[ schovat menu ]

« Červenec 2018 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031 


18. červenec 2018, Středa
3. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 15. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

18. červenec 2018
Druhé mezidobí, 15. týden
3. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Tmy, mlhy, noci, soumraku,
vše, co svět vrhá do zmatků:
hle, svítá, bledne nebes pláň –
prchněte! Kristus kráčí k nám!

Tmy trhají se nad zemí
slunečním šípem zraněny,
věcem se barva vrací hned,
když slunce na ně upře hled.

Podobně se v nás temný stín
i s duší, vědomou svých vin,
když roztrhnou se mraky v ní,
pod Boží vládou rozjasní.

K tobě se, Kriste, hlásíme,
a z duše čisté, upřímné
na kolenou tě zkroušeni
vzýváme svými písněmi.

Buď našich smyslů stálá stráž,
rozjasni celý život náš.
Co skví se krásou falešnou,
to omyj čistou září svou.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Žalm 88 (89), 2-38
Milosrdenství Páně k Davidovu domu

Z Davidova potomstva vyvedl Bůh podle zaslíbení jako Spasitele Ježíše. (Sk 13, 22. 23)

I

2 O skutcích lásky tvé, Pane, chci na věky zpívat, *
      ústy hlásat tvou věrnost všem pokolením.

3 Neboť tys řekl: „Na věky trvá má přízeň, *
      základy pevné má věrnost na nebi má. –

4 Se svým vyvoleným jsem uzavřel smlouvu, *
      David, služebník můj, má ode mne slib:

5 Tvému potomstvu zajistím trvání věčné, *
      trůn tvůj upevním pro všechna pokolení.“ –

6 Nebesa, Pane, oslavují tvé divy *
      a tvoji věrnost veškeré zástupy svatých.

7 Neboť kdo nad mraky mohl by rovnat se Pánu, *
      kdo z Božích synů Pánu by podoben byl?

8 Bůh – tam ve sboru svatých nadevše mocný, *
      velký a hrozný, nad všechny vyvýšený. –

9 Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi? *
       Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.

10 Ty jsi vládcem nade vším nezkrotným mořem, *
       ty držíš na uzdě příboj vzedmutých vln.

11 Ty jsi jak mršinu zašlápl, rozmetal Rahab, *
       mocným ramenem rozprášil odpůrce své. –

12 Tvá jsou nebesa, tak jako tvá je i země, *
       svět i vše, co v něm žije, stvořil jsi ty.

13 Ty jsi stvořil jižní i severní stranu, *
       Tábor i Hermon jásají při jménu tvém.

14 Tvoje paže je plna obrovské síly, *
       tvá ruka mocná, pravici zdviženu máš.

15 Trůn tvůj je podepřen spravedlností a právem, *
       láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. –

16 Šťastný je lid, jenž umí a ví, jak tě slavit, *
       chodit před tebou, Pane, v tvém světle žít.

17 Denně se těší ze slávy tvého jména, *
       jásají nad tím, jak jsi spravedlivý.

18 Neboť jen ty jsi jim veškerou krásou i silou *
       a tvou přízní mohutní naše moc.

19 Vpravdě i štít náš náleží jedině Pánu, *
       Svatému Izraele patří náš král.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

II

20 Za onoho času mluvils ve vidění *
       k svému věrnému a tak jsi prohlásil:
    „Čelenku jsem vložil na mladého reka, *
       z lidu jsem jej zdvihl, mnou je vyvolen.

21 Davida jsem našel, svého služebníka, *
       jeho pomazal jsem svatým olejem,

22 aby moje ruka stále byla při něm, *
       aby ho má paže posilovala. –

23 Žádný nepřítel ho lstivě neoklame, *
       žádný zlosyn nesmí jeho pokořit.

24 Před ním budu drtit jeho protivníky, *
       kdo ho nenávidí, všechny budu bít.

25 Provázet ho budu věrností a přízní *
       a mým jménem bude vzrůstat jeho moc.

26 Na sám obzor moře vztáhnu jeho ruku, *
       a na mocné řeky jeho pravici. –

27 On pak ať mě vzývá, říká: Tys můj Otec, *
       jenom tys můj Bůh a skála spásy mé.

28 Zato mu dám práva prvorozenectví, *
       učiním ho prvním mezi vladaři.

29 Do věčnosti časů zachovám mu přízeň, *
       zůstanu mu věrný v naší úmluvě.

30 Věčné zachování dám i jeho rodu, *
       pokud nebe trvá, zůstane mu trůn.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

III

31 Jestli jeho děti opustí můj zákon, *
       podle mého řádu nebudou-li žít,

32 poruší-li někdy, co jsem ustanovil *
       a mých přikázání přestanou-li dbát,

33 potrestám je metlou za to provinění, *
       pocítí mé důtky za spáchaný hřích. –

34 Přesto od něho svou milost neodvrátím, *
       ve své věrnosti ho přesto nezklamu.

35 Svoji úmluvu s ním nikdy neporuším, *
       co má ústa řekla, to už nezměním.

36 Při své svatosti jsem jednou odpřisáhl *
       – ode mne se David klamu nedočká –

37 jeho rod že trvat bude do věčnosti, *
       stálý přede mnou jak slunce jeho trůn,

38 věčně trvalý jak měsíc na nebesích, *
       dokud mraky půjdou, pevně bude stát.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

V. Zjevení tvých slov osvěcuje.
R. Vede i prosté k porozumění.

PRVNÍ ČTENÍ

Z první knihy Královské

21, 1-21.27-29
Eliáš hájí spravedlnost

     1Nábot z Jizreelu měl vinici, která byla u paláce Achaba, krále samařského. 2Achab řekl Nábotovi: „Postup mi svou vinici, abych si z ní udělal zelinářskou zahradu, protože je blízko mého domu. Dám ti za ni vinici lepší, nebo chceš-li, zaplatím ti za ni stříbrem.“ 3Nábot odpověděl Achabovi: „Chraň mě Hospodin, abych ti dal dědictví po předcích!“ 4Achab přišel do svého domu mrzutý a rozhněvaný kvůli řeči, kterou s ním mluvil Nábot z Jizreelu, když mu řekl: ‚Nedám ti dědictví po svých předcích.‘ Lehl si na lůžko, odvrátil svou tvář a nechtěl jíst.

     5Přišla k němu jeho žena Jezabel a ptala se ho: „Proč jsi mrzutý, že nechceš ani jíst?“ 6Odpověděl jí: „Mluvil jsem s Nábotem z Jizreelu a řekl jsem mu: ‚Postup mi svou vinici za stříbro, nebo chceš-li, dám ti za ni jinou vinici‘, ale on řekl: ‚Nedám ti svou vinici.‘“ 7Tu mu jeho žena Jezabel řekla: „Ty ale umíš vládnout nad Izraelem! Vstaň, najez se a buď dobré mysli! Já už ti opatřím vinici Nábota z Jizreelu!“

     8Napsala v Achabově jménu dopis, zapečetila ho jeho pečetí a poslala dopis předním mužům a vznešeným spoluobčanům Nábotovým. 9V dopise napsala: „Vyhlaste půst a posaďte Nábota mezi přední lidi. 10Posaďte před něho i dva ničemy a ti ať ho obžalují: ‚Proklínal jsi Boha a krále!‘ Vyveďte ho ven a ukamenujte k smrti!“ 11Mužové města, předáci a jeho vznešení spoluobčané provedli to, co jim Jezabel rozkázala, jak bylo napsáno v dopise, který jim poslala. 12Vyhlásili půst a posadili Nábota mezi přední lidi. 13Pak přišli dva ničemové, sedli si před něj, a ti ničemové obžalovali Nábota před lidem: „Nábot proklínal Boha a krále!“ Vyvedli ho ven z města a ukamenovali ho, že zemřel. 14Poslali Jezabel vzkaz: „Nábot byl ukamenován, je mrtev!“

     15Když Jezabel slyšela, že Nábot byl ukamenován a je mrtev, řekla Achabovi: „Vstaň, zaber vinici Nábota z Jizreelu, kterou ti odpíral dát za stříbro. Nábot už nežije, je mrtev.“ 16Když Achab slyšel, že Nábot je mrtev, vstal a sestoupil do vinice Nábota z Jizreelu, aby se jí zmocnil.

     17Tu se ozvalo Hospodinovo slovo Tišbanu Eliášovi: 18„Vstaň, sestup naproti Achabovi, králi izraelskému, který sídlí v Samaří. Hle, je v Nábotově vinici, neboť tam sestoupil, aby se jí zmocnil. 19Řekneš mu: ‚Tak praví Hospodin: Zabil jsi a zmocnil ses?‘ Pak dodáš: ‚Tak praví Hospodin: Na místě, kde lízali psi krev Nábotovu, budou psi lízat i tvou krev!‘“ 20Achab řekl Eliášovi: „Chytils mě při činu, můj nepříteli?“ Odpověděl: „Ano, chytil! Poněvadž ses zaprodal k tomu, co je zlé v Hospodinových očích, 21hle já na tebe přivedu neštěstí a zametu za tebou, vyhladím Achabovi v Izraeli každého mužského potomka, ať svobodného nebo otroka.“

     27Když Achab slyšel tato slova, roztrhl si šaty, oblékl si žínici na holé tělo, postil se, spal v žínici a chodil stísněn. 28Tu se ozvalo Hospodinovo slovo Tišbanu Eliášovi: 29„Vidíš, jak se Achab pokořil přede mnou? Poněvadž se přede mnou pokořil, nepřivedu neštěstí na jeho dům v jeho dnech, ale přivedu neštěstí ve dnech jeho syna.“

RESPONSORIUM

Jak 4, 8.9.10; 5, 6

O. Umyjte své ruce, hříšníci, a očisťte své srdce, lidé obojetní! * Naříkejte a plačte, pokořte se před Pánem.
V. Odsoudili jste spravedlivého a připravili ho o život a on se vám nebrání. * Naříkejte a plačte, pokořte se před Pánem.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O svátostných tajemstvích“
od svatého biskupa Ambrože

(Nn. 19-21.24.26-28; SCh 25 bis, 164-170)

Voda neočišťuje bez Ducha Svatého

     Tobě tedy bylo předem řečeno, abys nevěřil jen tomu, co jsi viděl, abys snad i ty neřekl: Tohle že je ono veliké tajemství, co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, nač člověk nikdy ani nepomyslil? Vidím přece vodu, kterou vídám denně. Ta že by mě měla očistit? Vždyť jsem do ní vstupoval často, a nikdy jsem nebyl očištěn. A tak si uvědom, že voda neočišťuje bez Ducha.

     Proto jsi četl, že při křtu jsou tři svědkové, voda, krev a Duch, a že ti tři jsou zajedno; protože, kdybys jednoho z nich ubral, už to není svátost křtu. Vždyť co je voda bez Kristova kříže? Obyčejný živel bez jakéhokoli svátostného účinku. Naopak zase bez vody není tajemství znovuzrození, neboť jestliže se někdo nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království. A konečně katechumen věří v kříž Pána Ježíše, a je jím také označován, avšak dokud není pokřtěn ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého, nemůže získat odpuštění hříchů, ani načerpat z daru duchovní milosti.

     Zatímco onen Syřan ve Starém zákoně se ponořil sedmkrát, ty jsi byl pokřtěn ve jménu Trojice. Vyznal jsi Otce – pamatuj na to, co jsi učinil – vyznal jsi Syna a vyznal jsi Ducha. Drž se pořadí věcí: V této víře jsi zemřel světu a vstal z mrtvých Bohu; a v onom živlu země jako bys byl spolupohřben s Kristem, a když jsi zemřel hříchu, byl jsi vzkříšen k věčnému životu. věř tedy, že tato voda není bez účinku.

     A konečně onen ochrnulý od rybníka u Ovčí brány. Čekal tam na člověka. Na koho jiného než na Pána Ježíše, narozeného z Panny? Při jeho příchodu už totiž neuzdravoval nějaký náznak jednotlivce, ale sama Pravda všechny. On je tedy tím, kdo byl očekáván, a o něm řekl Bůh Otec Janu Křtiteli: Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem Svatým. O něm také vydal Jan svědectví slovy: Viděl jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm. Proč i zde sestoupil Duch jako holubice? Zřejmě proto, abys viděl a pochopil, že také ta holubice, kterou spravedlivý Noe vypustil z archy, byla něco podobného, a abys v ní poznal předobraz svátosti.

     Je ještě něco, o čem bys měl pochybovat? V evangeliu přece na tebe jasně volá Otec: To je můj Syn, v něm mám zalíbení; volá i Syn, nad nímž se ukázal Duch Svatý jako holubice; a volá i Duch Svatý, který jako holubice sestoupil; volá i David: Hlas Páně nad vodami, hlas Páně majestátný, Pán nad veškerým vodstvem! A Písmo ti dosvědčuje, že i na Jerobaalovy prosby sestoupil oheň z nebe, a také na prosby Eliášovy že byl seslán oheň, který posvětil oběť.

     A nehleď na osobní zásluhy kněží, ale na jejich službu. Ale jestliže bys přece přihlížel k zásluhám, pak tak, jako si všímáš Eliáše, hleď i na zásluhy Petra či Pavla, kteří toto tajemství přijali od Pána Ježíše a nám je předali. Oněm ve Starém zákoně byl poslán viditelný oheň, aby uvěřili, v nás, kteří věříme, působí oheň neviditelný; u nich šlo o předobraz, pro nás je to připomínka. Proto věřím, že když kněží vzývají Pána Ježíše svými modlitbami, on je přítomen, neboť sám řekl: Kde jsou dva nebo tři, tam jsem i já. Tím spíš dopřává svou přítomnost tam, kde je Církev a kde jsou svátosti.

     Sestoupil jsi tedy do vody. Vzpomeň si, cos odpověděl: že věříš v Otce, věříš v Syna, věříš v Ducha Svatého. Není tam, že věříš ve většího a menšího a posledního, ale s týmž důrazem prohlašuješ a se zavazuješ, že stejně věříš v Syna jako věříš v Otce, a stejně věříš v Ducha jako věříš v Syna; jen s touto jedinou výjimkou: vyznáváš, že věříš, že na kříži trpěl pouze Pán Ježíš.

RESPONSORIUM

Mt 3, 11; Iz 1, 16.17

O. Ten, který má příjít po mně, je mocnější než já; jemu nejsem hoden ani opánky přinést. * On vás bude křtít Duchem Svatým a ohněm.
V. Přestaňte jednat zle, učte se jednat dobře, praví Pán. * On vás bude křtít Duchem Svatým a ohněm.

PSALMODIE

Ant. 1 Život oblaž svému služebníku, vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.

Žalm 86
Volání o pomoc v tísni

Buď veleben Bůh. On nás těší ve všech našich souženích. (Srov. 2 Kor 1, 3. 4)

1 Nakloň ke mně sluch a slyš mě, Pane, *
      neboť jsem tak ponížen a bídný.
2 Zachovej mě, neboť jsem ti oddán, *
      služebníku pomoz, jenž ti věří. –

3 Tys můj Bůh, měj, Pane, slitování! *
      Vždyť já den co den jen k tobě volám.
4 Život oblaž svému služebníku, *
      vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.
5 Ty jsi, Pane, dobrý, shovívavý, *
      milosrdný k těm, kdo vzývají tě. –

6 Pane, slyš mé úpěnlivé prosby, *
      popřej sluchu hlasitému nářku!
7 Volám k tobě ve své velké tísni *
      s pevnou důvěrou v tvé vyslyšení. –

8 Žádný bůh ti není, Pane, roven, *
      není rovných dílům, jež jsi stvořil.
9 Všechny národy se přijdou klanět, *
       vzdávat úctu tvému jménu, Pane,
10 neboť velký jsi a divy konáš, *
       neboť ty, sám jediný, jsi Bůh. –

11 Uč mě cestě tvé, ať jednám správně, *
       veď mé srdce k tomu: ctít tvé jméno.
12 Chci tě, Pane, celým srdcem chválit, *
       na věky tvé jméno oslavovat.
13 Neboť velká je tvá láska ke mně, *
       ze dna temnot zachránils mou duši. –

14 Bože, pyšní proti mně se spikli, †
       tlupa zhoubců míří na můj život, *
       na tebe se přitom neohlíží.
15 Ty však, Pane, jsi Bůh milosrdný, *
       shovívavý, laskavý a věrný.
16 Propůjč svému služebníku sílu, *
       ať je spasen syn tvé služebnice! –

17 Skloň se ke mně, nade mnou se smiluj, *
       znamení své milosti zjev na mně,
    ať mí nepřátelé s hanbou spatří, *
       že je Pán má útěcha a pomoc!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Život oblaž svému služebníku, vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.

Ant. 2 Šťasten, kdo jedná správně a mluví pravdu.

Kantikum
Bůh bude soudit spravedlivě
Iz 33, 13-16
To zaslíbení platí vám a vašim dětem, ale také všem, kdo ještě jsou daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)

13 Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
       a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
14 Na Siónu se děsí hříšníci, *
       a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
    Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
       Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –

15 Kdo jedná správně *
       a mluví pravdu,
    kdo pohrdá vyděračským ziskem *
       a odmítá všechny úplatky,
    kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
       kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –

16 Takový bude přebývat na výsostech, *
       jako skála pevný bude jeho hrad.
    Vždycky bude mít chleba, *
       voda mu nevyschne nikdy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Šťasten, kdo jedná správně a mluví pravdu.

Ant. 3 Jásejte před tváří našeho Krále.

Žalm 97 (98)
Bůh je vítězný král a spravedlivý soudce

Tento žalm mluví o prvním příchodu Páně a o víře všech národů. (Sv. Atanáš)

1 Zpívejte Pánu novou píseň, *
      neboť učinil veliké divy: –

   on svou pravicí vítězství dobyl, *
      zvítězil svým ramenem svatým.
2 Pán dal poznat dílo své spásy, *
      před všemi zjevil svou spravedlnost.
3 Rozpomněl se na svoji milost, *
      na věrnost domu Izraele;
   viděly všechny končiny země *
      dílo spásy našeho Boha. –

4 Plesejte před Pánem, všechny země, *
      radujte se, zpívejte, hrejte!
5 Hrejte Pánu na strunách harfy, *
      na strunách harfy s hlasitou písní!
6 Za zvuku trub a dunění rohů *
      jásejte před tváří našeho Krále! –

7 Ať hučí moře a vše, čím se hemží, *
      celá zem se vším, co na ní žije!
8 Ať i řeky do dlaní tlesknou, *
      ať i hory jásají sborem
9 vstříc Pánu, který přichází soudit, *
      přichází soudit veškerou zemi.
   On zemi soudí spravedlivě, *
      on podle práva národy řídí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jásejte před tváří našeho Krále.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Job 1, 21; 2, 10b
Nahý jsem vyšel z lůna své matky a nahý se tam vrátím. Hospodin dal, Hospodin vzal, Hospodinovo jméno buď pochváleno. Dobro bereme od Boha a zlo brát nemáme?

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
R. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
V. Na cestě své mě životem obdař.
R. K svým přikázáním.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Slituj se nad námi, Pane, a rozpomeň se na svou svatou smlouvu.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Slituj se nad námi, Pane, a rozpomeň se na svou svatou smlouvu.

PROSBY
Kristus vydal sám sebe za Církev a stále ji živí a chrání. Prosme ho:
     PANE, SHLÉDNI NA SVOU CÍRKEV.

Veleben buď, Pastýři své Církve, za dar světla a života,
dej, ať jsme ti stále vděční za tak milý dar.
Pohlédni milostivě na svůj lid, který vyznává tvé jméno,
ať nezahyne nikdo z těch, které ti Otec dal.
Veď svou Církev po cestě svých přikázání
a Duch Svatý ať ji posiluje, aby ti byla věrná.
Nasycuj svou Církev svým slovem a chlebem života,
aby tě následovala v síle tohoto pokrmu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, tvá moudrost nás stvořila a tvá prozřetelnost nás vede; naplň naše nitro svým světlem, abychom tě den ze dne lépe poznávali a byli ti oddáni celým svým životem. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie