vy, bratři, nenechte se od dobrých skutků odradit únavou.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Veleben buď Pán * od věků na věky.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.
V. On velké divy učinil, on sám.
R. Od věků na věky.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.

PROSBY
Velebme Krista, plného milosti a Ducha Svatého, a s důvěrou ho prosme:
     PANE, DEJ NÁM SVÉHO DUCHA.

Dej nám prožít tento den radostně, klidně a bez úhony,
abychom tě mohli večer chválit s radostí a čistým srdcem.
Osvěcuj nás dnes svým světlem
a žehnej práci našich rukou.
Veď nás dnes cestou dobra a pokoje
a chraň nás svou mocnou rukou.
Pohleď milostivě na všechny, kdo se svěřili našim modlitbám,
a zahrň je vším dobrem pro duši i tělo.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Všemohoucí Bože, osvěcuj nás svým vnuknutím a provázej naše jednání svou pomocí, ať konáme všechno od začátku do konce ve spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie